Regenerativní zemědělství se po letech pokusů i praxe jeví jako možné a vhodné

Dobře napsaný článek, regenerativní zemědělství má určitě budoucnost. Jen je potřeba "vychytat mouchy", resp nebazírovat na bezorebním hospodaření v případě likvidace škůdců. Časem se způsoby vyladí, zdokonalí, ale pro půdu a nedůvěřivé "začátečníky" bude kombinace regenerativního a klasického hospodaření sice polovičaté, přesto ekologičtější, než každoročně několikrát obracená půda. Prostě lépe částečná ekologie, než žádná...

No nejsem sedlák, nicméně pokud jsem četl, tak některé plodiny jdou RZ snadno, nicméně jiné potřeují orbu. A to nemluvím o plevelech.

Na plevele se používají (povolené) pesticidy. Seje se přímo do půdy, výnosy bývaji nižší, ale celková ekonomika vychází dobře. V lese se také neorá, a žaludy či bukvice klíčí, stromečky rostou...

Tak co vím já, tak považuji za velmi důležité, že u všech věcí, které používáme pro svoji potřebu je nutné dělat údržbu. Najednou přijdeme na jednu vynikající věc. Půdu, kterou jsme vyjmuli z její přirozenosti pro svoji potřebu budeme využívat bezúdržbově. No a tu svoji potřebu nadále budeme dotovat dovozem z jiných zemí, kde mohou zdroje pro výrobu, což jsou kácení pralesů, plantážní nešetrné hospodařený apod. dojít. Pak se nám může rychle stát, že se vrátíme k tomu, co vymysleli naši předci. K údržbě a zpracování půdy.

Víte ono v zemědělství se už průlomového nedá nic moc vylepšit a
tak se "vynálezci" upnuli k popírání tisíce let staré praxe, která
dokázala uživit místo původních pár milionu sběračů a lovců současné
miliardy lidí i s přebytky produkce. I hloupý nápad podaný laikům
jako převratný má naději být vyslyšen a opěvován. Zpátečnictví bylo
je a bude součástí "vědy" prováděné pavědci, kterým nevadí, že
ukazují cestu ke snížení produkce a k hladovění, místo nasycení
miliard, které stále přibývají. U nás jde o rozežranost, kdy jsme
dosáhli přebytků a tak zastavujeme ornou půdu, zatravňujeme bez
užitku pole a nebo záměrně snižujeme produkci potravin pěstováním
biopaliv a biomasy pro energetiku. Takže se nedivím ani snižováni
výnosů zpátečnickým hospodařením na půdě, když ji nebudeme řádně
obdělávat, zastavíme ji OZE a nebo budeme aplikovat agrolesnictví.
ZATÍM máme pro nás půdy s dosavadním způsobem hospodaření dost,
ale bude tak tomu stále? Zalesnit, zastavět a zaplevelit půdu je SNADNÉ, ale zpětně zůrodnit NIKOLIV !

Když mluvíte o tisícileté praxi, tak si o ní nejdřív něco nastudujte. Zemědělství v současné podobě se provozuje nějakých 200 let, předtím se od dnešních bezorebných nebo regenerativních technologií asi moc nelišilo.

Doporučím vám tetu Wiki na které se dočtete o orbě
různých typů už od dob Římské říše a to už tisíce
let jsou. Vždy tu byla snaha půdu nakypřit tak, aby
v ní osivo lépe vzcházelo a kořeny lépe nakypřenou
půdou prorůstaly. Šlo totiž o promíchání profilu
ornice, zaorání hnoje, zbytků a lepší zásak deště. Nakypřením se taky přeruší kapiláry způsobující odpar vody a proto se půda na záhonech kypří. Zkuste si to doma, když to neznáte z praxe na poli, či zahradě a to tak, že v jednom truhlíku tu půdu nakypříte a ve druhém trochu udusáte. Pak zkuste
do nakypřené půdy zasít třeba ředkvičku a u druhé
ji pouze rozhoďte po povrchu.
Pak nalijte do truhlíků stejné množství vody a ty
truhlíky nakloňte. V tom nakypřeném voda zasákne a
v tom udusaném steče ke spodnímu okraji i s osivem.
Za pár dnů zkontrolujte klíčivost a kořínky. Ty
v nakypřené půdě budou hluboko kořenit a ty v té
udusané těsně pod povrchem. A nebo se koukněte
na pěstování okopanin(brambory, řepa, mrkev atd.)
a snad pochopíte, proč se půda hluboko kypří.
Víte já jsem praktik a nikoliv teoretik a navíc
půda a půda je rozdíl stejně, jako plodiny, které
se na ní pěstují. Na některé půdě to může u
některých plodin fungovat, ale na jiné to nebude
fungovat u žádné plodiny. Jinak regenerativní
pěstování není nic nového. Do obilného strniště
se sely bez orání pícniny a ty se po roce po
opakované sklizni zaoraly jako zelené hnojivo.
Zelené hnojivo se selo i po ranných bramborách
a třeba česneku. Problémy s povodněmi se kryjí
s kvanty zatravněných polí ve svazích, které
zasakují přívalové deště pomaleji, než pooraná
půda. Co brázda, to průleh ve kterém se voda
zadrží déle než na udusaném zatravněném svahu.
Samozřejmě ale pouze brázda po vrstevnici, což
je problémem dnešní techniky, která má problém
orat třeba se sedmi radlicemi svah po vrstevnici
a orá ho shora dolů a naopak. Oráč s párem koní
oral pouze brázdu jednu a nehrozilo jim překocení
jako traktoru jedoucímu ve svahu po vrstevnici
To je příčina rychlého odtoku a eroze. Bratranci Veverkové nebyli hloupí a v roce 1834 asi dobře věděli co dělají, když zdokonalili ruchadlo na pluh a od té doby nastává zlatý věk nárůstu výnosů a
ubývání lidí v zemědělství, protože ubylo dřiny
s motykami a rýči. Méně lidí vypěstovalo více
potravin i pro ty rozumbrady, kteří si přejí
návrat zpět. Zkuste si to v praxi a mudrujte.

Jenomže orba v době Přemysla Oráče vypadala asi dost odlišně od toho, co si pod tím pojmem představujeme dnes - půdu obracela jen mělce a většina zemědělské půdy byly nejspíš nějaké pastviny, které se občas nakypřily, aby se zrno dostalo do země. Tohle dnešní zemědělec zvládne i bez orby a s podstatně lepším výsledkem. Ostatně je spousta opravdových praktiků, kteří půdu obdělávají jen mělce a jejich výnosy to nijak nesnižuje.

Je rozdíl někdejší nudlové políčko vs strojem obdělávané lány. Ta "bezúdržba" proti plevelům se provede vědecky/chemicky. A ten bezorební režim podstatně sníží erozi, neb při dnešním tempu exploatace půdy zůstane během pár desetiletí jen podorniční mateční hornina. Sníží se podstaně pojezdy, množství hnojiv, dočasně i výnosy - a to vše vykompenzuje lepší ekonomika výroby a kvalitnější, humóznější půda.

V souvislosti s plevelem se hovoří právě o tom, že je třeba se na věc dívat v delším časovém úseku a nepoužívat herbicidy. Většina plevelů jsou specialisti na rychlé obsazení holé půdy. Jsou to stratégové rychlé kolonizace. Po delším bezorebném přístupu by se měla většina plevelů stáhnout a "neškodit", spíše naopak.

Žádné z polí není izolováno od okolí a je naivní
představa, že plevel to vzdá BEZ ZÁSAHU. Zkuste
si to na nějakém kousku zahrady, než začnete hájit
ty nesmysly o polích bez orání a chemie. Já jsem
zastáncem raději mechanického ničení plevelů, než
toho chemického, ale nepoužívat nic je nesmysl.
Představte si sklizeň zaplevelené pšenice jako
kdysi chrpou, vlčím mákem, pcháčem, svláčcem a
metlicí. To vše nejen sníží radikálně výnosy,
ale znemožní strojní sklizeň. Navíc co rok, to
se s osivem násobí množství plevelů a při tom
současném střídání tří plodin(obilí, řepka a
kukuřice) se toho plevele bez chemie a orby už
nezbavíte. Pcháč se navíc množí i kořeny a co
s ním bez chemie? Schází vám praxe v zemědělství
a tak se nedivím, že tomu způsobu hospodaření
věříte. Za humny mám příklad takového hospodaření,
když jeden zemědělec odplevelené pole zatravnil
certifikovaným osivem. Prvý rok byl porost bez
plevelů, po roce se objevily prvé plevely a dnes
je v zastínění samá kopřiva a na slunci hlavně
pcháč. Letos pole bezplatně poskytl k hospodaření
naivnímu zemědělci, který po radikálním chemickém
zásahu a orbě totálně udusané půdy po 15 letech
bez narušování povrchu na části zasel pšenici
a druhou chce na jaře osít 14 druhy travin a bylin
na píci a seno pro koně. Jsem zvědav na výsledek,
ale to 15. leté předchozí pouhé mulčování a kosení
půdu pouze zaplevelilo a nikoliv, že by se podle
vás plevely stáhly. Teorie, že by se měly stáhnout
se nekonala ani po 15. letech, ba právě naopak.
Dokonce už tam rostly náletové dřeviny dvakrát
ročně useknuté při sečení a znovu zase obrážely
a přibývaly další a další. Bez práce nejsou koláče
věděli už naši předci a půdu kultivovali tisíce
let pouze podle zkušeností a nikoliv podle několika
pokusů v rozdílných lokalitách a podmínkách. Dnes
je totiž tendence popírat staleté zkušenosti předků
a jít hlasitě zcela opačnou cestou, ale po zjištění
zcestnosti se potichu vrátit k původní praxi. Je
to stejné jako s kormorány, kterým se tleskalo při
jejich množení a dnes se vymlouvat na myslivce, že
je nechtějí střílet. Víte jak se v minulosti lidé
kormoránů zbavovali? Ničili jim v době hnízdění
hnízda a tím je vypudili od rybníků a redukovali
jejich počet jednoduše, efektivně a účinně. To by
dnes ale neprošlo stejně jako vykuřování liščích
nor a lov predátorů na masových újedích. To byly
účinné způsoby lovu škodné našich předků a ne to
"humánní" vysedávání na posedu, že se tam náhodou
zvěř ukáže. Toto vše je potížismus k odrazení lidí
provozovat myslivost, rybářství a i to zemědělství.

Mám zkušenosti se svazénkou na snímku a pochybuji o úspěšnosti s jejím
vysetím do nezpracované a neodplevelené půdy. Po dohodě se zemědělcem
jsem jako včelař usilující o letní snůšku zakoupil celkem drahé osivo a
nechal je zavláčet bránami do zmulčovaného zatravněného pole. Výsledek?
Nějaká svazénka vzešla, ale byla trávou a plevely potlačena tak, že na
metru čtverečním byla s bídou jedna rostlina. Současně jsem ji zasil
na odplevelené zahradě po ranných bramborách a česneku, kde vzešla
téměř všechna a do podzimu byl záhon samý květ a nakonec dozrálo i
osivo, které jsem sklidil pomocí rotační sekačky a odseparováním od
zbylé hmoty ve vodní lázni. Takže na půdě odplevelené a nakypřené
rostla jako šílená, ale v zatravněné půdě nikoliv. Asi jsem měl
trávu na poli zlikvidovat chemií, ale to se mi příčí a raději půdu
poorám, povláčím, odplevelím a oseju pokud možno bez chemie.