Vědci vyzývají poslance, aby zvážili některé změny v novele o ochraně přírody

Vědci rovněž varují před šířením podle jejich mínění dezinformací, například o vlivu bezzásahového režimu na vodní režim nebo klimatické funkce. Podle nich jde o účelově překroucené argumenty, které mají legitimizovat zásahy odporující vědeckému konsenzu i mezinárodním závazkům Česka v oblasti ochrany přírody. Například roli kůrovce ve fungování horských lesů vykreslují návrhy podle vědců zcela zavádějícím způsobem. V závěru výzvy apelují na zákonodárce, aby návrhy, které by fakticky zrušily ochranu národních parků, odmítli.
Jeden z pozměňovacích návrhů by podle signatářů výzvy umožnil kácení i v nejcennějších přírodních zónách či lov zvěře tam, kde je dnes chráněna divoká příroda. Další návrhy podle vědců oslabují pravomoci správ národních parků, ruší omezení turismu na úkor ochrany přírody, ztěžují regulaci dopravy nebo povolují výstavbu i tam, kde byl zaznamenán výskyt kriticky ohrožených druhů.
Novelu zákona o ochraně přírody a krajiny na začátku května kritizovali také ředitelé všech čtyř národních parků v otevřeném dopise poslancům a poslankyním. Míní, že současný zákon o ochraně přírody a krajiny je jedním z pilířů české environmentální legislativy.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Slavomil Vinkler
20.5.2025 20:38Nejde jen o lesy, ale celkově všechny živáčky, kteří potřebují ten původní biotop, ovlivňovaný nejprve megafaunou a pak lidmi jako pastva, toulavá těžba, žďáření, senaření.... Navíc všechny naše NP jsou malinké. Tak jako můžete vypěstovat smrček na balkoně, ale nevypěstujete tam Boubínský starý les, tak NP o velikosti 100 km2 se nemůže vytvořit pestrý boreální les. Ten má ještě pořád 20 milionů km2, takže požár celé léto či brouk jej nemůže zničit, pořád ho většina zůstane a je to jen vznik (obnovení) biotopů. No a živáčci se tam postupně stěhují. Jenomže několik set km2 je nestabilních. Je to zahrádka se všemi důsledky. Jak víte, pokud populace něčeho překročí dolní mez počtu, vyhyne. Pokud požár či brouk sežerou NP, tak z okolní kulturní krajiny se vzácné a chráněné druhy nemohou vrátit, neb tam nejsou. Takže je nutno NP lidskou péčí stabilizovat, tj. zabránit kalamitě, aby zničila celý nebo většinu NP. Srovnávat světové parky s našimi je jako srovnávat Alpy s Alpinem v Průhonicích.
No hrozí-li vyhynutí čehokoli, je trvání na bezzásahu jen škodlivé náboženství.
A zejména -lidem, z jejichž daní se péče o přírodu platí, se sežraný, nebo sežraný a vypálený les nelíbí. Jsou blbí???
Jaroslav Řezáč
20.5.2025 21:44 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
21.5.2025 08:07 Reaguje na smějící se bestiehttps://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/mistr-ekologicke-sabotaze-pajasan-zlaznaty
A tak je to s celou přírodou, kdy je vždy nutno volit mezi zly to menší.
Slavomil Vinkler
21.5.2025 07:58 Reaguje na Jaroslav Řezáčhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/priroda-nabizi-dokonaly-wellness-pro-nasi-mysl-rika-justina-danisova
Slavomil Vinkler
21.5.2025 08:26 Reaguje na Jaroslav ŘezáčHonza Honza
21.5.2025 08:161. třeba kůrovec funguje jako predátor mezi býložravci: reguluje les, tam kde je přehuštěný, oslabený, umožňuje změnu- zavodnění půdy by se v budoucnu nesnižovalo, funkce lesa by se neoslabovala-viz další výzkum, další čísla
Byl by to i důkaz, že šetrné kácení lesa žádné výrazné škody nezpůsobí.
2. nebo je to, jak píše p.Vinkler přechodný jev z důvodu setrvačnosti : po přechodném zlepšení, vlivem omezení traspirace, mladý les nedokáže plnit funkci vzrostlého lesa, zavodnění půdy se v budoucnu zhorší
3. určitě na 100% je to něco za něco: kůrovec, stejně tak jako vykácení lesa omezí vzůst starých stromů- prastaré stromy = podstata pralesa, bude scházet staré padlé dřevo až toto shnije, les se po katastrofě obnovuje, nastupují jiné přechodné druhy s melioračním účinkem, zlepšující půdu, pod 1000m = pod vrcholky koppců je žádoucí smíšený les- zde není z čeho. Je třeba pečovat o diverzitu. NP zapadají do okolí, je třeba dodržovat i nějaké protipožární opatření- nikoli ale tak, abychom porušili základní funkce pralesa: jeho přirozenou obnovu a padlé dřevo, to potom prales nemá smysl, ale cesty a nádrže smysl mají, je třeba i respektovat zájmy lidí, kteří zde žijí, taky musí z něčeho žít, tak jako správci NP. Je třeba mít peníze na všechny činnosti: zadržování vody, udržování rašelinišť, usměrnění rekreace, diverzitu. Prostě je toho spousta. Tak jako vláda musí dělat reformy = reagovat na vývoj, musí tyto reformy dělat i správa NP = poslanecká iniciativa pravice je naprosto správná = říci si, takhle dál už to prostě nejde. Reforma je nutná.
Určitý vzor by pro nás měly být Západní státy, kde v Německu možno autem vyjet až na kopec k hranici, kvete zde rekreační činnost - hotely, sjezdovky, jsou tedy z toho peníze, ovečky se pasou i ve 2 tis.m, zásahy proti sukcesi např. kosodřevinou se dělají i tam, pečuje se o louky a diverzitu. Přitom i tam jsou bezzásahové, nepřístupné zóny klidu, stavby jsou krásné, lidé mají peníze, jsou spokojení, voda je čistá, příroda je krásná x zanedbaná příroda v rozvojových chudých státech = viz ničení tropických pralesů, bezohledné zamořování škodlivinami přírody v Rusku.
Stát má plno úkolů, úloha pravicových vlád je v tom, bez ohledu na populizmus, volby, udržovat chod státu, tak jako v každé rodině, firmě rozhodují peníze = zisk , upravit si poměr výdajůxpříjmy. Proto jsou reformy. Tato vláda je dělá, dle Kalouska nedostatečně, zadlužení stále razantně roste. Vláda se musí starat o hospodářský růst = zdroj peněz.
Základ je omezit mandatorní výdaje. Nelze vše dotovat- správu NP, adaptaci přírody, i v NP musí být hospodářská činnost (to se děje), nelze nadměrně dotovat zemědělství, zdravotnictví, školstvÍ, Green Deal, výstavbu JE, adaptaci průmyslu na sofistikované technologie, obranu - 3,5%, důchody - na to vše porostě peníze nikdy nebudou, část si budou muset lidi platit sami, jinak dospějeme k Řecku, správa stát dluhu bude 3/4 příjmů. O tom všem mluvil Klaus.