Stalo se to, před čím Siouxové varovali: Ropný únik v Severní Dakotě
Zmíněný ropovod, vybudovaný v osmdesátých letech, není přímou součástí připravovaného ropovodu DAP-L. Zvláštní pozornost si ale zaslouží fakt, že na ropný únik upozornil sám majitel pozemku a nikoliv zmiňované „bezpečnostní prvky“, které jsou v totožném provedení užity i zde. Protestující proti stavbě ropovodu na dohled hranic indiánské rezervace u Standing Rock přitom argumentovali právě riziky takové situace, tedy únikem ropných látek do blízkého jezera Oahu potažmo do řeky Missouri, na kterých jsou místní obyvatelé existenčně závislí. A situace, ke které došlo na jiném ropovodu, jen dvě a půl hodiny jízdy (240 kilometrů) autem od Standing Rock, je psána přesně podle tohoto tragického scénáře.
Podle oficiálních severo-dakotských zpráv uniklo do životního prostředí v okolí městečka Belfield z Belle Fourche Pipeline zhruba 176 000 galonů ropy, než byla závada zjištěna a přistoupilo se k řešení celé situace. S tím nesouhlasí Wendy Owenová, tisková mluvčí společnosti True Companies, která tuto část ropovodu (Belle Fourche Pipeline) provozuje. „Narušení potrubí bylo zjištěno během několika hodin a poškozená část pak byla vypnuta během minut.“ Bill Seuss, vyšetřovatel severo-dakotského Zdravotního odboru, uvedené časové údaje nekomentuje, ale dodává, že tento ropovod přepravoval přibližně 1000 barelů za den „Do životního prostředí uniklo přibližně 4200 barelů ropy, přičemž zhruba 3100 barelů skončilo v potoce Ash Coule Creek,“ říká Bill Seuss.
Ten byl kontaminován v délce devíti kilometrů toku. Seuss také doplnil, že objevení ropného úniku majitelem pozemku je vlastně velké štěstí. „V nepřístupném terénu Badlands se totiž v zimě pohybuje jen minimum lidí.“ Z místa úniku ropy, praskliny v potrubí o průměru 15 centimetrů na svahu nad potokem, je to jen sedmadvacet kilometrů do řeky zvané Malá Missouri, která je přítokem té velké. A ta už zásobuje pitnou vodou většinu obyvatel při jižní hranici státu. „K ohrožení zdrojů pitné vody naštěstí nedošlo,“ dodává Seuss. Lidem ze Severní Dakoty přálo štěstí hned dvakrát. V okolí Belfieldu totiž udeřily tuhé mrazy. Ty sice komplikují záchranné práce, ale výrazně zpomalují průnik ropy půdou.
Proč vlastně k narušení potrubí došlo, je zatím předmětem vyšetřování. Belle Fourche Pipeline vede prakticky po celé své délce pod zemí a jen v několika málo bodech vystupuje na povrch, jako například na kopci u Ash Coule Creek. Ve hře je především teorie o půdním sesuvu podmáčeného svahu, ale výsledky šetření zatím k dispozici nejsou. Ve hvězdách zatím zůstává i odpověď na otázku, proč tu nefungovaly elektronické bezpečnostní prvky a další opatření. Mezi ně se řadí tlakové pojistky, které mají v případě poklesu síly toku uzavřít celý podezřelý úsek, snímače průtoku, přímé kontroly podél vedení trasy ropovodu zaměstnanci a také letecké snímkování celého vedení, které se provádí dvakrát do měsíce.
Ani jedno z těchto opatření však únik včas neodhalilo, což do výrazně negativního světla staví ujištění o funkčnosti bezpečnostních systémů společnosti Energy Transfer Partners, která prezentuje nedaleko odtud budovaný DAP-L jako absolutně bezpečný ropovod napříč pěti státy. Jejich tvrzení, že v případě nehody jsou jejich kontroloři bezpečnostního oddělení schopni do tří minut vypnout na dálku z Texasu jakýkoliv ohrožený úsek, teď nezní moc uvěřitelně.
Skvrny společnosti True Companies
True Companies, která je coby provozovatel Belle Fourche Pipeline za prosincový únik ropy u Belfieldu přímo odpovědná, nepatří mezi podniky s právě čistou provozní bilancí. Celkem spravuje tři ropovody, napříč státy Severní Dakota, Montana a Wyoming, o celkové délce 2650 kilometrů. Od roku 2006 má za sebou už 36 úniků ropných látek do životního prostředí, a hned deset (od roku 2011) právě na Belle Fourche Pipeline.
reklama