https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/prilis-snehu-v-arktide-ohrozuje-ekosystem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Příliš sněhu v Arktidě ohrožuje ekosystém

7.12.2019 01:08 | ŘÍM (ČTK)
V roce 2018 v Arktidě sněžilo dosud nevídaným způsobem. V důsledku zemřela řada živočichů a sníh někde také zahubil původní rostlinstvo. / Ilustrační foto
V roce 2018 v Arktidě sněžilo dosud nevídaným způsobem. V důsledku zemřela řada živočichů a sníh někde také zahubil původní rostlinstvo. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V roce 2018 v Arktidě sněžilo dosud nevídaným způsobem. V důsledku zemřela řada živočichů a sníh někde také zahubil původní rostlinstvo, napsal italský deník La Repubblica.
 

Bylo to prostě příliš mnoho sněhu, i když mluvíme o Arktidě, jedné z nejchladnějších oblastí světa. Na vině jsou klimatické změny, které vyvolávají nárůst četnosti extrémních jevů. A to nejen zvyšování teploty, ale také ničivých uragánů, vydatných srážek, delších období sucha a samozřejmě také výraznějšího sněžení.

Svědčí o tom i dění kolem severního pólu. Tým vědců z Aarhuské univerzity v Dánsku nyní uvedl, že loňský rok byl v Arktidě obdobím výjimečného sněžení a že důsledky tohoto jevu tamní ekosystém výrazně postihly.

Ekosystém v Arktidě je bez ohledu na nízké teploty velmi bohatý: vyskytují se zde četné živočišné a rostlinné druhy, které se v průběhu doby dokonale přizpůsobily životu v extrémních podmínkách.

Situace se však nyní velmi rychle mění. Teploty v regionu stejně jako v ostatním světě vzrostly a ledu ubývá. Zároveň se prohloubily změny klimatu a zvýšilo se nebezpečí extrémních jevů. A přestože se lidé naučili víceméně předvídat dlouhodobé změny, je jen velmi málo známé o skutečném dopadu extrémních jevů na arktický ekosystém.

V roce 2018 jsme mohli pozorovat další extrémní léto. Ovšem v novém smyslu. Veřejnost se dlouho soustřeďovala na globální oteplování a zvláště na úbytek polárních ledovců, ale nyní jsme mohli sledovat jiný jev, totiž zvyšování hojnosti srážek v letních měsících a prohloubení proměnlivosti klimatu. To mělo vliv například na ekosystém v severním Grónsku, kde drasticky klesla reprodukce živočišných a rostlinných druhů - nejvíce za posledních 20 let. Jen málo zvířat a rostlin se dokázalo množit, a to právě kvůli hojnému a vytrvalému sněžení.

Klimatické změny se tedy neomezují na globální oteplování, ale jsou mnohem složitějším jevem. Globálně sice teploty rostou, ale lokálně se více projevují extrémní jevy, které jsou někdy v rozporu s obecným trendem. Vzpomeňme si, jak si americký prezident Donald Trump v prosinci 2017 stěžoval na tuhou zimu předpovídanou na Nový rok a vyjádřil přání, aby se víc projevilo "staré dobré globální oteplování" a byly tak nižší účty za topení.

Jeden rok, kdy se snížila reprodukce živočišných a rostlinných druhů, není sám o sobě tak dramatickým jevem, ani pokud jde o druhy, jimž hrozí vyhynutí. Znepokojivé však je, že dění z roku 2018 se může v budoucnu opakovat. Větší výkyvy klimatu mohou vést k tomu, že se četné arktidské druhy dostanou na hranice schopnosti přežít. Studie dánských vědců ukazuje, že klimatické změny přesahují "pouhé" oteplování a že ekosystémy mohou být zatím vzácnými, avšak extrémními jevy tvrdě postiženy.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

7.12.2019 08:58
Pomalu se vracíme do doby, kdy naším největším nepřítelem bylo jaro, léto, podzim a zima.
Odpovědět
MM

Milan Milan

7.12.2019 09:47
Klimatologové v tom prostě nemohou najít systém, ona ta planeta to má tak nějak sama promyšlené. Ne GO je problém, ale malý človíček co si ve své namyšlenosti neuvědomuje, že když přenese hory, nebo zplundruje krajinu, vycucává hlubiny země, experimentuje s nebezpečnými štěpnými reakcemi, nebo hazarduje s ovlivňováním genofondů, tak si současně neuváženě hraje s výsledky evoluce a mld let působícími jevy planetárních a vesmírných sil....
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.12.2019 09:48
Léta ekolháři řvou, že v Antarktidě ubývá sníh a led. A když přibývá, je to taky špatně a taky za to může globální oteplování.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

8.12.2019 08:01 Reaguje na Jan Šimůnek
https://www.youtube.com/watch?v=2MhcPvX7enA
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.12.2019 16:28 Reaguje na Petr Dvořák
Není to dotaženo až do té současnosti, kdy se naopak pokrývka ledem a sněhem rozšiřuje - to by to nemělo ten propagandistický efekt.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

12.12.2019 22:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Mhm, to jste vzal kde?

"Arctic sea ice likely reached its 2019 minimum extent of 1.60 million square miles (4.15 million square kilometers) on Sept. 18, tied for second lowest summertime extent in the satellite record, according to NASA and the National Snow and Ice Data Center."

"This year, Arctic sea ice reached its annual maximum on March 13, 2019. It wasn’t a record low, but it continued a trend of declining sea ice maximums and minimums."
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

12.12.2019 23:01 Reaguje na Jan Šimůnek
ps. ta animace zahrnuje cca 30 letý vývoj s jasným trendem. Stejný trend je měřen a pozorován na mnoha jiných frontách.
I kdyby tam ledu za poslední tři chybějící roky přibylo (což se nestalo), tak to na celkovém trendu nic nezmění (teda pokud by tam nepřibylo pár milionů čtverečních kilometrů starého ledu)

Tady máte stejnou animaci do současnosti https://www.facebook.com/worldeconomicforum/videos/565975324156282/
Odpovědět
ig

7.12.2019 10:19
Přesně takhle vypadá saturace trhu. Je-li saturovaný trh mobilních telefonů, výrobci si začnou vymýšlet blbosti za hranou zdravého rozumu, jako ohebné telefony, telefony s pěti foťáky a podobně.

No a teď už se saturoval i trh zpráv o konci světa :D :D :D
Odpovědět

Pavla Žídková

7.12.2019 23:14
Nelze vyvrátit, že ke změnám klimatu dochází. Ale dochází k nim už poněkolikáté, bez člověka i s člověkem. Tím nemyslím, že bychom se neměli snažit minimalizovat svůj vliv na planetu, neprodukovat šílená množství odpadů, omezit emise znečišťujících látek, učit se využívat obnovitelné zdroje energie, slušně zacházet s půdou a s lesy atd. Ale klimatické změny tím příliš neovlivníme, jen nám to možná pomůže s nimi lépe žít.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

