Rušte parkovací místa. Pomalu a potichu, radí dánský architekt Jan Gehl
Podle Jana Gehla se města navrhují pouze technicky – plánuje se infrastruktura, cesty nebo domy a doufá se, že se lidé s novými objekty prostě srovnají. „Většinou se s nimi ale nesrovnají,“ říká Ghel.
Po celou historii až do šedesátých let dvacátého století se města stavěla pro lidi, kteří se pohybují po vlastních nohách. Rozšiřovala se postupně, po krocích, po jednotlivých budovách, připomíná Gehl. V roce 1960, někde dříve, jinde později, se ale podle jeho slov tento zažitý systém převrátil. Výstavba měst se začala provádět ve velkých jednotkách, byly určovány zóny na bydlení, práci, rekreaci a dopravu. A nastal rozmach automobilismu. Gehlovými slovy doslova „invaze automobilů“.
Pro lidi, kteří se chtějí nyní pohybovat pěšky, je ve městě stále méně místa a podmínky pro pěší jsou v záplavě aut často nedůstojné. „Nejdůležitějším člověkem ve městě se stal řidič,“ tvrdí architekt.
Více asfaltu, více aut
Množství aut ve městě je přitom podle Gehla relativní. „Každé město má tolik aut, kolik si jich pozve,“ říká. K snížení jejich počtu doporučuje velmi nepopulární krok: rušení parkovacích míst. „Když lidé nemohou zaparkovat, tak nepřijedou,“ vysvětluje. Na příkladu Nizozemí se totiž ukazuje, že ani sebevětší podpora cyklistiky sama o sobě na snížení automobilové dopravy ve městech nestačí. Parkovací místa by se ale měla podle Gehla rušit pozvolna a potichu. „Když to nikomu neřeknete, nikdo si toho nevšimne,“ říká architekt ze své kodaňské zkušenosti.
V Kodani nyní jezdí do práce na kole 37 % obyvatel. „V květnu skoro nemůžete přejít silnici, místo automobilové zácpy, máme zácpu na cyklostezkách,“ na oko si stěžuje Gehl. Bicykl je v dánské metropoli natolik běžným, že jej můžete převézt nejen vlakem nebo metrem, ale přizpůsobily se i místní taxíky.
„Co je dobré pro lidi, je dobré i pro podnikání,“ snaží se vyvrátit jeden z argumentů odpůrců rušení parkovacích stání. Lidé, kteří se po městě rádi pohybují, v něm tráví i více času. V Kodani se podle Gehlových slov prodloužila například letní sezóna venkovních zahrádek. Do podpory alternativní dopravy se ostatně mohou zapojit i samy obchody a další podniky a připravit například speciální programy pro cyklisty.
Podporovat docházení či dojíždění do práce na kole znamená zároveň podporovat zdravý životní styl, připomíná Gehl. Vyspělý svět potýká s nedostatkem pohybu a civilizačními chorobami. V dlouhodobém měřítku se tedy může ušetřit nejen na výdajích za infrastrukturu, ale i za léčebné výdaje.
Lidské měřítko
Od chvíle, kdy mají hlavní slovo v plánování měst dopravní inženýři nastala podle Gehla paradoxní situace: zatímco o autech a jejich pohybu po městech víme všechno, o tom jak procházejí a jak využívají město lidé, nevíme nic. Vnímání města v rychlosti 5 km v hodině a oční výšce je přitom prý to nejdůležitější měřítko. Ptačí perspektiva je sice přitažlivá, ale také záludná.
„V padesátých a šedesátých letech se města navrhovala tak, aby vypadala dobře z letadla a jejich čtvrti z helikoptéry,“ tvrdí Jan Gehl. „Ale nikdo se nezajímal o to, jak to vypadají z pohledu člověka,“ vysvětluje. Příkladem podle Gehla může být město Brasília postavené v 50. letech na zelené louce. Metropole navržená tak, aby z výšky připomínala siluetu orla, vypadá z letadla fantasticky. To ovšem běžný obyvatel a návštěvník města tolik neocení. Naopak stará rezidenční čtvrt v Kodani ze začátku 20. století je z ptačí perspektivy naprosto nezajímavá, přesto podle Gehla přitahuje významné dánské osobnosti, včetně architektů. „Prostě proto, že se tam dobře žije,“ říká Jan Gehl.
reklama
Architekt Jan Gehl a inspirace z Kodaně
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Václav Příhoda
1.6.2023 13:43
Váš problém, ale i ekofašisty Gehla, - 5. 6. 2012 - Martin ŠtěpánekWow. Nu, tak v tom případě se ptám, kde ekonomové udělali chybu, že ještě nespočítali, jak se máme mít dobře:))) Jo už vím, fašističtí ekoteroristé a nacistické mírové skupiny:)) Bože chlape, to je slovník a názory jak z padesátejch, udělal byste kariéru:)) Jistě Vám něco říká Revoluce hodinek a prezervativů, Ztracená dekáda nebo třeba záchrana "pravicově nestátních (neo)liberálních finančních institucí", které by nepřežily svůj vlastní systém bez státních subvencí. Jako pravičák jste musel uvnitř sebe křičet, kdy soukromé banky (a prosím ponechme stranou a la Göbbelsovy argumenty typu "ústup je lákání nepřítele do pasti uvnitř srdce Tisícileté říše" - tedy, je to vina levičáků, protože trh si řekne a nikdy nikdoucí by se to nestalo) žádaly a byly subvencovány z Vašich (tedy veřejných peněz - berte to všeobecně, ne jen Českou republiku).Nic proti, ale s tím (proti)terorismem jste vedle jak jedle. Takže jako svobodomyslný pravičák jste tedy v normálním stavu ochoten připustit "potlačení lidských práv za vyšší cíle a bezpečnost"? A které to jsou?:))) Jaké vyšší cíle v normální čase (nemusím Vám, doufám, definovat normální stav) chcete prosazovat na úkor omezení lidských práv a svobod? Proč došlo k největšímu rozmachu omezení lidských svobod za republikánů? Co vojenskopolitické slovníky (pravo/levo) evropských států? Jak to, že do 11. září se neznalo slovo "terorismus" a dnes, když někdo nebojuje proti terorismu, tak jako by nebyl? Co je to ta "bezpečnost"? Kolik teroristických útoků v Evropě nebo USA jste zažil? A kolikrát jste při nich zemřel? Jste normální? Kdybych si nemyslel, že bude mít na práci něco jiného, než psát na web, tak bych řekl, že si píšu s Klausem (i když předpokládám, že zrovna v tomto bodu bychom se shodli - musíte si ujasnit, jestli jste tedy levičák nebo pravičák, nějak to mixujete dohromady). A stejně, jak bojujete třeba proti biometrickým pasům? Jako pravičák je musíte nenávidět a na náměstích demonstrativně pálit, jako třeba feministky podprsenky v šedesátých:)) No, nic, končím. Vaše názory začínají připomínat obsah časopisu Trnky Brnky v míře větší, než je zdrávo. Jak jsem psal výše, hodně štěstí ve svatém boji proti "filosofickým blábolům" a v počítání (štěstí) lidských životů pomocí vzorečků, které ještě nikdo nevymyslel (třeba budete první:)) Sbohem, lidský zdroji a hodně štěstí v životě:) |