Splavnění Labe do Pardubic by mohlo být hotové do roku 2034

Splavnění Labe z Chvaletic na Pardubicku do Pardubic by podle optimistického scénáře mohlo být dokončeno v roce 2034. Všechny jeho části budou stát odhadem pět miliard korun. Novinářům to řekl ředitel Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) Lubomír Fojtů. Jeden z dlouho připravovaných úseků, plavební stupeň Přelouč, bude podle něj usilovat o kladný posudek vlivu na životní prostředí přibližně od jara příštího roku. "Když začneme Přelouč stavět v roce 2031, mohlo by to být v roce všechno 2034 hotové. Vždycky se může stát, že projekt bude napadený soudně, jako se to stalo v roce 2013, když už jsme měli stavební povolení, ale myslím si, že máme našlápnuto lépe než v předchozích letech," řekl Fojtů.

Celkové náklady se teď pohybují kolem pěti miliardy, z toho plavební stupeň Přelouč bude stát 3,3 miliardy korun. Vodní cesty dosud investovaly do studií, výzkumů a podkladů pro povolení 600 milionů korun. Do této částky počítají i plavební stupeň v Děčíně, který také připravují, řekl Fojtů.

Efektivitu projektu ředitel hájí. "Jezdily by po Labi velké nákladní lodě, v Pardubicích by měl vzniknout přístav, očekávají se kontejnery, zejména těžké kusy. Měly by to být miliony tun ročně a k tomu rekreační plavba," řekl Fojtů. Náklady chce organizace platit ze zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury, dodal.

Projekt se skládá ze sedmi dílčích záměrů. Klíčovou stavbou je plavební stupeň v Přelouči. Kromě něj by byla nutná modernizace stupně Srnojedy na Pardubicku a vybudování přístavu v Pardubicích. Méně pravděpodobné je, že bude na pravém břehu u společnosti Synthesia, větší šanci má levý břeh, řekl Fojtů.

ŘVC také představilo, jak pokračuje příprava v Přelouči. Je to nejnáročnější část, bude potřeba vytvořit nový pravobřežní plavební kanál, který se vyhne památkově chráněnému jezu. Za posledních deset let vzniklo 14 variant, zůstala jedna trasa. "Je velmi územně úsporná, nezasahuje na louky s modráskem, které jsou chráněny jako Natura 2000. Nedojde ke kácení staletých lip v aleji na Slavíkových ostrovech, v nich žijí xylofágní druhy brouků, kteří se živí ztrouchnivělým dřevem," řekl Pavel Obrlík ze společnosti Ekopontis, která připravuje projekt pro posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).

"Vybraná varianta je asi skutečně nejpřijatelnější. Tlak ekologických hnutí znamenal to, že se co nejméně zasahuje do cenných lokalit," řekl starosta obce Břehy na Pardubicku Pavel Jirava (Pro rozvoj obce Břehy).

"Vypadá to, že největší problémy kolem Slavíkových ostrovů se podařilo vyřešit. Jinak to ale jsou vyhozené peníze. Nejsou schopní doložit jediného dodavatele, který by plavební cestu využíval. Efekt nedokážou vyčíslit," řekl Jan Linhart ze spolku Zelená pro Pardubicko.

---

reklama

---