Kdy přestanou být malé vodní nádrže pro přírodu přínosem? Jejich rizikům se věnuje seminář v Českých Budějovicích
31.8.2026 04:22 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Jiří Řehounek
Bohatý vodní život najdeme v přírodní památce Tůně u Špačků nedaleko Českých Budějovic.
Foto | Jiří Řehounek / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí
Drobné vodní plochy jsou důležité pro rozmnožování chráněných obojživelníků (na snímku čolek obecný).
Foto | Vojtěch Kolář / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí
Jedním z cílů odborného semináře, na který se sjedou desítky zájemců z různých krajů ČR, je upozornit na rizika, která se s vytvářením nových tůní a jezírek pojí, a problémy, které řešíme u dlouhodobě existujících malých vodních ploch.
„Jedním z největších problémů malých nádrží se stalo vypouštění ryb, a to především nepůvodních druhů,“ říká další organizátor semináře Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty JU a Biologického centra AV ČR. „Ryby svou přítomností negativně ovlivňují celý ekosystém. Ať už přímou predací, nebo i rytím ve dně či destrukcí vodních rostlin, které vytvářejí prostředí pro vodní hmyz nebo obojživelníky. Dochází tak k celkové degradaci vodního prostředí. Zvláště problematické jsou nepůvodní druhy jako střevlička východní, sumeček americký a sumeček černý či slunečnice pestrá.“
Slunečnice pestrá patří k invazním druhům ryb.
Foto | Vojtěch Kolář / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí
V loňském roce proběhl biologický průzkum tůní v Českých Budějovicích. Vědci během průzkumu objevili v jediné malé tůni na bývalém vojenském cvičišti 9 druhů ryb. Přitom ještě v roce 2019 na lokalitě vůbec žádné ryby nežily. Je proto více než pravděpodobné, že sem tyto druhy vypustili lidé. Jednalo se totiž např. o sumce velkého, koi-kapra či štiku obecnou. Zbytečné a pro ekosystém i nebezpečné může být i vysazování rostlin, včetně zahradních kultivarů leknínů.
„Po letošním létě je více než jasné, že naše krajina vysychá. Musíme si však uvědomit, že masivní výstavba rybníků, přehrad, jezů či nádrží nás před suchem a změnami klimatu nezachrání. Je třeba začít s obnovou mokřadů a změnit přístup k celé krajině, např. rušit meliorace na polích, loukách a v lesích, vytvářet remízky, zmenšovat půdní bloky nebo revitalizovat říční síť od malých potoků až po velké řeky,“ uzavírá hydrobiolog Vojtěch Kolář.
reklama
Dále čtěte |
Kvetoucí pásy pomáhají chránit borovice ve školkách před škůdci, ukázala studie
Nové tůně pod elektrickým vedením na Rokycansku si našli chránění čolci i kuňky
Tradiční záhumenky udržují ptáky v zemědělské krajině, ukázala studie
Další články autora |
Obnovy se letos dočkaly tůně a písčiny ve třech jihočeských pískovnách
Ohrožené samotářské včele pískorypce chrastavcové svědčí mozaikové sečení trávníků v Českých Budějovicích
Vlhám pestrým se v jižních Čechách daří. Břehulí naopak výrazně ubýváOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
II
va
vaber
31.8.2026 09:03Přírodovědci, udělejte si výlet na Saharu a zkuste zakládat mokřady, remízky ,tůňky,atd. Určitě Saharu oživíte. Meliorace rušit nemusíte, tam je nemají . Tak nevím ale ,kdo to sucho na Sahaře způsobil.
