Pro potravinovou bezpečnost je potřeba nová generace plodin, řekl viceprezident Agrární komory ČR
14.4.2026 00:55 | BRNO
(ČTK)
Pole kukuřice
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
"V Česku je přitom mimořádná základna pro využití nových metod šlechtění, jako je molekulární metoda či genomika. Okolní svět na tom pracuje, v Evropě se o tom mluví. Jsou potřeba urychlená opatření a rozhodnutí," řekl Hlaváček.
V USA už se podle něj geneticky modifikované plodiny používají pro výrobu potravin dost dlouho na to, aby bylo možné vyhodnotit jejich přínos a vlastnosti. Rajčata jako první GMO plodina byla v USA schválená v roce 1994. V současnosti jsou navíc k dispozici takzvané nové genomické techniky, které eliminují nezáměrné a v některých případech nežádoucí změny DNA rostliny. Europoslanci už před více než dvěma lety sice podpořili mírnější regulaci pro takové rostliny, ale dosud nerozhodli definitivně tak, aby se takové rostliny mohly pěstovat a vyrábět z nich potraviny.
Prostor pro blahobyt, který tu byl v minulých dekádách, je podle něj vyčerpaný. "My jsme přebírali základnu, která ten blahobyt umožnila," řekl Hlaváček, který je zemědělcem půl století. A dodal, že je potřeba udělat taková opatření, která umožní fungování i nastupující generace. "K tomu jsou potřeba zásadní organizační, technologická, technická a legislativní opatření. Největším problémem Evropské unie je přebujelá byrokracie, přitom je potřeba se vyrovnat s mimořádně složitou geopolitickou situaci. Krize se střídají a mnohé jsou přítomné vedle sebe. Zmínil finanční krizi, válku na Ukrajině a v Íránu. "A k tomu samozřejmě klimatická změna," dodal.
Evropa podle něj musí mít odvahu na citelný řez v legislativě, aby se zásadním způsobem snížila byrokracie. "Nyní se v Evropě snižuje konkurenceschopnost a soběstačnost. Přitom nedílnou součástí obranyschopnosti je zemědělství a potravinářství," uvedl Hlaváček.
Nově odrůdy plodin vyšlechtěné moderními metodami včetně geneticky upravených jsou podle něj potřeba, aby dokázaly odolat změněným klimatickým podmínkám i tlaku škůdců, jejichž životní prostor se s klimatickou změnou proměňuje.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Nové technologie pomohou podle šéfa Zemědělského svazu zvýšit produktivitu
Zemědělský ústav povolil užití jedů na hraboše, ochránci to kritizují
Jihomoravští zemědělci žádají vytvoření strategické rezervy nafty pro sklizeňOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
ss
smějící se bestie
14.4.2026 06:49Potravinovou soběstačnost v základních potravinách, by měla být v ČR samozřejmost a do toho mají zemědělci nyní hodně daleko,
bohužel !
Odpovědět
bohužel !
Pe
Petr
14.4.2026 07:33 Reaguje na smějící se bestieUž jsem vám tu psal, že když vy chcete někoho nutit co pěstovat a vyrábět, tak on bude vás nutit co kupovat a jíst. Opravdu toto chcete?
Odpovědět
ss
smějící se bestie
14.4.2026 07:42 Reaguje na PetrVždy raději koupím domácí produkci, než tu dováženou, už vzhledem kvůli těm nenáviděným emisím -
ano, tropické ovoce si občas dopřeji, ale to to mě neživí.
Odpovědět
ano, tropické ovoce si občas dopřeji, ale to to mě neživí.
Pe
Petr
14.4.2026 07:59 Reaguje na smějící se bestieTak to si představujete špatně. Když vy budete někomu dávat povinnosti, on bude na oplátku dávat povinnosti vám.
Odpovědět
Pe
Petr
14.4.2026 08:04 Reaguje na smějící se bestieNenáviděné emise, to je dobré. Vašimi slovy: A děláte něco pro to, abyste je nevytvářel, co?
Odpovědět
ss
smějící se bestie
14.4.2026 07:46 Reaguje na PetrK tomu lze jenom připomenou, že už je tomu dávno, co britští vědci konstatovali, že by měl člověk jíst potraviny, pocházející z okruhu zhruba 100 mil/160km, jeho bydliště.
