Ve vojenském prostoru na Šumavě byly dílčí sanace v letech 2021 a 2023

Rozsáhlá sanace bývalého vojenského prostoru Dobrá Voda na Šumavě na území Národního parku Šumava, kterou nyní připravuje ministerstvo životního prostředí, navazuje na průzkumy a dílčí sanační práce provedené v lokalitě v letech 2020 až 2023. Tehdy odborná firma v podzemním bunkru a na dalším místě našla a následně zlikvidovala chemické látky, zkorodované sudy a asi 50 tun kontaminované zeminy, zjistila ČTK. Vyplývá to z dva roky staré, veřejně dostupné bakalářské práce studenta Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického, který jako zaměstnanec společnosti Dekonta řídil sanační práce na lokalitě v letech 2021 až 2023. Dvojí průzkum a dvě sanace potvrzuje šest smluv uzavřených správou parku z let 2020 až 2023 na průzkum a likvidaci zátěže v celkové hodnotě zhruba 3,86 milionu korun. V bakalářské práci její autor sice neurčuje konkrétní lokalitu, z dostupných informací ji ale lze identifikovat jako území, o němž v úterý hovořil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). ČTK kontaktovala autora bakalářské práce, věc ale nechtěl nijak komentovat.

Bakalářská práce popisuje, že vše odstartoval na podzim 2020 nález podzemního bunkru, kterému se propadl strop. Specialisté z hasičské chemické laboratoře v něm našli asi 20 silně zrezivělých kovových sudů, převážně se sypkým navlhlým materiálem a skleněný demižon s koncentrovanou kyselinou, později identifikovanou jako kyselina chromsírová. Ještě týž rok následovaly odběry vzorků. Jejich laboratorní analýza prokázala hlavně odmořovací a dekontaminační látky, jako hydroxid vápenatý, uhličitan vápenatý, síran vápenatý, chlorované vápno, benzensulfonamid, toluensulfonamid, chlorid sodný. Přestože se při odběru vzorků našlo i několik rozbitých ampulí označených jako yperit či fosgen, bojové chemické látky ani produkty vzniklé jejich rozkladem se nepotvrdily. Rozbory v laboratoři identifikovaly vzorky hlavně jako odmořovací a dekontaminační látky. Část testů prováděla laboratoř Dekonty, část laboratoř Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany.

Na jaře 2021 se z bunkru odvezlo 1,32 tuny chemických látek a obalů a téměř 3,5 tuny kontaminované zeminy ze dna bunkru. Protože nálezy ukázaly, že riziko hrozí na celém prostoru bývalého cvičiště, začal na jaře 2023 geofyzikální průzkum na ploše 1,84 hektaru, který odhalil například podzemní jímky a odpady zahrnuté pod zemí. Vykopalo se i několik sond. Neprověřilo se ale celé území, kde zůstala některá neprověřená podezřelá místa.

Jedna sonda narazila na volně uložené chemické látky. Při jejich likvidaci v létě 2023 odvezla sanační firma z plochy přibližně 13 krát 11 metrů 48,5 tuny kontaminované zeminy a 2,4 tuny obalů a dalších předmětů. Našlo se množství obalů od bojových chemických látek, skleněné ampule a lahvičky a několik silně zkorodovaných tlakových sudů. Nalezení bojových chemických látek ve vzorcích se nepotvrdilo, ale vzhledem k nalezeným obalům ani zcela nevyloučila. Rozbory potvrdily především odmořovací látky, jako je chlorované vápno, hydroxid vápenatý a chlornan sodný. Při závěrečných terénních pracích se na místě našla také protipěchotní mina.

Ministr Červený v úterý uvedl, že nynější průzkum odhalil asi 1000 tun kontaminované zeminy a 200 sudů s nebezpečnými látkami. Sanace má začít na konci září a stát zhruba 192 milionů korun. Nové nálezy podle něj zahrnují mimo jiné rtuť, arsen, dioxiny, furany a chlorovaná rozpouštědla. Státní úřad pro jadernou bezpečnost však současně uvedl, že dosavadní průzkumné práce nepotvrdily přítomnost látek historicky používaných jako chemické zbraně, například yperitu, sarinu či fosgenu, ani jejich rozkladných produktů. Lokalitu přesto označil za významnou ekologickou zátěž.

---

reklama

---