.png)
Vědci zkouší rekultivovat plochy po těžbě výsadbou rychlerostoucích dřevin
7.2.2025 01:43
(ČTK)
Ilustrační foto
Cílem rekultivací je navrátit plochu po těžbě do zemědělského půdního fondu nebo zalesnit, přičemž nejčastěji jsou rekultivované plochy předávány k dalšímu užívání ve formě trávníků. Tým vědců z BIOCIRKL ale pracuje na navržení a ověření nových pěstebních metod vhodných pro energetické a rychle rostoucí dřeviny. "Jejich výsadby kombinujeme s biouhlem jako nosičem biostimulantů pro obohacení půdy, respektive zemin. Testujeme tedy biologickou účinnost různých modifikovaných organických hnojiv a biostimulantů na bázi hydrolyzátů," doplnil k tomu Radek Koprna z Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL).
Pěstování zmíněných dřevin na rekultivovaných plochách chtějí vědci doplnit fotovoltaikou. Agrovoltaické systémy budou po celou dobu pokusu měřit a vyhodnocovat zejména kvůli zjištění případných dopadů a vlivů jejich instalace na přilehlé plodiny, porosty a kvalitu půdy, uvedli v tiskové zprávě.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Sněmovna patrně odmítne razantnější prodloužení lhůty na přírodní obnovu lesa
Jaké jsou možnosti využití metod dálkového průzkumu Země v lesnictví?
Arboretum Řícmanice na Brněnsku po roce přivítá milovníky přírodyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Zejména Zájmena
7.2.2025 08:50Jako vždycky se zapomíná na nedílnou součást prvotních stádií sukcese kterou jsou keře. Klasické přizpůsobivé rychle rostoucí původní keře, které poskytují oproti stromům zas jiné výhody jako je lepší "rozdrobení" přízemního větru, ochrana kmene malých stromků či hnízdiště pro některé druhy ptáků a samozřejmě také slouží jako specifickej druh potravy. Kalina obecná, svída krvavá, šípek, bez černý, ptačí zob, trnka, hloh jednosemenný, dřišťál... Proč se na ně všeobecně v lesnictví, ale leckdy i v rámci takovýchto projektů zapomíná? 🤔
Odpovědět
JŘ
SV
Slavomil Vinkler
7.2.2025 09:54 Reaguje na Zejména ZájmenaNa chudé plochy je nejlépe použít osivo z místních stepí, alespoň jako malé plochy louček.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
12.2.2025 18:37 Reaguje na Slavomil VinklerTak ono asi záleží na konkrétních podmínkách, hlavně na složení povrchové vrstvy půdy a případně pro dřeviny na složení vrstvy půdy do větší hloubky, odhadem metr až dva. Jestli to bude úplně neživá půda nebo jestli to bude půda, kde budou některé rostliny růst.
V krajním případě, pokud bude potřeba rychlé rekultivace a půda není příliš svažitá, aby nešla obdělávat, se může na prvotní nastartování biotopů použít nějaká obdoba zeleného hnojení.
Odpovědět
V krajním případě, pokud bude potřeba rychlé rekultivace a půda není příliš svažitá, aby nešla obdělávat, se může na prvotní nastartování biotopů použít nějaká obdoba zeleného hnojení.
va
vaber
7.2.2025 09:26Rychle rostoucí dřeviny a proč ?
Když se někde staví silnice navezou se hromady hlušiny kolem, na to se nasype nějaká kvalitnější zenima a do toho se zasadí stromy. Každý může vidět jak na takovém místě stromy rostou nebo spíš nerostou. Život se do hlušiny vrací jen pomalu a nejsou to jen rostliny co zasadíme a jsme spokojeni, že je hotovo.
Nejlepší rekultivace bude ,když člověk nebude moci vstoupit na takové území, několik století. Ovšem hamižnost to nedovolí.
Odpovědět
Když se někde staví silnice navezou se hromady hlušiny kolem, na to se nasype nějaká kvalitnější zenima a do toho se zasadí stromy. Každý může vidět jak na takovém místě stromy rostou nebo spíš nerostou. Život se do hlušiny vrací jen pomalu a nejsou to jen rostliny co zasadíme a jsme spokojeni, že je hotovo.
Nejlepší rekultivace bude ,když člověk nebude moci vstoupit na takové území, několik století. Ovšem hamižnost to nedovolí.
PH
Pavel Hanzl
7.2.2025 09:41 Reaguje na vaberProč ne? "Pokud dáte člověku do vlastnictví holou skálu, za generaci z ní udělá kvetoucí zahradu, pokud mu dáte zahradu do nájmu, za generaci z ní udělá skálu". Friedrich von Hayek, pravicový ekonom.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
7.2.2025 12:39 Reaguje na Pavel HanzlPokud nájemce bude žít v nejistotě, zda o tu skálu příští rok nepřijde, pak se zcela jistě bude chovat podle Hayeka. Pokud ale bude mít jistotu nájmu na desetiletí, pak se bude chovat jako hospodář. Příkladem mohou být zahrádkářské osady.
Když jsem já, v r. 1972 začal stavět domek, dostali jsme pozemek, který zůstal státní, s tím, že na něm můžeme hospodařit dle libosti. Že jsme nebyli vlastníky nás nijak v ničem neomezovalo.
Odpovědět
Když jsem já, v r. 1972 začal stavět domek, dostali jsme pozemek, který zůstal státní, s tím, že na něm můžeme hospodařit dle libosti. Že jsme nebyli vlastníky nás nijak v ničem neomezovalo.
PH
Pavel Hanzl
8.2.2025 17:10 Reaguje na Jaroslav PokornýMy máme doposud zdeformovaný pojem osobního vlastnictví, tohle je z Británie. Ve Skotsku je prakticky stále feudalismus, ty pojmy mejí zcela jiný význam.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
7.2.2025 12:45 Reaguje na vaberJestliže je na hlušině jen vrstvička kvalitní zeminy, pak tam, nějaký čas, porostou jen mechy, lišejníky, nízké odolné trávy. Teprve až se i ta hlušina okysličí, budou v ní schopny růst pionýrské keře a následně stromy. Ale to víte - dotace, obrat, zisk a jiné ekonomické kategorie.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.2.2025 09:37Tyhle obrovské plochy se dají využívat mnoha různými způsoby. Když jsou tam podmínky, zaplavit vodou, kde se dá rekultivovat, tak je postupně oživovat, prostory nejvíce zničené pokrýt fv panely a v areálu elektráren budovat akumulátory a vodíkové vyvíječe.
Stojí to sice bambilión, ale ideální je na to použít výnos emisních povolenek, tím pak celý systém získá smysl. Ropáci to sice zkritizují, ale ti bručí vždycky už z principu.
Odpovědět
Stojí to sice bambilión, ale ideální je na to použít výnos emisních povolenek, tím pak celý systém získá smysl. Ropáci to sice zkritizují, ale ti bručí vždycky už z principu.
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.2.2025 09:56 Reaguje na Pavel Hanzlto přeci ničemu nepomůže...důvod proč se přirozeně halda nerekultivuje je chemické složení a absence biologicky bohatého podloží.
V takové lokalitě hrozí výrazná eroze.
Odpovědět
V takové lokalitě hrozí výrazná eroze.
PH
Pavel Hanzl
7.2.2025 10:03 Reaguje na Jaroslav ŘezáčHalda je jiný problém, ale já píšu o vytěžených jámách.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
7.2.2025 12:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZáleží na tom, jak ta halda bude vypadat. Zda to bude "klasický" příkrý kopec, nebo zterasovaná plošina. Ostatně, ne haldy, ale výsypky na Mostecku byly upravovány a obhospodařovávány už za socialismu. Domníval bych se, že zkušeností je dost a že tedy není třeba opět nákladně bádat
Odpovědět
HH
Honza Honza
7.2.2025 17:24 Reaguje na Jaroslav Pokornýnebo to nechat tak, jak to leží, osídlí to vzácný život, který bude tak vzácný a cenný, že jej nakonec budeme chránit proti normální přirozené sukcesi.
Ale centrální jezero bych tam zřídil. Bez vody tam taky vznikne vzácná poušť, ale pro okolní přírodu nevhodná - přesušená a přeteplená.
Odpovědět
Ale centrální jezero bych tam zřídil. Bez vody tam taky vznikne vzácná poušť, ale pro okolní přírodu nevhodná - přesušená a přeteplená.
JP
PH
Pavel Hanzl
8.2.2025 17:25 Reaguje na Honza HonzaV prostoru fve, postavené na výsypce, se přirozená sukcese rozjede sama a zadarmo. Za nějaké desetiletí se může hodnotit, jak to dopadlo. Když vidím zelené haldy na Ostravsku, nebo třeba ve Zbýšově, schopnost přírody obdivuji.
Odpovědět
HH
Honza Honza
7.2.2025 17:21 Reaguje na Pavel HanzlKdyž tak jen akumulátory, FV panely za chvíli budou všude a nebudeme vědět, co s tím a budeme je vypínat. A vodík prý je moc drahý.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.2.2025 17:22 Reaguje na Honza HonzaCena vodíku je daná hlavně cenou elektřiny. Pokud by majitelem fve i lyzéru byla stejná firma, ekonomové by určitě našli model, který by vycházel dobře. Možná se už něco takového chystá, ale u nás je problém byrokratický a hlavně politický.
Kdo by investoval do země, kde volby vyhraje asi Babiš a dosadí na post min. financí Schillerovou? Jen šílenec.
Odpovědět
Kdo by investoval do země, kde volby vyhraje asi Babiš a dosadí na post min. financí Schillerovou? Jen šílenec.
RV
Richard Vacek
9.2.2025 16:06Klidně to mohli nechat ležet ladem. První tři roku by tam rostl podběl a pak by ho vytlačila tráva a nějaké keře.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
12.2.2025 18:39 Reaguje na Richard VacekTak obvykle se chce, aby to zarostlo rychle. Nikdo nemá zájem během let, kdy to je prakticky holé, čekat třeba na přívalovou povodeň, která tam na holých svazích s hlušinou nadělá pořádnou erozi.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
12.2.2025 17:25Proč se to zkouší a znova se to opakuje?
Rekultivace ploch povrchových lomů po těžbě byly docela obsáhle zkoumány za socialismu, kdy k tomu byly vytvořeny celé výzkumné ústavy a vyšlechtěny, vybrány a vyzkoušeny různí klony tuším například vrb. V té době jsme údajně byli v rekultivacích světová špička. Stačí jenom ty pokusy najít někde v archívech a najít případně ty vrby a rozmnožit je. Jinak někteří vědci, kteří za socialismu pracovali na těch rekultivacích, dlouho ještě publikovali na webu Biom nebo czbiom, já jsem takm ty jejich články četl. Bohužel si nepamatuji jejich jména. Dnes už myslím jsou dávno v důchodu, ale pokud se dají dohledat jejich články na biomu staré 10 - 20 let, mohli by se dohledat i oni a pokud jsou naživu, tak se na jejich zkušenosti i zeptat.
Odpovědět
Rekultivace ploch povrchových lomů po těžbě byly docela obsáhle zkoumány za socialismu, kdy k tomu byly vytvořeny celé výzkumné ústavy a vyšlechtěny, vybrány a vyzkoušeny různí klony tuším například vrb. V té době jsme údajně byli v rekultivacích světová špička. Stačí jenom ty pokusy najít někde v archívech a najít případně ty vrby a rozmnožit je. Jinak někteří vědci, kteří za socialismu pracovali na těch rekultivacích, dlouho ještě publikovali na webu Biom nebo czbiom, já jsem takm ty jejich články četl. Bohužel si nepamatuji jejich jména. Dnes už myslím jsou dávno v důchodu, ale pokud se dají dohledat jejich články na biomu staré 10 - 20 let, mohli by se dohledat i oni a pokud jsou naživu, tak se na jejich zkušenosti i zeptat.
RP
Radim Polášek
13.2.2025 10:49 Reaguje na Radim PolášekSnadné živobytí, "zkoušet" něco dávno vyzkoumané.
Odpovědět
