https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/torza-ohorelych-stromu-v-ceskem-svycarsku-prispivaji-k-intenzivnejsimu-zmlazeni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Torza ohořelých stromů v Českém Švýcarsku přispívají k intenzivnějšímu zmlazení

2.12.2023 02:56 | HŘENSKO (ČTK)
První rostliny na požářišti v Národním parku České Švýcarsko v zimě 2022/2023.
První rostliny na požářišti v Národním parku České Švýcarsko v zimě 2022/2023.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Správa národního parku České Švýcarsko se před lety nedaleko Pravčické brány snažila přebudovat smrkovou monokulturu na smíšený les. Část stromů z lesa nechala odtěžit, aby se do porostu dostalo víc světla, což mělo podpořit hlavně listnaté dřeviny. Později však přišlo velké sucho, které smrky oslabilo a napadl je kůrovec. Namísto toho, aby správa poškozené stromy pokácela, rozhodla se je v lese ponechat, což dnes přispívá k intenzivnějšímu zmlazení po loňském rozsáhlém požáru. Na holinách je zmlazení méně intenzivní. ČTK to řekl mluvčí správy Tomáš Salov.
 

"Na tomto místě se nacházíme v dřívějším smrkovém porostu, monokultuře, která tady byla vysázená někdy ve 30. nebo 40. letech minulého století," ukázal Salov do krajiny, kde se mezi ohořelými torzy smrků nacházejí desítky centimetrů vysoké mladé listnaté stromy. Na přebudování monokultury správa pracovala mezi lety 2016 a 2017.

V době, kdy správa rezervace začala v lokalitě pracovat, byl smrkový les velmi hustý a temný. "Takže jsme sem nechali přijet harvestor, který část stromů výběrově odtěžil, dřevo se odvezlo," popsal Salov. Více světla, které zásahem do lesa proniklo, mělo podpořit růst zejména listnatých druhů podrostu.

Přeměna monokultury se podle Salova ne úplně vydařila, protože les nedostal kvůli příchodu sucha a tepla dostatek času na celý proces. "Byla to naše ohromná snaha udržet monokultury v zeleném vitálním stavu, ale potom přišel rok 2018," řekl Salov. "Od dubna roku 2018 až do ledna 2019 neměly stromy k dispozici v hloubce do 30 centimetrů prakticky žádnou půdní vláhu, stály na suchu," upozornil Salov a doplnil, že stromy byly slabé a začaly podléhat kůrovci. Správa se sice šíření kůrovce snažila bránit, ale vzhledem k tehdejšímu počasí bez úspěchu.

Mezitím na dalších místech vznikaly holiny. Stromy napadené kůrovcem se kácely a tak les vystřídaly vyčnívající pařezy. Kácení navíc nemělo na zastavení šíření kůrovce příliš velký vliv. "Proto jsme tu v roce 2019 nechali stromy odumřít a nechali je tady stát, protože přeci jen stojící souš je z hlediska mikroklimatu pro tu plochu o něco málo příznivější, než je ta úplná holina," vysvětlil tehdejší kroky parku mluvčí. "Dnes je to dobře vidět. Po přehoření, po tom požáru je tady mnohem intenzivnější zmlazení než na holině, kde je zmrazení řidší," dodal Salov.

Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří. Podle analýzy, kterou letos v lednu zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, by odklizení kůrovcového dřeva požár nezastavilo, oheň by podle vědců naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji.

Požár vypukl loni v noci na 24. července. Zasáhl plochu o velikosti přes 1000 hektarů. Kvůli založení požáru podal státní zástupce obžalobu na bývalého dobrovolného strážce parku. Hrozí mu až 15 let vězení.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

2.12.2023 09:44
příroda to tak dělá od nepaměti, živiny jsou tam, kde jsou třeba...jen homo sapiens to často připadá "neuklizené".
Odpovědět
Pe

Petr

2.12.2023 12:07 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ano, heslo dneška: Musíme to vyčistit!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.12.2023 12:35
To jako že bez torz ohořelých stromů, by bylo zmlazení pomalejší ?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.12.2023 23:11 Reaguje na smějící se bestie
Torza odumřelých stromů poskytují novým a malým stromkům ochranu. Proto pod nimi dochází k lepšímu zmlazování než na holinách.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.12.2023 07:22 Reaguje na Majka Kletečková
A oni snad ochranáři v NP dělali před požáren holiny?
Odpovědět
JW

Josef Waters

4.12.2023 18:03 Reaguje na Jarek Schindler
Samozřejmě, když ze zákona museli "bojovat" proti kůrovci. Holiny byly v celém Parku, vyprahlý s klestím. Ty největší v Pravčickéma a Černém dole, kde pak byly při požáru místa s velkým "komínovým" efektem.
Srovnejte ortofoto před požárem se stavem před r.2015:
https://mapy.cz/letecka?x=14.2986560&y=50.8789756&z=16
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.12.2023 07:36 Reaguje na Josef Waters
Opravdu? Jste o tom přesvědčen? Kdy přestaly v NP zasahovat proti kůrovci?
Odpovědět
JW

Josef Waters

5.12.2023 17:03 Reaguje na Jarek Schindler
Tuším, že v roce 2018 tehdejší ředitel Benda mluvil o tom, že vyjednávají vyjímku, protože ani masivní kácení kůrovce nezastavilo.
I tady psali o holinách bez výsledku:
https://www.npcs.cz/kurovec-lesy-narodniho-parku
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.12.2023 07:34 Reaguje na smějící se bestie
Tak celé je to pouze o tom jak vše co bylo nějakou příčinou velikosti požáru bagatelizovat. To, že se po požáru na ploše začne opět zmlazovat les je snad normální. Děje se to věky. No a bude tam nyní po mnoho let hlavně a pouze bříza. Že nikomu z těch ochranářů nevadí a pokud vadí tak o tom nepíší, ta kvanta různých živočichů co tam uhořeli. No a NP je tam hlavně z důvodu fenoménu skal. Už se ty skály na tom spáleništi "loupou"?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.12.2023 15:37 Reaguje na Jarek Schindler
Nejenom, že se loupou, ale některé popraskaly natolik, že
se staly nebezpečnými a hrozí jejich rozpad. Totéž pak ta
torza ohořelých stromů u kterých nikdo neví, kdy a kam
spadnou. Tichým duchem se odstraňují alespoň od cest a stezek a ve zbytku půjde o hubu ještě mnoho let. Dokonce
i záchytné pletivo, kterým byly skály zajištěny je žárem
zasaženo tak, že není spolehlivé a oheň odstranil pokovení
pletiva jako ochrany před korozí. Ty škody jsou vyčísleny
pouze částečně, protože urychlený rozpad skal nikdo nikdy
nespočítá. Kecy o zmlazování budou aktuální za pár let,
až zjistí, co jim tam vlastně roste a zda je v NP žádoucí!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist