Veterinární inspektoři nacvičovali likvidaci nebezpečných nákaz v chovu
"Cílem pravidelného cvičení je, simulovat skutečný případ výskytu nebezpečné nákazy v chovech či v populaci volně žijících zvířat a procvičit efektivní součinnost všech zainteresovaných složek SVS. Poznatky získané při cvičení nám také pomáhají zdokonalovat pohotovostní plány a zlepšovat vzájemnou komunikaci," uvedl Semerád.
V Česku není podle Semeráda aktuálně evidován žádný případ nákazy africkým morem prasat a veterináři letos zlikvidovali všechna ohniska ptačí chřipky. V Německu, Polsku a na Slovensku jsou ale zaznamenávány nové nákazy africkým morem prasat, přičemž se nakažená zvířata přibližují k Česku. Například v Polsku byla nemoc zachycena již pouze 40 kilometrů od hranic s Českem. "Ještě před rokem bychom se bavili například o 200 kilometrech," řekl Semerád.
SVS proto pečlivě monitoruje situaci hlavně v příhraničních oblastech a pravidelně odebírá vzorky uhynulých či ulovených divokých prasat. "Všechny výsledky jsou zatím negativní," dodal Semerád.
U ptačí chřipky bylo letos v Česku vyhlášeno 37 ohnisek v chovech drůbeže a jedno ohnisko v chovu ptáků držených v zajetí. Poslední ohnisko bylo zlikvidováno v červnu a Česko bylo v závěru srpna uznáno za zemi, která je prostá této nákazy. Stejný status má už dva roky i v případě afrického moru prasat.
Veterinární inspektoři v Heroltovicích nacvičovali zejména diagnostiku a odběr vzorků. Součástí nácviku byl vstup veterinářů do zasaženého hospodářství, odebrání vzorků a jejich následná příprava pro transport do laboratoře. Pracovníci SVS na statku představili nový kontejner, který slouží k usmrcení většího počtu prasat z nakaženého chovu pomocí oxidu uhličitého. Tato metoda je rychlejší a bezpečnější. Odpadne totiž usmrcování prasat pomocí elektrických kleští. Veterináři zároveň testovali využití termokamery při vyšetření tělesné teploty prasat a dohledávání uhynulých kusů v nepřehledném terénu.
Inspektoři při zkoumání vzorků z těl uhynulých zvířat spolupracují s kriminalistickým ústavem, jehož odborníci pomocí analýzy hmyzu odebraného z rozkládajícího se těla zvířete mohou přesně určit dobu jeho úhynu. Tento údaj pak pomůže veterinárním inspektorům zjistit okolnosti úhynu zvířat.
SVS má dvě pohotovostní střediska pro mimořádné situace, v Brně a Hradci Králové. Střediska ve spolupráci například s hasiči provádí nařízená opatření a zasahují v ohniscích nákaz.
reklama

Ministerstvo zemědělství letos rozdělí 90 milionů korun na uchovávání genetických zdrojů, meziročně výše
Výzkumnému ústavu bramborářskému přibývají objednávky na jihoamerický jakon
Sněmovní zemědělský výbor schválil jednodušší nasazení dronů v zemědělství