U uhynulých zajíců na Znojemsku se potvrdila myxomatóza, uvedli veterináři
"Onemocnění se šíří především hmyzem, který saje krev, například komáry, ale i přímým kontaktem mezi zvířaty či nepřímo kontaminovanými předměty," uvedl Majer. Riziko šíření viru je tak značné a je možné, že bude lidskými aktivitami zavlečený i do nových oblastí.
Veterináři tak jako obranu proti rychlému šíření nákazy, která může výrazně oslabit populaci zajíců, doporučují včasné odstraňování těl uhynulých zajíců buď v kafilerii, nebo je vhodné je dostatečně hluboko zakopat. V případě, že se uhynulí zajíci objeví v nové oblasti, je podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda žádoucí zaslat těla na vyšetření nejbližší Krajské veterinární správě. Ta zajistí vyšetření na trojici nemocí, což jsou tularemie, brucelóza a myxomatóza.
Virus myxomatózy se u zajíců projevuje otoky okolo očí, uší, pysku a nosu. Kůže je zduřelá a zanícená i na pohlavních orgánech a končetinách. Vznikají uzlovité kožní léze, tzv. myxomy. Na kůži a sliznicích se tvoří krusta, puchýřky a strupy.
Adaptace viru dříve typického pro divoké a domácí králíky na zajíce je známá teprve několik let. Poprvé byla nákaza potvrzena v roce 2018 u zajíce iberského v Portugalsku. Následně byl virus potvrzen v roce 2024 na hranicích Německa a Nizozemska. V poslední době byly potvrzeny zprávy o šíření nákazy v Dolním Rakousku a z příhraničních oblastí, ze kterých může docházet k šíření na území České republiky, dodal Majer.
reklama





Příbram chce zakročit proti přemnožené černé zvěři, instaluje odchytové klece
Do okrajových částí Brna pronikají divočáci, pomáhají odchytové klece nebo dron
Malí farmáři a ochránci přírody: Příčinou poklesu biodiverzity je i dlouhodobě nesprávný výkon práva myslivosti