Odpovědět
II
Imarr Imarr
1.9.2026 05:48 Reaguje na vaberKlimatická změna způsobená nezodpovědnými prvními rolníky, kteří si kromě pečení masa začali i péci pkacky a vařit polévky na neekologických topeništích, čímž začali zvedat množství CO2 v ovzduší.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.8.2026 09:27Dokud nezačali ekologisté propagovat pálení slámy v teplárnách, likvidaci
hnoje v bioplynkách a pěstovat pro ně cíleně biomasu, tak měla půda více
organiky než nyní. Zakazují kravám prdět a kdo bude bez zvířat produkovat
hnůj? To, že ubývá v půdě organika je vina ekologistů, kteří to prosadili
a podpořili dotacemi. Nyní se snaží zadržet vodu pro potoky a řeky v těch
mokřadech a plytkých tůních, kde se pouze vypaří a potoky pod nimi potom
vysychají. Navíc ty plytké louže jsou pastí pro žáby a jejich pulce, kde
je velmi snadno likvidují brodiví. Na co sáhnou, to spíše situaci zhorší,
než zlepší. Zářný příklad mám za humny, kde potok zasakuje v obnovených tůních nevhodnou úpravou a teče podzemím, kde se kontaminuje železem ze
slepenců a vyvěrá ze sousedovy studny jako rezavá stoka bez života. Je
to zničených 400 metrů potoka za 2 miliony a tisíce živých organismů
přišly o místo k životu. Pokud je cílem jejich vzdělání a vědátorství
tohle, tak by v montovně alespoň neškodili přírodě.
Odpovědět
hnoje v bioplynkách a pěstovat pro ně cíleně biomasu, tak měla půda více
organiky než nyní. Zakazují kravám prdět a kdo bude bez zvířat produkovat
hnůj? To, že ubývá v půdě organika je vina ekologistů, kteří to prosadili
a podpořili dotacemi. Nyní se snaží zadržet vodu pro potoky a řeky v těch
mokřadech a plytkých tůních, kde se pouze vypaří a potoky pod nimi potom
vysychají. Navíc ty plytké louže jsou pastí pro žáby a jejich pulce, kde
je velmi snadno likvidují brodiví. Na co sáhnou, to spíše situaci zhorší,
než zlepší. Zářný příklad mám za humny, kde potok zasakuje v obnovených tůních nevhodnou úpravou a teče podzemím, kde se kontaminuje železem ze
slepenců a vyvěrá ze sousedovy studny jako rezavá stoka bez života. Je
to zničených 400 metrů potoka za 2 miliony a tisíce živých organismů
přišly o místo k životu. Pokud je cílem jejich vzdělání a vědátorství
tohle, tak by v montovně alespoň neškodili přírodě.
ss
Pe
Petr
31.8.2026 10:46 Reaguje na Břetislav MachačekZ jednoho příkladu, kdy vám za barákem udělali tůni, která se vám osobně nelíbí, nebo jako v článku, kdy do jednoho rybníčku někdo nasadil ryby, dělat obecnou ukázku nevhodnosti takových řešení a používat to jako varování, je dost hloupé a omezené.
Odpovědět
JV
JV
JV
MK
AK
Antonín Klečka
31.8.2026 12:55 Reaguje na Břetislav MachačekPálení slámy spustili zemědělci, protože nevěděli, co se slámou, na pole ji nevraceli a živočišné výroby ubývalo. Organiku přestali zaorávat, stejně jako opustili hlubokou orbu apod. Prostě jiné pěstební postupy. Hnůj se v bioplynce nelikviduje, naopak tam vzniká aktivní vyhnitý kal, který se může vyvážet na pole. O nic pole neochudíte. Je to téměř stejný proces, který probíhá v kompostu, jen zachytíte a využijete unikající plyny. S pěstování organické hmoty pro bioplynky souhlasím, do bioplynky patří zbytky, ne plodiny. Krávám prdět nikdo nezakazuje, navíc methan, o kterém asi mluvíte, krávy říhají. Pokud se potok zasakuje, buďte rád, to je cíl. Z mokřadů je odpar tak akorát, kdyby to byla vodní plocha bez zakrytí rostlinami, odpařila by se voda úplně. Voda, která odteče, k ničemu není. Pokud se voda zasakuje, buďte rád, budete mít co čerpat ze studny a země se bude moci chladit odparem. V železitých vodách také žijí organismy, jen jiné. Nevím, kde to je, ale vše se dá nějak řešit, u železa obvykle stačí vodu pořádně provzdušnit. Nedělejte z jedné nepředvídatelné okolnosti problém pro všechny ostatní mokřady.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.8.2026 14:18 Reaguje na Antonín KlečkaMýlíte se zásadně v hodnocení digestátu, který vzniká v bioplynové stanici. Digestát je slabé minerální hnojivo. Dodávané v objemech, v jakých se dodává, samozřejmě půdě vrací nějaký fosfor, draslík, dusík- ale nikdy ne organickou hmotu!
O tu přijde procesem v bioplynce, tudíž o digestátu jako o primární organické hmotě nelze mluvit v žádném případě. Je to velice častý omyl, prezentovaný bohužel i v odbornějším tisku.
Odpovědět
O tu přijde procesem v bioplynce, tudíž o digestátu jako o primární organické hmotě nelze mluvit v žádném případě. Je to velice častý omyl, prezentovaný bohužel i v odbornějším tisku.
JD
Jindřich Duras
2.9.2026 15:11 Reaguje na pavel peregrinJojo, právě kvůli absenci uhlíku je digestát nepříliš výhodné hnojivo... Někde dokáže i zalepit půdní póry a bránit zasakování deště. Asi po opakované aplikaci.
Odpovědět
DA
DAG
4.9.2026 08:26 Reaguje na Jindřich DurasJe digestát kyselý nebo zásaditý? Nebylo by výhodné jej míchat se zbytky sklizně. Třeba drcená sláma nechaná na poli?
Odpovědět
JV
Jakub Graňák
31.8.2026 18:28 Reaguje na Břetislav MachačekÚkrok stranou? Jak to, že jste se jako správný rybář nepřihlásil k podílu na zarybňování kdejaké kaluže kdovíjakou havětí? Když je to evidentně jedno z nosných témat článku... Jistě nám k tomu máte hodně co říct...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.9.2026 10:47 Reaguje na Jakub GraňákTak jako není každý ochranář moudrým ochranářem, tak je to
stejné i u rybářů. Jinak vím o případu záměrného vysazení
střevliček východních nikoliv rybáři, ale místními, protože
trpěli komáry množícími se v plytké tůni. Střevličky prý
získali z výlovu komerčního rybářství a vysadili jich tam
rovnou kbelík. Už další rok byl bez komárů obtěžujících
obyvatele v okolí zcela nevhodné tůně, která byla jejich
množírnou. To je to o čem tu stále píšu! Než se něco zase
vybuduje, tak se je třeba ptát místních a domyslet i ta
negativa a ne pouze klady. Například plytká tůň bez větší
prohlubně a například větví ve vodě je krmelcem brodivých.
Pokud se nemají před brodivými pulci, žáby a čolci kam
ukrýt, tak jsou pouze kořistí. Za sucha slouží prohlubeň
jako nouzovka k přežití s možností záchranného odlovu.
Bez prohlubně je krmelcem do doby, než vyschne úplně. Je
to doslova zločin zvláště u revitalizaci původních tůní,
když se upraví na stejnou hloubku a odstraní se větve
a vodní rostlinstvo. Ve změti větví mají pulci úkryt,
ale v plytké vodě bez překážek pro brodivé jsou jako na
talíři. Když jsem to při revitalizaci "odborníkům" radil,
tak jsem byl odbyt, že oni na to mají vzdělání a ví co je
nejlepší. Od té doby tu žab rapidně ubylo a čolci zcela
vymizeli. Tůně zasakují tak důkladně, že vysychají už v
době nedokončeného vývoje pulců na žabky. Líbí se to ale
volavkám, které ty tůně drancují. Vy si opravdu myslíte,
že třeba střevličky, slunečnice a sumečky šíří rybáři?
K čemu by jim asi tak byli? Jako nástražní rybičky jsou nevhodné, k jídlu taky a pouze karas může být vysazován
jako příruční zásoba nástražních rybek. Takže jsem tu
neměl potřebu reagovat na nesmysl o vině rybářů a z nich
maximálně nějakých idiotů a nebo dětí, kterým to nikdo
pořádně nevysvětlil co činí. Mimochodem kamarádovi někdo
nepřející vysadil do rybníka střevličky, aby mu zaprasil
rybník těmito rybkami. Nezbylo než rybník vypustit a přes
zimu nechat na suchu. Další rok už v létě opět střevličky
v rybníce zjistil a rezignoval. Nasadil tam okouny a malé
štičky a vyvrací názory, že střevličky naši dravci nejí.
Možná tam, kde je jiná potrava, ale u něho je žerou a od
té doby mu střevličky nevadí. Ono takový okoun 25 cm je
pochoutka a štik tam má tolik, že u soukromé vody nemusí
dodržovat lovnou míru a griluje s oblibou ty 40 cm velké.
Kapry tam má pouze dočasně ulovené ve sportovním revíru
na dobu, kdy je potřebuje sníst a nebo někomu darovat.
Cíleně je nechová stejně, jako jiné ryby než ty štiky a
okouny.
Odpovědět
stejné i u rybářů. Jinak vím o případu záměrného vysazení
střevliček východních nikoliv rybáři, ale místními, protože
trpěli komáry množícími se v plytké tůni. Střevličky prý
získali z výlovu komerčního rybářství a vysadili jich tam
rovnou kbelík. Už další rok byl bez komárů obtěžujících
obyvatele v okolí zcela nevhodné tůně, která byla jejich
množírnou. To je to o čem tu stále píšu! Než se něco zase
vybuduje, tak se je třeba ptát místních a domyslet i ta
negativa a ne pouze klady. Například plytká tůň bez větší
prohlubně a například větví ve vodě je krmelcem brodivých.
Pokud se nemají před brodivými pulci, žáby a čolci kam
ukrýt, tak jsou pouze kořistí. Za sucha slouží prohlubeň
jako nouzovka k přežití s možností záchranného odlovu.
Bez prohlubně je krmelcem do doby, než vyschne úplně. Je
to doslova zločin zvláště u revitalizaci původních tůní,
když se upraví na stejnou hloubku a odstraní se větve
a vodní rostlinstvo. Ve změti větví mají pulci úkryt,
ale v plytké vodě bez překážek pro brodivé jsou jako na
talíři. Když jsem to při revitalizaci "odborníkům" radil,
tak jsem byl odbyt, že oni na to mají vzdělání a ví co je
nejlepší. Od té doby tu žab rapidně ubylo a čolci zcela
vymizeli. Tůně zasakují tak důkladně, že vysychají už v
době nedokončeného vývoje pulců na žabky. Líbí se to ale
volavkám, které ty tůně drancují. Vy si opravdu myslíte,
že třeba střevličky, slunečnice a sumečky šíří rybáři?
K čemu by jim asi tak byli? Jako nástražní rybičky jsou nevhodné, k jídlu taky a pouze karas může být vysazován
jako příruční zásoba nástražních rybek. Takže jsem tu
neměl potřebu reagovat na nesmysl o vině rybářů a z nich
maximálně nějakých idiotů a nebo dětí, kterým to nikdo
pořádně nevysvětlil co činí. Mimochodem kamarádovi někdo
nepřející vysadil do rybníka střevličky, aby mu zaprasil
rybník těmito rybkami. Nezbylo než rybník vypustit a přes
zimu nechat na suchu. Další rok už v létě opět střevličky
v rybníce zjistil a rezignoval. Nasadil tam okouny a malé
štičky a vyvrací názory, že střevličky naši dravci nejí.
Možná tam, kde je jiná potrava, ale u něho je žerou a od
té doby mu střevličky nevadí. Ono takový okoun 25 cm je
pochoutka a štik tam má tolik, že u soukromé vody nemusí
dodržovat lovnou míru a griluje s oblibou ty 40 cm velké.
Kapry tam má pouze dočasně ulovené ve sportovním revíru
na dobu, kdy je potřebuje sníst a nebo někomu darovat.
Cíleně je nechová stejně, jako jiné ryby než ty štiky a
okouny.
Pe
Petr
31.8.2026 10:50No tak do jednoho rybníčku někdo nasadil ryby. No a co? Vyplývá z toho nějak, že dělat v krajině malé nádrže vody proti suchu nepomůže?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 13:51 Reaguje na PetrTo dělají lidi všude a obvykle invazní ryby. Správná tůň se má ryb zbavovat občasným vyschnutím.
Odpovědět
pp
Pe
pp
pavel peregrin
31.8.2026 14:19 Reaguje na PetrZ jeho vyjádření, že je třeba rušit meliorace. To mi na posouzení jeho odbornosti bohatě stačí.
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 14:24 Reaguje na pavel peregrinMyslel jsem si to. Evidentně jste nepochopil informaci z textu, tedy důvod rušení meliorací. Vy to vidíte ze svého pohledu zemědělce a máte pocit zlého úmyslu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.8.2026 14:56 Reaguje na PetrTak mi sdělte důvod rušení meliorací! Já ho v textu nenašel.
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 15:12 Reaguje na pavel peregrinProsím: „Po letošním létě je více než jasné, že naše krajina vysychá. Je třeba začít..."
Musíte se snažit chápat text. To vám nejde. Ale znám důvod. Vaše povaha je silně sebestředná, cokoliv jiného než vlastní je pro vás nepodstatné. Podstatné je pro vás pouze to, co chcete vy.
Odpovědět
Musíte se snažit chápat text. To vám nejde. Ale znám důvod. Vaše povaha je silně sebestředná, cokoliv jiného než vlastní je pro vás nepodstatné. Podstatné je pro vás pouze to, co chcete vy.
pp
pavel peregrin
31.8.2026 15:41 Reaguje na PetrNebojte se, já text chápu víc než dobře. A to, co vy uvádíte na podporu rušení meliorací, mi jen potvrzuje, že o tom nevíte nic, vůbec nic-chytněte se s panem hydrobiologem za ruce a nakopejte si ...víte kam.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek
31.8.2026 12:10Je třeba rušit meliorace, zakládat mokřady... etc. Hmm, to víme už dávno, pouze nechápu, jak to souvisí s tím, že někdo do tůní nasadil nepůvodní druhy :-) Také ovšem víme, že k zakládání mokřadů a rušení meliorací je nutné provést spoustu inženýrské práce a např. i pozemkových úprav. Tak vzhůru do toho. Přestaňte o tom tedy pouze pořád dokola hovořit a založte si projekční praxi a začnětě konečně jednat vstříc legislativnímu chaosu a alibistickému přístupu státních dotčených orgánů navzdory.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 13:56 Reaguje na Vladimír KožíšekZrušení meliorací znamená obnovení mokřadu. No a tím pádem vznik obvykle mokré kyselé louky. Co se sklizní?. Musí se udržovat sekáním, strojně to nejde, a ostřice nemá použití. Tedy ta louka je něčí majetek, který polyká náklady a nemá výnosy. Bude stát údržbu dotovat...?,
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.8.2026 14:21 Reaguje na Slavomil VinklerZrušení meliorací znamená ve velkém znehodnotit jinak úrodnou půdu. Nic víc a nic míň.
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 14:28 Reaguje na pavel peregrinJenže meliorace se neruší naschvál zemědělcům, ale jako jedna z možností jak zamezit ubývání vody v krajině. Ano, vám to bude vadit a připadat nesmyslné, ale v tomto případě výnosy a něčí zisky prioritou nejsou. To jsou jen pro vás. Prioritou je krajina.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.8.2026 14:58 Reaguje na PetrJe to marný. Prosím vás- už jste si nastudoval princip trubkové meliorace? Udělejte to! a pak doufám už přestanete plácat tyhle nesmysly!
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 15:19 Reaguje na pavel peregrinAno, principem je odvést přebytečnou vodu a usnadnit polní práce.
Odvádět přebytečnou vodu je dnes nesmysl, a polní práce zajímají jen vás, protože z nich žijete, ne krajinu, přírodu, lidi, klima...
Vaše priorita je prostě odlišná. Opačná. Například mě vaše priorita ani trochu nezajímá. Nezajímá mě jestli potřebujete meliorované pole pro živobytí. Vím že je zemědělské půdy dostatek a zemědělské produkce dokonce nadbytek. Vaše potřeby jsou mi tedy ukradené, já chci zdravou krajinu, fungující přírodu...
Odpovědět
Odvádět přebytečnou vodu je dnes nesmysl, a polní práce zajímají jen vás, protože z nich žijete, ne krajinu, přírodu, lidi, klima...
