Senát asi schválí novelu, která má usnadnit boj s kůrovcem
22.10.2019 01:01 | PRAHA
(ČTK)
Senát asi schválí beze změn novelu lesního zákona, která má mimo jiné urychlit a usnadnit boj s kůrovcem. Ilustrační snímek kůrovce
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lesnická práce a PEFC ČR
Podvýbor také doporučil ministerstvu zemědělství navrhnout změny, které sníží ekonomickou nákladnost a technickou proveditelnost snížení škod zvěří v lesním hospodářství a zemědělství. Ministerstvo by podle podvýboru mělo rovněž dokončit Koncepci lesního hospodářství.
Poslaneckou úpravu již dříve odmítly Českomoravská myslivecká jednota nebo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR. Podle kritiků jsou změny nepromyšlené, byrokratické a omezují práva vlastníků honiteb i myslivců. Novelu naopak podpořili akademici a ekologové. Jim ale vadilo, že poslanci neschválili prodloužení lhůt pro přirozenou obnovu lesa nebo neomezili úmyslné holoseče, na což poukázal Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Novela počítá s tím, že opatření podporující boj s kůrovcem budou moci nově stanovit ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Opatření by měla okamžitou platnost, projednávána by byla následně. Stát by například mohl udělit výjimky pro kácení v nedostatečně vzrostlém lese. Novela rovněž stanoví pravidla pro finanční příspěvky vlastníkům nestátních lesů k řešení dopadů kůrovcové kalamity.
Ministerstvu také vládní novela dává právo udělovat výjimky pro použití sazenic v případě nedostatku vhodného pěstebního materiálu. Žádat o ně bude moci vlastník lesa. Nedostatek materiálu však vždy bude muset doložit Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Ministerstvo má mít podle předlohy také možnost, podobně jako krajské a obecní úřady, opatřením obecné povahy zakázat lidem vstup do lesů kvůli jejich bezpečnosti. Zákaz by mohl platit až tři měsíce a mohl by být ještě prodloužen.
Sněmovna se souhlasem ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) do zákona vložila zákaz privatizace státních lesů. Netýkalo by se to například směny lesů nebo prodeje ve veřejném zájmu. Poslanci také k radosti ekologů schválili návrh, který omezí odvážení těžebních zbytků tam, kde lesy nemají dostatek živin.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Lesy ČR kvůli riziku požárů zakázaly ve svých lesích do konce října pálit klestí
Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední Evropě
Smrk z českých lesů nezmizí, naopak budoucnost buku je nejistá, míní odborníkOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
PV
Petr Vach
22.10.2019 09:22Zatímco někteří lidé považují globální oteplování za výmysl, jiní si při pohledu na vyprahlou krajinu uvědomují, že pro člověka už může být dávno pozdě.
Letecké záběry naší (bývalé )chlouby LESY by člověk musel obrečet,a kam se má vsakovat voda,když se na rozpálené plánipřežene bouřka,tak voda utíká do nejbližší vesnice,aby tam pěstitelům Řepky a Kukuřice omyla sklepy a zahrádky
V dobách za komančů se nepřítel jmenoval mandelinka bramborová!
V dobách tržního hospodářství je to"Lýkožrout.
Že by nám ho za trest posílal Míša Gorby ?
Odpovědět
Letecké záběry naší (bývalé )chlouby LESY by člověk musel obrečet,a kam se má vsakovat voda,když se na rozpálené plánipřežene bouřka,tak voda utíká do nejbližší vesnice,aby tam pěstitelům Řepky a Kukuřice omyla sklepy a zahrádky
V dobách za komančů se nepřítel jmenoval mandelinka bramborová!
V dobách tržního hospodářství je to"Lýkožrout.
Že by nám ho za trest posílal Míša Gorby ?
LK
Lukáš Kašpárek
22.10.2019 12:37 Reaguje na Petr VachPřesně tak... ale lidé (a zvlášť v ČR) jsou důvěřivý a těmto umělým pravdám o zlém zlém broukovi hromada lidí opravdu uvěří. Respektive tuto umělou realitu přijmou..
Jenomže co s tím... tady musí vymřít minimálně 2 generace, aby se něco změnilo..
Odpovědět
Jenomže co s tím... tady musí vymřít minimálně 2 generace, aby se něco změnilo..
JŠ
Jan Šimůnek
22.10.2019 12:56 Reaguje na Petr VachProblém je, že existuje vztah mezi infekční dávkou a schopností napadnout další jedince. V extrémním případě můžete onemocnět nebo i zemřít na bakterii pro člověka nepatogenní, jako je třeba Bacillus thuringiensis (a takové případy byly popsány v souvislosti s hrubými porušeními bezpečnosti při zacházení s touto bakterií).
I ten kůrovec od určité koncentrace jedinců napadá stromy, které by normálně nenapadl (např. smrkové mlází, nebo stromy v relativně dobré kondici, nebo dokonce i další druhy stromů, které kůrovcem normálně napadány nejsou). A právě tohle se stalo, když nám zelení udělali ze Šumavy velkochov kůrovce, takže odtamtud vyletovaly a vyletují mračna tohoto hmyzu, schopná napadnout cokoli.
Prostě bezzásahový režim v polomech byl zločin zelených, a je jedno, jestli to zelení původně prosadili z blbosti a ideologické zaťatosti, nebo v tom byl od začátku zlý úmysl, jaký je v tom jednoznačně v současnosti, protože teď už je naprosto jasné, k čemu "bezzásahovost" vedla a vede.
Odpovědět
I ten kůrovec od určité koncentrace jedinců napadá stromy, které by normálně nenapadl (např. smrkové mlází, nebo stromy v relativně dobré kondici, nebo dokonce i další druhy stromů, které kůrovcem normálně napadány nejsou). A právě tohle se stalo, když nám zelení udělali ze Šumavy velkochov kůrovce, takže odtamtud vyletovaly a vyletují mračna tohoto hmyzu, schopná napadnout cokoli.
Prostě bezzásahový režim v polomech byl zločin zelených, a je jedno, jestli to zelení původně prosadili z blbosti a ideologické zaťatosti, nebo v tom byl od začátku zlý úmysl, jaký je v tom jednoznačně v současnosti, protože teď už je naprosto jasné, k čemu "bezzásahovost" vedla a vede.
PV
Petr Vach
22.10.2019 17:41 Reaguje na Jan ŠimůnekExistují "Feromonové lapače",které mají za úkol Ips typografa nalákat (Poraněný nebo oslabený (suchem či stářím)[2] strom vyměšuje vlivem teploty uhlovodíkové terpeny, které jsou primárním atraktantem (lákadlem) brouků.
A jakej problém je pro dřevařskou lobby nalákat na určité místo větší koncentraci ??
Odpovědět
A jakej problém je pro dřevařskou lobby nalákat na určité místo větší koncentraci ??
JŠ
Jan Šimůnek
22.10.2019 17:58 Reaguje na Petr VachTyhle lapače neslouží k hubení kůrovce, ale jen k signalizaci, zda a kolik ho v lese je.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
22.10.2019 21:06 Reaguje na Jan ŠimůnekJen pro upřesnění. Feromonový lapač kromě monitoringu slouží k odchytu kůrovců (je to uvedenou i v popisu prodejce). Je dobré si o tom první něco přečíst.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.10.2019 08:55 Reaguje na Jan ŠkrdlaAno, chytat je klidně můžete i do pastí na myši. Nicméně existují matematické modely, které prokazují, že pokud je kůrovců málo, tak je lapači nevyhubíte, protože jsou rozptýleni na velké ploše, a pokud je jich moc, tak prostě není možné do lesa dostat dostatek lapačů, aby to populaci kůrovce významně snížilo. Stejné vzorečky platí i pro spížku a potravinové moly.
"Odchyt" prostě není "vychytání do vyhubení".
Odpovědět
"Odchyt" prostě není "vychytání do vyhubení".
LK
Lukáš Kašpárek
23.10.2019 12:30 Reaguje na Jan ŠimůnekKůrovce není třeba vyhubit, má svou nezastupitelnou funkci v lese (ne v plantáži), ale je potřeba mu prostě jen přestat servírovat monokultury a zároveň zadržovat vodu v lesní půdě (ne v lese, jak to dělají LČR nádržemi a podobnými nesmysly).
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.10.2019 13:19 Reaguje na Lukáš KašpárekV momentě, kdy máme na většině zalesněného území nikoli lesy, ale plantáže stromů, je situace zcela odlišná.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
23.10.2019 14:13 Reaguje na Jan ŠimůnekPřesně to je důvod, proč ekologii studovat a ne zatracovat.
Při nízkých počtech kůrovec nepůsobí výraznější škody. Sem tam napadne nějaký ten vývrat nebo oslabený strom. Pokoušet se lýkožrouta smrkového vyhubit ze 100% je zbytečná práce. Je podobné jako předepisovat léky pacientovi s lehkým nachlazením.
Naopak kalamita dnešního rozsahu se jen tak zastavit nedá (zastaví se, až nebude mít kůrovec co žrát), dá se jen mírnit. Přirovnal bych to k pacientovi v konečné fázi rakoviny.
Odpovědět
Při nízkých počtech kůrovec nepůsobí výraznější škody. Sem tam napadne nějaký ten vývrat nebo oslabený strom. Pokoušet se lýkožrouta smrkového vyhubit ze 100% je zbytečná práce. Je podobné jako předepisovat léky pacientovi s lehkým nachlazením.
Naopak kalamita dnešního rozsahu se jen tak zastavit nedá (zastaví se, až nebude mít kůrovec co žrát), dá se jen mírnit. Přirovnal bych to k pacientovi v konečné fázi rakoviny.
JŠ
Jan Škrdla
22.10.2019 21:18 Reaguje na Jan ŠimůnekŠumavský kůrovec žere na Šumavě. Je to mizerný letec a navíc nachází se i ve zdravých porostech, ale v množství, které nepůsobí škody.
Ve zbytku republiky je tedy kromě sucha, což je primární příčina, na vině lesnická politika. Zejména jde o rozdělení státních lesů na podnik LČR a akciovky, se kterými LČR uzavírají smlouvu. Asi největší chybou bylo rozhodnutí vypisovat výběrové řízení i na kalamitní těžbu (např. rozsáhlý polom). Než se vysoutěžené firma pustila do práce, tak kůrovec stihl vyletět a napadnout okolní porosty oslabené suchem.
Další kapitolou jsou soukromí vlastníci, z nichž někteří zanedbali prevenci.
Odpovědět
Ve zbytku republiky je tedy kromě sucha, což je primární příčina, na vině lesnická politika. Zejména jde o rozdělení státních lesů na podnik LČR a akciovky, se kterými LČR uzavírají smlouvu. Asi největší chybou bylo rozhodnutí vypisovat výběrové řízení i na kalamitní těžbu (např. rozsáhlý polom). Než se vysoutěžené firma pustila do práce, tak kůrovec stihl vyletět a napadnout okolní porosty oslabené suchem.
Další kapitolou jsou soukromí vlastníci, z nichž někteří zanedbali prevenci.
JŠ
Jan Šimůnek
23.10.2019 08:56 Reaguje na Jan ŠkrdlaByly tady zmíněny termiky nad Šumavou, které jsou schopné zanést daleko i hmyz zcela nelétající.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
23.10.2019 14:20 Reaguje na Jan ŠimůnekDaleko důležitější je, jestli ten zanesený hmyz má co žrát. Zdravé stromy se ubrání (zavalí brouka pryskyřicí). Oslabené stromy podlehnou, ale k tomu nepotřebují kůrovce doneseného vzdušnými proudy, to zařídí místní populace kůrovců.
Opakuji to ještě jednou, lýkožrout smrkový není žádný nepůvodní invazivní druh, je to součást lesa, a v základním stavu nepůsobí škody, které by stály za řeč. Problém, a to velký, nastává při jeho přemnožení.
Odpovědět
Opakuji to ještě jednou, lýkožrout smrkový není žádný nepůvodní invazivní druh, je to součást lesa, a v základním stavu nepůsobí škody, které by stály za řeč. Problém, a to velký, nastává při jeho přemnožení.
JŠ
Jan Šimůnek
23.10.2019 17:21 Reaguje na Jan ŠkrdlaProblém je, že při dostatečně masívní infekci sežere kůrovec i stromy zcela zdravé. Asi jako mandelinka když je masívní nálet, tak vám krom brambořiště zlikviduje i rajčata, bať na ně normálně nejde.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
23.10.2019 20:00 Reaguje na Jan ŠimůnekHypotéza, že kůrovec urazil vzdušnými proudy stovky kilometrů, spadl z nebe a pak zdecimoval desítky tisíc hektarů zdravého lesa je trochu z roviny konspiračních teorií.
Daleko pravděpodobnější příčina je stres suchem (zaviněný pěstováním SM v nevhodných polohách a změnou klimatu), zanedbání pěstební péče (ve stádiu probírek) a zanedbání ochrany lesa.
Odpovědět
Daleko pravděpodobnější příčina je stres suchem (zaviněný pěstováním SM v nevhodných polohách a změnou klimatu), zanedbání pěstební péče (ve stádiu probírek) a zanedbání ochrany lesa.
MM
Milan Milan
22.10.2019 13:56Typické pro české politikya jejich odborné poradce. Než pochopí problém, rozhoupají se a něco schválí (obsah je teď nepodstatný) je po boji. 60 % jehličnatých lesů je v česku zlikvidovaných a před pokácením a oni s velkou slávou schválí nějakou novelu????
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
23.10.2019 07:15 Reaguje na Milan MilanNemyslete si, že jsou naši milí politici neschopní... oni moc dobře ví co dělají :)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.10.2019 08:57 Reaguje na Milan MilanSpíš než se podařilo potlačit odpor zelených organizací, které mají velkochovy kůrovce v gesci.
Odpovědět
LK
JŠ
Jan Šimůnek
23.10.2019 13:19 Reaguje na Lukáš KašpárekCo jiného než velkochov kůrovce je ekology procpaná "bezzásahovost"?
Odpovědět
Jakub Graňák
23.12.2019 12:46 Reaguje na Jan ŠimůnekZnáte se s nějakým lesníkem? Pokud možno takovým, který pracuje v lese a nesedí někde v kanclu na LČR? Zkuste se zeptat na pravou příčinu kůrovcové kalamity. Všichni, které znám se shodují na tom, že příčinou je nevhodná skladba lesa + nevhodné lokality. Ti, kteří navíc vidí do politiky LČR často tvrdí, že šíření kůrovce umožnili právě LČR, proto aby si šáhli na dřevo, které mělo zůstat v lese a jedinou možností byl kůrovec, tak se plánovitě nezasahovalo, aby se mohlo kácet. Jenže se to chlapcům nějak vymklo z kontroly.
Takže pokud hledáte velkochovatele kůrovce, hledejte je právě mezi představiteli LČR.
Závěrem jednu osobní: I když budete stamiliónkrát opakovat ten svůj nesmysl s termikou, tak se z něj pravda nestane. Zkuste trošku postudovat entomologii a ekologii (to je ta věda, která se mimo jiné zaobírá studiem populací druhů a jejich dynamikou), vřele doporučuji knihu autorů Harper, Begon, Townsend - Ekologie, až těch cca 800 stran přelouskáte, možná ze sebe nebudete na podobných diskusích dělat hlupáka.
Odpovědět
Takže pokud hledáte velkochovatele kůrovce, hledejte je právě mezi představiteli LČR.
Závěrem jednu osobní: I když budete stamiliónkrát opakovat ten svůj nesmysl s termikou, tak se z něj pravda nestane. Zkuste trošku postudovat entomologii a ekologii (to je ta věda, která se mimo jiné zaobírá studiem populací druhů a jejich dynamikou), vřele doporučuji knihu autorů Harper, Begon, Townsend - Ekologie, až těch cca 800 stran přelouskáte, možná ze sebe nebudete na podobných diskusích dělat hlupáka.
