Sev.en chce peníze ušetřené za rekultivace rozdělit po dohodě s obcemi,bez státu
Sev.en neuvádí, o jakou částku jde, podle předchozích informací by to ale měly být stamiliony korun.
Uhelné společnosti musí ze zákona část svých prostředků uchovávat na speciálním fondu, který následně slouží k rekultivaci vytěženého území. V případě lomu ČSA bude využita takzvaná sukcesní rekultivace, kdy se místo nákladných technických opatření nechá rekultivované území obnovit přirozenou cestou. O změně koncepce rekultivace lomu ČSA rozhodla na základě zpracovaných materiálů vláda a těžební společnost ji tak pouze naplňuje, uvedla a firma.
Ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR v červenci uvedly, že úspory musí jít na rozvoj okolním obcím, aby byla sukcese spravedlivá. "Tady je však kámen úrazu. Například ušetřené peníze z rekultivací lomu Československé armády měly jít okolním obcím, ale Pavel Tykač (vlastník skupiny Sev.en), který v něm těžil, si chce většinu nechat pro sebe. Měly by je ale dostat obce," uvedla mluvčí Hnutí Duha Evy Pernicové. Rozhodnutí o provedení sukcesních rekultivací ve Vršanech proto musí podle organizace předcházet jasná dohoda na tom, že peníze půjdou obcím a nezůstanou těžaři. Podobný názor zastává i Greenpeace ČR.
"Zároveň jsou po celou dobu jak společnosti skupiny Sev.en, tak i jejich konečný majitel, vystaveni nesmyslné kampani, která zpochybňuje výši daru i dobrovolnost rozhodnutí darovat část ušetřených peněz obcím v okolí lomu," napsala firma.
Podle předsedy představenstva společnosti Luboše Pavlase si peníze ušetřené zapojením sukcese do rekultivace území lomu ČSA skupina neponechá, byť jí podle zákona náležejí. Bude ale výhradně na jejím rozhodnutí, zda, komu a v jaké výši tyto prostředky daruje. "Jsme připraveni vstoupit do přímého dialogu se zástupci obcí z okolí lomu či dalšími zájemci a diskutovat s nimi jejich potřeby, které by mohly být hrazeny z ušetřených peněz," uvedl Pavlas.
"Za posledních dvacet let plynuly ze společností skupiny Sev.en obcím a dalším subjektům, které byly zasažené těžbou, miliardy korun, a to nejen ze zákonných odvodů, ale také formou darů a finanční podpory regionu," uvedla firma dnes ve svém prohlášení.
Podle dřívějšího vyjádření Hnutí Duha sukcesní rekultivace umožňují vznik unikátních území z hlediska biodiverzity a ochrany přírody. Pokud se zpřístupní lidem, tak navíc zvýší turistickou atraktivitu území a rovněž ušetří peníze.
reklama



Ušetřené peníze ze sukcesních rekultivací patří těžařům, reaguje firma na slova ekologických organizací
Ekologické organizace: Úspory z rekultivací lomů po těžbě mají dostat obce, ne těžaři
O těžbě lithia se v Dubí debatovalo do půlnoci, stanovisko se čeká do konce roku