https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/prerovu-se-podarilo-odbahnit-rekreacni-lagunu-pomoci-specialni-bakterialni-smesi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přerovu se podařilo odbahnit rekreační Lagunu pomocí speciální bakteriální směsi

26.10.2020 12:55 | PŘEROV (ČTK)
Vyčištění dna o rozloze 2,75 hektaru stálo zhruba 200 000 korun. Vyšlo tak mnohem levněji než dříve používané čištění bagrem
Vyčištění dna o rozloze 2,75 hektaru stálo zhruba 200 000 korun. Vyšlo tak mnohem levněji než dříve používané čištění bagrem
Foto | Palickap / Wikimedia Commons
Přerovu se podařilo zbavit místní Lagunu letitých nánosů bahna pomocí speciální bakteriální směsi. Díky aplikaci ze dna zmizelo 1800 krychlových metrů bahna. Podle zástupců města se dá toto číslo přirovnat k 220 plně naloženým nákladním autům. Nánosy bahna v Laguně už řadu let odrazují obyvatele od koupání v této kdysi oblíbené nádrži v rekreační zóně města. Vyčištění dna o rozloze 2,75 hektaru stálo zhruba 200 000 korun. Vyšlo tak mnohem levněji než dříve používané čištění bagrem, sdělila ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová.
 

Do čištění Laguny za pomoci speciální směsi se odborníci pustili letos. "Máme v ruce zprávu, která jasně říká, že v Laguně došlo k úbytku o 1800 metrů kubických, a to považujeme za solidní výsledek. Spokojeni jsou i rybáři, kteří nás už vloni upozornili, že jde touto pro přírodu šetrnou metodou dostat ze dna usazeniny," uvedl náměstek přerovského primátora Michal Zácha (ODS).

Laguna v odpočinkové zóně Přerova je uměle vytvořená nádrž, která nemá odtok ani přítok. Na začátku 80. let minulého století patřila tato vodní plocha k vyhledávaným místům k letní rekreaci, ovšem později se sem kvůli nánosům bahna Přerované přestávali chodit koupat. Situace se zhoršila po povodni v roce 1997, kdy se množství bahna zvýšilo. Na podzim 2008 město přistoupilo k odbahnění sacím bagrem. Výsledkem byl úbytek 90 centimetrů bahna za 3,5 milionu korun, několik týdnů přitom k nádrži jezdila nákladní auta, která usazeninu převážela a ukládala na speciální místo.

Letos se město rozhodlo bahno zlikvidovat šetrněji a levněji pomocí speciálních mikroorganismů. Do vody je aplikovali z loďky přerovští rybáři, kteří se o dávkování od jara do podzimu starali. S aplikací už měli zkušenost z přerovského rybníku, který obhospodařují. Speciální bakteriální směs způsobila rozklad organického bahna na vodu a oxid uhličitý. Zastavila tak hnilobný proces, snížila množství sinic i zelených řas a zároveň zvýšila koncentraci kyslíku ve vodě. Směs má podle zástupců firmy povolení i od Evropské unie. Může se používat v nejpřísnějším, tedy pátém stupni ochrany. Použita byla třeba při čištění Štrbského plesa.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

26.10.2020 11:40
Zazemňování toků a stojatých vod je problém, který nikdo nechce řešit.

Všichni by buď bagrovali, nebo dělali to co je popsáno v článku, ale řešit příčinu, kterou je eroze půdy nikdo nechce.... lidská hloupost mě nikdy nepřestane překvapovat.....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.10.2020 11:55 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Rybníky se zanášely, co paměť sahá. Ony se ale i čistily a to se dnes bohužel děje ve velmi omezeném množství. Pokud možno bránit erozi, to ano, ale stejně tomu zanášení nezabráníte.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.10.2020 12:13 Reaguje na pavel peregrin
Nehledě k tomu, že vybagrované bahno se pak po přemrznutí znovu rozvezlo na okolní pole, tudíž zem se vracela zpět.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.10.2020 21:35 Reaguje na pavel peregrin
Sedimenty původně sebrané erozí jsou často plné anorganických toxických látek z hnojení a ošetřování plodin, případně jiných škodlivých látek všeho druhu, takže bych s jeho využíváním v zemědělské krajině moc nepočítal. Jedině, že by jste chtěl maximalizovat využívání znehodnocené a umrtvené hmoty, místo opravdové půdy se vším co jí dělá půdou než jí odnese voda nebo vítr. Nechat si utéct z polí a lesů základní výrobní jednotku půdu, pak ní svojí nezodpovědností způsobit škody druhým, potom jí za drahé peníze vozit z celého povodí zpět na pole a do lesů je absurdní až hanba.....

Je to prostě ukázka neřešení příčiny... nikoho ani nenapadne se reálně zabývat odnosem půd, erozí v lesích, atd... přesto, že je to oblast, která celou společnost stojí enormní ztráty finanční, enviromentální i sociální.

Šak co... hlavně, že se soukolí svévolného nakládání s krajinou točí.... koho v této ropácké zemi opravdu zajímá realita, žeo....

Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.10.2020 07:11 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ono to není vůbec tak horké, půdní bakterie si s tím poradí, bahno z rybníků se nechávalo přemrzat i více let a pak teprve se rozváželo. Kdyby to bylo tak, jak popisujete, dávno by na polích nikdo nehospodařil. Nesmíte zapomínat, že eroze je přirozený proces, vodní i větrná, a podléhá jí vše na této planetě. Na druhou stranu se do půdy každým rokem vrací desítky tun posklizňových zbytků, které se musí do celkové bilance počítat.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.10.2020 12:53 Reaguje na Lukáš Kašpárek
motáte dvě věci dohromady, bahno není bláto.
bláto - vodou nasycená jemnozrnná anorganická zemina. blátivá může být třeba polní cesta. bláto je materiál inertní a pro život nehostinný.
bahno - organický sediment na dně stojaté vody, je složená převážně ze zetlelých rostlin (hlavně opadané listí) a trusu vodních živočichů. bahnitý je rybník nebo špatně ošetřované pivo může mít bahnitou příchuť. nemravným životem můžete zpustnout a zabřednout do bahna.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

27.10.2020 00:20
drobná poznámka k diskutujícím o zanášení rybníků: přerovská laguna je pískovna, bezodtoká, zazemňování tak neprobíhá splachy ornice z povodí. V okolí je trávník, a je to celé na rovině, takže co je ca 20 nebo víc metrů od laguny, je z hlediska dotace splachů nulové, a co je do těch cca 20 metrů, je minimální. Zazemňování se děje dominantně organikou (nepočítaje extrémy jako 1997, kdy se tam usazoval kal z rozvodněné Bečvy).
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.10.2020 09:19 Reaguje na Ondřej Dočkal
Aha, tak to je důležitá poznámka - asi ta nejdůležitější. Ty bakteriální směsi fungují dobře právě na takový hodně organický sediment. Tak je super, že se povedlo!
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.10.2020 10:09 Reaguje na Jindřich Duras
ano, samozřejmě. bakterie sežerou bahno, s blátem si neporadí.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

27.10.2020 17:27
Stala se nám taková nepříjemná věc, nechci to tady roztahovat a nechci z toho taky dělat aféru. Někdo nám zebral z tomboly několik cen ... my teďko zhasneme a v nastalé tmě, ten kdo to zcizil, to tam odnese ...

2008: solidní firma za městské prachy udělala solidní kus práce (141,- Kč/m3) a vyndala na břeh, čili viditelně, cca 90 cm dnových sedimentů průměrně ... no ale tejdny jezdili náklaďáky sem a tam, no fuj, bláto a smrad!
Inu 2020 otevřeme peněženku a uděláme vítr za pouhých 200.000,- Kč a odstraníme 7,27 % toho co solidní firma. Úplně neviditelně! Zázrak, stal se zázrak! Pak už jen ukojít zadavatele papírem a vykázat, že Když ti vítr napne plachtu, tak ti plachta popožene jachtu, a ergo kladívko máš klid. Za pouhých 111,1 Kč/m3. Ale hlavně si to po nich může každej hnidopišsky zkontrolovat, protože ta laguna má ocelový dno a měřit pod vodou šuplerou s přesností na jeden centimetr zvládne kdejakej Piňďa.
Takže kdyby sis, ach synku synku, chtěl napříště dopřát zase tu zázračnou partu, aby udělala celou práci (90 cm viditelného sedimentu) tý strašně drahý bagrovací firmy, připrav si pouhopouhý zlomečíček, jenom prstíček 2.750.000,- Kč.
TADY JE NĚJAKÝ NEDOROZUMNĚNÍ ?! TADY SOU ŇÁKÝ FTIPÁLKOVÉ ... TAK EŠTĚ JEDNOU. ZHASNOUT!!!

P.S. Naštěstí se v rámci distanční výuky už nemusí na chudáky dětičky naléhat, aby se děsně složitou trojčlenku naučili zpaměti, takže na to už nikdy nikdo nepřijde ... a já jsem o poznání bohatší. Myslel jsem si doposud zaostale, že existuje pouze blbost a v horším případě blbost na kvadrát (Mšeno). Tady na eko-webu se ovšem vyskytla blbost kubická.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

28.10.2020 01:22 Reaguje na Daniel Fiala
Dobrý večer, máte tam chybu v tom výpočtu. Ale není to vaše chyba, vycházíte jen z článku, který není přesný. Trojčlenka funguje, o tom žádná, ale kubatura se kterou uvažujete v akci č. 1 je silně nadhodnocená, a díky tomu vám vyšla cena úplně pohádková - sací bagr prostě nemaká za 140 kč za kubík, ani náhodou, ani v roce 2008...

Tehdy těch sedimentů nebylo cca 90 cm plošně, ani v průměru 90 cm, ale "až cca 90 cm":

https://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/cisteni-laguna-zacalo-prerov20080726.html

cit.: . Vrstva bahna na jejím dně dosahuje místy až výšky jednoho metru. „Předpokládaný celkový objem bahna k odtěžení je zhruba 3700 metrů krychlových,“

vyjdeme-li ze 3700 m3, a ceny 3.500.000,-, dostáváme se na cenu, která už tak pohádková není, víc jak 900 kč za kubík. Sací bagr je totiž dost drahá sranda.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

29.10.2020 16:05 Reaguje na Ondřej Dočkal
Článek nejenom že není přesný, on je zcela zavádějící. Bohužel ani Vaše obhajoba (zatím?) neobjasňuje, ale 3x zatemňuje. Při druhém pozornějším čtení navíc vidím, že článek je ještě horší, než jsem se prve obával.

Ale k sedimentu 2008.
Zaprvé (objem 3700 m3): Vámi nalezený článek z Přerovského deníku (26/7/2008) je mikrozprávička dva dny po vyložení bagru na hladinu. Je to pouhý odhad (!) na kolik peněz ta „etapa“ vyjde. Nic o vytěžené kubatuře, žádná závěrečná zpráva, natož „faktura“. Uvedených 3700 m3 je, jak správně kopírujete, „předpokládaný celkový objem bahna k odtěžení“. Nepostavil jste protiargument, bohužel. Ale díky za odkaz.

K sedimentu podruhé (90 cm): věta předchozí (Př. deník) tvrdí něco jiného, než píšete nyní, cituji PD: „Vrstva bahna na jejím dně dosahuje místy až výšky jednoho metru.“ Ekolist 2020 kopíruje ČTK: „Výsledkem byl úbytek 90 centimetrů bahna“ (2008). Než uznám chybu, že jsem naletěl novinářům na rekordní vidle naivně předpokládaje solidnost, protože takhle se sediment opravdu neměří ani nepopisuje, objasněte mi prosím, kde se vzala vámi uvedená formulace „až 90 cm“. Jste insider? Nejde mi hnidopišecky o milimetry, ale o řády. A na decimetru/decimetrech už by se rozumní lidé mohli dohodnout, pokud nehoní rekordy (a netahají prachy z veřejné kapsy), ale podávají věcný popis. Napsat že je někde metr bláta (PD 2008), tak to čtu +/- čtvrt metru. Jestli někdo napíše 90 cm (ČTK), čtu to jako +/- jeden dva cm. Proto jsem v námitce doplnil benevolentně dvě slova (cca a průměrně) a uvedl formulaci „cca 90 cm dnových sedimentů průměrně“. Dále ovšem ironizuji šuplerou, jde-li o zázračné a „levné zmizení bahna“ bez uvedeného způsobu měření (zákon zachování hmoty se taky vypařil, inu novináři, alias hlídači demokracie).
V podstatě ale sleduji morfologii dna. I kvůli té eutrofizaci a i kvůli zanášení. A vycházím ze znalosti pískoven (PA, HK, Třeboňsko), kde se těží na +/- placatá (horizontální) patra až do cca 20 m.

Za třetí (cena): Kolik peněz dle nalezeného článku padlo na „výsadbu zeleně“?! To vašemu užití argumentu (neuvedení položky) na věrohodnosti nepřidá.

Ale ano, máte z části pravdu, pane Dočkale, že nemaká za 140. Ano, Váš odhad 900,- Kč/m3 může být někdy a někde realistický a já bych sacímu bagru někdy a někde s klidným svědomím zaplatil i 10x více než podezřele nízkých 141,- Kč/m3 (ikdyž ne za běžný rybník mezi poli, ale třeba za vakové odvodnění a nebyla by to nejspíš první volba). Jenže bagr práci spolehlivě odvede a lze kontrolovat a zkontrolovat i při sebehorším měření hloubky vody a mocnosti sedimentu.
Svojí výhradou upozorňuji jednak na ohlupující neporovnatelnost čísel (zatím bylo "porovnáno" pouze 200.000,- Kč << 3.500.000,- Kč) a po druhém čtení i na ideologický námět článku "VĚŘTE". Ze závěrečného odstavce mi totiž jdou oči šejdrem. Proč z toho (ČTK a zdejší editoři) dělají bulvár?
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

29.10.2020 16:36 Reaguje na Daniel Fiala
Úvodem: já nikoho neobhajuju, ani nejsem investor, ani zhotovitel, jenom jsem viděl chybu a na tu jsem poukázal (těch 90 cm výšky sedimentu a z toho vyplývající chybná trojčlenka - 140 kč za kubík pro sací bagr je fakt málo).

Insider nevím přesně co je, ale jak vím o těch až 90 cm: shodou okolností jsem měl možnost vidět projekt, a tam se pokud se nepletu psalo o hloubce sedimentu 0 - 90 cm, a odhadu kubatury cca 3600 - 3700 m3. Takže to asi nějak změřili. Projekt napadat nehodlám, nemám proč.

O fakturaci nevím nic a proto to nehodnotím. Pokud máte podezření na nějaké nekalosti, obraťte se na patřičné orgány.. víc fakt nevím co bych k tomu řekl..

chaos v porovnávání cm a kubíků je fakt dost nepřehledý, Štrbské pleso a pátou zonu jsem moc taky nepochopil, ale podstata připomínky byla jinde.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.10.2020 20:13
U nás to zkoušejí taky a jsem zvědav na zimu, kdy voda zamrzne a to bahno
spolu s nově napadaným listím bude zase kvasit. Loni byl led pouze pár
dnů, ale předloni se metan hromadil pod ledem a kyslíkový deficit dusil ryby. Jsem ke zmíněnému způsobu odbahnění takto zabahněné vody jako je
naše místní lokalita poněkud nedůvěřivý, ale snad se mýlím a je to
účinné. Bohužel nový příděl listí se bude každopádně rozkládat a nevím
jak vzniku metanu bakterie zabrání a nebudou-li nakonec zničeny taky.
Nechám se tak překvapit a posoudím to alespoň v praxi. Jinak souhlasím
s názorem, že měřit vrstvu bahna s přesností na cm je zavádějící,
neboť se v čase mění jeho hustota a místo nahromadění. Při aktivitě
ryb může být v tomto místě doslova odváto a jinde to může být naopak,
Měřit ode dna to nelze přesně vůbec a od hladiny se nesmí opomenout
její kolísání. Pokud by se to nevzalo do úvahy, tak proti jaru ho
už je na podzim díky dešťům o třicet centimetrů méně, protože hladina
je o těch třicet centimetrů výše. Takže zatím nehodnotím a počkám na
praktický dopad na přezimovámní ryb.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

29.10.2020 16:07
Ať pokročíme: víte, prosím, kolik kůbíků skončilo na poli v r. 2008 (ne v novinách!). Vozili to v tatrovkách, takže to nemohla být úplně jemná frakce silně zvodnělého sedimentu. A jestli sál rozumně a je to opravdu pískovna, tak mohli jít spolehlivě až na pískové dno ´zu grunt´ ... čili vyčistit.

Jsem naivní, když doufám, že tehdy (2008) někdo sediment změřil? Umíte zjistit jak? I kdyby se měřící seknul 2x, a libo, zda nahoru nebo dolů, tak na poli se pravda ukázala. Nebo ne? Podle čeho se v Přerově platí faktura? Za předběžný nástřel, za dobré slovo nebo za odvedenou práci (vč. měření sedimentu v nádrži)? Já pod vodou musím měřit ne věřit.

Jinak se nikam nedostanem, natož k jádru mé výhrady. Novináři nás budou zásobovat haluzemi a iluzemi, a když je to v Ekolistu, tak hlavně VĚŘTE.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

29.10.2020 16:10
Ctěným čtenářům majícím trpělivost: mrkněte na ortofoto 06 (mapy.cz) tedy někdy ze tříletí 2004-06. Velká laguna je na pravém břehu před lávkou U tenisu. Přímo hrachová!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist