https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/svaz-hrabosu-je-nekde-vic-nez-v-lete-skody-presahly-1-3-miliardy-kc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Svaz: Hrabošů je někde víc než v létě, škody přesáhly 1,3 miliardy Kč

15.11.2019 00:17 | PRAHA (ČTK)
Škody způsobené přemnoženými hraboši přesáhly podle šetření Zemědělského svazu ČR 1,3 miliardy korun, poškozeno je 131.000 hektarů plodin. / Ilustrační foto
Škody způsobené přemnoženými hraboši přesáhly podle šetření Zemědělského svazu ČR 1,3 miliardy korun, poškozeno je 131.000 hektarů plodin. / Ilustrační foto
Škody způsobené přemnoženými hraboši přesáhly podle šetření Zemědělského svazu ČR 1,3 miliardy korun, poškozeno je 131.000 hektarů plodin. Včera to řekl předseda svazu Martin Pýcha na tiskové konferenci s tím, že nejde o konečnou hodnotu. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sdělil, že úřad odhaduje až dvoumiliardové škody. Podle svazu je v některých lokalitách hrabošů víc než v létě. Svaz požádal premiéra Andreje Babiše (ANO), aby v situaci, kdy nejsou ministerstva životního prostředí a zemědělství schopná se dohodnout na řešení, rozhodl jak dál.
 

"Žádné konkrétní systémové řešení na stole není. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nás na jednání na ministerstvu zemědělství odkázalo na to, že zemědělci mají podávat žádosti pro aplikaci přípravku Stutox II na krajské orgány ochrany přírody a krajiny, případně na Chráněné krajinné oblasti," řekl Pýcha. Povolení na aplikaci do nor je podle něj ale kladné v mizivém množství případů.

"Zemědělci čekají na jedno možné řešení, které snad přijde - a to je zima. Deště, následované holomrazy, které by mohly populace hraboše eliminovat. Pokud zima nepřijde nebo napadne suchý sníh, tak může populace gradovat," dodal.

Podle Pýchy by měl Babiš rozhodnout, že buď se má hraboš likvidovat, nebo chránit. A v tom případě by měli zemědělci dostat kompenzace. "Jsme frustrováni tím, že ministerstvo životního prostředí strká hlavu do písku," řekl. Je zklamaný také postojem krajů, které se nepostaraly o likvidaci hnízd hrabošů mimo zemědělskou půdu.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství populační křivka hrabošů na většině míst dosáhla maxima a začala klesat. "Nicméně vzhledem k dosavadnímu vývoji počasí stále existují lokality, kde se tak zatím nestalo, či dokonce došlo ke zvýšení výskytu těchto hlodavců. Nadále je situace mimořádně složitá především na Moravě a v některých lokalitách v Čechách, například na Plzeňsku," sdělil. Ministerstvo se podle něj snaží situaci vyřešit. "Do současné doby se (MZe) setkává se zamítavým přístupem MŽP k této mimořádné situaci. MZe aktuálně čeká na vyjádření MŽP k zaslanému návrhu řešení výskytu hraboše a analyzuje vzrůstající škody, které podle současných odhadů již překročily dvě miliardy korun," dodal.

Zemědělcům postiženým zvýšeným výskytem hrabošů by škody mělo podle říjnového usnesení sněmovního zemědělského výboru kompenzovat ministerstvo životního prostředí. MŽP má pro zemědělce podle zákonodárců vytvořit kompenzační dotační titul. Podle náměstka ministra životního prostředí Vladimíra Dolejského se tím bude úřad zabývat, ale volné peníze na takovou dotaci nemá.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v létě povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům na velké části území republiky. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky účinnost povolení pozastavilo. Později se po povolené plošné aplikaci na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Později se našli také uhynulí čápi.

Ohrožením některých druhů ptáků a savců argumentuje Česká inspekce životního prostředí, podle ní je plošné použití přípravku v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Stutox zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

15.11.2019 05:27
Dnes je hraboš milé zvířátko. Souvisí to s tím že většina lidí zná zemědělství jenom z doslechu a mrkev na poli nikdy neviděli. Pak mají naivní představy, jak má zemědělství fungovat a tyto představy vnucují zemědělcům.
Je to stejné, jako kdyby zemědělci vnucovali své představy třeba kosmetičkám a zakazovali by jim použití chemikálií, které nakonec skončí v odpadních vodách.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.11.2019 07:58
http://hrabovjanka.cz/priroda-si-s-hrabosi-poradi-sama-rika-biofarmarka-ztraty-v-zemedelstvi-jsou-normalni-co-se-lide-divi-zdroj-https-www-lidovky-cz-domov-priroda-si-s-hrabosi-poradi-sama-rika-biofarmarka-ztra/

Názor zemědělce, který něco pamatuje. Svaz dělá humbuk, jako kdyby letos se objevili poprvé. Je to v agrotechnice a prevenci.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.11.2019 11:45 Reaguje na Karel Zvářal
Proti škůdcům ti chytřejší zemědělci vždy zasahovali. Nikdo totiž nekoupí ohlodanou mrkev, když sliny a moč hlodavců přenášejí různé nepříjemné nemoci. Daná farmářka by s jejím přístupem měla tak třetinové výnosy.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.11.2019 06:07 Reaguje na Karel Zvářal
Vše živé je třeba v zájmu ekologismu vyhladit. Nejen hraboše, ale i zajíce a spol.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

16.11.2019 07:06
Ten odstavec: Podle Pýchy... silně závání výrazem, kterým tu často operuje p. Šimůnek (něco jako fetišismus). Chtít likvidovat hnízda druhu, který živí desítky dalších, z nich většina je chráněných, to voláte po genocidě druhu?!

Letošní úroda byla v rámci normy, přestože byl řev, že hraboši jí polovinu sežrali. Zisky mají Pandrholové jako nikdy v minulosti, a pořád mají málo??? Si myslíte, že v lesích hlodavci nežijí? Že nenapadají výsadby a hustníky? Proč lesáci nezpívají podobně?

Jak pravila babi v reportáži, škody jsou v přírodě normální, to patří k riziku povolání. Dejte si studený hadr (kdo není pojištěný), počkejte do jara, a oni spadnou (k nule). Tato hysterie by vydala na úspěšný seriál, který by možná předčil Plechovou kavalerii. Kdyby to nebylo smutné, tak bych se i zasmál...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.11.2019 16:43 Reaguje na Karel Zvářal
Hraboši občas gradují, to je pravda, často na to nemá vliv ani správná agrotechnika. Tady jde ale o to, že ty postižené podniky mají hodně citelný výpadek v tržbách a to není k zlehčování. Navíc si nejsem jistý, zda se lze na hraboše pojistit. Tudíž celkově úroda byla průměrná, ale u dotčených špatná a o to tady jde. Nelze zevšeobecňovat.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.11.2019 06:12 Reaguje na Karel Zvářal
A to kdybyste věděl, jak v Praze i jiných městech vybíjejí potkany, tak by to s vámi seklo. Přitom tito čistotní hlodavci ekologicky likvidují odpady, které my lidé nechceme.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.11.2019 08:38 Reaguje na Karel Zvářal
Problém vidím v tom, že pole není příroda, ale zcela umělý biotop, který může nežádoucí organismus zcela zlikvidovat. V akváriu nebo skleníku také likvidujeme nežádoucí organismy a neděláme z toho politiku.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.11.2019 10:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Pole není příroda? A co to teda je? Akvárium, nebo skleník? Vysvětlím vám základní rozdíl mezi akváriem a polem.
Akvárium je v podstatě uzavřený systém s naprosto marginální interakcí s okolním prostředím (totéž v menší míře platí i o skleníku).
Pole je naopak systémem otevřeným, velice silně na řadě úrovní s okolním prostředím interagující.
Tudíž likvidace nežádoucího organismu bude mít vždy dalekosáhlé důsledky na celé okolí.
Na poli, pokud na něm hospodaří odpovědný hospodář, nachází útočiště stovky taxonů rostlin, hmyzu, ptáků, savců...
Na poli kde hospodaří někdo jako ve skleníku nežije skoro nic, navíc chemikálie používané k docílení tohoto stavu, pronikají do okolí a otravují zbytek krajiny.

Není to poprvé kdy čtu váš příspěvěk snažící se degradovat přírodu a její jednotlivé složky na jakýsi výrobní prostředek, se kterým lze nakládat jako s kupříkladu nějakým průmyslovým odvětvím, viz. váše příspěvky pod články o kůrovci, kde uvádíte, že je třeba všechno plošně masivně vystříkat. Právě tento tupý přístup (degradace přírody na jakýsi výrobní prostředek), který tady byl a je po dekády aplikován vede ke stále většímu rozkladu a vzniku dalších a dalších problémů.
Máte evidentně obrovský problém se zaměňováním příčin a následků.

Nakonec jedna otázka:
Víte co dělá škůdce škůdcem?
Odpověď: vysoká schopnost adaptace a velice rychlý populační cyklus. cyklus tak rychlý, že na něj nejsme a nebudeme schpní adekvátně reagovat, dokud se nenaučíme používat přírodu jako základní samoregulační systém, který si dovede ve významné míře poradit sám.

Hraboší roky vždy byly a budou i v budoucnu, tím že se škůdcem vyhubíme i přirozeného regulátora, bude příští tato "kalamita" ještě intenzivnější.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.11.2019 17:42 Reaguje na Jakub Graňák
Je mi líto, ale nesouhlasím s vámi. Příroda je jednoznačně samoregulující se a bez zásahu člověka vzniklá, zatímco pole bylo vytvořeno sérií lidských zásahů a je naprosto odkázáno na údržbu dalšími zásahy. Můžeme se jistě bavit o tom, jak minimalizovat dopady těchto zásahů na okolí, kde mohou být přírodní nebo přírodním blízká stanoviště. A je jasné, že je třeba preferovat takové zásahy, jejichž dopad na okolí bude co nejmenší.
To samé, pochopitelně, platí i pro smrkové plantáže, z nichž se žádný "prales" nebo "divočina" z principu stát nemůže a opět je nutné udržovat kondici zde rostoucích stromů umělými zásahy.

A pokud se týká těch škůdců, tak je více-méně jasné, že
1. Monokultura hostitelské rostliny je pro ně prostřený stůl
2. Z principu nemají v této monokultuře žádné přirozené nepřátele, takže se lavinovitě (podle exponenciální křivky) množí.
Což obojí činí naprosto legitimními umělé zásahy, ať se jedná o hraboše nebo kůrovce.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.11.2019 18:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Pole skutečně bylo vytvořeno sérií lidských zásahů, nicméně byla po celá staletí zušlechťována (dnes jsou spíše ždímána)tak citlivým a přírodě blízkým způsobem, že na nich prosperovaly stovky druhů rostlin a živočichů, dokonce se spekuluje, že řada druhů vznikla až v prostředí kulturní krajiny (především u hmyzu).

Víte problém je právě v tom, že současnost si to snaží až příliš zjednodušovat různou chemií, odrbáváním agrotechniky, atd. a to z pohnutek čistě materiálních (nahrabat kde se dá), u hrabošů stačí poorat, zbytek obstará právě ta příroda (choroby, predátoři, zimní perioda...), Tím že rozsypu jedy akorát zabiju ty predátory, nehledě k faktu, že tu věc řeším až ex post... ti hraboši už se přemnožili a napáchali škody... příští rok si na ně nikdo nevzpomene (pokud jsem totiž pooral tak jsem jim rozvrátil nory, o zbytek se postará právě ta příroda). Kde je psáno, že se plodiny musí pěstovat jako monokultury na obrovských nepřerušených plochách? Kde je psáno, že lesy musí být monokulturní plantáže? I vy sám jste si evidentně vědom slabin takovéhoto hospodaření, tak proč se prostě nepoučíme a nepřizpůsobíme kulturní krajinu tak, aby byla blíže tomu samoregulujícímu mechanismu přírody? Já prostě a jednoduše vidím za těmi současnými problémy jen snahu vytřískat co se dá bez ohledu na následky. A pak ti původci tohoto stavu natáhnou ruku... jak už jsme o tom diskutovali pod jiným článkem.

Ten váš příměr k akváriu nebo skleníku byl pro mě až příliš extrémní. Je potřeba přizpůsobit hospodaření přírodě, nikoli přírodu nějakému našemu pochybnému ideálu. Nikdo totiž není schopen dohlédnout všech důsledků našich snah přírodě poroučet. A ať se budeme snažit sebevíc, tak se nám nikdy nepodaří udělat z pole, nebo lesa skleník ani akvárium, v těch totiž můžeme prakticky cokoli predikovat, celou řadu podmínek libovolně regulovat a adekvátně zakročit (to mi můžete věřit, se skleníkovými kulturami mám bohaté profesní zkušenosti).
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.11.2019 15:21 Reaguje na Jakub Graňák
Jsem si vědom, že i monokultura je biotop, kde se objevují i další, nežádoucí i žádoucí, organismy. Nicméně je to biotop umělý, žádná příroda, a podle toho by se k němu mělo přistupovat.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

17.11.2019 07:10
Píšu o tom od začátku kampaně, že splače nad výdělkem ten, kdo bude sít ozimy na podiskovaná pole. Měli se na to vykašlat, změnit osevní postup ve prospěch jařin, kdy už bude po gradaci. Takhle to jsou jen další sloky té samé písně. Snad to bude pro ně poučením do budoucna, protože porušovat elementární zásady (prevenci, řazení plodin, hloubku orby) se v tomto případě zle nevyplácí.

S trávením potkanů ve městech nemám problém, do kanálů se za nimi žádný predátor nedostane, proto se tak úspěšně množí. Rozlobil mě ten požadavek likvidovat hraboše mimo zemědělskou půdu. Hraboš je součástí významného potravního řetězce. Chtít ho úplně zrušit, to je *ravina na entou. Nemají-li postižení manuál, jak s hrabošem v průběhu cyklu, rád na místě poradím.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist