V CHKO Pálava se šíří kaktus, je hrozbou pro původní druhy rostlin

Ještě horší než trny jsou : Glochidy (či glochídie) jsou drobné, štětinovité a křehké ostny, které vyrůstají z areol na opunciích. Co jsou glochidy a jak vypadajíJsou to přeměněné chlupy (trichomy), které obsahují křemík.Jsou velmi jemné, krátké a rostou ve velkých svazcích vedle klasických velkých trnů.Jejich špička má zpětné háčky (podobně jako harpuna), což ztěžuje jejich vytažení z kůže.Slouží rostlině jako obrana proti býložravcům a také k zachytávání a kondenzaci vzdušné vlhkosti. Proč jsou nebezpečné: Velmi snadno se uvolňují už při jemném dotyku s kaktusem.Snadno pronikají do pokožky, kde se snadno odlomí a zanechají mikroskopické jehličky.Způsobují silné svědění, podráždění, záněty kůže nebo sliznic (pokud se dostanou do úst). Daleko horší než skelná vata.

Víte koho připomínáte? Černou kroniku z filmu Ať žijí duchové.

Dokážou probodnout i pneumatiku horského kola. Sám jsem to zažil v Řecku.

Nedramatizoval bych to, protože kaktusy se běžně vyskytují v Středomoří, na ostrovech Atlantiku a Indického oceánu a berou se jako normální součást flory a tam nejde jen o opuntie, ale o další druhy, zejména cereusovité. A nikdo se nad tím nepozastavuje, i když všude tam jde samozřejmě o invazní druh také, protože pravlastí kaktusů jsou pouze obě Ameriky.
U nás může s úspěchem přežívat pouze ta opuntie a zdaleka ne všude, ostatní kaktusy spolehlivě vyzimují. Naše podnebí, na rozdíl od domoviny, je v zimě vlhké a to ostatní druhy nedávají.

Ale chápu, že zrovna na Pálavě to vhodné není.

Pokud jsou semena šířená ptáky, tak ho lidé šířit nemusí. Plod mohou
ptáci sežrat i v botanické zahradě provozované přírodovědci a semena pak
vyloučit kdekoliv. Takže žádné obviňování zahrádkářů, když semena mohou
šířit i ptáci. Možná ho šíří i tažní ptáci z jihu Evropy, kde už je
zdomácnělý. A jsme opět u nicnedělání. Pasák na pastvě by měl čas ho
ničit, ale bez pasáčků ho musí ničit ti, co jako korouhvička pastvu buď
zakazují a nebo po zjištění negativních dopadů její absence prosazují.

Já bych ptáky neobviňoval, spíše jsou to ptáčci okrašlovači.

Nejbližší botanické zahrady jsou v Brně a je velice nepravděpodobné, že by se zrovna odtamtud šířila na Pálavu. Spíše bych se podíval po zahrádkách v okolí a případně okrašlovačích.
SVe Středozemí zplanělá opuncie u nás zmrzá, jedná se o zcela jiné druhy.

Mi je celkem jedno odkud a kdo to šíří. Zamysleme se spíše
nad tím k čemu Pálava sloužila v minulosti a k čemu nyní.
V minulosti se na ni pásly kozy domácí chudých obyvatel,
což je už nevratnou minulostí od 60. let minulého století.
Náhradou byly kozy bezoárové chované volně bez lidské péče.
Ty byly ochranáři označeny jako škůdci vzácných rostlin.
Dlouho se tam nepáslo nic a nyní se zachraňuje co se dá
cílenou placenou pastvou pouze některých lokalit. A co
zbytek? Kolik by stálo vypásat vše jako v minulosti? Je
opravdu nezbytné udržovat CELOU Pálavu v původním stavu
a nebo ji ponechat přírodnímu vývoji bohužel zasaženého
globalizací. Ta neskončila, ale pokračuje dál s daleko
větší intenzitou a ptám se: Jsme schopni čelit všemu
co přináší i do budoucna, kdy přijdou další invazní
rostliny a živočichové? Nenastane bod zlomu, kdy tomu
už nebude možné čelit a budeme se s tím muset smířit
stejně, jako třeba s invazními plevely zamořujícími
už desítky a stovky let naši přírodu. Je třeba začít
myslet na to, zda mít v přírodě invazní rostliny a
nebo nic a totéž u hmyzu a zvířat. Uvedu příklad s
akáty na náspu železniční tratě, který zpevňují a
přežijí bez problémů sucho na rozdíl od původních
dřevin. Nač ho jako jediné rostliny schopné to tam
přežít likvidovat? Z ideových důvodů a praktické
důvody nebrat v úvahu? Přitom mnohdy ochrana těch
původních druhů umožnila rozvoj těch invazních.
Pokud byl břeh řeky zastíněn velkými vrbami a topoly,
tak pod nimi rostly kopřivy a devětšil. Když stromy
pokáceli bobři, tak se na osluněné břehy rozšířila
netýkavka a křídlatka. Bobr to ale následně opustil,
neboť křídlatka brání v obnově vrb a topolů a nebo
je konzumují bobři pár let po výsevu. Prostě bobři
umožnili křídlatce zvítězit tam, kde se ji nelíbilo.
Nikomu z ochranářů neberu jeho nadšení pro něco,
ale vadí mi, když se nezabývají celkovými dopady na
zbytek. Já chci bobra a že břehy zaprasí křídlatka
mi nevadí. Já chci vydru a že vyhubí pstruhy a nebo
lipany mi nevadí. Totéž u volavky a plůdku ryb a
jiné drobotiny včetně žab, čolků atd. Já chci vlky
a že kvůli nim zarostou nespasené louky nálety mi
je ukradené a ať brečí kytičkáři. Já chci, já chci
a co chtějí jiní mi je fuk. U současné ochrany mi
schází komplexnost beroucí úvahu i na jiné obory
spojené s přírodou a zacílení na jednotlivé priority.
Někdo si to umí vykřičet a prosadit na úkor jiných
a jiní rezignují a končí, protože nemají "drzost"
vysloveně lhát ve prospěch své priority.

Asi bychom měli vzít i v úvahu, že většina půvosní flóry kvůli změně klimatu nepřežije a bude muset být nahrazena něčím nepůvodním. Netvrdím, že kaktusem.

Co to je nepůvodní. Zcela běžně se v Evropě posouvaly druhy "na sever a na jih" během ledových a meziledových dob. Proto například označovat druhy z jižní evropy jako nepůvodní je nesmysl. Počínaje borovicí černou a konče daňkem či muflonem.

Bažant je u nás taky nepůvodní a ještě bych zmínil i hodně populárního kapra. Takže nebýt některých dovezených druhů, byla by naše fauna a flóra o dost chudší.

buk a dub jsou na sever od alp jen pár tisícovek let.

Zkusme to tedy předefinovat na to, co je tam na tom místě již tisíce let.

Likvidace fyzicky namáhavá? Stačí malý postřikovač s Roundupen a trošičku přistříknout.

Při takových rozmožovacích možnostech žádný lidský zásah nepotřebuje, ptáci si naklovou plody na jakékoliv zahrádce a už to jede.
Její ostny jsou ale něco děsivého, stačí po listu přejet na kole.