https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/v-pude-v-cr-neni-sucho-ale-nekterym-prehradam-voda-citelne-schazi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V půdě v ČR není sucho, ale některým přehradám voda citelně schází

18.11.2025 19:52 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V Česku v současnosti panuje paradoxní situace. Zatímco v půdě do hloubky jednoho metru není nikde sucho, hladina v některých přehradních nádržích, zejména v Čechách, je velmi nízko. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná, nicméně průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila, řekl ČTK.
 
Z map na webu Intersucho je zřejmé, že půda je po podzimních deštích nasycená v povrchové vrstvě do 40 centimetrů. V hlubší vrstvě do jednoho metru však ještě v severozápadních a západních Čechách a na jižní Moravě nasycená není. "Voda se do hlubších vrstev ještě nedostala. Navíc vegetace ještě část vody odčerpává, ať už se jedná o jehličnany či o plodiny na osetých polích, takže vodu nepropustí do hlubších vrstev," řekl Trnka. Situace se může začít měnit už v nejbližších dnech, protože se výrazně ochladí a rostliny přestanou vodu čerpat. Ta proto bude moct prosakovat do spodnějších vrstev a sytit podzemní prameny.

Nedostatek vody v povrchových tocích je citelně vidět na dvou největších českých přehradách - na Lipně, které má největší rozlohu, a na Orlíku, který má největší objem. Na Lipně je aktuálně hladina o 2,3 metru níže, než je hladina zásobního prostoru. Na Orlíku je rozdíl dokonce 12 metrů a sucho zde trvá už od léta. "Bude záležet na dalším průběhu počasí, zda budou srážky tak intenzivní, aby dotekly do přehrad," řekl Trnka.

Stav, kdy bylo v přehradách a tocích méně vody, přičemž na kondici vegetace se to neprojevovalo, pozorovali vědci celý letošní rok. "I když bylo nasycení půdy relativně nízké, tak v klíčové době byly nižší teploty a rostliny nemusely používat vodu na ochlazování a mohly s ní lépe hospodařit," vysvětlil Trnka.

Zdůraznil také, že současná situace, kdy je v přehradách i v podzemí v některých částech republiky vody málo, není kritická a nejde o stav, který by byl výjimečný. "Tím je spíše stav, kdy není téměř nikde v Evropě sucho a kdo by chtěl sucho vidět, musel by jet momentálně na Kypr či na Krétu," zdůraznil Trnka.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

18.11.2025 22:10
Sucho přestane, až se hladiny spodních vod, vrátí na dlouhodobé průměry/výšky.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.11.2025 07:34
ono to není divné. Voda než projde půdním profilem do podzemních rezervoárů trvá i 15-30 let.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

19.11.2025 10:28
Pan Šimůnek to vidí jinak. Může za to politika EU a GreenDeal. Za komunistů bylo všude mokro a dobře se žilo. Šimůnci a jim podobní mohli ničit lidem život jen tak, aby se měli Šimůnci krásně.

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.11.2025 11:44
Logika je neúprosná. Čím více vybudujeme mokřadů, tím více vody se odpaří a tím více jí bude chybět v tocích a v přehradách.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.11.2025 12:02 Reaguje na Jiří Svoboda
vaši logiku nesdílím, nedává smysl.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.11.2025 16:02 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vy znáte jinou fyziku?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.11.2025 12:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Vaše logika je příliš jednostranná.Platí bezesporu o otevřené hladiny např. rybník. U mokřadů to není jednoduché.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.11.2025 16:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když je něco vlhkého, tak to tu vodu může odpařovat stejně dobře jako vodní hladina, často i lépe, protože se povrch může více prohřát a je členitější.

Tam kde jsou mokřady bývá mnohem chladněji. Proč asi? protože se tam ta voda odpařuje.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.11.2025 17:34 Reaguje na Jiří Svoboda
No mokřad zarostlý nebo rašeliniště může odpařovat méně než vodní hladina, ale ne vždy, záleží na mnoha okolnostech.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.11.2025 09:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nic jiného jsem netvrdil.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

19.11.2025 14:06 Reaguje na Jiří Svoboda
moc to nedává smysl. Musíte to více vysvětlit
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.11.2025 16:12 Reaguje na Michal Uhrovič
Viz odpověď panu Vinklerovi. Můžete mi sdělit, co konkrétně potřebujete vysvětlit? Že i pro vodu platí zákon zachování hmoty, že vlhké povrchy osychají, když vzduch nemá 100% relativní vlhkost,...?
Odpovědět
va

vaber

20.11.2025 09:09 Reaguje na Jiří Svoboda
Nejde o vodu která se odpařuje ,ale o vodu co se zadrží a neodteče řekami do moře. Řeky ještě stále tečou, až do moře. Nebo chcete říci ,že mokřady nějak vytahují vodu z půdy a ta se v mokřadech rychle odpařuje?
Normálně se voda v půdě na povrchu odpařuje rychleji než v mokřadech, protože půda i vlhká, se rychle ohřívá na vyšší teplotu než voda v rybnících a mokřadech.
Nedělám si iluze o mokřadech ,na ty musí mít místo specifické podmínky , nepropustnost půdy a přítok vody, bez toho samozřejmě vyschnou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.11.2025 18:06
Pan Svoboda řekl odmítanou pravdu, že voda vypařená, která spadne jinde
bude scházet tady. Přidal bych pouze to, že nadměrná spotřeba vody je
průvodním jevem například při pěstování kukuřice pro bioplynky, která
vypaří násobně více, než třeba jetel na zkrmení dobytkem. Ekologisté
jsou posedlí energetickým zemědělstvím a tím i většího odparu z polí
s biomasou pro energetiku. Totéž je u odparu z teplé plytké tůně na
rozdíl od hluboké a studené přehrady. To ale ekologisté, kteří byli
s fyzikou na štíru, nikdy nepochopí. Budou dál budovat plytké, teplé
a vysychající tůně a klidně vysuší potoky, řeky a přehrady pod nimi.
Regulační vodní řád platí pouze pro chovné rybníky a neplatí pro
tůně a mokřady, které vypaří tu vodu pro přítoky rybníků a přehrad?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist