Vědci vyvinuli technologii, která vyrobí hnojivo z peří nebo rybích zbytků

Technologii, která umožňuje vyrábět cílená hnojiva a biostimulanty z kuřecího peří, rybích zbytků, chrupavek nebo odpadů z produkce jedlého hmyzu, vyvinuli prostřednictvím testování různých druhů takzvané hydrolýzy odborníci z Národního centra kompetence BIOCIRKL. Technologie podle vědců dokáže přispět například ke snižování množství živočišného odpadu, zvýšení výnosů konvenčních plodin, zlepšení úrodnosti půdy nebo snížení závislosti na průmyslově vyráběných hnojivech. Při potravinářské a zemědělské výrobě vznikají každý rok tisíce tun vedlejších živočišných produktů, které podle vědců obsahují velké množství cenných bílkovin a aminokyselin.

Výzkumníci se proto v laboratorních podmínkách zaměřili na jejich praktické využití. Prověřili několik technologií hydrolýzy, která rozkládá složité organické látky z živočišného odpadu pomocí vody na jednodušší molekuly. Z hydrolýz následně vybrali takovou, která z nich dovedla vytvořit nejvhodnější hydrolyzáty bohaté na aminokyseliny a peptidy pro polní plodiny a rychle rostoucí dřeviny.

Při otestování v praxi pak zjistili, že hydrolyzáty mohou fungovat jako účinné biostimulanty. Jejich aplikace vedla ke zvýšení výnosů o tři až osm procent u konvenčních plodin, jako byla například pšenice, ječmen nebo řepka.

Experimenty s výsadbami topolů a vrb v lokalitách, kde je výsadba složitější například kvůli extrémnímu suchu, zase podle vědců prokázaly, že hydrolyzáty aplikované ve formě zálivky zvyšují tvorbu kořenových systémů, a tím i zakořeňování a růst nadzemní i podzemní biomasy stromů.

Pozitivní účinek hydrolyzátů se podle výzkumníků prokázal i u půdních mikroorganismů. Po jejich aplikaci se množství bakterií v půdě zvýšilo až tisícinásobně, přičemž zvýšení biologické aktivity půdy je podle odborníků důležitým předpokladem pro její dlouhodobou úrodnost.

"Výsledky potvrzují, že hydrolyzáty mohou plnit dvojí roli. Dodávají rostlinám potřebné aminokyseliny, živiny a současně stimulují jejich přirozené růstové procesy," uvedl Radoslav Koprna z Univerzity Palackého v Olomouci.

Národní centrum kompetence BIOCIRKL (Biorafinace a cirkulární ekonomika pro udržitelnost) propojuje přední české výzkumné organizace a průmyslové podniky s cílem vyvíjet inovativní řešení ve využití biologických zdrojů, cirkulární ekonomiky, energetiky nebo ochrany životního prostředí. Působí v něm také například pražská Česká zemědělská univerzita, Vysoká škola chemicko-technologická, České vysoké učení technické nebo Univerzita Palackého v Olomouci.

Výzkum podpořila Technologická agentura ČR.

---

reklama

---