8.12.2019 15:27 Reaguje na Pavla Žídková
Nejvíc odpadů nám tady zanechala sama příroda. Prostě co se v přírodě nikomu nehodí, to zůstane ležet tam, kde to upadlo. A mnohdy až my dnes uklízíme ten nepořádek, který nám tady příroda zanechala. A zase se to někomu nelíbí.
Vždyť co jiného, než toxická skládka je ložisko ropy (mrtvoly živočichů), vrstvy uhlí (mrtvé rostlinstvo), guáno (výkaly mořských ptáků), vápencová pohoří (schránky mrtvých mořských potvůrek)?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.12.2019 11:41
Ten sníh by měl napadnout u nás, aby aspoň ze zimní vláhy se stromy a ozimy trochu zvetily. Tak padá tam, kde to (dle tradic) není potřeba. Ano, málo je špatně, ale i hodně znamená znemožněný pohyb řadě druhů. Prostě další z projevů GO jsou takovéto extrémní jevy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.12.2019 12:18 Reaguje na Karel Zvářal
Jsou tyhle věci nějak "extrémní"? Eskymo Welzl, který žil na Novosibiřských ostrovech někdy v letech 1890 - 1920, popisuje, jak tamní obyvatelé, inuité i bílí polárníci, sbírali zvěř uhynulou v zimě a zpracovávali a prodávali její kožešiny. Takže k úhynům zvěře tam dochází každou zimu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.12.2019 12:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Zima protřídí slabé (mladé, staré) kusy, jádro přežije. Polární lišky a medvědi žijí z valné části na padlinách, které vydrží zakonzervované mrazem dlouho. Asi by o tom nepsali, kdyby to nebyl extrém. Kůrovcové stromy byly i dříve, ale kalamita ze sucha je také extrém.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.12.2019 12:01 Reaguje na Karel Zvářal
A nebo že spoléhají na nevzdělanost lidí a naprosto normální věci vydávají za extrém. To se, konec konců, týká i toho "katastrofálního" oteplování, kterým jsme se pořád ještě nedostali na teploty před malou dobou ledovou.
Odpovědět
ig

9.12.2019 21:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Viz třeba letošní katastrofické požáry, hotový armagedon. Že už dřív mnohokrát hořelo na větší ploše a v roce 1915 shořelo na Sibiři víc než milión čtverečních kilometrů, to už se nenapíše.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.12.2019 08:09 Reaguje na Jan Šimůnek
To je stále dokola stejná píseň... Bylo tepleji, ale kolik toho víme o množství a načasování srážek??? A sucho, při tehdejší fragmentované (nudličkové) krajině, je úplně něco jiného, než tato zabetonovaná země, s hlínou místo obilí, s metropolemi jako mikrovlnkami...
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.12.2019 09:29 Reaguje na Karel Zvářal
Víme toho dost, protože z doby před malou dobou ledovou už existují vcelku slušné záznamy a kroniky, byť jistě mnohé padlo za oběť 30leté válce.
A zcela jistě bychom se měli vyšším teplotám přizpůsobit přesně tak, jak to udělali naši předkové. Zejména budováním velkého množství rybníků a dalších vodních nádrží.

MMCH - před 30letou válkou byla naše krajina prakticky stoprocentně odlesněna, protože vesnice mohly vegetovat (= vyžít z toho, co jim po odvodech vrchnosti a církvi zbylo) i ve vrcholových partiích Českomoravské vysočiny a v obdobných výškách i jinde. Ještě výš byly různé hospodářské aktivity typu sklářských hutí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.12.2019 09:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Co je úžasné, že oni ty rybníky dokázali vybudovat RUČNĚ, bez bagrů a tater! Dnes je "problém" - kdo to bude platit!? Že se to mnohonásobně vrátí, těmto "ekonomům" ani trochu nedochází. A možná i to tehdejší odlesnění mělo vliv na vyšší teploty, ale rostlinný pokryv byl jinak téměř stoprocentní, tedy ve vegetační dobu. Takže louka či pole sice nevychází v porovnání s lesem tak dobře v hospodaření s vodou, ale pořád je to lepší, jak kuku-pláně v květnu a červnu, které spolehlivě odhání (rozpustí) nasouvající se oblačnost.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.12.2019 10:45 Reaguje na Jan Šimůnek
A zapomněl jsem na jednu věc. Ano, odlesňovali, ale kam se hrabem dnes s množstvím tehdejších sadů, které ten úbytek lesů částečně vyvažovaly. Tehdy si nejezdili do do řetězců naložit plný kufr, museli mít zdroj za barákem. Když jsem viděl ty hromady pařezů vytrhaných bělorusem a u nich pyšného řidiče pásáku, netušil jsem, že jsem svědkem historického zločinu. A všechny stromy bylo bio...
Odpovědět
ig

10.12.2019 21:43 Reaguje na Karel Zvářal
Máme tady několik starých sadů, jsou neudržované, ale některé stromy stále rodí. Dalo by se tam natrhat hezkých pár metráků ovoce, ani by nikdo neprudil, protože pozemky patří městu a to jeví okázalý nezájem. A co myslíte? Kromě místních dětí a náhodných kolemjdoucích si tam nikdo neutrhne ni jablka, ni třešničky, protože je to moc pracné vzít košík a udělat si na čtvrt hodiny vycházku :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.12.2019 12:05 Reaguje na
Spíš jde o to, že by ho nejspíš někdo honil jako zloděje. Třeba nějaký ekolog.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.12.2019 12:41 Reaguje na Jan Šimůnek
:-))dobrý!! Jsem jedním z mála navštěvníků těchto odběhnutých (zbytků) sadů. To ovoce je v těchto suchých letech menší, ale vůní a chutí na pohled krásné (pesticidové) hravě překoná. Spíše je to o lidské lenosti, resp. "...aby si někdo nemyslel...". Dnes je vcelku vzácnost vidět jít někoho po dědině pěšky, přesun zásadně autem. A hodně z nich o těch sadech ani neví, zbytek si raději doveze hezčí... O to více zůsatne kosům, kvíčalám a srnkám:-)
Odpovědět
J

Jan Křížek

8.12.2019 16:00
Mám na to svůj názor.
Lidé spotřebovávají více a více elektřiny, které v rozvodných sítích, jež ani dnes nevidíme, protože jsou zakopány pod zemí, vytvářejí v globálním měřítku elektromagnetické pole, schopné posunout i osu geomagnetického pole Země. V roce 2018 jsme byli svědky dvojitého vortexu, kdy byly nad severním pólem dvě obrovské tlakové výše. Některé by netrklo, ani kdyby se utvořil šesterečný hexagonální vortex, stejněpodobný útvar jako má Saturn. Všichni plácají nesmysly o vlivu CO2 na klima, ale unikají jim základní souvislosti.
Odpovědět
ig

8.12.2019 19:05 Reaguje na Jan Křížek
A celkový gyroskopický moment vrtulí větrných elektráren zase působí na zemskou rotaci a zvětšuje precesi zemské osy, čímž zkracuje periodu Milankovičových cyklů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.12.2019 20:28 Reaguje na
Chlapi, vy na tu záhadu-nezáhadu nakonec přijdete!
Odpovědět
J

Jan Křížek

9.12.2019 06:58 Reaguje na Karel Zvářal
Záhady neexistují.
To jen pragmatici ignorují senzitivnější jedince.
Například matfyzáci nedají dopustit na teorii geodynama, přičemž vlastně popírají Curieho bod, Kirchhoffův zákon o součtu proudů v uzlech. Rádi pak přirovnávají vznik geomagnetického pole k obyčejnému dynamu a vůbec je netrápí, že vinutí diamagnetické mědi, kde je každý drát izolovaný, má svoje zákonitosti. Když už v tom chtějí hledat steněpodobnosti, pak ať je předmětem hledání diamagnetická hmota.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2019 07:39
Je to vše natolik složité, že na pravou příčinu(y) vědci nepřijdou. Trochu mi to připomíná zemědělské soustavy v podání akademika Kudrny, tam se-s trochou nadsázky- dal vystopovat i vliv Měsíce na potenci žížaly. Pro praxi samozřejmě naprosto nepoužitelné a zbytečné.
Odpovědět
BD

Boris Dressler

10.12.2019 10:02
Pokud někde hodně prší, nebo sněží, tak jinde je zase více sucho. Koloběh vody je stále stejný. Planeta Země, to nejsou švýcarské hodinky, kde chcete naprostou přesnost dějů. Lidé ještě nezačali svoji martýrii na zemi a Antarktida překypovala zelení a dinosaury. Podle aktivistů, nejspíše spalovali hodně uhlíkových paliv. Naši bratranci neandrtálští, zažívali dobu ledovou. Hold, kosmické počasí a planetární mechanizmy, jsou pro lidské chápání, nad jejich dnešní možnosti! Dnešní "pravdy" budou, vzápětí popřeny a nahrazeny dalšími popletenými teoriemi atd...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist