https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/povodi-moravy-kvuli-protipovodnove-ochrane-nelze-novomlynske-nadrze-vypustit
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Povodí Moravy: Kvůli protipovodňové ochraně nelze Novomlýnské nádrže vypustit

22.7.2026 14:59 (ČTK)
Stav vody v nádrži Nové Mlýny 31. 7. 2025.
Stav vody v nádrži Nové Mlýny 31. 7. 2025.
Protipovodňová ochrana a zásobárna vody pro suchá období jsou podle Povodí Moravy natolik zásadní rolí střední a dolní nádrže soustavy Novomlýnských nádrží, že není možné je vypustit, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová. K debatě o vypuštění vyzývají někteří přírodovědci, kteří se problematikou krajiny v okolí nádrží zabývají. Návrhy na vypuštění nejsou nové, letos se objevují znovu v souvislosti s katastrofální kvalitou vody, jež je každoročně důvodem úhynu tun ryb pod nádržemi v Dyji. Scénář minulých let se letos kvůli suchu a horku opakoval znovu.
 
Pohled na možná řešení včetně vypuštění dolní a také střední nádrže není jednoznačný ani mezi vědci, ani mezi starosty a obyvateli obcí, které u nádrží leží. Sinice se každoročně množí v dolní nádrži, kvalita mělké vody kvůli tomu trpí a starostka Dolních Věstonic Jaroslava Rajchlová (Věstonický spolek) pro ČTK minulý týden uvedla, že sinice jsou rok od roku horší a vodu nazvala smradlavou močkou.

Podle Povodí neexistuje rychlé řešení pro každoročně se opakující situaci, kdy se rybáři, hasiči a vodohospodáři snaží zachránit ryby, jimž sinice v noci ubírají kyslík. Řešení vidí v důsledném omezování přítoku živin do nádrží, které jsou pro sinice nezbytné. Je to ale řešení na desetiletí a podle klimatických prognóz se bude situace se suchem a horkem zhoršovat. Přesto povodí vypuštění nádrží nevidí jako řešení a varuje před ním.

"Nevedlo by to k odstranění příčin současných problémů, naopak by se zhoršila protipovodňová ochrana a vliv by to mělo i pro dolní tok Moravy na území Slovenska a Rakouska," uvedla Kučerová. Generální ředitel Povodí Moravy David Fína doplnil, že nádrže nejen chrání před povodněmi, ale umožňují zásobovat vodou zemědělské závlahy, zároveň poskytují vodu pro průmysl i přírodu.

"Pro zmírnění problému se sinicemi by bylo nutné řešit také střední nádrž, která je z hlediska jejich rozvoje ještě rizikovější. Případné zrušení obou nádrží způsobem, který by byl technicky bezpečný a environmentálně přijatelný, by si vyžádalo investice v miliardách korun," uvedl Fína.

Při stoleté povodni je objem povodňové vlny zhruba 918 milionů metrů krychlových vody, bez funkčních nádrží by kulminační průtok nebyl 820, ale 986 metrů krychlových za vteřinu. Při stoleté povodni by voda ohrozila přibližně 3800 obyvatel, pětisetletá už více než 12 000. "Při extrémní povodni by došlo k zaplavení celého Podivína a Ladné a významné části Břeclavi," uvedla Kučerová.

Vědci zmiňovali možnost, že by nádrž zůstala jako suchý poldr. V takovém případě by ale nemohla fungovat současná hráz, která je koncipovaná na trvalé napuštění.

Vědci také zmiňují silné zanášení zásobního prostoru sedimenty, které snižují objem nádrže. Kučerová pro ČTK doplnila, že Povodí sleduje sedimenty v horní nádrži, do níž přitéká Dyje.

Nádrže jsou plně funkční od roku 1989, od té doby tvoří sedimenty v horní nádrži zhruba deset procent kapacity. "Odhadujeme, že ve střední nádrži, do níž přitékají Jihlava a Svratka, je to stejné. V dolní nádrži, do které žádná řeka nepřitéká, je situace lepší," uvedla Kučerová.

Zmínila i klíčovou úlohu nádrží pro zajištění vody nejen v Dyji pod nádržemi v období sucha, ale i v Zámecké Dyji a v několika rybnících. Nádrže mají podle Povodí i příznivý vliv na stav podzemních vod, z nichž se zásobuje pitnou vodou Břeclav a okolí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JP

