V Nizozemsku pomáhají lidé rybám překonat vodohospodářské stavby pomocí "rybího zvonku"
21.4.2026 01:30 | UTRECHT
(ČTK)
Okoun říční
Před vytvořením signálního zvonku v roce 2021 čekalo v tomto ročním období, kdy je plavební komora často uzavřena a rekreačních plavidel je zatím málo, mnoho druhů ryb před městem celé týdny. Nehybnost čekajících ryb je činí zranitelnými vůči predátorům ve vodě i ve vzduchu, což je podle ekoložky opravdu nebezpečné, a navíc tím ztrácejí čas na rozmnožování.
Od svého vzniku se zvonek těší celosvětovému úspěchu a živý přenos neustále sledují tisíce uživatelů internetu. "Samozřejmě to zabere trochu času, ale je to velmi pozitivní projekt," vysvětlila Nijsová, která někdy musí zpracovat i více než 300 snímků na jednu rybu. "Spousta lidí nám říká, že je to jako odpočinkový program v televizi," doplnila.
Navzdory své popularitě je však zvonek pouze kapkou v moři. Nizozemci si totiž už léta lámou hlavu nad tím, jak vyřešit problém desítek tisíc překážek, které sice chrání zemi před stoupající hladinou moře, ale brání velkému množství ryb ve volném pohybu.
Například Nadace pro udržitelný sektor chovu úhořů v Nizozemsku (DUPAN) již 12 let organizuje každoroční akce zaměřené na opětovné vysazení milionů mladých úhořů říčních v provinciích Frísko na severu země a Zeeland na jihu. "Připlavou sem, ale nemohou proniknout do vnitrozemských vod, kde by měli vyrůst a dosáhnout dospělosti," vysvětlil Magnus van der Meer, projektový manažer organizace DUPAN.
Poté, co se narodí v Sargasovém moři a překonají Atlantický oceán, vplouvají úhoři do sladkých vod v Evropě, kde rostou do dospělosti. Velké množství z nich tak činí ve francouzských nebo portugalských vodách, mnoho dalších ale uvízne u břehů Nizozemska, což v průběhu času vede k narušení rovnováhy v populaci úhořů.
Stejně jako u zvonků pro ryby je to i tady lidský zásah, který umožňuje vyrovnat se s důsledky nizozemského inženýrství. Díky tomu, že každé jaro přenese do Nizozemska tři miliony mladých jedinců z Francie, kde se vyskytují v hojném množství, přispívá DUPAN svým dílem k zajištění stability populace úhořů.
"Samozřejmě by mělo existovat jiné řešení. Bylo by dobré dát znovu úhořům příležitost přirozeně se dostat do nizozemských vod," uvedl sedmdesátiletý van der Meer. Ale dokud bude hladina vody stoupat, budou hráze pro přežití Nizozemska nadále nezbytné. "V blízké budoucnosti žádné řešení neexistuje, takže musíme pokračovat," doplnil.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Eurokomisařka: Příroda u hranic může sloužit jako přirozená obrana před invazí
Polský prezident vetoval zákon o vzniku národního parku v Dolním Poodří
Zarůstání středomořské krajiny neprospívá tamním unikátním nočním motýlům Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
DF
Daniel Fiala
21.4.2026 10:23Zvoneček je miloučká srandička pro mrňata. Ale jestli maj mimina zamrskat nožičkama a zatleskat pacičkama, tak proč ne. Pro dospělejší část populace je klíčové jiné číslo: pokles evropské populace úhoře říčního od 80. let na 1%. Neprojdou nahoru, neprojdou dolů. Čistá eletrika je z řek vyčistí zcela obnovitelným způsobem na nula, nula prd. Ať žije ekologická paštika ... ehm teda světlé zítřky .. ééé zase chyba ... spojená unie .... mě to dneska nejde ... boj proti klimatizaci ... do kopru, to je jak na apríla a přitom jde zase a pořád a celou dobu jenom a pouze o prachy :-)
A pozn. pro zdejší mudrlanty: predátory v tom fakt nehledejte. Stačí si pročíst něco z Oty Pavla, píše to jasně a polopatě - nasekané od turbín (psal o nich cca 1960-70 z vlastní zkušenosti, protože je od malička miloval; a od poprav LP 1952 psal zcela otevřeně a bez lhaní, proto mu to komančové cenzurovali a Běh Prahou mu nikdy nepustili ven, protože by se dělnická třída z provalené lži už nevzpamatovala).
Ale dnešní Nizozemci berou řeky a život v nich a kolem nich docela vážně. Naše potěmkiniády by absolutně nepochopili. A kdyby se naopak k uším zdejších činovníků VH doneslo, co udělali s Rýnem třeba v Nijmegen po povodních 1995, (Helmuth Kohl po povodni Odry 97 pronesl slavné "Wir müssen den Flüssen ihren Raum lassen." a oni to vzali vážně), tak se na hrázi NH hrůzou pose...
Nizozemci to vzali tak vážně, že i s prognózama GZK! No tím si ušetřili tak neskutečné náklady na "povodňové škody",že ... že je nikdo nikdy nevyčíslí.
P.S. Jo, kdyby takhle racionální "móresy" dorazily do CZ, tak by pro smějící se bestii musela vyrazit záchranka, protože by zezelenala smrtelným úlekem, že myslet a následně stavět lze i ve prospěch přírody A ZÁROVEŇ člověka.
Odpovědět
A pozn. pro zdejší mudrlanty: predátory v tom fakt nehledejte. Stačí si pročíst něco z Oty Pavla, píše to jasně a polopatě - nasekané od turbín (psal o nich cca 1960-70 z vlastní zkušenosti, protože je od malička miloval; a od poprav LP 1952 psal zcela otevřeně a bez lhaní, proto mu to komančové cenzurovali a Běh Prahou mu nikdy nepustili ven, protože by se dělnická třída z provalené lži už nevzpamatovala).
Ale dnešní Nizozemci berou řeky a život v nich a kolem nich docela vážně. Naše potěmkiniády by absolutně nepochopili. A kdyby se naopak k uším zdejších činovníků VH doneslo, co udělali s Rýnem třeba v Nijmegen po povodních 1995, (Helmuth Kohl po povodni Odry 97 pronesl slavné "Wir müssen den Flüssen ihren Raum lassen." a oni to vzali vážně), tak se na hrázi NH hrůzou pose...
Nizozemci to vzali tak vážně, že i s prognózama GZK! No tím si ušetřili tak neskutečné náklady na "povodňové škody",že ... že je nikdo nikdy nevyčíslí.
P.S. Jo, kdyby takhle racionální "móresy" dorazily do CZ, tak by pro smějící se bestii musela vyrazit záchranka, protože by zezelenala smrtelným úlekem, že myslet a následně stavět lze i ve prospěch přírody A ZÁROVEŇ člověka.
JP
Jaroslav Pokorný
21.4.2026 11:32 Reaguje na Daniel FialaPíšete zajímavě, ale není moc jasné, co jste vlastně chtěl sdělit.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
21.4.2026 12:52 Reaguje na Jaroslav Pokornýtřeba Nijmegen a "břehová linie Rýna" AND 1995 x dnes
Jiný kraj, jiný mrav. Jim to jde, u nás se nechce. Pořád dokola.
Nebo realizace v deltě podpořené dalším výzkumem, aby se ryby samy množily a nemuselo se pořád házet lopatou peníze do vzduchu ééé do vody = za umělé oplodnění. Oni zjevně nejsou tak bohatí, aby mohli "kupovat" šmejdy. Ani nečekají, až Brusel cokoli, ale sami si jsou za svým. A třeba i se zvonečkem (láká k tématu mnoho lidí a myslí se tím na budoucí finanční podporu ) ... my raděj volit+nadávat dýzl.
Odpovědět
Jiný kraj, jiný mrav. Jim to jde, u nás se nechce. Pořád dokola.
Nebo realizace v deltě podpořené dalším výzkumem, aby se ryby samy množily a nemuselo se pořád házet lopatou peníze do vzduchu ééé do vody = za umělé oplodnění. Oni zjevně nejsou tak bohatí, aby mohli "kupovat" šmejdy. Ani nečekají, až Brusel cokoli, ale sami si jsou za svým. A třeba i se zvonečkem (láká k tématu mnoho lidí a myslí se tím na budoucí finanční podporu ) ... my raděj volit+nadávat dýzl.
JP
Jaroslav Pokorný
21.4.2026 11:33Jak upravoat vodní díla, aby nebyla (moc velkou) překážkou pro ryby, je dávno známé. Teď jenom "aby nám ta slova z hub do rukou přešla".
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
22.4.2026 08:28Holandsko a ČR je každé o něčem jiném, nejsou hráze jako hráze. u nás je klíčový problém, že v nadjezích se zachytí spousta jemného bahna, které úplně změní společenstvo bezobratlých (jepice, pošvatky, chrostíci...) => naše reofilní (proudomilné) ryby ztratily potravní základnu. A nejen to, nemají ani vhodná trdliště a jejich případný plůdek nemá pro svůj raný vývoj vhodné prostředí. Takže ty populace jdou do kopru velkou rychlostí.
Rybí přechody to tedy u nás většinou nevyřeší, protože ryby se dostane z místa, které jí nevyhovuje do místa, které jí nevyhovuje.
Teď se rozbíhá evropský program Free Flowing Rivers, který počítá s postupným odstraňováním příčných překážek, zejména jezů. Tak snad se povede.
Odpovědět
Rybí přechody to tedy u nás většinou nevyřeší, protože ryby se dostane z místa, které jí nevyhovuje do místa, které jí nevyhovuje.
Teď se rozbíhá evropský program Free Flowing Rivers, který počítá s postupným odstraňováním příčných překážek, zejména jezů. Tak snad se povede.
BM
Břetislav Machaček
22.4.2026 09:08 Reaguje na Jindřich DurasMůj děda pracoval před válkou pro firmu těžící říční štěrkopísek
na stavbu pohraničních bunkrů na Bohumínsku. Těžili ho z Odry
pomocí katamaranového bagru do lodě vplouvající mezi plováky
katamaranu právě z nadjezí a nebo z náplavů po povodních. Až
později se těžil štěrkopísek ze štěrkoven. Takže problémy se
sedimenty v nadjezí nebývaly, když byl o ně zájem takový, že
se netrpělivě čekalo, až je tam další povodeň nanese. To, že
je dnes nadjezí plné nánosů je produktem nicnedělání a totéž
u zabahnění rybníků, kdy se zemědělci prali o bahno a sami ho
po dohodě s rybníkáři v zimě těžili. Nezkoumali kontaminaci
ani u fekálií, kterými se hnojilo ještě v 70. letech, ale to v
nich nebyly desinfekční prostředky a prací prášky co vyperou
prádlo i ve studené vodě. Tehdy se ještě pralo mýdlovými prášky
a nádobí se mylo vroucí vodou, kterou sežralo prase(pomeje).
Nicneděláním jsme dospěli do současného stavu se kterým si teď
nevíme rady. A bude hůře, když budeme dělat z komára vola a
hledat problém ve kdejaké banalitě. V mém okolí žádné jezy za
60 let nepřibyly, ani se nezměnila už tehdy provedená regulace
a přesto rok od roku ubává nejen ryb, ale taky jejich potravy.
Už jsem tu psal, že ve vodě z ČOU umírají perločky a taková
voda patří zpět do řeky? řeky se stávají potravně sterilní a
co má vykulený plůdek žrát? Probíhá tak kanibalizace a kdysi
hojnou drobotinu ještě válcuje predace morčáků, volavek atd.,
která tu před 40 roky nebyla. Nalejme si čistého vína, že
sterilně čistá voda není vhodná pro život ani pro pstruhy a
ti se pak živí pouze nalétlým hmyzem a nebo vlastním plůdkem.
Odpovědět
na stavbu pohraničních bunkrů na Bohumínsku. Těžili ho z Odry
pomocí katamaranového bagru do lodě vplouvající mezi plováky
katamaranu právě z nadjezí a nebo z náplavů po povodních. Až
později se těžil štěrkopísek ze štěrkoven. Takže problémy se
sedimenty v nadjezí nebývaly, když byl o ně zájem takový, že
se netrpělivě čekalo, až je tam další povodeň nanese. To, že
je dnes nadjezí plné nánosů je produktem nicnedělání a totéž
u zabahnění rybníků, kdy se zemědělci prali o bahno a sami ho
po dohodě s rybníkáři v zimě těžili. Nezkoumali kontaminaci
ani u fekálií, kterými se hnojilo ještě v 70. letech, ale to v
nich nebyly desinfekční prostředky a prací prášky co vyperou
prádlo i ve studené vodě. Tehdy se ještě pralo mýdlovými prášky
a nádobí se mylo vroucí vodou, kterou sežralo prase(pomeje).
Nicneděláním jsme dospěli do současného stavu se kterým si teď
nevíme rady. A bude hůře, když budeme dělat z komára vola a
hledat problém ve kdejaké banalitě. V mém okolí žádné jezy za
60 let nepřibyly, ani se nezměnila už tehdy provedená regulace
a přesto rok od roku ubává nejen ryb, ale taky jejich potravy.
Už jsem tu psal, že ve vodě z ČOU umírají perločky a taková
voda patří zpět do řeky? řeky se stávají potravně sterilní a
co má vykulený plůdek žrát? Probíhá tak kanibalizace a kdysi
hojnou drobotinu ještě válcuje predace morčáků, volavek atd.,
která tu před 40 roky nebyla. Nalejme si čistého vína, že
sterilně čistá voda není vhodná pro život ani pro pstruhy a
ti se pak živí pouze nalétlým hmyzem a nebo vlastním plůdkem.
JD
Jindřich Duras
22.4.2026 10:02 Reaguje na Břetislav Machaček1/ Nadjezí: U štěrkonosných řek s nadjezím se štěrkem by s bahnem problém být nemusel. Jenže naprostá většina nadjezí je prostě zabahněná, s čímž nám léta i jara s nízkými průtoky nijak nepomáhají. Bahno z nadjezí má využitelnost dost malou.
To bahno tam tedy není produktem nicnedělání.
2/ Bahno z rybníků je jiná píseň a určitě je třeba podporovat jeho využívání v zemědělství.
3/ Jojo, doba se změnila a zpátky to nepůjde, tak nezbývá než se snažit o zlepšení, kde můžeme.
Odpovědět
To bahno tam tedy není produktem nicnedělání.
2/ Bahno z rybníků je jiná píseň a určitě je třeba podporovat jeho využívání v zemědělství.
3/ Jojo, doba se změnila a zpátky to nepůjde, tak nezbývá než se snažit o zlepšení, kde můžeme.
LB
Lukas B.
22.4.2026 14:23 Reaguje na Jindřich Duraspokud správně rozumím, je bahno z nadjezím nikoli bahno (organická zemina vznikající ve stojaté vodě), ale z větší části v klidné vodě usazené bláto (jemnozrnná anorganická zemina). prostě hlušina, kterou nikdo nechce, proměnlivé kvality, takže nepoužitelná (například) jako surovina pro výrobu cihel.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
23.4.2026 13:11 Reaguje na Lukas B.Ano rozumíte správně. Samosebou záleží na konkrétních podmínkách. Obvykle má ale bahno v nadjezích málo organického podílu a taky málo živin. Z pole se splavuje už, bohužel, víceméně hlušina, jak jste napsal. V rybnících ty usazeniny prodělávají další vývoj a vlivem sedimentace planktonu, aplikace krmiv a nedej Bože i hnojením v bahně roste obsah uhlíku, fosforu, dusíku a bývá i dostatek vápníku, hořčíku a podobně. Kouzlo je v tom, nepouštět si do vod nějaké znečištění, co nejde rozložit, třeba kovy... ale taky PAU či PFAS a tak, no.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
23.4.2026 00:34 Reaguje na Břetislav Machačekve vodě z ČOU umírají perločky a taková voda patří zpět do řeky? .................
I dobrá čistírna vyčistí vodu max. z 95 % a to hlavně pevné části. Ty rozpuštěné, jako roztok, většinou projdou. Z pracích prášků je hodně fosforu, z polí pak dusík a sinice jásají. No a velkým problémem jsou léčiva a antikoncepce. Takže za každou čistírnou by měl být, pokud je to možné, biologický stupeň, kde by se i tyto látky štěpily a zachycovaly, nebo alespoň jejich % snižovalo.
Odpovědět
I dobrá čistírna vyčistí vodu max. z 95 % a to hlavně pevné části. Ty rozpuštěné, jako roztok, většinou projdou. Z pracích prášků je hodně fosforu, z polí pak dusík a sinice jásají. No a velkým problémem jsou léčiva a antikoncepce. Takže za každou čistírnou by měl být, pokud je to možné, biologický stupeň, kde by se i tyto látky štěpily a zachycovaly, nebo alespoň jejich % snižovalo.
JD
Jindřich Duras
23.4.2026 09:01 Reaguje na Jaroslav PokornýAktuálně byla přijata směrnice EU, která zavazuje členské státy zavést tzv. kvartérní čištění odpadní vody (tj. odstranění min. 80% všech organických mikrokontaminant) alespoň u měst nad 150 tis. obyvatel. To sice nutně potřebujeme, ale bude to i něco stát - připlatí si jak stát na investicích, tak občané na stočném.
Tak jak se k tomu asi postaví vláda rozhazující na blbostech a škrtající důležité věci? S komickým autíčkářským tandemem na MŽP :-D?
Odpovědět
Tak jak se k tomu asi postaví vláda rozhazující na blbostech a škrtající důležité věci? S komickým autíčkářským tandemem na MŽP :-D?
LB
Lukas B.
23.4.2026 10:15 Reaguje na Jindřich Durasv mém ideálním světě by byly dotace solárbaronům a větrníkářům vyděleny (dejmetomu) čtyřmi a přesměrovány na čistění odpadních vod.
kontrolní otázka pro zvídavé: jaký je aktuální poměr rozpočtu mžp ku součtu (mandatorních!) dotací solárům a větrákům?
Odpovědět
kontrolní otázka pro zvídavé: jaký je aktuální poměr rozpočtu mžp ku součtu (mandatorních!) dotací solárům a větrákům?
JP
Jaroslav Pokorný
23.4.2026 11:42 Reaguje na Lukas B.Já si už od Velké Sametové všímám, že ti "demokratičtí a odborní" politici vůbec nejsou hospodáři. Ne, že by snad komunisté byli nějakým výkvětem ctností, ale je nepochybné, že možnost osobně zbohatnost je mnohem větší motivací ke zlodějskému jednání než nějaké ideály.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
23.4.2026 13:06 Reaguje na Jaroslav PokornýNo jasně, na to jsme si naběhli prvně hned po revoluci, protože naivové jako já s tím nějak nepočítali. To co aktuálně máme, je i výsledek naší tolerance vůči takovému jednání.
1/ Kontrola je náročná a pracná, odměnou je deprese z boje, co nejde vyhrát.
2/ Pro polovinu spoluobčanů není na překážku ani skutečnost, že premiér čerpá mraky neoprávněných dotací, byl trestně stíhán, je v gigantickém střetu zájmů a už si opět zařídil tok peněz pro své firmy.
No tak co jako. Prostě žijeme, jak zasluhujeme, jakkoli to takhle nechci.
Odpovědět
1/ Kontrola je náročná a pracná, odměnou je deprese z boje, co nejde vyhrát.
2/ Pro polovinu spoluobčanů není na překážku ani skutečnost, že premiér čerpá mraky neoprávněných dotací, byl trestně stíhán, je v gigantickém střetu zájmů a už si opět zařídil tok peněz pro své firmy.
No tak co jako. Prostě žijeme, jak zasluhujeme, jakkoli to takhle nechci.
