https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/u-helgolandu-dokoncili-nejvetsi-nemeckou-vetrnou-elektrarnu-na-mori
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

U Helgolandu dokončili největší německou větrnou elektrárnu na moři

20.8.2026 09:53 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | Slaunger / Flickr
Německý energetický koncern EnBW dokončil zhruba 110 kilometrů západně od souostroví Helgoland v Severním moři dosud největší německou větrnou elektrárnu na moři. Informovala o tom agentura DPA. Projekt He Dreiht (v dolnoněmčině doslova "on se točí) za 2,4 miliardy eur (58,1 miliardy Kč) tvoří 64 větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem 960 megawattů (MW).
 
Komplex má podle EnBW po plném uvedení do provozu, které se očekává do konce léta, dodávat elektřinu pro zhruba 1,1 milionu domácností.

Projekt je jednou z prvních německých větrných elektráren na moři, které nejsou dotované prostřednictvím výkupních cen podle zákona o obnovitelných zdrojích energie. Společnost EnBW místo toho uzavřela dlouhodobé smlouvy s velkými odběrateli, mezi něž patří Google, Bosch nebo německé dráhy Deutsche Bahn (DB) a provozovatel frankfurtského letiště Fraport.

Turbíny mají osu rotoru ve výšce 142 metrů, průměr rotoru činí 236 metrů. Komplex je připojen k elektrické síti prostřednictvím konvertorové stanice na moři a dvou vysokonapěťových kabelů. Ty jsou více než 120 kilometrů tažené pod vodou a dalších 110 kilometrů potom vedou na pevnině.

Koncem července se při výstavbě ulomila zhruba 20metrová část lopatky turbíny a skončila v moři. Výrobce Vestas příčinu stále vyšetřuje.

Dokončení projektu He Dreiht přichází v době, kdy EnBW varuje před rostoucími náklady na další rozvoj energetických projektů na moři, takzvané offshore větrné elektrárny. Šéf podniku Georg Stamatelopoulos před několika týdny vyzval německou vládu ke snížení plánů na rozšiřování větrných elektráren v Severním a Baltském moři.

Turbíny, logistika i kabely podle Stamatelopoulose zdražily za posledních pět let o 30 až 40 procent. Německo přitom chce zvýšit výkon větrných elektráren na moři nejméně na 30 gigawattů (GW) do roku 2030 a 70 GW do roku 2045. Ke konci letošního června bylo v Německu v provozu 1764 offshore turbín s celkovým výkonem kolem 10,8 GW.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

20.8.2026 11:27
"Projekt je jednou z prvních německých větrných elektráren na moři, které nejsou dotované prostřednictvím výkupních cen podle zákona o obnovitelných zdrojích energie."
Tak co naši ropáčci melou o tom, jak je VE drahá a musí se dotovat? Přitom offshore je investičně daleko náročnější, než onshore. Výkon v píku je skoro jako jeden blok Temelína, což je fakt mazec.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

20.8.2026 12:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud byste se zajímal a pouze hloupě neblábolil na zdejším webu, věděl byste, že pro tento offshore větrný park tamní provozovatel přenosové soustavy zajistil na své náklady vyvedení výkonu. Respektive tyto náklady budou samozřejmě rozpočítány v rámci síťových poplatků mezi odběratele el. energie.

A ta částka byla přibližně 1 mld EUR.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.8.2026 16:18 Reaguje na Jaroslav Studnička
To je objev na úrovni obou Amerik. Přenosovou síť samozřejmě buduje provozovatel a platí to odběratelé šaliny. Nebo to má platit Jyrka Plyskéř?
Odpovědět
EN

Emil Novák

20.8.2026 12:12 Reaguje na Pavel Hanzl
1) Investičně je daleko náročnější, ale taky ze stejného instalovaného výkonu vyrobí zhruba 2× víc elektřiny.
2) Dotovat se nepochybně musí, když tato je jediná z mnoha, a ještě je na moři které nemáme, "náš ropáčku".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.8.2026 16:21 Reaguje na Emil Novák
Výborně, takže to logicky vychází bez dotací, což je dost dobrý. Takže má mořský park třeba 50% skutečného výkonu z píku?
Odpovědět
pk

pepa knotek

20.8.2026 14:33
V české kotlině to dotáhneme ještě k větší dokonalosti, postavíme větráky na vrcholky Krušných hor, rozšíříme jejich srážkový stín dál na východ a pak založíme komisi na boj se suchem. Dotace poputují do správných kapes a ovčanům se to vysvětlí v televizi.
Odpovědět
Peter

Peter

20.8.2026 15:17
Promovanie veterných veží na stránkach "eko" webu pokračuje. Hoci aj na mori...
Bezo zmeny tiež pokračuje neinformovanie o vývoji na Slovensku, hoci tam ide o rovnaký problém ako v ČR, problém tzv. akceleračných oblastí. Obava z precedensu?
Takže:
Na Slovensku sa v júli podarilo znížiť ich počet z 35 na 8 a pred týždňom MŽP SR zredukovalo ich počet z 8 na jedinú (!). A pozor-výstavba veterných parkov v nej bude podmienená súhlasom samospráv!
Príznačné bolo, že verejnosť proti veterným parkom bojovala za nepodpory ekovládok, ktoré sa inak "angažovanou verejnosťou" a "komunitami", "občianskym odporom" či krajinným rázom oháňajú jedna radosť.
Dokonca dochádzalo k bizarným sitáciám, ked sa proti ekologistom, obhajujúcim veterníky, postavila v úlohe občana osoba ekologicky vzdelaná, odborne argumentujúca...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.8.2026 16:26 Reaguje na Peter
Jistě, hybridní válku Slovensko prohrálo daleko dřív, než my. Země s větrníky se můžou už vymastit na všechny ropné a plynové krize, nemůžou se nechat vydírat šíleným Putinem nebo Trumpem, jak třeba Slováci. Jedině oze a vlastní jádro vede k energetické nezávislosti, fosilu má Evropa šlakovitě málo.
Odpovědět
Peter

Peter

20.8.2026 18:04 Reaguje na Pavel Hanzl
"Země s větrníky se můžou už vymastit na všechny ropné a plynové krize".
Jasne preto si k nim budujú zálohy plyových turbín.
A Slovensko so 4/5 podielom bezuhlíkovej elektriny je vydierané šíleným Trumpem s Putinom.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.8.2026 16:29 Reaguje na Peter
Je to hnus. Dlouho tu žádný článek o vte nebyl asi z obavy z diskuze. Zničí to kšeft i "energetikům", kteří doteď kupovali v cizině přebytky elektriky, protože ty vte si cizí vlastníci budou používat jako mařiče. Nikdy se nezastaví, ani kvůli netopýrům, ptákům, natož plebsu. Zničí prostě všechno vč.vztahu lidí k půdě. Vztah k lesům už je zničený. Teď jeden větrák spadl, buď na něj zafoukalo, anebo že by přece jen pro stavby těch věží byla nebezpečná podzemní voda? Základy a drenáže budou muset stavět mnohem hlubší než jsou teď. Hlavně že soudruzi fanaticky bojují proti melioracím. Na Slovensku to možná není tak jak píšete, prý je to jen návrh, nebezpečí prý nezmizelo ani o píď. Je pravda, že Taraba bude vyměněn?
Odpovědět
Peter

Peter

20.8.2026 17:26 Reaguje na Jarka O.
Je to tak ako píšem, len treba vidieť v akej fáze procesu sme.
Zjednodušene: Záväzok tzv. akceleračných zón prijala predošlá vláda a urobila z neho pascu tým, že ho zaradila do Plánu obnovy. Ale nie je určený ich počet (predpísaný je tuším ich výkon min. 300 MW), kvantitatívne je záväzný iba podiel bezuhlíkovej elektriny v mixe (ten splníme inak).
Počet tzv. AZ mal vyplynúť z procesu povinného prerokovania, ktoré je niekde pri konci. Hoci rámcovo bolo pôvodne vytipovaných 80 lokalít (podobne ako v ČR), prerokovaním na MH sa ich výber postupne znížil na 35, 16 a neskôr 8. Ďalším prerokovaním na MŽP sa znížil na jedinú (veľkú pri UA hraniciach, ktorá sa rozdelila na dve).
Takže sa to urobilo tak, aby sa vlk nažral z 1 ovce. Problém sú samozrejme prisluhovači vlčej svorky, ktorí jej chodia do brloha žalovať, ako ich chceme oblafnúť lebo máme ovcí v košiari dosť...
Takže nebezpečie nezmizlo, ale určite sa zmenšilo viac než o piaď. nezmizne nikdy: Premier Fico prehlásil už natvrdo, že vetereníky nepotrebujeme vôbec, že len plníme záväzok minulej vlády. Lenže sú iné metódy prevedčovania. Veď ani premiér už vlastne medzi nami nemal byť, že...
Odpovědět
Peter

Peter

20.8.2026 17:58 Reaguje na Jarka O.
Či bude Taraba vymenený neviem, jeho pozícia je od začiatku politicky vratká, bo nie je členom žiadnej strany a samozrejme pre lobbistov je to najľahšia cesta. Ale zatiaľ to vždy ustál, osobne politické hrátky nesledujem.
Druhá vec je, že do 1. línie proti veterníkom sa už postavil premiér, takže Tarabova výmena by ju nemala zásadnejšie zmeniť. Situáciu lobbistov ťažobných veží na veterné dotácie navyše sťaží 4. blok JE Mochovce, ktorý už nabieha:
https://www.energie-portal.sk/Dokument/112499/mochovce-4-prifazovanie-seps
Po spustení 4. bloku EMO (spolu s EBO tak bude bežať 6 blokov) by mal podiel jadra dosiahnuť do konca roku 75% vyrobenej elektriny a 500 MW bude sústavný export.
Nehovoriac o príprave nového jadrového zdroja v Bohuniciach ktorý má byť 100% v rukách štátu... (teraz je podiel SR v SE len 34%).
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist