https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/pred-45-lety-byla-vyhlasena-chko-beskydy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Před 45 lety byla vyhlášena CHKO Beskydy

5.3.2018 14:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
CHKO Beskydy je svou rozlohou 1166 kilometrů čtverečních největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků, které tvoří hranici se Slovenskem. / Na fotografii výhled na Čeladnou, pohled z červené stezky pod beskydským Smrkem
CHKO Beskydy je svou rozlohou 1166 kilometrů čtverečních největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků, které tvoří hranici se Slovenskem. / Na fotografii výhled na Čeladnou, pohled z červené stezky pod beskydským Smrkem
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vratislav Vozník / Hnutí DUHA
5. března 1973 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy. Krajina horských hřebenů, hlubokých údolí, zurčících potoků a říček, rozlehlých lesů, rozkvetlých strání a starobylých dřevěnic. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména zbytky původních pralesovitých lesů s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin. Pozoruhodné jsou také druhově pestré louky a pastviny, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy.
 

CHKO Beskydy je svou rozlohou 1166 kilometrů čtverečních největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků, které tvoří hranici se Slovenskem. Krajině moravskoslezského pohoří dominuje vrchol Lysé hory, končí zde a zároveň dosahuje nejvyšších nadmořských výšek na našem území karpatský horský oblouk. Správní středisko oblasti je v Rožnově pod Radhoštěm. Mimořádná estetická hodnota a pestrost krajiny vznikla historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území. Význam chráněné krajinné oblasti je podtržen vyhlášením 59 maloplošných zvláště chráněných území. Jsou to: 7 národních přírodních rezervací (NPR), 28 přírodních rezervací (PR) a 24 přírodních památek (PP). V rámci budování evropské soustavy chráněných území Natura 2000 byla celá CHKO navržena jako Evropsky významná lokalita a v roce 2005 zde byly zřízeny hned 2 ptačí oblasti – Beskydy a Horní Vsacko.

Nejvyšším bodem je vrchol Lysé hory (1324 m n. m.), nejnižším hladina Rožnovské Bečvy u Zubří (350 m n. m.). Maximální výškový rozdíl je tedy přes 978 m. Na území CHKO pramení řeky Bečva a Ostravice. Podnebí Beskyd ovlivňuje jejich poloha v centrální části Evropy. Střetávají se zde vlivy oceánického a kontinentálního klimatu. Mezi nejdůležitější faktory patří teplota, ta závisí především na nadmořské výšce daného místa. S vzestupem výšky o 100 m klesá teplota zhruba o půl až 1°C. Nejnižší hodnoty teplot má proto Lysá hora, průměrně 2,6°C, zatímco nejníže položené oblasti mají průměr okolo 7°C. Nejchladnějším měsícem je leden a nejteplejším je červenec.

Zahlédnout medvěda v Beskydech je velká vzácnost (ilustrační foto).
Zahlédnout medvěda v Beskydech je velká vzácnost (ilustrační foto).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Brož / www.selmy.cz

Fauna v CHKO Beskydy

CHKO Beskydy je bohatá na faunu a flóru. Z fauny se zde vyskytují obratlovci i bezobratlí. Charakter fauny je podmíněn mnoha faktory. Moravskoslezské Beskydy jako součást karpatské soustavy leží na hranici s Českým masivem, představují téměř souvisle zalesněný horský celek s celou škálou vegetačních stupňů a lesních typů. Fauna je nejenom výsledkem dlouhodobého vývoje, ale i změn přírodního prostředí, které ve značné míře způsobil svou činností člověk.

Mnozí živočichové se s tlakem civilizace nedokázaly vyrovnat (tetřev hlušec, kočka divoká), některé vyhubené druhy se však v poslední době do Beskyd vrací (krkavec velký, rys ostrovid, medvěd hnědý, vlk).

Z drobných savců můžeme zahlédnout veverku obecnou a plcha velkého, žije zde i vzácná myšivka horská. Dále lze zahlédnout netopýra velkého a vrápence malého. V minulých obdobích byly v Beskydech zcela vyhubeny naše velké šelmy. Díky zvýšení populací na Slovensku došlo k obnovení jejich výskytu u nás. Rys ostrovid znovu osídlil Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky, jeho stálá populace čítá asi 15-20 jedinců. Od roku 1973 je každoročně zaznamenána přítomnost medvěda hnědého a několikrát i jejich přezimování. Od roku 1994 žijí v severovýchodní části Beskyd trvale vlci a téměř každoročně vyvádějí mláďata. Šelmy zde působí jako selekční faktor a mají tak velký vliv na kvalitu populací býložravců a také tím udržují přírodní rovnováhu.

K nejohroženějším obratlovcům patří vodní živočichové, protože jejich životní prostředí bylo člověkem nejvíce pozměněno a poškozeno. Vymizela například mihule potoční. V současné době se na území Beskyd vyskytuje 35 druhů ryb, například pstruh potoční, vranka pruhoploutvá a lipan podhorní. Lze ale také spatřit i vydru říční či ledňáčka říčního. Z obojživelníků se zde vyskytují čolek karpatský, čolek horský, skokan hnědý, kuňka žlutobřichá, ropucha obecná a ropucha zelená. Z plazů lze spatřit užovku obojkovou, ještěrku živorodou a slepýše křehkého, či méně častou je zmiji.

Rys na snímku z beskydské fotopasti.
Rys na snímku z beskydské fotopasti.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Kutal / www.selmy.cz

Ptáci jsou zde zastoupeni velmi početně. Z ohrožených druhů dravců hnízdí v Beskydech včelojed lesní a ostříž lesní, objevuje se také jestřáb lesní a krahujec obecný. Jedním z nejvzácnějších ptáků beskydských hor je tetřev hlušec, který se zde dříve vyskytoval celkem hojně, dnes je zde jen několik kusů. Ze sov se zde vyskytují sýc rousný a kulíšek nejmenší, raritou je výskyt puštíka bělavého. Dále jsou v Beskydech ptáci jako je datel černý, datlík tříprstý, strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, linduška horská, králíček ohnivý.

Z bezobratlých se v Beskydech udržely většinou populace nenáročných horských plžů jako je modranka karpatská, praménka a závornatka. Žije zde řada sekáčů, pavouků či brouků jako například střevlíci, hrobařík malý, chrobák lesní, tesařík, bezkřídlá kobylka, horský kovařík atd. Biotopy vyhledávají z motýlů zejména horští okáči, ohniváček celíkový a modrolemý, vřetenuška mokřadní, lišaj vrbkový a přástevník mátový, a na většině území vyhynulý kriticky ohrožený modrásek černoskvrný.

Biotopy v CHKO Beskydy

Bučiny a jedlobučiny představují nejrozšířenější typ přirozeného lesa v Beskydech. Rozvolněné porosty horských smrků a jeřábu ptačího jsou adaptované na extrémní klimatické podmínky vrcholových poloh v nadmořské výšce nad 1220 metrů. Rašelinné a podmáčené smrčiny se vyvíjejí na extrémně zamokřených půdách ve vyšších polohách Beskyd. Suťové lesy se vyvíjejí na špatně přístupných strmých a kamenitých svazích s výchozy skal. V Beskydech můžeme najít i horské olšiny na březích bystřin v horských polohách, především v severní části území. Podhorské a horské pastviny tvoří krátkostébelné trávníky na málo úživných půdách, kde se daří jen nenáročným druhům rostlin. Louky a pastviny jsou v létě rozkvetlé mnoha barvami a mohou zde růst dokonce i vzácné orchideje. V Beskydech jsou pěnovcová prameniště přirozeně vzácná.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Blanka Štiková
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Setkání s přírodou

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist