Šéf ČEZ Beneš: Konečná podoba taxonomie Evropské komise je pozitivní posun
Konečná podoba tzv. taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny. U jádra se zásadní podmínky nezměnily, státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Zelený status budou mít pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045.
"Má smysl se ozvat. Platí to i v případě projednávání klíčových parametrů taxonomie EU. Dosáhli jsme pozitivního posunu, abychom byli schopni úspěšně transformovat naši energetiku, a tedy i ekonomiku na bezemisní," uvedl Beneš.
Beneš vyzdvihl právě u plynu zrušené dílčí termíny na dekarbonizaci plynových zdrojů a stanovení zlomového termínu 31. prosince 2035 pro nové projekty. "Ty musí být od 1. ledna 2036 bez zemního plynu a tedy bezemisní. U jaderných zdrojů byla doplněna udržitelnost z nich vyráběného tepla, podmínka licencování u požadavku paliva nepodléhajícího haváriím a byla upravena podmínka pro notifikaci jaderných projektů – ta se nyní vztahuje pouze na investice nad 40 milionů eur (zhruba miliarda Kč)," dodal.
Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země Evropské unie odlišné názory. Komise v taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států a Rakousko komisi hrozí žalobou.
Komise zdůrazňuje, že pravidla mají být pouze návodem pro investory, kteří budou chtít své peníze vložit do udržitelných projektů. Nijak však neomezují členské státy v tom, jaký energetický mix si zvolí, mají pouze urychlit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Katka Pazderů
3.2.2022 05:47Emil Novák
3.2.2022 08:00 Reaguje na Katka PazderůPavel Hanzl
3.2.2022 08:20 Reaguje na Emil NovákZkusím pár černých scénářů:
Ukrajinská krize se zvrhne v jadenou válku a budeme zničeni, nebo výrazně poškozeni.
Klimatická změna vyvolá tak mohutné imigrační vlny, že a stát bude zcela rozvrácen, možná i vyvolá válku.
Klimatická změna vyvolá tak rozsáhlé změny v krajině (dlouhé sucho), že bude u nás prakticky zničena vegetace, tj. podmínky pro život a i lidé budou decimováni vedrem.
Scénáře bílé:
Lidstvo objeví nějaký výborný zdroj energie (tokamak), který překoná všechny dosavadní.
Lidstvo skutečně klimatickou tragédii zablokuje a s výrazným poškozením ekosystému se situace stabilizuje, bez nějakých objevných technologií.
Ve všech scénářích je výstavba JE nesmyslná, pouze v tom podladním ano.
Emil Novák
3.2.2022 08:35 Reaguje na Pavel HanzlP.S: Proč si myslíte, že by byl takový tokamak o tolik lepší, aby mělo smysl riskovat čekání na něj? Ono totiž těch bezprostředních výhod zase tolik není.
Pavel Hanzl
3.2.2022 16:01 Reaguje na Emil NovákPíšu to proto, že mudrovat co bude v roce 60 je naprostý nesmysl.
Emil Novák
3.2.2022 16:06 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Studnička
3.2.2022 08:01 Reaguje na Katka PazderůŽádost na územní řízení pro 2 bloky o čistém elektrickém výkonu do 2400 MWe byla podána loni v červnu na příslušný stavební úřad.
Andrej Repiský
3.2.2022 11:37Kolik by trvalo vybudovat stabilních 1000 MW z OZE, s našimi přírodními podmínkami? Můžeme to jenom odhadovat, protože zatím se to nikomu nepovedlo. Stabilní OZE je například průmyslově spalovaná biomasa, ale zdroj o takové velikosti by za chvíli spálil všechny naše lesy. Zůstává použití nestabilních zdrojů a zálohy.
Zkušenosti ukazují, že solární a větrné elektrárny v zimě běžně vypadnou na 2 týdny. Pak často 1-2 dny něco generují a zase na delší dobu vypadnou. Takže úložiště schopné dodávat jejich výkon 2 týdny není dostatečné (nestihlo by se nabít), ale řekněme, že bychom se s tím nějak spokojili.
Jak vybudovat úložiště schopné dodat 1000 MW na dva týdny, t. j. 336 hodin? Klasické řešení jsou přečerpávací elektrárny. Naše největší se jmenuje Dlouhé Stráně. Její výstavba trvala od roku 1978 do 1996. Jedná se o dvě jezera s výškovým rozdílem 510 m. Máme to štěstí, že se našel kopec s plochým vrcholem, kde bylo možno vybudovat horní jezero o ploše 15,4 ha. Žádné takové další místo v ČR nemáme. Tato elektrárna má kapacitu 3,2 GWh. Takže na pokrytí dvou týdnů jich potřebujeme sto.
Darth Bane
3.2.2022 17:31 Reaguje na Andrej RepiskýPavel Hanzl
4.2.2022 09:57 Reaguje na Andrej RepiskýBuď 100 přečerpávaček, nebo nic.
Prostě fedrovat uhlí dokud nedojde a co pak? Chujstym, máme to zapár.
Pavel Hanzl
12.2.2022 07:37 Reaguje na Andrej RepiskýJe to silně ambiciózní, ale uvádím to jen pro názornost.
Pokud ale budeme postupovat jako dnes a modlit se k jádru, tak v roce 32 budeme mít v lepším případě rozestavěný jeden blok v Dukovanech s dost vzdálenou dobou dokončení a příšerně drahou elektřinu ze zbylých uhláků, ničených emisními povolenkami.
Jaké je ale řešení? Jít oběmi cestami zaráz, jinou možnost nemáme. Jenom nevím, kde na to po babišistánu vezmeme.




Soud zamítl žaloby firmy a spolku proti územnímu rozhodnutí k Dukovanům
CVVM: Nesouhlas Čechů s výstavbou nového jaderného bloku v Dukovanech klesl
Navýšení objemu skladu vyhořelého paliva v Temelíně má souhlasné stanovisko