https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/vedci-z-brna-hledaji-genotypy-hrachu-odolneho-proti-korenovemu-vadnuti
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci z Brna hledají genotypy hrachu odolného proti kořenovému vadnutí

28.8.2026 01:32 (ČTK)
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity letos začali zkoumat možnosti tvorby nových genotypů hrachu. Tato rostlina bohatá na bílkoviny totiž čelí rostoucí hrozbě kořenového vadnutí, což významně snižuje výnosy. V pětiletém projektu se budou snažit vyšlechtit nové odrůdy, které budou odolné vůči patogenům, jež způsobují zmíněnou chorobu, uvedla mluvčí univerzity Karolína Podborská.
 
Hrách je jednou z klíčových zemědělských plodin. Jde nejen o důležitou lidskou potravinu a o krmivo pro zvířata, ale i o perspektivní surovinu pro výrobu biomasy a bioplastů. Cílem výzkumu nazvaného PeaBreed je vytvořit genetické základy pro šlechtění nových odolnějších odrůd.

"Chceme identifikovat konkrétní geny a markery odolnosti, které šlechtitelům umožní urychlit vývoj odrůd schopných lépe čelit změnám klimatu a výzvám, jakými je právě kořenové vadnutí," uvedl koordinátor projektu Martin Černý z Agronomické fakulty.

K přesné identifikaci odolných genotypů využívá výzkumný tým nejmodernější omické přístupy (způsob zkoumání živých organismů, kdy se místo jednoho genu sleduje tisíce molekul zároveň), kterými jsou genomika, proteomika (zabývá se studiem bílkovin) a metabolomika (zkoumá metabolity v buňkách). Díky nim může detailně sledovat, jak rostliny hrachu reagují na patogeny způsobující kořenové vadnutí.

"Projekt představuje most mezi základním výzkumem a praktickým zemědělstvím a přináší inovativní řešení pro udržitelné hospodaření v měnících se klimatických podmínkách," uvedl Černý.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

28.8.2026 20:47
Takový výzkum má smysl. Kořenové choroby jsou u luskovin problém, zvláště na těžších půdách.
Odpovědět
Pe

Petr

29.8.2026 11:49 Reaguje na pavel peregrin
A má tedy smysl je na těžších půdách pěstovat? Není lepší je pěstovat na půdách pro ně vhodnějších?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.8.2026 11:54 Reaguje na Petr
Odpovím otázkou- a co na těch půdách pěstovat za leguminózy? Hrachy trpí. Nabízí se bob, který to snáší-ale není o něj zájem. Jetel inkarnát nemá tyto půdy rád také a normální jetel luční zase těžko bude pěstovat podnik bez ŽV.
Vidíte, že to není jednoduché, prakticky? Teoreticky lze ledacos.
Odpovědět
Pe

Petr

29.8.2026 12:43 Reaguje na pavel peregrin
A proč tam nutně musíte něco takového pěstovat, když to tam trpí? To je jako by sadaři museli nutně pěstovat třeba broskve a meruňky, kterým se u nás nedaří.
Buď tam pěstovat to, čemu se tam bude trochu dařit, nebo tam jednoduše nepěstovat, když ty půdy nejsou pro zemědělství vhodné. Zalesnit a hotovo. Krajině to pomůže a využití bude prostě jiné. Takové, jaké tam má smysl.
Odpovědět
Pe

Petr

29.8.2026 13:38 Reaguje na Petr
To, že naši předkové z nouze vytvořili pole i na místech ne zrovna ideálních nijak neznamená, že v tom nutně musíme pokračovat. Proč bychom museli? Z pouhé setrvačnosti? Není lepší v dnešní době, kdy už kdejaké políčko nutně nepotřebujeme, snaha hledat lepší a optimálnější možnosti a cesty? Ano, asi je to myšlenka pro potomky zemědělců prozatím těžko stravitelná a spíš nepřijatelná, ale doba se prostě změnila, musíme si zvykat. Čeká nás mnohem víc změn, než jen toto.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.8.2026 19:39 Reaguje na Petr
Z vašeho psaní je opět vidět, že zemědělství nerozumíte. Ty půdy, o kterých mluvím, se u nás vyskytují ve velkém měřítku a jsou to jinak úrodné země, s hlubokou ornicí, jenže fyzikálně jsou těžší až těžké. Takže žádné půdy z nouze, ale kvalitní, jen těžké. A na tyto půdy musíte dostat leguminózy, které tvoří a vždy tvořily páteř osevních postupů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.8.2026 19:41 Reaguje na pavel peregrin
Nebo nemusíte, můžete tam točit tři plodiny po sobě, ale tím si snižujete do budoucna úrodnost.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.8.2026 20:39 Reaguje na pavel peregrin
I proto vysoko hodnotím snahu vědců o nalezení genů, které zvyšují odolnost kořenové soustavy luskovin, jak bylo napsáno v jiném článku zde.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist