V Pardubicích začala obnova Červeňáku, kácení stromů potrvá do jara

V přírodní lokalitě Červeňák v Pardubicích dřevorubci odstraňují nálety a začínají kácet nebezpečné stromy. Na podzim začala první etapa obnovy bývalého vojenského cvičiště, která potrvá do jara. Všechny práce jsou naplánované na tři roky. ČTK to řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO). Území nejdřív prozkoumali pyrotechnici, protože jde o bývalé vojenské území. Vše bylo v pořádku a nic nenašli. Následuje kácení, odstraňují se jen dřeviny, u kterých je to nezbytné, řekla Klčová.

"To je závislé na době vegetační klidu, kácí se pod ochranou dendrologů a ochránců přírody. Některé stromy mohou kácet celou zimu, ale některé stromy, které mají dutiny a mohly by se v nich nacházet netopýři, ty mohou kácet pouze v listopadu," řekla Klčová.

Na jaře firma začne pracovat na vojenských objektech, z nichž některé jsou v horším. Některé zůstanou součástí území. Starý důstojnický klub bude nutné kompletně přestavět, protože je ve špatném stavu. "Jsou plánované demolice i dostavění důstojnického klubu. Projekt má Červeňáku vrátit jeho přirozený charakter a současně ho otevřít lidem jako místo pro rekreaci a sport," řekla Klčová.

V plánu je obnova tůní, vytvoření nových cest, instalace mobiliáře, stavba hřiště inspirovaného vojenským cvičištěm, budou tam pikniková místa, pumptrack či singletrail. Na kamenném viaduktu vznikne vyhlídka.

Na Červeňák lidé mohou dále chodit, u vchodů je na obnovu upozorní cedule. "Místo bude přístupné, firma vymezí místa, kde bude pracovat. Může dojít k tomu, že části bude uzavírat. Lidé by měli dbát pokynů," řekla Klčová.

Bývalé armádní cvičiště město získalo v roce 2019. Obnoví ho za více než 75 milionů korun. Podobu území určovala armáda od 20. let minulého století a je důležitou přírodní oblastí. Oblast kolem řeky je evropsky významnou lokalitou s chráněnými druhy.

V lokalitě žijí motýli, jako je modrásek jetelový, otakárek fenyklový či soumračník jahodníkový. V tůních lze vidět obojživelníky, kuňku obecnou, skokana štíhlého nebo skřehotavého a vzácně čolka velkého. V dutinách vrb žijí brouci, kozlíček vrbový nebo zlatohlávek skvostný. V písčitém svahu se zabydlely samotářské včely. Okousané stromy kolem Chrudimky ukazují na práci bobrů. V řece loví ryby užovky podplamaté. Třešňový sad obývají strakapoudi a žluny nebo špačci.

---

reklama

---