Vaše priorita je prostě odlišná. Opačná. Například mě vaše priorita ani trochu nezajímá. Nezajímá mě jestli potřebujete meliorované pole pro živobytí. Vím že je zemědělské půdy dostatek a zemědělské produkce dokonce nadbytek. Vaše potřeby jsou mi tedy ukradené, já chci zdravou krajinu, fungující přírodu...
Pe
Petr
31.8.2026 15:20 Reaguje na PetrA jestli nemáte jiná pole než meliorovaná, tak máte prostě smůlu, a vašimi slovy: zapláčete nad výdělkem, ale takový je život.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.8.2026 15:44 Reaguje na PetrMě jsou zase naprosto ukradené vaše priority, s tím se budete muset holt smířit. A vaše představy o nesmyslnosti odvádění přebytečné vody si můžete tak možná plácat nějakým študákům, co vám tyhle nesmysly budou žrát, ale nezkoušejte to na starého praktika, jste s tím směšný.
Meliorace budou fungovat dál, finito, tečka- a rád bych viděl toho, kdo by se je jen pokusil u mě likvidovat.
Odpovědět
Meliorace budou fungovat dál, finito, tečka- a rád bych viděl toho, kdo by se je jen pokusil u mě likvidovat.
Pe
Pe
Petr
31.8.2026 15:58 Reaguje na pavel peregrinTen starý praktik už je prostě mimo. Ujíždí mu vlak. Ale takoví bývali zemědělci asi vždy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 15:13 Reaguje na PetrAž budou někomu šuma fuk vaše zisky, tedy peníze (třeba důchod), kterými se živíte, to bude fičák co?
Odpovědět
Pe
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 15:26 Reaguje na PetrMě né, ale vás, vy žijete z vašich peněz. Pokud by zmizely jste pod mostem. A ten sedlák je na tom taky tak, tak o tom uvažujte.
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 15:27 Reaguje na Slavomil VinklerPřeháníte jako se vším (celý svět zaroste pajasanem, to už známe). Sedlák může jít dělat cokoliv jiného.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 15:35 Reaguje na PetrAle!, to myslíte fakt vážně? To je velmi ale velmi tvrdý kapitalizmus.
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 15:56 Reaguje na Slavomil VinklerVám na tom přijde něco zvláštní? Je to normální realita. Priority to nemění naprosto nijak.
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 15:26 Reaguje na Slavomil VinklerZemědělské půdy je dostatek a zemědělské produkce nadbytek. Že to někoho živí je mi tedy opravu šuma fuk. Já na jeho nadprodukci závislý nejsem, a on na své práci také ne, může jít dělat někam jinam, nebo něco jiného. Možností je dostatek, takže to žádná nutnost a nezbytnost není. Priority se změnily, už jsou jiné. Donedávna se tu tvrdilo, že je nutné nejprve vydělat, aby byly prostředky na opravu přírody. A to právě nastalo. Vydělali jsme si, nastal čas na opravu škod, které jsme tím vyděláváním natropili. Že se to někomu nehodí a chce pokračovat ve vydělávání je jeho problém, a mě to moc nezajímá.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.8.2026 15:47 Reaguje na PetrJeště jste mi neodpověděl- že jste státní ouřada, co? Závislý na tom, kdo na něj vydělá a každý měsíc jen čekající, až mu přistane mzda na účtě? Najdete odvahu se přiznat?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.8.2026 15:48 Reaguje na pavel peregrinProtože tyhle zoufalé kydy nikdo jiný, než parazitní státní úředník opravdu nemůže vyplodit!!
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 16:09 Reaguje na pavel peregrinVe skutečnosti jste parazit vy. Parazitujete na životním prostředí, které jste si přivlastnil v domnění, že si s ním můžete dělat co chcete. To je ta sebestřednost.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 16:18 Reaguje na PetrVáš přístup je vytváření obrovských agropodniků skupováním zkrachovalých soukromých zemědělců. Viz Amerika 30 let. Hrozny hněvu, v anglickém originále The Grapes of Wrath, je román od Johna Steinbecka, vydaný roku 1939.