Jindřich Pokora

22.7.2026 16:57
Paní mluvčí nemluví pravdu. V Zámecké Dyji byla voda i bez přehrad, a kvalitativně lepší, žili zde i trofejní okouni. A když je velký přítok, tak povodí nechá úplně otevřít spodní přehradní výpusť a v Bulharech klidně teče 500 i 700 vteřinových kubíků.
Prostě kecy v kleci.
To se máme dívat na smradlavou stoku a chcípající ryby? Jste normální?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.7.2026 17:40 Reaguje na Jindřich Pokora
Paní mluvcí má pravdu. Zapomínáte, že před 40 lety nebyl s fosforem problém skoro nikde. Já pamatuji nárůst až v 80 letech. Zato nyní zelená vše. Staré i nové nádrže, Vranov, Prygl Lipno.... A to máme pustit tu smradlavou stoku dál jen proto abychom to neviděli? Nejde ani tak o Zámeckou dyji, tu napájí jez Bulhary, nýbrž zejména o povodňování CHKO soutok, který bez toho zahyne. Navíc Fosfor se ani v moři neztratí. Je to sice až Rumunsko nebo Bulharsko co to koupí, ale... Nutno odstranit fosfor a na to musí nejprve vláda uzákonit limity z čističek.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.7.2026 17:42 Reaguje na Jindřich Pokora
A co takle tu smradlavou stoku dát do rour? 😢
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

23.7.2026 13:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
Konečně optimista! Na Bílině se bude rušit 3 km čtvera potrubí s kapacitou myslím do 50 m³/s, tak stačí pouze transport na jih ... jo a k tomu by se nám velice hodil DOL, samozřejmě! A děčínský stupeň. A zkanalizování Labe do Pardubic ... jupí!
Jsme bohatým státem, tak proč ty prachy nepálíme k kotlích místo ekologických biopaliv?!
Museli by to být ale výhradně velké bankovky nebo dluhopisy či listinné akcie, žádné drobné, protože mince nehoří.

... 4x3=12 jak jsem se učil na vysoké škole, takže to vychází ... no, přesně pod vyústění Staré Dyje! Vida! Aspoň UNESCO by se ochránilo.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

23.7.2026 13:56 Reaguje na Jindřich Pokora
Mluví/píše i nemluví/nepíše. Taková obvyklá směsice ... asi musí napsat někdo jiný/zvenku, jak velkým, protože systémovým problémem je, když "stát" má významnou část svých prostředků z turbíny, jež je v tomto případě díky hrázi součástí problému, který má tentýž "stát" řešit až vyřešit ... když už ho svým ignorantským lobbingem tentýž stát (tady už ČR!) dekády neřešil, ba způsoboval.
Jenže tím by se otevřel velký, ale opravdu velký problém.

Ale podstatou míříte správně. Vyvolat strach není nejlepší obrana, ani argument ad absurdum není zrovna znakem ochoty k budoucí diskusi. Naopak. A už to zase vidím, že celá debata, a ono k ní zase dojde, začne jako už tolikrát plamenným provoláním "přehrady nedáme!" ... rudé oči a tlak 250/180 ... a už je to zase předem v čudu, protože už je k dispozici zase jen ideologie. Jako na Orlíku - problém neřešit, vymlčet, nevidět, ignorovat, potopit prostě neexistuje!

Přehrady jsou byly vztyčeny jako falický symbol a na ten se nesahá ... jinak než s nábožnou úctou samozřejmě. No ano, nesahá. Ale chybou je ta falická identifikace.

Jak závidím jaderkám, kde se moudře řeklo ještě před začátkem, že budou odkládat část zisku na závěrečný úklid ... protože bylo jasné, že takovou sumu není nikdy reálné vygenerovat jinak.

No a třeba u toho by se mohlo začít! Napsat zákon, že od data platnosti bude každá přehrada povinně odkládat atd. A nepište mi pravdivý protiargument, že i z vodné+stočné mají obce povinnost tvořit rezervu na rekonstrukci VaK+ČOV ... do prkýnek, co ti ekonomové kde všude dělají, že to tak hrubě nevychází? Snad nežijeme na dluh, že ne ... ani mi nepište že i ty jaderky se setkaly a dodnes potýkají s ideologií a fanatismem ... potýkají. Škoda je velká.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

23.7.2026 21:26 Reaguje na Daniel Fiala
Jak závidím jaderkám, kde se moudře řeklo ještě před začátkem, že budou odkládat část zisku na závěrečný úklid ... protože bylo jasné, že takovou sumu není nikdy reálné vygenerovat jinak. ............
Měl byste si uvědomit, že ta úspora na "závěrečný úklid" budou jen čísílka v počítačích bank. Stejně jako jakékoliv jiné úspory. To, jestli bude možno ta čísílka vyměnit za nějaké konkrétní materiální statky, záleží na tak mnohých podmínkách a okolnostech, že já bych vůůůůbec optimistou nebyl. Ale upřímně, při mém věku mě to už vůůůůůbec netrápí.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

23.7.2026 08:59
Nějak mi uniká, co bychom vypuštěním té nádrže získali? Když pominu všechny funkce, které plní a představím si, že zázrakem místo nádrže vyroste bleskově původní lužní les, opravdu mu nebude vadit přitékající voda bohatá na fosfor? Upozorňuji, že fosfor není problém zemědělství, ale průmyslu a komunálu. Tak jako tak se pořád bude řešit stejný problém - přebytek fosforu. Když dokážeme vyčistit přítoky od fosforu, problém vyřešíme a už nebudeme muset rozhodovat, jestli nádrž ano nebo ne. Takže já bych začala od začátku a na začátku je fosfor. Bude to drahé, ale každé navržené řešení je drahé.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

23.7.2026 13:19 Reaguje na Marcela Jezberová
Víc Vám toho, paní Jezberová, uniká. Problém Vám uniká zcela. Kumulace toho problému je zcela nad vaši představivost. Nakolik je to vzděláním a nakolik špatnou prací novinářů a tiskových mluvčí, nevím, hádal bych na to druhé.
Může Vás utěšit, že ani pan Vinkler to neobsáhne? Zeptejte se ale cvičně třeba pana Peregrina, jestli máte např. pravdu v tom, že "fosfor není problém zemědělství".

Nebo poklikejte na články a do diskusí z předchozích let k NM a počtěte si, co na to říkají odborníci. Aha, jak poznat odborníky ... no, to je problém epochy :-(
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.7.2026 21:04 Reaguje na Daniel Fiala
Paní jezberové celkem nic neuniká a není to blbá kráva, jak píše čuda.
Nejen vy ale i já a nebo Jezberová ví, že Problém fosforu je obrovský, ale jak praví čínské přísloví každá cesta začíná prvním krokem. A to je podmínka nutná - uzákonění snížení limitu fosforu v odpadu čističek. A pak teprve další kroky jak se zbavit fosforu v usazeninách. Zavřít oči, nevidět a vypustit všechny nádrže co zezelenají k sousedům? To navrhujete?
Odpovědět

Radek Čuda

24.7.2026 11:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
"Paní jezberové celkem nic neuniká a není to blbá kráva, jak píše čuda."

Takže se zklidníme, ano?

Čuda napsal ... " co získáváme tím, že sice máme (plošně) VN jako s prominutím kráva".
Z uvedeného fakt soudíte, že se výraz "kráva" vztahoval na paní Jezberovou???
To jako vážně?
O tom "blbá" už vůbec nemluvě.

Musím říci, že teď jste mne slušně nasral.

Odpovědět
DF

Daniel Fiala

25.7.2026 11:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Za to nedorozumnění byste se měl, pane Vinklere, omluvit. Panu Čudovi, myslím.
K ohromnosti viz níže 25.7.2026 11:54
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

24.7.2026 12:44 Reaguje na Daniel Fiala
Chápu vaše nadšení pro lužní lesy a na světě už jsem dost dlouho, abych si uměla představit ledacos. Z mého pohledu ale přínosy lužního lesa nemohou nahradit škody, které by přineslo vypuštění nádrží. Předpokládám, že ani vy byste nechtěl žít ve vesnici, kterou smete povodňová vlna. Lužní les tu vlnu nepojme, to je velmi naivní představa a zažili jsme povodeň nedávno. Stejně tak lužní les nebude zdrojem závlahové vody v objemech, které možná budeme brzy potřebovat, aby na jihu Moravy šlo vůbec něco pěstovat. V tomto případě jednoznačně upřednostňuji vodní nádrž před návratem lužního lesa. Takže jestli někam investovat miliardy, tak do ČOV a technologií na odstranění (nebo třeba recyklaci, pokud to půjde) fosforu z odpadních vod v průmyslových podnicích.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.7.2026 13:09 Reaguje na Marcela Jezberová
Přesně, a srážení fosforu není ta nejdražší technologie. Navíc, prý vypusťme a najdeme lepší profil ... tak tomu nevěřím ani já a to je co říct.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

25.7.2026 11:54 Reaguje na Marcela Jezberová
Ale já psal o objemu sedimentů a finančních nákladech na jejich odstranění/eliminaci!
Takže naivní představy o lužním lese sdílíte sama se sebou. Což je nejčastější = obvyklý způsob čtení na zdejším fóru.

A k miliardám: v roce 2010 (vzpomínám-li si dobře, a ani další čísla neberte doslovně, protože nemám čas sahat pro citace) jsme spočítali investiční náklady na účinné odstraňování P v povodí Jihlavy, profil Dalešice/Mohelno. Dospěli jsme (řádově) k jedné miliardě, v čemž (jestli si dobře vzpomínám a protože jsem to nepočítal já, nejsem ekonom, tak to berte hodně opatrně) byly i náklady na přestavby kanalizací a ty tvořili většinu. Tento závěr byl nicméně odmítnut jako "astronomická částka". Ale Kraj Vysočina vzal náš seznam priorit (obcí) vážně a uzpůsobil své krajské dotace, aby šly přednostně tam, kde jsou maximálně efektivní.
Odpovědět

Radek Čuda

23.7.2026 16:12 Reaguje na Marcela Jezberová
Já vaše příspěvky tady velmi rád čtu, skoro vždy se z nich dozvím o věcech, o kterých nemám ani šajn a za to vám velký dík.
Ale tentokrát ... protože na tu vaše první otázku se dá odpovědět taky otázkou ... co získáváme tím, že sice máme (plošně) VN jako s prominutím kráva, když je plná značně nevábné břečky a šance na zlepšení je mírně řečeno velmi malá?
A to drahé ... jako, tak jak jste to napsala to vypadá docela dobře, ale chybí tam jedna věc. Hodně podstatná věc. Co to "drahé" kvantitativně znamená? Protože není drahé jako drahé, že?
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.7.2026 20:15 Reaguje na Marcela Jezberová
P. Jezberová, klid. Vypouštěči chtěli diskuzi s odborníkem, tak promluvil, a nějak to tu nepadlo na úrodnou diskuzní půdu. Přečtěte si kdyžtak původní zprávu, která je lepší než zdejší zkratka. Než vypuštění by bylo užitečnější přemýšlet o využití iontoměničů nebo filtrů třeba z recyklovaného drceného betonu na pročištění dna, zvýšení průhlednosti vody (asi budou vědět rybáři), a využití kalu hlavně z NM2 a přítoků. Je to hnojivo, tak navrhněte Vy, hypoteticky, jak byste ho použila.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.7.2026 21:07 Reaguje na Jarka O.
Likvidace bahna, dokud poteče další a další fosfor, je zametání schodů od spodu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.7.2026 13:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ani ne, kombinace ppostupů.
Odpovědět

Radek Čuda

24.7.2026 11:51 Reaguje na Jarka O.
Čistě technická ... voláno bylo po odborné diskuzi, názor Povodí takovou diskuzí může být stěží.
Jinak samozřejmě, i Povodí se takové diskuze musí účastnit, o tom nikdo nepochybuje. Ale určitě nejen ono.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

24.7.2026 12:19 Reaguje na Jarka O.
Využití kalů je upravené legislativně, jde hlavně o obsah těžkých kovů a biologické znečištění. Kompostovat, vyhnít, aplikovat. Administrativně je to docela složité, nemůžete to aplikovat jako hnůj nebo kompost, ale jde to. Ovšem stejně za nejdůležitější krok považuji odstranění fosforu z odpadních vod. Čištění nádrží se tím zlevní a zjednoduší.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.7.2026 13:10 Reaguje na Marcela Jezberová
Ano, ta vyhláška je dle mého zastaralá, ale to je soukromý názor.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.7.2026 20:35
Je poněkud matoucí když pan Chytrý napíše do časopisu Živa:
CHKO Soutok je mimořádně cenná přírodní oblast s vysokou rozmanitostí flóry a vegetace. Zdejší mokřady tvoří tůně, slepá ramena a náplavy s mnoha vzácnými rostlinami, které jsou vázané na specifické podmínky. Lužní lesy jsou převažujícím biotopem Soutoku, který je ovšem ohrožovaný absencí potřebných záplav a houbovými patogeny. V jejich podrostu můžeme najít bohatý jarní aspekt.
A na druhé straně doporučuje vypustit jediný spolehlivý zdroj povodňování.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.7.2026 14:39
Pamatujete někdo vodárenskou přehradu Kružberk před napuštěním Slezské
Harty? Ne? Tak na Kružberku byl v létě kožich sinic z vnosu živin z měst
a vesnic nad přehradou. Nyní ten sajrajt vyhnívá a ukládá se na Slezské
Hartě a něco už odstranily ČOV v Bruntále atd. Kružberk už dostává vodu
ze Slezské Harty z odběrové věže podle kvality v dané výšce vodního
sloupce. Mnoho záleží na vnosu živin do přítoků a na výpusti z nádrže
na kvalitě vody ve vypouštěné výšce vodního sloupce. Pokud vypustí vodu
čistou, tak zůstává sajrajt v nádrži a pokud se potřebují toho sajrajtu
zbavit, tak ho pustí přes odtok do řeky. Je to dilema, zda obětovat ty
ryby pod nádrží a nebo ty v nádrži. Sajrajt má sloužit k závlahám a
hnojit pole a nepatří ani do nádrže a ani do řeky, či nakonec do moře,
jak navrhují ekologisté!
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

25.7.2026 11:12
Sinice jsou přeci biologickým materiálem. Což je (třeba) nornými stěnami stáhnout, odvodnit třeba v kalolisech nebo odstředivkách a pak přidat do substrátu pro bioplynku? S výsledným digestátem nebo fugátem, by pak již neměl být problém s aplikaci na pole, včetně toho fosforu...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist