Před kontaminací pomohou ochránit řeky v Brně nové retenční nádrže
27.2.2026 10:24 | BRNO
( ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Dvě nové retenční nádrže pomohou ochránit brněnské řeky před kontaminací ze splaškové kanalizace při přívalových deštích. U první s názvem Královky v městské části Brno-jih radní města vybrali zhotovitele. Firma kromě stavebních prací připraví i projektovou dokumentaci a zajistí inženýrskou činnost, uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS). Další retenční nádrž vznikne v Králově Poli, pro ni vedení města schválilo projektanta.
Oba projekty navazují na dostavbu kanalizační sítě v pěti městských částech, kterou město dokončilo před několika lety. "Dalším cílem je ochrana toků před možným znečištěním při přívalových deštích, které splašková kanalizace nedokáže v daném čase pojmout. Retenční nádrže zadrží velké množství vody do doby, než bude mít čistička odpadních vod kapacitu na její vyčištění. Jako první přijde na řadu retenční nádrž Královky," sdělila Vaňková.
O její stavbu mělo zájem šest účastníků výběrového řízení. Nejvýhodnější nabídku podalo sdružení firem s názvem RN Královky, jehož součástí jsou Firesta-Fišer, rekonstrukce, stavby, STRABAG Water, AQUA PROCON a IMOS Brno. Cena je téměř 1,5 miliardy korun, proti předpokladu města přibližně o 100 milionů korun nižší. Sdružení vypacuje na nádrž projekt, bude provádět inženýrskou činnost a nakonec ji postaví. Má na to 36 měsíců s tím, že projektovat by se mělo jeden rok a stavět dva. Město na nádrž získalo dotaci Státního fondu životního prostředí ve výši 200 milionů korun.
Další retenční nádrž vznikne v Králově Poli v lokalitě Červený mlýn. Nahradí otevřenou a nevyhovující nádrž u Sportovní ulice. Radní vybrali společnost AQUA PROCON, která za 68,7 milionu korun stavbu naprojektuje a bude dělat také inženýrské služby a autorský dozor. Dokumentace by měla být hotová za 15 měsíců. Stavba by mohla začít za několik let.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Konečně se někdo zajímá o to, že po každém dešti chcípou pod brnem ryby.
Odpovědět
Já našel po minulých deštích v našem rybníku asi 10 chcíplých ryb . Jak říkají odborníci , je to nedostatek kyslíku po deštích.
Nedaleký vypuštěný rybník se po deštích naplnil, ten hnus co tam nyní plave po hladině je odporný, ale za čas to klesne ke dnu.
Odpovědět
tak za prvé, tady vůbec nejde o přírodu, ale jen o to prolít co největší ranec peněz betonem a za druhé, dodnes nikdo z těch lidí ve vedení města co podělali dotaci a připravili tak Brno o MILIARDU nebyl potrestán https://www.idnes.cz/brno/zpravy/nadrze-brno-dotace-grund-mrazek-kanalizace.A191119_515123_brno-zpravy_mls
Odpovědět
Dalším cílem je ochrana toků před možným znečištěním při přívalových deštích, které splašková kanalizace nedokáže v daném čase pojmout ........
Uvědomuje si někdo, že se udělá SPLAŠKOVÁ kanalizace a do ní se svedou dešťové srážky? Zabývá se někdo myšlenkou, že všude tam, kde to je jen trochu možné, by se dešťová voda měla nechat vsáknout do země?
Odpovědět
V našich geologických podmínkách často nejde té vody zasáknout moc, zejména ne v městské zástavbě. Je třeba kombinace s dalšími možnostmi. Zrovna Brno je celkem na čele v podpoře a realizacích zelených střech, které té vody zachytí poměrně hodně.
Oddílná kanalizace také nejde udělat všude a těžko se vtěsnává do stávající infrastruktury. Navíc splachy z městských povrchů taky nic moc (otěry z pneumatik), i když ve srovnání se surovými splašky...
Ne, nezastávám se zahazování dešťovky nejkratší cestou, to vůbec, jen trochu vím, jak je ta věc ve městě těžká. Každopádně více úsilí to chce :-)!
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=GQtzYgH8buc
https://www.youtube.com/watch?v=R_ZdXlCGNHg
Odpovědět
Škoda, že zde není uvedeno,kolik milimetrů srážek nádrže zadrží, jak často je déšť kdy nádrže přetečou a co bude usazeninami z těchto nádrží.
Odpovědět
No, není tu nic...mohli uvést alespoň objem...
Odpovědět
Tyhle nádrže bývají konstruovány tak, aby se naprostá většina usazenin (kromě větších kamenů) dostala s odpadní vodou při vypouštění té zdrže na čistírnu, kde ten kal zpracují jako ostatní primární kaly.
Odpovědět
v Brně je přes 80 odlehčovacích komor (OK), které mnohdy odlehčují doslova při spadnutí rosy. Přestavba nábřeží Svratky stála 1.5 miliardy, ale nikomu nestálo za to do břehů zakomponovat retenční nádrže takže veškeré OK zůstaly a dál vypouští hovna, odpadní vody ze špitálu atp. do řeky. Nikdo neřešil příčinu přehlcení, tedy oddělení dešťovky. Inspirace ve světě je, třeba Thames Tideway Tunnel nebo Lee Tunnel v UK, Bassin d’Austerlitz a Bassin de la Villette ve FR... ale tady šlo jen prolít co nejvíc peněz betonem. Ve vizualizacích jsou lidé na lodičkách, děti ve vodě... běžte si až bude tepleji na Rullerovo nábřeží, zanořte ruce do štěrku na dně a pak si přivoňte a představte si děti které ty ruce strčí do pusy. Jen po tohle místo je od Komína 14 OK. Větve keřů a stromů nad vodou od jsou při vyšším stavu vody ověšené toaleťáky, ubrousky... I když natřu hovno zlatem, pořád to bude hovno.
Odpovědět
|
|