Území po těžbě uhlí na Mostecku se plně otevře veřejnosti na jaře 2028
Páteřní silnice naváže na stávající, která vede přes areál. "Bude osou pro přesun územím, které má minimálně stejný turistický potenciál jako jezero Most," uvedl Farkač. Silnice bude připravena i pro průjezd nákladních vozidel. Do konce roku 2027 vznikne také potřebná infrastruktura v podobě stezek, laviček, odpadkových košů, informačních cedulí. Část území zpřístupnila skupina veřejnosti už letos.
Součástí strategického projektu Green Mine je výzkumná činnost. Odborníci z vysokých škol testují například dřeviny, které rychle rostou na rekultivované půdě. Využít je bude možné jako biomasu. Vědci zjišťují, jaké vzácné kovy lze získat z popílku z elektráren, který se na území uskladňuje. Lom plní také úlohu terénní učebny, kde se na podzim vystřídalo 140 dětí z 11 škol z Mostecka a Chomutovska. Další série kurzů začne v únoru. Postupně se na vzdělávacích programech o energetice či obnově krajiny vystřídá 800 žáků a studentů základních a středních škol z regionu.
Firma už nyní připravuje zaměstnance na období po úplném ukončení těžby uhlí na Mostecku. Přímo v lokalitě ČSA pracují ještě horníci z Vršanské uhelné na tzv. sanační těžbě v bocích budoucího jezera, které se přirozeně napouští. "Opakovaně pořádáme burzy práce. Teď je například v kurzu pro strojvedoucí pět zaměstnanců," řekl Farkaš s tím, že nyní nelze říci kolika zaměstnanců a kdy se propouštění bude týkat.
Vlastníci plochy chtějí znát názor veřejnosti na to, co by v lokalitě mělo být. S vedením Mostu diskutují o bytové zástavbě, uvažuje se o lehké průmyslové výrobě. Na jaře se uskuteční anketa pro veřejnost. Součástí rozsáhlého území je národní přírodní památka, která zahrnuje část zbytkové jámy velkolomu ČSA, kde vzniká jezero a kde byla třetina plochy ponechána přirozeným přírodním procesům. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která památku spravuje, plánuje její zpřístupnění po dokončení sanací a rekultivačních prací, a to nejpozději v roce 2027. Těžba v povrchovém lomu skončila loni, rekultivace ale začala už před 30 lety a zahrnuje aktuálně 4500 hektarů. Rostou tu lesy, vznikly mokřady, jezírka, louky, pastvy.
Náklady na první etapu projektu Green Mine jsou podle Farkaše 540 milionů korun, 80 procent z toho pokryje evropská dotace.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Pavel Hanzl
14.12.2025 09:33Samozřejmě ne stylem Dlouhé stráně, to bychom museli zaplatit raketu.
Pavel Hanzl
14.12.2025 09:43 Reaguje na Pavel HanzlŽádné gigadílo s odstřelením celého vrcholu Mravanečníku, jak na Dlouhých stráních.
Jaroslav Řezáč
14.12.2025 11:05 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
15.12.2025 17:51 Reaguje na Pavel Hanzlnastavět větrníky? Co vy na to Brňáku, který to přejete jiným? Dyť
je to v létě stejně pouze páchnoucí žumpa pokrytá kožichem sinic!
Vždyť brněnský region vždy vyráběl elektřinu z lignitu a uhlí a tak
může vyrábět elektřinu tak jak radíte na Mostecku!
Pavel Hanzl
14.12.2025 14:04 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
14.12.2025 20:06Pak nastal obrovský průšvih, že se z příslušné škváry udělal škvárobeton a z něj panely a z nich domy. V některých měli až desetitisíce Bq/m^3 radonu (vznikajícího rozpadem právě smolince). Aby bylo jasno: V uranových dolech v prostorách, kde nejsou stabilně horníci, se připouštějí maximálně stovky. Čili se dělala různá opatření, jako třeba nucené větrání (jako v Okálech, kde byl problémem formaldehyd), spací kouty se obkládaly olovem (kvůli gama záření, radon vzniká gama rozpadem) apod. Byl plán to vše vykoupit a přeměnit na sklady a archivy. Do toho ovšem přišel rok 1989. Jak to dopadlo, opravdu nevím.
Dost se divím, že vy, takový ekolog, o tomhle megaprůšvihu nevíte.



Domy přírody loni přivítaly kolem půl milionu návštěvníků, meziročně více
Na Čerchově se otevřela horská chata
Národní parky České a Saské Švýcarsko připravují novou přeshraniční trasu