https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/pruzkum-potvrdil-v-lomu-csa-vyskyt-stovek-chranenych-a-ohrozenych-druhu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Průzkum potvrdil v lomu ČSA výskyt stovek chráněných a ohrožených druhů

3.12.2023 01:53 (ČTK)
Foto | Jirka Dl / Wikimeda Commons
Přírodovědci zjistili, že v lomu ČSA a jeho okolí se vyskytuje zhruba 300 do červených seznamů zapsaných ohrožených druhů, dalších sto patří mezi zákonem zvláště chráněné druhy. Výzkum ohledně výskytu organismů pomůže odborníkům stanovit postup pro udržení a rozvoj populací těchto druhů a poslouží jako podklad pro oznámení vlivu rekultivace území lomu na životní prostředí, které se nyní zpracovává, řekla mluvčí těžebních společností skupiny Sev.en Česká energie Eva Maříková. V lomu ČSA na Mostecku se přestane těžit hnědé uhlí zřejmě v polovině roku 2026.
 

Specialisté dostali přístup na území veřejnosti uzavřeného těžebního prostoru. Průzkum, který prováděla od loňského jara do letošního podzimu společnost Juros, určil přírodně nejcennější části tohoto území. "Nejperspektivnější se jeví stanoviště na přechodu zalesněných svahů a rovinatých biotopů s bylinným patrem, tedy lokality na severním a severozápadním okraji těžebního prostoru," uvedla Maříková. Lom ČSA zaujímá plochu asi 16 kilometrů čtverečních mezi úpatím Krušných hor a silnicí I/13 spojující Most a Chomutov.

Biologický průzkum prokázal přítomnost zhruba 1450 druhů organismů. "Území lomu ČSA představuje ojedinělou mozaiku mikrostanovišť otevřeného bezlesí a zde žijící živočichové i rostliny patří v Evropě k těm nejvzácnějším. Lom tak poskytuje stanoviště pro dokonce jediné populace řady živočichů v České republice, a to především ptáků a bezobratlých," uvedl zoolog a ornitolog Václav Šutera, který průzkum spolu s dalšími odborníky prováděl. V oblasti žije celá řada druhů, které se už vyskytují pouze zde nebo je to jedna z mála lokalit v ČR. Z ptáků je to třeba dytík úhorní, strnad zahradní či linduška úhorní.

Plán na využívání lomu ČSA po ukončení těžby schválila letos v červnu vláda. Část území se ponechá přírodě, bude tam vodní plocha a část bude využita energeticky. Vodní plocha se plánuje mnohem menší, než se původně předpokládalo. Na území lomu vznikne maloplošné chráněné území o rozloze zhruba 11 kilometrů čtverečních. V něm dostanou příležitost přirozené přírodní procesy, které podpoří rozmanitost tamní přírody a krajiny, uvedlo ministerstvo životního prostředí. Návrh počítá s jezerem, které se bude napouštět přirozeně. Na území lomu mají být také solární elektrárny, plánuje se i územní rezerva pro případné budoucí vybudování přečerpávací elektrárny.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

3.12.2023 08:34
Jistěže. Počáteční stádia sukcese jsou neobyčejně vzácný biotop. Nic jiného než lidé v bolech je už nedělají. Mamuti nejsou, řeky zregulované, vojenské prostory opuštěné.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.12.2023 08:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ovšem s tou plánovanou bezzásahovostí do 30 let vše zmizí. Dytík, .... je už jen tam, ale po zatravnění třtinou a náletem keřů 😢.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.12.2023 07:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Bezzásahovost může fungovat jenom v původní krajině, která v České republice snad vůbec není. Obávám se že ani v Boubínském pralese. Bezzásahovost v kulturní krajině je ekokreténismus, na který tento vzácný biotop dříve či později dojede.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.12.2023 09:42 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Všechny vzácné biotopy dojíždějí na bezzásahovost, která je zejména v Evropě naprosto nepůvodní, nejméně 20 tisíc let.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

5.12.2023 11:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pokud vím, tak součástí ochrany krajiny jsou často právě zásahy do ní. Tedy nechápu, proč píšete, že všechny vzácné biotopy dojíždějí na bezzásahovost. Nejste samozřejmě jediný, kdo chápe, že zde byla po staletí kulturní krajina a mnoho druhů je dávno vázáno činnost na člověka. Bezzásahovost se samozřejmě neuplatňuje paušálně, ale na výběrových lokalitách.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

3.12.2023 09:05
Tady vidíme ukázku kladného vlivu těžebné činnosti na přírodu. Přitom lidé, kteří sami sebe označují za ekology, proti otvírání nových dolů a lomů často protestují.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

3.12.2023 12:59
Chvalim, ze se ekolist aspon obcas dotkne duleziteho tematu. Ostatne soudim ze z vedecko ekologickeho hlediska jsou treba ruzne ty lomy, vysypky, skladky odpadu ci zpustle zahrady a odstavne plochy nadrazi atd. daleko zajimavejsim a podnetnejsim vedeckym tematem nez jenom drakonicky chranit
to, co zeleny byrokrat oznaci za dulezite a potrebne - jako napr. nejake lesni slepice ktere jsou sice pekne ale proste jsou u nas na hranici sveho vyskytu pritom z duvodu, kterym jejich ochranci ocividne moc nerozumi...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.12.2023 14:05
Byl jsem se tam kdysi podívat na černo. Hledal jsem zejména obojživelníky a plazy. Byli tam. Zákaz vstupu ekologistům opravdu pomáhá krajině. Ve vojenských újezdech je to stejné.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

4.12.2023 19:03 Reaguje na Michal Ukropec
Rozveďte prosím zákaz vstupu ekologistům
Odpovědět
MM

Milan Milan

4.12.2023 21:58
Stejný scénář bludů o nutné potřebě chránit, nebo spíše regulovat??? Prý odborníci zjistili, že tam žije spousta druhů chráněných živočichů, svobodně a drze dokonce i bez jejich ochrany. Tak je začnou chránit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.12.2023 15:07
"Vzácným" biotopem může být cokoliv a dokonce skládka odpadů. Nepřestanu
"obdivovat" skládky komunálního a jiného odpadu, kde to překypuje životem
pouze proto, že jsou zdrojem potravy, která už v přírodě leckde schází.
V mém okolí jsou například obrovské štěrkovny, pískovny a důlní propadliny
s množstvím živočichů vázaných na vodní prostředí, kteří tu předtím nebyli.
Nebyly to štěrkovny, pískovny a ani ty důlní propadliny. Bývala to pouze
pole a louky a nebýt člověka, tak možná kdysi pouze lesy. Měníme krajinu
a ptám se k dobrému a nebo ke zlému? Měníme ji pouze z rozmaru a nebo za
nějakým účelem? My chápali, že je potřebný štěrk, písek a uhlí a že pole musí ustoupit těžbě stejně, jako kdysi poli ustoupil les. Ty vytěžené
hnědouhelné šachty mají dvě alternativy a jednou je řízená rekultivace
na původní pole, louky, jezera a lesy a nebo nedělat nic a čekat, jak
to dopadne bez přičinění člověka. Nebude to potřeba potom poopravit a
nebo zcela předělat? V mém okolí se "napůl" revitalizovala skládka a je
to paskvil, když si to příroda vyřešila po svém. Polovina je překryta
tenkou vrstvou ornice s nákladnou výsadbou a druhá polovina s náletem,
který vyrůstá mezi odpadky, polámanými panely a jinými odpady. Mezi
nimi jsou stromy vitálnější, než ty uměle zasazené, ale ptám se zůstane
to tak i nadále? Budou lidé a zvířata chodit "lesem" s odpadky mezi těmi
stromy, ač si to příroda už vzala zpět a po svém vyřešila? Přimlouvám
se tak vždy za řízenou rekultivaci s likvidací těch nejhorších zátěží do budoucna. Sbalit fidlátka a odejít se slovy, že příroda si poradí sama je nedomyšlené v tom, že příroda se nebrání ničemu, co se nám lidem nelíbí.
Budou tam obdivovat za čas křídlatku, která u nás s oblibou osídluje
černouhelné haldy a nebo akáty, které v těch suchých suťových náspech
na rozdíl od jiných dřevin prosperují? Když nechám neřízeně přírodě volnou
ruku, tak to vyřeší po svém a bude to do budoucna to nejlepší? U nás AOPK
nechává starou pískovnu včetně její zatopené části přírodě napospas. Za
celou dobu její existence(55 let) sleduji její vývoj od slunné holé plochy
s prohřátými jezírky po nynější hustý náletový les se zahnívajícími jezírky.
Bezzásahem se tak kdysi někým ceněná slunná pískovna s ještěrkami, vážkami,
krtonožkami, raky a cca 30 druhy ryb změnila na líheň komárů s karasy stříbřitými a na jednom z jezírek sumci, sumečky a nějakými kapry. Vývoj za
55 let pro někoho cenný, ale pro někoho tragický a je to pouze dílo přírody,
které dali lidé volnou ruku. Je to dobře a nebo špatně? Neschází nám dnes
ty slunné písčité lokality a prohřáté plytké vodní plochy? Mi ano, ale bohu
díky se zase těží jinde a historie se tak opakuje. Dnes obdivuji jinou
lokalitu a brzy přibydou další a další, protože lidé měnili, mění a měnit
krajinu budou i v budoucnu.
Odpovědět

Jirka Černý

7.12.2023 18:05
To dopadne jak na tankodromu, dokud to měla armáda a následně se tam občas prohnal njaký offroad tak to bylo fajn. Pak někdo rozhodl že se to "ochrání" výsledek je hnus, ocení to snad jedině divočáci kteří se tam zvesela přemnožují.
Odpovědět

Jirka Černý

7.12.2023 18:06
To dopadne jak na tankodromu, dokud to měla armáda a následně se tam občas prohnal njaký offroad tak to bylo fajn. Pak někdo rozhodl že se to "ochrání" výsledek je hnus, ocení to snad jedině divočáci kteří se tam zvesela přemnožují.
Odpovědět

Jirka Černý

7.12.2023 18:06
To dopadne jak na tankodromu, dokud to měla armáda a následně se tam občas prohnal njaký offroad tak to bylo fajn. Pak někdo rozhodl že se to "ochrání" výsledek je hnus, ocení to snad jedině divočáci kteří se tam zvesela přemnožují.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist