Suchý záchod a žádná sprcha aneb jak horské chaty bojují s nedostatkem vody

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Voda se poté ukládá do nádrží o objemu 15 metrů krychlových, což představuje zásobu na šest týdnů. Po přefiltrování je vedena k jedinému kohoutku v objektu, který se nachází v kuchyni a přístup k němu má pouze personál.

Chata je vybavená 49 lůžky a během sezony trvající od května do října obvykle zaznamená 3000 přenocování. K tomu je třeba připočíst nespočet turistů a táborníků, kteří se rádi vydávají na oblíbenou a z Annecy velmi dobře dostupnou horskou trasu. Poptávka po vodě je proto vysoká v horkých dnech i v době většího návalu návštěvníků.

Toalety jsou však suché a nejsou tu ani sprchy, ani kohoutek na naplnění láhve nebo umytí rukou. Co se týče pitné vody, která se na začátku sezony dováží vrtulníkem, stojí čtyři eura za lahev (necelých 100 korun), jak trpělivě vysvětluje správce Mathis Graham každému nově příchozímu.

V současné době jsou zásoby vody, které jsou nezbytně potřebné pro mytí nádobí nebo úklid, uspokojivé. Graham však vzpomíná, jak během mimořádného sucha v roce 2022 jen o vlásek unikli uzavření. Rozhodlo o tom pouhých pět dní. "Bez vody se tu žít nedá. Museli bychom zavřít, dokud by znovu nenapršelo," řekl AFP.

Od té doby bedlivě sleduje hladinu v nádržích a drží je pod zámkem: "Každý litr se samozřejmě počítá. Je to velmi důležité a až na konci sezony si uvědomíme, že každý litr měl svůj význam, že jsme je potřebovali všechny," zdůraznil.

Případ Parmelanu se může jevit jako extrémní, ale mezi 120 budovami spravovanými Francouzskou federací alpských a horských klubů (FFCAM) není ojedinělý, řekla Maria Isabel Le Meurová, ředitelka zodpovědná za horské chaty a horské domy.

Hory jsou v první linii globálního oteplování a několik vysokohorských chat muselo v posledních letech předčasně zavřít kvůli nedostatku vody, dodala Le Meurová. Krize v podobě sucha v roce 2022 přesvědčila federaci, aby "velmi výrazně přeorientovala své rozhodnutí ohledně využívání vody", vysvětlila.

Při probíhající rekonstrukci horské chaty La Lavey v pohoří Écrins v departementu Isère se tedy i přes dostupnost pramene rozhodlo, že nebudou k dispozici ani splachovací toalety, ani sprchy. Turisté se musí spokojit jen s rychlým ošplíchnutím v umyvadlových kabinách.

Toto snížení spotřeby vody se může zdát zanedbatelné, ale z hlediska celého ubytovacího zařízení má velký význam. Mimo jiné umožnilo zavedení systému čištění odpadních vod pomocí rostlin a bakterií, který je ekologičtější. Celková spotřeba vody bude omezena na 15 - 20 litrů na osobu a den, a to pro všechny druhy použití. Ve Francii přitom každý člověk denně průměrně spotřebuje 149 litrů vody.

Le Meurová uznává, že podobné kroky směřující k úspornému zacházení s vodou nepřijímají návštěvníci vždycky s pochopením. Podílí se na tom i skutečnost, že téma nedostatku vody je ve Francii relativně nové a lidé si ještě neuvědomují, o jak závažný problém může jít.

FFCAM také doufá, že přispěje ke změně legislativy, která ve Francii drasticky omezuje možnosti využití dešťové vody, na rozdíl například od Španělska, jež už dlouhou dobu musí čelit opakovanému suchu. Francie na tom byla dlouho lépe než její soused, uznává Le Meurová, ale klimatická krize bude podle ní čím dál tím víc tlačit na změnu předpisů.