Studie: Menší pole mohou snížit počet hrabošů v krajině i škody na úrodě
28.4.2026 01:57 | OLOMOUC
(ČTK)
Vědci zjistili, že například zmenšení průměrné velikosti pole z 18 hektarů na 13 hektarů vede k poklesu průměrné populace hraboše polního zhruba o osm procent, při zmenšení z deseti na pět hektarů pak asi o 15 procent. To se promítá do menších ztrát na úrodě i nižších nákladů na ochranu porostů. "Z naší práce vyplývá, že změna struktury polí může představovat jeden z dlouhodobě udržitelných nástrojů ochrany úrody. Menší pole zároveň přispívají k větší rozmanitosti prostředí, podporují přirozené predátory hrabošů a zvyšují stabilitu ekosystému," uvedl Emil Tkadlec z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP.
Výzkumníci vycházeli z dat sbíraných v letech 2015 až 2021 ve 22 okresech České republiky. Každoročně sledovali více než 200 polí s pícninami, přičemž měření provedli dvakrát ročně - na jaře a na podzim. Do analýzy zahrnuli porosty vojtěšky, jejích směsí s trávou i jetel. Počet hrabošů odhadovali nepřímo podle počtu aktivních nor na hektar, které zaznamenávali na vybraných úsecích polí a následně přepočítávali. Velikost polí určovali pomocí satelitních dat s vysokou přesností. Celkem tak získali přes 3000 měření, z nichž zhruba 2500 využili pro finální analýzu.
Populace hrabošů na tuzemských polích v březnu klesla, průměrný počet používaných východů z nor se snížil na 382 na hektar z únorových 531. V březnu se ale snižuje práh škodlivosti na 50 používaných východů ve všech plodinách, takže nyní je tento limit překročený téměř osmkrát. Riziko pro plodiny je tak podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského značné. Ústav proto opětovně povolil použití rodenticidů Stutox II a Ratron GW k hubení hrabošů. Český svaz ochránců přírody toto rozhodnutí kritizoval.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Mrazy zřejmě zničily půlku úrody ovoce, škody půjdou do vyšších stovek milionů
ODS a Piráti: Předkupní právo na zemědělskou půdu zvýhodní velké agropodniky
Ministerstvo ustoupilo od plánu rozsypávat jed proti hrabošům na povrch půdyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
TS
Tonda Selektoda
28.4.2026 06:00Menší pole však též znamená též i menší zemědělskou produkci, nižší výdělek pro zemědělce, nižší využití pořízené zemědělské techniky, nutnost pěstování více různých druhů plodin, atd.
A proč? Kvůli teoretickému snížení populace hrabošů o pár procent a omezení možnosti používat na svém poli jed proti hrabošům? Nejsou náhodou, i ostatní přípravky na ochranu rostlin, pro jiné škůdce též jedy, které je zabíjí?
Odpovědět
A proč? Kvůli teoretickému snížení populace hrabošů o pár procent a omezení možnosti používat na svém poli jed proti hrabošům? Nejsou náhodou, i ostatní přípravky na ochranu rostlin, pro jiné škůdce též jedy, které je zabíjí?
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2026 06:39 Reaguje na Tonda SelektodaNo to je pravda. udržitelný rozvoj znamená vyšší náklady a ty musí zaplatit spotřebitelé. Je to politicky prosaditelné?
Já myslím že ano. Pereme hory prachů do tumelů s slunečníky, větrníky a bioplynkami.
Co se týče jedů ano. Už hubíme nejen obratlovce, hmyz, rostliny..., ale i sinice, bakterie, viry....
Odpovědět
Já myslím že ano. Pereme hory prachů do tumelů s slunečníky, větrníky a bioplynkami.
Co se týče jedů ano. Už hubíme nejen obratlovce, hmyz, rostliny..., ale i sinice, bakterie, viry....
TS
Tonda Selektoda
28.4.2026 10:48 Reaguje na Slavomil VinklerProč bychom měli všichni kvůli aplikaci nějaké vědecké teorie o omezení množství hrabošů na polích, platit vyšší ceny při nákupu potravin? Jednoduše takový farmář neobstojí v konkurenci, ať již jiných kolegů z okolí, nebo třeba dovozem z nějaké Tramtárie. Tudy přece cesta nevede. Nejhorší je, že rozhodovat a do způsobu hospodaření farmáře chtějí mluvit, určovat mu co smí a co nesmí, teoretici a aktivističtí ochránci čehokoliv, kteří za následky realizace svých rad a nápadů, nenesou žádnou odpovědnost.
Pokud je ten jedovatý prostředek uznaným výrobkem k hubení hrabošů, ať si farmář sám rozhodne, zda a kdy ho v souladu s návodem k použití, na svém pozemku aplikuje! Ostatní aktivisté, bez souhlasu farmáře, nemají co na jeho poli pohledávat.
Odpovědět
Pokud je ten jedovatý prostředek uznaným výrobkem k hubení hrabošů, ať si farmář sám rozhodne, zda a kdy ho v souladu s návodem k použití, na svém pozemku aplikuje! Ostatní aktivisté, bez souhlasu farmáře, nemají co na jeho poli pohledávat.
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 13:28 Reaguje na Tonda SelektodaNejhorší je, že rozhodovat a do způsobu hospodaření farmáře chtějí mluvit, určovat mu co smí a co nesmí, teoretici a aktivističtí ochránci čehokoliv, kteří za následky realizace svých rad a nápadů, nenesou žádnou odpovědnost. ..............
To sice s vámi souzním, ale na druhé straně byste chtěl, aby rozhodl někdo "moudrý", který by v konečném důsledku také nenesl odpovědnost? A kdyby nesl, co by si na něm společnost vzala? Měla by ho poravit?
Myslím si, že předběžná diskuze o všech možných externalitách je přínosná a nutná, ale měla by v určeném čase skončit a následně by na základě všech rozborů měl "zodpovědný orgán" jednoznačně a s konečnou platností rozhodnout.
Odpovědět
To sice s vámi souzním, ale na druhé straně byste chtěl, aby rozhodl někdo "moudrý", který by v konečném důsledku také nenesl odpovědnost? A kdyby nesl, co by si na něm společnost vzala? Měla by ho poravit?
Myslím si, že předběžná diskuze o všech možných externalitách je přínosná a nutná, ale měla by v určeném čase skončit a následně by na základě všech rozborů měl "zodpovědný orgán" jednoznačně a s konečnou platností rozhodnout.
TS
Tonda Selektoda
29.4.2026 11:18 Reaguje na Jaroslav PokornýNikoliv. Výše nepíši, že má rozhodnout „někdo moudrý“. Rozhodnout se, zda na svém poli již použít certifikovaný prostředek proti biologickým škůdcům, musí farmář. Nikoliv sympózium vědců, aktivisté ekospolků, nebo úředník!
Odpovědět
vn
29.4.2026 13:49 Reaguje na Tonda Selektoda
Přesně - zase nějaký ekopablb kecá do věcí, o kterých ví kulové... Tak to tu v Eurosajuze máme :/. Jsem zvědav, kdy s Bruselskou legislativou DOJDE TRPĚLIVOST! Není rok, aby nevymysleli kravinu...
Odpovědět
RV
Richard Vacek
28.4.2026 06:45Nějaký nesmysl. Hrabošovi je jedno, jestli má pole 18 nebo 13 ha.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
28.4.2026 07:27 Reaguje na Richard VacekMyslím si to též.Memám na to stůdie.Před pár roky když byla pole plná hrabošů,týkalo se to i pozemků,zahrádek,která s polem nesouvisela,pár set metrů lesa mezi tím.Podle mne jsou řeči o vlivu velikosti lánu plky.Hloupé.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
28.4.2026 07:31 Reaguje na Emil BernardyJo a léto nám začíná suchem.Uvidíme.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.4.2026 07:33 Reaguje na Emil BernardyKdyž se povedou první vrhy, pak to jede jak po másle...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.4.2026 09:20 Reaguje na Emil BernardyVelmi to připomíná kritický rok 2015. Taky málo srážek v zimě a suché jaro.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 13:29 Reaguje na Richard VacekHrabošovi asi jedno, ale predátoři využívají meze a remízky jak komunikace i místa k životu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.4.2026 08:11Když dřív nastal myší rok, sedlák jen o pár čísel snížil pluh. A bez jedů bylo posekáno, myši sice vždy část úrody sežraly, ale žilo taky dost predátorů.
Odpovědět
ss
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 13:31 Reaguje na smějící se bestieSousedé, místní ZD, stále hluboce ořou. Pravda, hrabošů je zde málo. Spíše myšic ze sousedního lesa.
Odpovědět
vn
29.4.2026 13:54 Reaguje na smějící se bestie
No nevím, ale tady tenkrát hlubokou orbu dostali kvůli hrabošům a dešťi zemědělci nařízeno... Samozřejmě, že sedláci se snaží šetřit a tak je pro ně to šmudlání po povrchnu nejlepší...i pro ekofanatiky, který ve snížených nákladech vidí něco ekologického ;) ... Co na tom, že tímto stylem nebude do 20 let co žrát - oni se asi půjdou napást, stejně je maso fuj ne? Nedej bože, když se něco pro maso musí zabít a zpracovat! Jak odporné je vraždění zvířátek... Dementní doba, plná debilů S NÁZOREM!!!! :D
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.4.2026 09:34Pochopil jsem už dávno, že i "vědci" se mýlí nechtěně a dokonce chtěně. Je
to o jejich přesvědčení a za jaké mužstvo kopou. Tak jako nejsou nezávislí
novináři, tak nejsou nezávislí vědci. Pokud to není pouze o závislosti na
příjmech, tak je to závislost ideová a pak už je pouze krůček zprávu, či
"vědecké" bádání "cinknout" podle zadání a nebo přesvědčení. Zmenšení
výměry z 18 ha na 13 ha se provedlo prosím jak? Tím, že se oddělí mezí
a budou obě části s jinou plodinou? Navíc rok co rok jsou taky různé
přírodní i jiné vlivy na populaci hrabošů. Opět jako vždy uvedu příklad.
Výměra mé zahrady se nemění už desítky let a výčet plodin je stále
tentýž. Přesto počet hrabošů kolísá vlivem počasí a zásahů proti nim.
Ani jeden rok není tentýž co předchozí často pouze v detailech, ale pro
hraboše to má dopad vždy jiný. Ať chlapsky přiznají, že zadání a idea
jim velí tlačit na rozkouskování scelených polí a nižší efektivitu
zemědělského podnikání v zájmu uvolnit zemědělský trh dovozům. Moje
kamarádka pracovala v Holandsku na farmě s desítkami hektarů tulipánů
hnojených pouze chemií, ošetřovaných chemií a chráněných před hraboši
jedy. Pracovala tam i v pěstírně ředkviček a salátu v hydroponii, kde
byla "substrátem" zateplovací minerální vlna. Umělá výživa, umělé
osvětlení, vytápění na stálou teplotu a poloautomatická sklizeň po
pár dnech od výsadby a výsevu. Od té doby co má původ na Západě už
nejí. Vzdejme se úplně našeho zemědělství a nechejme se krmit něčím,
co nahradí naši produkci, kterou rapidně sníží snižování výměry polí
na úkor mezí a s neefektivním hospodařením plným přejezdů z pole na
pole malých výměr. Možná, že ty granty na prosazování menších výměr
a menší produkce pocházejí právě od té konkurence a od zájemců o
půdu prodávanou našimi krachujícími zemědělci. Kdo se tváří nezávisle
nemusí nezávislým skutečně být, ba právě naopak.
Odpovědět
to o jejich přesvědčení a za jaké mužstvo kopou. Tak jako nejsou nezávislí
novináři, tak nejsou nezávislí vědci. Pokud to není pouze o závislosti na
příjmech, tak je to závislost ideová a pak už je pouze krůček zprávu, či
"vědecké" bádání "cinknout" podle zadání a nebo přesvědčení. Zmenšení
výměry z 18 ha na 13 ha se provedlo prosím jak? Tím, že se oddělí mezí
a budou obě části s jinou plodinou? Navíc rok co rok jsou taky různé
přírodní i jiné vlivy na populaci hrabošů. Opět jako vždy uvedu příklad.
Výměra mé zahrady se nemění už desítky let a výčet plodin je stále
tentýž. Přesto počet hrabošů kolísá vlivem počasí a zásahů proti nim.
Ani jeden rok není tentýž co předchozí často pouze v detailech, ale pro
hraboše to má dopad vždy jiný. Ať chlapsky přiznají, že zadání a idea
jim velí tlačit na rozkouskování scelených polí a nižší efektivitu
zemědělského podnikání v zájmu uvolnit zemědělský trh dovozům. Moje
kamarádka pracovala v Holandsku na farmě s desítkami hektarů tulipánů
hnojených pouze chemií, ošetřovaných chemií a chráněných před hraboši
jedy. Pracovala tam i v pěstírně ředkviček a salátu v hydroponii, kde
byla "substrátem" zateplovací minerální vlna. Umělá výživa, umělé
osvětlení, vytápění na stálou teplotu a poloautomatická sklizeň po
pár dnech od výsadby a výsevu. Od té doby co má původ na Západě už
nejí. Vzdejme se úplně našeho zemědělství a nechejme se krmit něčím,
co nahradí naši produkci, kterou rapidně sníží snižování výměry polí
na úkor mezí a s neefektivním hospodařením plným přejezdů z pole na
pole malých výměr. Možná, že ty granty na prosazování menších výměr
a menší produkce pocházejí právě od té konkurence a od zájemců o
půdu prodávanou našimi krachujícími zemědělci. Kdo se tváří nezávisle
nemusí nezávislým skutečně být, ba právě naopak.
ss
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 13:38 Reaguje na Břetislav MachačekMusím se přiznat, že zač. 90. let jsem v Nizozemí obdivoval hydroponické skleníky s automatickým provozem, kde rajčata měla délku nějakých 10 a papriky 8 m, což jsem si poctivě odkrokoval. Hydroponii bych neviděl jako přímo špatnou technologii, ale samozřejmě i chápu její omezení. Bylo by dobré, kdyby na plodiny svítilo i Slunce přímo, výživný rostok měl i dost mikroprvků, ale to je otázka dalšího vědeckého bádání. Nevýhodou je, že když už postavíte - za miliony - skleníky, musíte je využívat i v změ, což vyžaduje energii.
Ale pohodlí a pokrok si žádají své, že áno.
A samozřejmě - s tím dovozem, to s vámi souhlasím.
Odpovědět
Ale pohodlí a pokrok si žádají své, že áno.
A samozřejmě - s tím dovozem, to s vámi souhlasím.
vn
29.4.2026 13:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě tohle nacpat do dutých hlav ochránců a pseudoekologů... Ale bohužel, 30let jsme je nechali...a místo pomoci, DNESKA ŠKODÍ!!! Musí přijít nějaká velká krize, kdy se tento domeček z dluhů zhroutí jako domino a pak možná zase ve státní správě a legislativě zavládne ROZUM PŘED POPULISMEM... Poslední volby tomu nasvědčovali, že lidi mají eko-bio blbů plné zuby...
Odpovědět
pk
pepa knotek
28.4.2026 09:59Rodenticidy je třeba aplikovat do nor podle návodu, studentů co se poflakují po všelijakých demonstracích je dost, tak můžou občas dělat i něco užitečného, na výpomoc do zemědělství se v době výuky chodilo a nikomu to neublížilo.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 13:40 Reaguje na pepa knotekPřed několika lety byl propagován stroj z Rakouska, který na poli dělal pro hraboše chodbičky a do nich ten jed sypal. Když už tedy to pole jedovat.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
29.4.2026 18:14 Reaguje na pepa knotekNebo diskutérů v Ekooistu a jiných plátcích.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.4.2026 10:21Není to třeba tak, že hraboši sídlí u malých polí mimo, ale obědvají na polích? Ty totiž vědci nezapočítávají.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
28.4.2026 16:36To jsou zase plky teoretiků. Snažíme se orat seč nám síly stačí a počasí dovolí. Na velkém poli dokážeme likvidovat hlodavce doté míry co nám opět počasí a klima dovolí. Jestliže zasejeme řepku v srpnu , tak samozřejmě se ještě stačí na podzim hlodavci rozmnožit. pokud děláme zimní orbu a k tomu následuje alespoň průměrná zima , tak je problém většinou vyřešen. Bohužel v posledních letech jsou většinou dlouhé teplé podzimy a teplé zimy, což hlodavcům vyhovuje.
Z vlastní zkušenosti oráče vím, i když se snažíme o hlubokou kultivaci, tak myši zase dělají protitahy. To znamená, že se soustřeďují okolo každého sloupu, remízku, příkopu cest a silnic. Když odvorám brázdu tak je to jak děravé jak řešeto. A odtamtud se opět snaží rozšířit do pole kde je pro ně samozřejmě spousta potravy. Nějaké menší pole na množství hrabošů bde mít spíše negativní vliv. neboť přibyde různých mezí a jiných ploch, které nedokážete mechanicky ošetřit a tím naopak myším dáváte příležitost jak přežít.
Ale opakuji hlavním problém , je v mírných zimách , kdy myši bez větších problémů přežívají.
Odpovědět
Z vlastní zkušenosti oráče vím, i když se snažíme o hlubokou kultivaci, tak myši zase dělají protitahy. To znamená, že se soustřeďují okolo každého sloupu, remízku, příkopu cest a silnic. Když odvorám brázdu tak je to jak děravé jak řešeto. A odtamtud se opět snaží rozšířit do pole kde je pro ně samozřejmě spousta potravy. Nějaké menší pole na množství hrabošů bde mít spíše negativní vliv. neboť přibyde různých mezí a jiných ploch, které nedokážete mechanicky ošetřit a tím naopak myším dáváte příležitost jak přežít.
Ale opakuji hlavním problém , je v mírných zimách , kdy myši bez větších problémů přežívají.
Karel Zvářal
28.4.2026 16:45 Reaguje na Petr BlažekPane Blažku, patříte mezi několik málo praktiků, kteří Ekolist navštěvují, ba i přispíváte!-) Hraboš bude věčné téma, díky bohu za to... Uvítám, když sepíšete článeček, kde budou v po sobě jdoucích letech hektarové výnosy řepky a pšenice, kde hraboši rádi zimují. Vše doplněno roky s pro- a gradací hraboše. Dovolím si tvrdit, že žádné dramatické rozdíly neuvidíme, mediální kampaně jsou většinou bouře ve sklenici. Dkuji předem a těším se na podnětný článek.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
28.4.2026 22:24 Reaguje na Karel ZvářalAno hraboš je věčné téma už od dob biblických, jak vždy zdůrazňuji.
Ale bohužel, abych napsal takový článek, tak bych musel mít k tomu uchovaná data, což nikde zapsaná nemám. A lidská paměť je v tomto ohledu dost nespolehlivá, zvlášť když děláte podobnou práci rok co rok stejnou. Pak se dost těžko dobirate k tomu jestli se daná událost stala před 4 nebo 5 nebo 6 léty?
Všeobecně, když je rok bohatý na hraboše, tak příroda je rozhodně nezlikviduje pomocí navýšeného množství predátorů, ale musíte počkat na mokré období, kdy jsou nory zatopené a hlodavce likvidují různé virózy. Ale to může trvat i více než půl roku, což samozřejmě na napadených pozemcích je likvidační.
V minulosti se to řešilo různé pomocí lidské síly a samozřejmě s velice různou efektivitou. Proto, když "věda" pokročila, tak se začali používat jedovaté nástrahy. Také nic nového, prokazatelně se to používá více jak 150 let.
To ce je dnes v médiích je čistá historie. My víme z veterinárních zpráv kde, která labuť uhynula na chřipku, kde který čáp se zranil - to vše je dohledatelné a zdokumentované a např. na tu chřipku se okamžitě reaguje. Ovšem když se aplikuje stutox, většinou na tisících hektarech, to znamená, že by mělo být stovky až tisíce obětí a kde nic tu nic. Občas sice vyběhne senzační novinářský titulek, poplašné zprávy mají větší sledovanost, ale už nedohledáte oficiální veterinární zprávu.
Tomu se říká statistika velkých čísel. Podobně jako např. vliv postřiků na včely ( máme nejvíce včelstev v Evropě), nebo vliv rundapu na lidské zdraví ( používá se v Americe více jak 40 let) kdy by se již právě ve velkých číslech musely tyto problémy ukázat.
Stutox II byl výborně vyvinut právě na hraboše, kdy účinná látka není jed, který by se přenášel v potravním řetězci, ale je to látka která se aktivuje v žaludku tak že zplynovatí a otráví hraboše, ale zároveň se tím deaktivuje a dál nepůsobí. To samé se stane s granulemi na povrchu. Prakticky po i mírném dešti nebo několika rosách se se z granule uvolní plyn a zbytek je neškodný. A ta jednotlivá granule dokáže zahubit pouze toho malého hlodavce nic většího. Navíc je to tak ochucené aby to ti hlodavci vyčenichali a sežrali. To, že se zakázala plošná aplikace je jen reakce na histeri, ale s účinností to nemá nic společného. Já si osobně myslím, že právě naopak. Kvalitní plošná aplikace zajišťuje, že jeden hraboš ( nebo jiný tvor) opravdu sežere jednu max dvě granulky, které usmrtí pouze toho hlodavce. Zatímco ruční aplikace, to jsou hromádky, sice se snažíme do nor, ale při tom množství samozřejmě dochází k chybám a pak jeden tvor nesežere 2 granule, ale třeba 10 a pak nevím jak se to může promítat dále.
Ideální by bylo , když hrozí šíření hlodavce, nechat možnost plošné aplikace kolem souvratí 15-30m a tím omezit šíření hlodavce do pole.
Odpovědět
Ale bohužel, abych napsal takový článek, tak bych musel mít k tomu uchovaná data, což nikde zapsaná nemám. A lidská paměť je v tomto ohledu dost nespolehlivá, zvlášť když děláte podobnou práci rok co rok stejnou. Pak se dost těžko dobirate k tomu jestli se daná událost stala před 4 nebo 5 nebo 6 léty?
Všeobecně, když je rok bohatý na hraboše, tak příroda je rozhodně nezlikviduje pomocí navýšeného množství predátorů, ale musíte počkat na mokré období, kdy jsou nory zatopené a hlodavce likvidují různé virózy. Ale to může trvat i více než půl roku, což samozřejmě na napadených pozemcích je likvidační.
V minulosti se to řešilo různé pomocí lidské síly a samozřejmě s velice různou efektivitou. Proto, když "věda" pokročila, tak se začali používat jedovaté nástrahy. Také nic nového, prokazatelně se to používá více jak 150 let.
To ce je dnes v médiích je čistá historie. My víme z veterinárních zpráv kde, která labuť uhynula na chřipku, kde který čáp se zranil - to vše je dohledatelné a zdokumentované a např. na tu chřipku se okamžitě reaguje. Ovšem když se aplikuje stutox, většinou na tisících hektarech, to znamená, že by mělo být stovky až tisíce obětí a kde nic tu nic. Občas sice vyběhne senzační novinářský titulek, poplašné zprávy mají větší sledovanost, ale už nedohledáte oficiální veterinární zprávu.
Tomu se říká statistika velkých čísel. Podobně jako např. vliv postřiků na včely ( máme nejvíce včelstev v Evropě), nebo vliv rundapu na lidské zdraví ( používá se v Americe více jak 40 let) kdy by se již právě ve velkých číslech musely tyto problémy ukázat.
Stutox II byl výborně vyvinut právě na hraboše, kdy účinná látka není jed, který by se přenášel v potravním řetězci, ale je to látka která se aktivuje v žaludku tak že zplynovatí a otráví hraboše, ale zároveň se tím deaktivuje a dál nepůsobí. To samé se stane s granulemi na povrchu. Prakticky po i mírném dešti nebo několika rosách se se z granule uvolní plyn a zbytek je neškodný. A ta jednotlivá granule dokáže zahubit pouze toho malého hlodavce nic většího. Navíc je to tak ochucené aby to ti hlodavci vyčenichali a sežrali. To, že se zakázala plošná aplikace je jen reakce na histeri, ale s účinností to nemá nic společného. Já si osobně myslím, že právě naopak. Kvalitní plošná aplikace zajišťuje, že jeden hraboš ( nebo jiný tvor) opravdu sežere jednu max dvě granulky, které usmrtí pouze toho hlodavce. Zatímco ruční aplikace, to jsou hromádky, sice se snažíme do nor, ale při tom množství samozřejmě dochází k chybám a pak jeden tvor nesežere 2 granule, ale třeba 10 a pak nevím jak se to může promítat dále.
Ideální by bylo , když hrozí šíření hlodavce, nechat možnost plošné aplikace kolem souvratí 15-30m a tím omezit šíření hlodavce do pole.
EB
Emil Bernardy
29.4.2026 07:57 Reaguje na Petr BlažekJako člověk který chodí kolem polí s Vámi musím jen a jen souhlasit.... ale je mnohem více těch co ani kolem polí nechodí.A mudrují.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.4.2026 08:51 Reaguje na Petr BlažekZa posledních 30 let u nás na Bohumínsku byly 3x
velké povodně se zaplavením polí a okolí vodou na
několik dnů. Ani to s hraboši pořádně nezamávalo, ale naopak s žížalami a krtky ano. Já měl zahradu zaplavenou pouze z části, ale ti co měli zahrady blíž k řece vyprávěli o hraboších čekajících na vyvýšeninách až voda opadne a nebo když hromadně putovali až k nám.
Velké množství jich to asi nepřežilo, ale ten zbytek
v místech kam se uchýlili napáchal obrovské škody.
Například z brambor zbyla třetina, z mrkve nula a
z řepy tak leda nať a slupka. Vnitřky byly vyhlodané
a nebylo co sklízet. Bohužel ty povodně přišly v
době hojnosti potravy a tu měli k dispozici. Na
podzim ale nebylo na co čekat a bylo je třeba v místech koncentrace likvidovat. Bylo neuvěřitelné, jak po několika dnech pod vodou vyhynuly žížaly
a s nimi i krtci. Kamarád si ke mně přijel pro "násadu" žížal na svoji zahradu a trvalo to dva roky, než se život v půdě na jeho zahradě plně obnovil, ale hraboši přišli sami už po pár dnech. Jejich výhodou je možnost přesunu po povrchu na rozdíl od krtků, kteří vylezou na povrch pouze v nouzi, ale hraboš je sakra přizpůsobivý. Při těch velkých povodních, kdy byl rozliv až 4 km široký
a 15 km dlouhý hraboši obsadili náspy cest, železnic a jiné vyvýšeniny v takovém množství, že jsem ani
netušil kolik jich tu bylo. Přitom predátor v té
době žádný, který by je lovil. Oni totiž utekli
a uletěli před povodní taky a po ní dali přednost
rybám v prohlubních před hraboši. Tehdy jsem si
v praxi ověřil odolnost tohoto tvora přežít i tu
plošnou povodeň v množství, že dokoná dílo zkázy
likvidací zbytků úrody. Od té doby zastávám názor,
že bez prevence se nelze spoléhat ani na přírodní
živly a predátory, kteří pracují se zpoždění rok
i více, a níž se to projeví.
Odpovědět
velké povodně se zaplavením polí a okolí vodou na
několik dnů. Ani to s hraboši pořádně nezamávalo, ale naopak s žížalami a krtky ano. Já měl zahradu zaplavenou pouze z části, ale ti co měli zahrady blíž k řece vyprávěli o hraboších čekajících na vyvýšeninách až voda opadne a nebo když hromadně putovali až k nám.
Velké množství jich to asi nepřežilo, ale ten zbytek
v místech kam se uchýlili napáchal obrovské škody.
Například z brambor zbyla třetina, z mrkve nula a
z řepy tak leda nať a slupka. Vnitřky byly vyhlodané
a nebylo co sklízet. Bohužel ty povodně přišly v
době hojnosti potravy a tu měli k dispozici. Na
podzim ale nebylo na co čekat a bylo je třeba v místech koncentrace likvidovat. Bylo neuvěřitelné, jak po několika dnech pod vodou vyhynuly žížaly
a s nimi i krtci. Kamarád si ke mně přijel pro "násadu" žížal na svoji zahradu a trvalo to dva roky, než se život v půdě na jeho zahradě plně obnovil, ale hraboši přišli sami už po pár dnech. Jejich výhodou je možnost přesunu po povrchu na rozdíl od krtků, kteří vylezou na povrch pouze v nouzi, ale hraboš je sakra přizpůsobivý. Při těch velkých povodních, kdy byl rozliv až 4 km široký
a 15 km dlouhý hraboši obsadili náspy cest, železnic a jiné vyvýšeniny v takovém množství, že jsem ani
netušil kolik jich tu bylo. Přitom predátor v té
době žádný, který by je lovil. Oni totiž utekli
a uletěli před povodní taky a po ní dali přednost
rybám v prohlubních před hraboši. Tehdy jsem si
v praxi ověřil odolnost tohoto tvora přežít i tu
plošnou povodeň v množství, že dokoná dílo zkázy
likvidací zbytků úrody. Od té doby zastávám názor,
že bez prevence se nelze spoléhat ani na přírodní
živly a predátory, kteří pracují se zpoždění rok
i více, a níž se to projeví.
vn
29.4.2026 14:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Predátoři určitě taky přišli, spíš přiletěli za snadnou potravou, ale byli v tom množství jednoduše rychle přežraný :D :D :D ...
Odpovědět
EB
