Vědci v Jižní Americe nafotili tajemné a vzácné psy pralesní
Pes pralesní (Speothos venaticus) je zhruba šestikilovou psovitou šelmičkou, se zakulacenou hlavou, oválným tělem a krátkými nohami. Při pomalé chůzi působí poněkud nemotorně, ale v rychlém běhu umí překvapit nebývalou mrštností. V Brazílii mu místní poněkud nelichotivě přezdívají cachorro-vinagre neboli Octový pes. Jedná se o zvíře vyloženě smečkové, které při lovu početní převahou a koordinovaným útokem vyvažuje svůj poněkud malý vzrůst. Smečka deseti „pejsků“ je schopná uhnat a strhnout k zemi tapíra, která váží dvacetkrát co oni. Pes pralesní vyniká ještě jedním „talentem“, a to nebývalou schopností nebýt viděn.
Skrytý a převážně noční způsob života vlastně může za to, že o psech pralesních se ví jen velmi málo. Například to, že navzdory své velikosti zabírá domovský okrskem jedné smečky plochu až 700 kilometrů čtverečních. Záznam z fotopastí u Panama Yaguará, původně nastražených na větší savce, je tak velkým a radostným překvapením. Jen pro představu, výzkumníci pořídili ve čtyřech sledovaných oblastech celkem 32 000 kamerových dnů (počet fotopastí roznásobených počtem dní v provozu) a pralesní psy zaznamenali jen dohromady jedenáctkrát. Ze záznamu je patrný pohyb psů od Cerro Pirre při východní panamsko-kolumbijské hranici, a také přechod podél území Národního parku Santa Fe při západní hranici.
„Jedná se náš o nejvzácnější úlovek z celého foto-monitoringu,“ říká Ricardo Moreno, zoolog Smithsonianova Institutu výzkumu tropů. „Pes pralesní je enigmatické zvíře celého regionu. Víte, že se na dané lokalitě nachází, ale třeba nikdy ho neuvidíte.“ Šíření psů z Brazílie na sever do nových teritorií by mohlo pomoci stabilizovat početní stavy tohoto druhu. V posledních dvanácti letech se totiž pravděpodobně snížily o čtvrtinu. Psi pralesní dokáží přežít i v člověkem částečně narušených lesích. Kromě střelců a zdivočelých psů nemají nepřátele. Moreno dále neskrývá naději, že pozorovaná smečka už brzo zamíří do sousední Kostariky.
reklama

Kvetoucí pásy pomáhají chránit borovice ve školkách před škůdci, ukázala studie
Nové tůně pod elektrickým vedením na Rokycansku si našli chránění čolci i kuňky
Kdy přestanou být malé vodní nádrže pro přírodu přínosem? Jejich rizikům se věnuje seminář v Českých Budějovicích 