Ústav eviduje skoro 80 žádostí o zjištění počtu hrabošů

Asi 80 žádostí ohledně monitoringu počtu hrabošů eviduje v současné době Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Včera to řekla mluvčí ústavu Ivana Kršková. Žádné povolení na plošný rozhoz jedu proti hrabošům podle ní však nebylo uděleno. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha poté na tiskové konferenci dodal, že zatím nebylo vyhlášené žádné mimořádné rostlinolékařské opatření a ani není dosud přislíbená žádná větší kompenzace za škody způsobené hlodavci. Chce proto o tomto požadavku jednat na březnovém jednání tripartity. Aplikace jedu je kritizována některými ekologickými organizacemi.

"Inspektoři ÚKZÚZ na konkrétních pozemcích ověřují, zda je dosaženo kalamitního přemnožení - pětinásobku prahu škodlivosti. Po vydání kladného stanoviska je na samotném zemědělci, jaký způsob aplikace zvolí," uvedla Kršková. Jak uvedl Emil Tkadlec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Olomouc, současné období je dobré pro aplikaci jedu do přírody, protože chránění křečci zatím hibernují a čápi, kteří hraboše požírají, ještě nepřilétli. Podle něj neexistuje žádná biologická ochrana, která by populace hrabošů účinně snížila, možností je částečně podle něj v létě orba, ale reálně funkční je používání chemie.

Česká společnost ornitologická naopak argumentuje, že je aplikace jedu ve chvíli, kdy už jsou hraboši přemnožení, neúčinná. "Stejně tak je ale v této chvíli neúčinná hluboká orba či aktivita hraboších predátorů. Ve všech případech dojde pouze ke krátkodobému lokálnímu snížení počtu hrabošů. Jejich místa v krátké době nahradí hraboši z okolních pozemků," uvedl v tiskové zprávě Petr Stýblo. Podle Tkadlece je jarní období na aplikaci jedu ideální, protože se hlodavci začínají množit.

Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Nová povolení plánuje udělovat i nyní, ale pouze individuálně a po posouzení situace na konkrétních pozemcích. Škody na plodinách činí podle svazu zhruba necelé dvě miliardy korun a stále rostou. Doufá, že se podaří najít peníze na kompenzace v resortu zemědělství nebo jinde ve vládě.

Podle Pýchy není pravdou, že "by se zemědělci snažili zničit krajinu, ve které sami s rodinami bydlí a ze které vyrábějí potraviny, jež pak sami jedí." Obává se, aby situace nedopadla podobně jako s kůrovcovou kalamitou, která devastuje smrky po celém státě.

V lednu se přitom objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Obvykle to byl jeden až dva případy za rok. Závažné virové onemocnění přenášejí na člověka jen drobní hlodavci.

---

reklama

---