Povodí Moravy pracuje na tom, aby v Dyji v Břeclavi kvůli sinicím nehynuly ryby

Vzhledem k tomu, že problém jsou sinice, které není schopno PM eliminovat, tak jsou pomocné zásahy málo účinné. NNutno silně omezit fosfor. A ten není z polí. Se sinicemi a fosforem je problém všude a dlouho a nic se neděje.

Ale ono už je v sedimentech tolik fosforu, že jeho omezení v přítocích moc nepomůže.

No, ono při omezení přítoku lze vápnit, odtěžit, nechat postupně snížit... Něco po něčem. Omezení. Podmínka nutná nikoli postačující.

takže co jiného navrhujete?
Už se to mělo řešit před 20 lety, nyní už to nikdo nevyřeší, protože to je hooodně drahé. Z NM je splašková nádrž!

Každá hráz na toku (přehrada, rybník, jez) ovlivní režim plavenin, vede k jejich zadržení a s nimi i klíčové živiny fosforu. Tento problém je u přehradních nádrží obecný po celém světě. Většina z nich je mladší než 100 let. V některých dosud není problém významný, ale dříve nebo později se projeví všude. V některých případech se zadržování plavenin dá významně omezit konstrukčně (proplach nádrže při velkých průtocích, obtokové koryto pro povodňové vody nesoucí nejvíc plavenin a živin), ale to je spíš výjimečné. Určitě bude nutné ve velkém odtěžovat vzniklé usazeniny. To předvídatelně umožní udržovat retenční objem, ale nemusí vést k oligotrofizaci. S těžbou sedimentů je spojena řada technických i dalších problémů, což je na rozsáhlý výzkumný projekt.
Úhyn ryb v Dyji má specifický mechanismus. Není významný úhyn v nádržích, přičemž hlavní přísun plavenin zadržují horní a střední nádrž. K úhynu dochází především v Dyji pod dolní nádrží a souvisí to s funkcí jezu Bulhary. Úhyn se tedy podle mně dá řešit dost nezávisle na zátěži nádrží živinami úpravou jezu Bulhary a manipulací s nim. Na tom zřejmě pracuje dost intenzívně Povodí Moravy spolu s dalšími organizacemi a do toho jim nechci kecat.

Ano, řeší se následek a ne příčina. každé řešení následku je jen dočasné. Hodně se mluví o zvýšení hladiny nádrže, co ornitologové zablokovali. Podle mě je to další krátkozraké řešení, protože do NM tečou už splašky z Jihlavy a Svratky.

Živiny z vody patří na pole a nebo alespoň na plantáže biopaliv. Vodní
rostliny je třeba kosit a kompostovat, nebo je spásat amury a ty ale
lovit, aby se živiny dostaly z vody pryč a nikoliv je hájit a nechat
uhynout a vrátit živiny vodě zpět. Kamarád načerno likviduje odpadní
vody na plantáži japonských topolů a druhý zase v rákosovém mokřadu.
A světe div se pod mokřadem má rybníček ve kterém žijí ryby a žáby!
Jsou to odpady od 5 osob, tří koní a 20 ovcí bez čističky a pouze
jako kdysi průtokem přes septik a hnojiště od zvířat. Pak následuje
ten mokřad a rybníček. Kvalita produkce z jeho polí hnojených tím
hnojem a kompostem z rákosu je BIO i bez nákladných technologií na
ČOV. Ale co Brno a jiná velká města se svou vodou z ČOV? Ty se
spoléhají na Nové Mlýny, že tam ty živiny "zmizí" a nebo že bez
nádrží odtečou řekami do moře? A co to moře, až bude zelené taky?

Brno a okolí řeky Jihlavy a Svratky si z NM udělali splaškovou nádrž.