Odpovědět
Pe
Petr
14.4.2026 08:15 Reaguje na smějící se bestieTo by vám toho moc nezbylo. Já si zase myslím, že je hloupost pěstovat všude všechno (stejně jako je hloupost s biodiverzitou, chtít všude všechno), když někde o kousek dál jsou pro to mnohem lepší podmínky a pěstování je tam mnohem efektivnější, úspornější a šetrnější.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
14.4.2026 08:21 Reaguje na PetrZákladní potraviny - nerovná se všechno a co se týká emisí, nevytvářím je právě tím, že kupuji převážně domácí produkci.
Odpovědět
Pe
Petr
14.4.2026 08:40 Reaguje na smějící se bestieTu domácí produkci ani nemáte šanci poznat. Obilí z Ukrajiny, jablka z Polska, zelenina z jižní Evropy. Brambory, ryby, vejce... Vše se produkuje tam, kde je to prostě nejvýhodnější, a převáží tam, kde je o to zájem. Děsím se toho, že by se vašich naivních představ někdo opravdu chytil a nutil nás produkovat všechno všude. Bylo by to absurdní asi jako vyrábět letadla na každém letišti.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
14.4.2026 08:47 Reaguje na PetrKupuji od místních sedláků a jejich následných pokračovatelů/zpracovatelů jejich produkce.
Odpovědět
Pe
Petr
14.4.2026 09:03 Reaguje na smějící se bestieA pečete si vlastní housky, a na ně vlastní máslo a vlastní džem? A lisujete si vlastní olej a udíte vlastní salám?
Těch pár brambor a jablek, které si koupíte od souseda, to přece není žádná soběstačnost. To je asi tak procento potravin, které spotřebujete, a které jsou vyrobené jinde a dovezené.
Odpovědět
Těch pár brambor a jablek, které si koupíte od souseda, to přece není žádná soběstačnost. To je asi tak procento potravin, které spotřebujete, a které jsou vyrobené jinde a dovezené.
Pe
Petr
14.4.2026 09:22 Reaguje na PetrA proč se vlastně omezovat jen na potraviny? Neměli bychom být stejně tak soběstační i ve všem ostatním? Kdy jste si naposledy ušil vlastní boty?
Odpovědět
Pe
Petr
14.4.2026 08:42 Reaguje na smějící se bestieCo by asi tak dělali třeba v severských zemích, kde pro ovoce a zeleninu podmínky zrovna ideální nejsou?
Odpovědět
ss
Pe
Pe
Petr
14.4.2026 09:19 Reaguje na PetrJako že ovoce a zeleninu nemají jíst? A co jim tedy radíte konzumovat, aby také byli potravinově soběstační? Tulení tuk?
Odpovědět
LB
Lukas B.
14.4.2026 08:42 Reaguje na smějící se bestiečlověk který tráví většinu času venku by měl jíst potraviny ze svého podnebného pásu a v jejich sezoně. třeba takové citrusy uprostřed zimy nejsou nic moc (když jsme 10 hodin denně venku, třeba zedník nebo dřevorubec, ne když trávíme čas mezi bytem, kanceláří a tělocvičnou a na čerstvém povětří jsme za den celkem deset minut), mnohem lepší je klobása, vařené brambory a kysané zelí.
o okruhu bydliště coby původu potravin se jedná o popenviro žvást.
Odpovědět
o okruhu bydliště coby původu potravin se jedná o popenviro žvást.
Pe
Petr
14.4.2026 08:45 Reaguje na Lukas B.Těmi bramborami, klobásou a kysaným zelím dost popíráte to "v jejich sezóně".
Odpovědět
LB
Lukas B.
14.4.2026 09:09 Reaguje na Petrale v zimě samozřejmě je sezona klobás, brambor a kysaného zelí:
klobásy: vždycky se zabíjelo na začátku zimy, aby se krmilo přes zimu co nejméně zvířat. maso se na zimu uskladnilo buď uzením, zalitím do sádla nebo nasolením. odřezky se uskladňovaly v uzených a sušených klobásách. při správném uskladnění (solené a zalité v sádle ve studeném sklepě, uzené a klobásy ve studeném průvanu vydrží maso poživatelné do jara.
brambory: vydrží ve sklepě nebo v krechtu až do další sklizně.
kysané zelí: je historický a velmi funkční způsob uskladnění, kdy zelenina prakticky neztrácí výživnou hodnotu (především vlákninu a vitamín C, který si my primáti neumíme sami vyrobit)
Odpovědět
klobásy: vždycky se zabíjelo na začátku zimy, aby se krmilo přes zimu co nejméně zvířat. maso se na zimu uskladnilo buď uzením, zalitím do sádla nebo nasolením. odřezky se uskladňovaly v uzených a sušených klobásách. při správném uskladnění (solené a zalité v sádle ve studeném sklepě, uzené a klobásy ve studeném průvanu vydrží maso poživatelné do jara.
brambory: vydrží ve sklepě nebo v krechtu až do další sklizně.
kysané zelí: je historický a velmi funkční způsob uskladnění, kdy zelenina prakticky neztrácí výživnou hodnotu (především vlákninu a vitamín C, který si my primáti neumíme sami vyrobit)
Pe
Petr
14.4.2026 09:14 Reaguje na Lukas B.Tedy co nemá sezonu, tomu se sezona vytvoří uskladněním? Proč tedy ne i citrony? A vlastně všechno, takže žádná sezóna vlastně neexistuje.
Odpovědět
LB
Lukas B.
14.4.2026 09:25 Reaguje na Petrcitrusy ochlazují, zázvor zahřívá. citrusy v zimě ne, zázvor ano. tedy pokud trávíte čas venku. pokud v zimě v létě prakticky neopustíte vytápěný/klimatizovaný byt, kancelář auto a tělocvičnu, potom klidně baštěte husu s knedlíkem v červnu a jahody se šlehačkou v lednu.
Odpovědět
Pe
Petr
14.4.2026 09:30 Reaguje na Lukas B.Tak už nedoporučujete jíst místní potraviny v jejich sezoně?
Odpovědět
Pe
Petr
14.4.2026 09:16 Reaguje na Lukas B.Pak tedy doporučení jíst potraviny v jejich sezóně zcela ztrácí smysl a logiku.
Odpovědět
Pe
Petr
14.4.2026 09:17 Reaguje na PetrNebo obráceně, co tedy zbývá ke konzumaci v jeho sezóně?
Odpovědět
LB
Lukas B.
14.4.2026 09:20 Reaguje na Petrlistová a plodová zelenina, čerstvé ovoce (snad s výjimkou zimních odrůd jablek snášejících uskladnění), houby, maso mladých zvířat, zvěřina...
Odpovědět
Pe
Petr
14.4.2026 09:23 Reaguje na Lukas B.To se má uskladnita konzervovat, nebo konzumovat v sezóně?
Odpovědět
Pe
Petr
14.4.2026 09:36 Reaguje na Lukas B.Omlouvám se, rozumím vám. Má se konzumovat místní ovoce a zelenina v její sezóně, kromě zelí, to se má naložit, a brambor, které se mají uskladnit. A z masa se má jíst mladá zvěřina, kromě vepřového, které se má vyudit, nebo nadělat klobásy.
Je to tak správně?
Odpovědět
Je to tak správně?
pk
pepa knotek
14.4.2026 08:55No a co s tou přebujelou byrokracií EU navrhuje autor článku dělat ? Stačí se podívat na českou kotlinu, tady naše školství produkuje většinově jen další úředníky a pořád je jich málo, přitom ti žádné směnitelné hodnoty nevytváří, kdo to bude jednou živit ? Zatím si půjčujeme na splátky půjček i úroků z nich, směřujeme k bankrotu.
Odpovědět
Pe
Petr
14.4.2026 09:06 Reaguje na pepa knotekKde se dá studovat na úředníka? Je nějaká Střední úřednická, nebo snad Vysoká škola byrokratická, fakulta úřednická?
Odpovědět
LB
Lukas B.
14.4.2026 09:17jo a mimochodem; z hlediska potravinové soběstačnosti nás neohrožuje nějaká klimatická změna (i v extrémním scénáři změny klimatu se dá snadno vyřešit posunem do typu zemědělství patřícího do jiného podnebného pásu), ale cena (zejména) zemního plynu jako zdroje vodíku a energie pro haber-boschovu syntézu, dostupnost fosforu (fosfátů) a tuzemská schopnost výroby vošklivých chemikálií (klíčových pesticidů a herbicidů).
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.4.2026 10:26 Reaguje na Lukas B.Nejen to, ale taky agrární politika EU s kvótami produkce a regulacemi kdejaké banality. To zvyšuje nároky na investice a nastává kolotoč investice-dotace- zisk a nebo prodělek. Končí chovy zvířat, končí produkce některých plodin a končí dokonce zemědělci
s potravinářstvím a jdou cesto agroenergetiky. Nastává nejen ta
potravinová nesoběstačnost, ale i devastace půdy a přírody. To je
to, co vytýkám členství ČR v EU a regulaci deformovanému tržnímu hospodářství. To nedopadne dobře, ale pak už bude pozdě.
Odpovědět
s potravinářstvím a jdou cesto agroenergetiky. Nastává nejen ta
potravinová nesoběstačnost, ale i devastace půdy a přírody. To je
to, co vytýkám členství ČR v EU a regulaci deformovanému tržnímu hospodářství. To nedopadne dobře, ale pak už bude pozdě.
Karel Zvářal
14.4.2026 10:32 Reaguje na Břetislav MachačekJj, nápodoba uctívaného vůdce Maa: Cimrmanův "Velký skok vpřed".
Odpovědět
ss
Pe
Petr
14.4.2026 12:09 Reaguje na Břetislav MachačekA co byste tedy navrhoval? Aby si každý pěstoval co chce a jak chce?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.4.2026 16:10 Reaguje na PetrZa 1. opustit dotacemi a různými nesmysly zdeformovaný pseudotrh EU (což je nemožné a EU
to ani nedovolí) a další diskuse je už zbytečná. Současná EU je žába na prameni a obyvatelé jsou zpracováni tak, že ji považují za jediné řešení,
což není pravda. Jinak i trh musí mít pravidla,
aby si každé zboží našlo zákazníka a nekončilo
jako odpad.
Odpovědět
to ani nedovolí) a další diskuse je už zbytečná. Současná EU je žába na prameni a obyvatelé jsou zpracováni tak, že ji považují za jediné řešení,
což není pravda. Jinak i trh musí mít pravidla,
aby si každé zboží našlo zákazníka a nekončilo
jako odpad.
Pe
Petr
14.4.2026 17:54 Reaguje na Břetislav MachačekAha, rozumím. Jste proti regulacím, ale pravidla být musejí. Nahatý, ale jen vocaď pocaď.
Odpovědět
sv
s v
14.4.2026 20:01 Reaguje na Břetislav MachačekTos to dotačnímu závislákovi burešovi nandal zpracovaný machačku.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
15.4.2026 10:30 Reaguje na Břetislav MachačekAsi to s odstraněním dotací z EU nemyslíte zle, ALE:
1/ Na formulaci dotační politiky EU se podílejí i naši zástupci: připomínkují, prosazují--- a pak taky čerpají, že? Ne, že bych chtěl jmenovat rovnou Babiše, ale je nejvíc na očích.
2/ Když nebudou dotace z EU, vymůžou si agrobaroni dotace státní - a i ty budou křivit a ničit a tak podobně.
Takže na EU bych tak moc nebědoval a věnoval bych se raději poměrům v našem domácím rybníčku.
Odpovědět
1/ Na formulaci dotační politiky EU se podílejí i naši zástupci: připomínkují, prosazují--- a pak taky čerpají, že? Ne, že bych chtěl jmenovat rovnou Babiše, ale je nejvíc na očích.
2/ Když nebudou dotace z EU, vymůžou si agrobaroni dotace státní - a i ty budou křivit a ničit a tak podobně.
Takže na EU bych tak moc nebědoval a věnoval bych se raději poměrům v našem domácím rybníčku.
JD
Jindřich Duras
15.4.2026 10:35Termín "potravinová soběstačnost" vypadá hezky, ALE
1/ V řadě položek máme slušnou nadprodukci, takže s termíny opatrně, snadno cíleně zavádějí tam, kam velkozemědělci chtějí.
2/ Akcent na zvyšování produkce - výroby! - vypadá hezky, ale pouze dokud nezačneme sčítat i vedlejší škody: erozi poškozující půdy (tedy i onu svatou "výrobní kapacitu") a zanášející vodní nádrže, drastickou ztrátu kapacity zadržovat vodu v krajině, která následně podléhá více vysychání, přičemž škody na produkci se řeší státními dotacemi.
Celé je to křivé, vnímané agrárníky bez širšího pohledu a nejlépe i bez vlastní zodpovědnosti.
Odpovědět
1/ V řadě položek máme slušnou nadprodukci, takže s termíny opatrně, snadno cíleně zavádějí tam, kam velkozemědělci chtějí.
2/ Akcent na zvyšování produkce - výroby! - vypadá hezky, ale pouze dokud nezačneme sčítat i vedlejší škody: erozi poškozující půdy (tedy i onu svatou "výrobní kapacitu") a zanášející vodní nádrže, drastickou ztrátu kapacity zadržovat vodu v krajině, která následně podléhá více vysychání, přičemž škody na produkci se řeší státními dotacemi.
Celé je to křivé, vnímané agrárníky bez širšího pohledu a nejlépe i bez vlastní zodpovědnosti.