Odpovědět
Jakub Graňák
31.8.2026 18:23 Reaguje na Slavomil VinklerNe že bych se chtěl do těch vašich polemik zapojovat (všech třech), ale četl jste tu knihu na kterou odkazujete? Já jo, i když už je to hodně dávno tak J. Steinbeck ve výše zmíněné knize popisuje osudy lidí stižených důsledky dlouhotrvajího sucha a eroze vlivem nadměrně intenzifikované zemědělské produkce... což je spíše argument pro Petra (ač se mi jeho drzý projev pramálo líbí)... ale jinak je toto vaše vlákno krásným příkladem rozdělení společnosti.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 19:56 Reaguje na Jakub GraňákAno, právě proto jsem to uvedl. No přístup bank v americe a rady Petra mě připadají jako z jednoho hnízda. Výsledek byl vysoce koncentrovaná držba půdy.
Odpovědět
JD
Pe
Pe
Petr
31.8.2026 22:18 Reaguje na PetrTo, že můj přístup je vytváření obrovských agropodniků.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.9.2026 09:22 Reaguje na PetrV americe to tam vedlo, u nás kdo koupí půdu po zkrachovalém malosedlákovi? Ještě menší sedlák nebo obrovský bagropodnik, co myslíte?
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 16:04 Reaguje na Slavomil VinklerTo je velmi špatný postup měnit půdu podle toho, co zrovna vydělá víc. Přesně tohle nás dovedlo do současné situace. Vše jsme změnili a namísto potřeb krajiny jsme vytvořili potřeby svoje. A teď se velmi divíme, že krajina přestává fungovat. A někteří jsou tak zaslepení vlastními potřebami, že nic jiného už vidět nedokážou, nebo dokonce odmítají připustit existenci čehokoliv jiného.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 16:28 Reaguje na PetrNo ale to je základní princip existence lidí, snaha aby přežili, konec konců všech tvorů aby přežili. Že u toho vzniká několik deep state je špatně. Ale to nejsou ti farmáři. Jaký jiný princip může fungovat? Napište.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 17:53 Reaguje na PetrPŘÍRODU NEZACHRÁNÍ ZÁKAZY. ALE PENÍZE?
https://www.youtube.com/watch?v=Bbl_SyAf4y0
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=Bbl_SyAf4y0
BM
Břetislav Machaček
5.9.2026 18:32 Reaguje na PetrKdo si neváží orné půdy, která je základem pro
produkci potravin a prosazuje její znehodnocení
není ani ekolog, protože na menší ploše se bude
muset hospodařit intenzivněji s těmi negativními
dopady na přírodu. Pokud se pak výpadek nahradí
dovozem, tak se jinde musí vyklučit prales a tu
půdu pracně zkultivovat. Není moudřejší neubírat
orné půdy, hospodařit na ni méně intenzivně a
neobětovat pralesy, aby nahradily znehodnocenou
ornou půdu u nás? Dělat z kulturní krajiny u nás
divočinu a jinde z divočiny ornou půdu, která tu
naši musí nahradit, může vymyslet pouze idiot.
Odpovědět
produkci potravin a prosazuje její znehodnocení
není ani ekolog, protože na menší ploše se bude
muset hospodařit intenzivněji s těmi negativními
dopady na přírodu. Pokud se pak výpadek nahradí
dovozem, tak se jinde musí vyklučit prales a tu
půdu pracně zkultivovat. Není moudřejší neubírat
orné půdy, hospodařit na ni méně intenzivně a
neobětovat pralesy, aby nahradily znehodnocenou
ornou půdu u nás? Dělat z kulturní krajiny u nás
divočinu a jinde z divočiny ornou půdu, která tu
naši musí nahradit, může vymyslet pouze idiot.
pp
pavel peregrin
31.8.2026 14:20 Reaguje na Vladimír KožíšekKolikrát tady mám opakovat, že rušit meliorace může jen úplný trouba?
Odpovědět
Jakub Graňák
31.8.2026 18:33 Reaguje na pavel peregrinDůsledky sémantického vyprazdňování pojmů mívají dle mé zkušenosti často trvalý charakter.
Odpovědět
