https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/vlci-medvedi-a-orli-se-vraci-do-evropy-ochrana-prinesla-plody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vlci, medvědi a orli se vrací do Evropy, ochrana přinesla plody

2.10.2022 02:04 | LONDÝN (ČTK)
Mezi masožravci zažívá v Evropě největší comeback vlk. Po celá století lidé vlky zabíjeli, až se v 70. letech minulého století jejich populace smrskla na historické minimum a dál přežívaly jen jednotlivé smečky na jihovýchodě a severovýchodě kontinentu.
Mezi masožravci zažívá v Evropě největší comeback vlk. Po celá století lidé vlky zabíjeli, až se v 70. letech minulého století jejich populace smrskla na historické minimum a dál přežívaly jen jednotlivé smečky na jihovýchodě a severovýchodě kontinentu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vlci, medvědi hnědí a orli mořští se podle odborníků pomalu vrací do Evropy, kde byli dříve běžnými druhy, ale kvůli lidské činnosti se ocitli v ohrožení. Odborníci ve své nové zprávě o návratu druhů do volné přírody ukázali, že zásluhu na růstu populace těchto zvířat má jejich důsledná ochrana, obnova jejich přirozeného prostředí a řízený návrat do přírody, napsal deník The Guardian.
 

"Většina (druhů) se vzpamatovala díky lidskému úsilí. Pro mě jako pro výzkumnici, která se věnuje globální biodiverzitě a sleduje celosvětové trendy, můžou být statistiky leckdy depresivní, ale tato zpráva je opravdu skvělá a povzbuzující a inspiruje lidi, jako jsem já, aby pokračovali v práci," řekla Louise McRaeová z londýnské zoologické společnosti (ZSL), která se na vzniku zprávy podílela.

Mezi masožravci zažívá v Evropě největší comeback vlk. Po celá století lidé vlky zabíjeli, až se v 70. letech minulého století jejich populace smrskla na historické minimum a dál přežívaly jen jednotlivé smečky na jihovýchodě a severovýchodě kontinentu. Od chvíle, kdy se objevily první zákony na jejich ochranu a lidé začali jejich přítomnost více tolerovat, se počet jedinců zvýšil o 1800 procent a odhaduje se, že jich nyní v Evropě žije asi 17 000.

Podobně optimisticky to vypadá s populací orlů mořských (Haliaeetus albicilla), kterých nyní žije v Evropě asi 12 500 párů. Mezi lety 1970 a 2018 jich přibylo 445 procent, zejména díky jejich ochraně a zákazu nebezpečných pesticidů. O něco menší vzestupnou tendenci má počet medvědů hnědých (Ursus arctos), kterých od roku 1960 v Evropě přibylo 44 procent.

"Pro lidi je soužití s divokými šelmami stále velká výzva, ale celkový postoj se mění - životu s těmito druhy v prostředí se ale stále učíme," říká McRaeová.

Dalším úspěšným druhem je bobr. Ve 20. století se jeho populace v Evropě snížila až na 1200 kusů kvůli tomu, že se tato zvířata často lovila kvůli srsti a kastoreu, což je výměšek z pachových žláz používaný při výrobě parfémů. Od roku 1955 se ale počet jedinců zvýšil o 16 000 procent. Mezi ptáky se úspěšně obnovují populace bernešek, supů bělohlavých či volavek bílých.

Zpráva mapovala data týkající se 24 druhů savců, 25 druhů ptáků a jednoho plaza. Hmyz ani rostliny vědci nezahrnuli zejména proto, že neexistují informace o dlouhodobých trendech a velikosti populací. "Tyto druhy jsme vybrali, protože se jim tak dobře daří; u monitorování a ochrany se totiž často straní druhům, které jsou větší a přitažlivější," přiznává McRaeová.

Předchozí analýzy ukázaly, že právě na ochranu medvědů, vlků, ale i rysů a bukačů míří podle směrnice EU stejná částka jako na ochranu všech bezobratlých dohromady. Někdy je to sice tak, že ochrana klíčových druhů, jako jsou například bobři a vlci, pomáhá i dalším druhům v daném prostředí, ale neplatí to vždy. Například některé druhy hmyzu jsou co do ochrany velmi specifické.

Ačkoli tato zpráva o návratu některých druhů do Evropy vyznívá optimisticky, na planetě druhy vymírají rekordním tempem. Zhruba jednomu milionu druhů hrozí vyhynutí a i ty, které se vzpamatovávají, mají za sebou dlouhá desetiletí úpadku a žádnému se dosud nepodařilo dosáhnout velikosti populace, kterou měl kdysi.

Nejúčinnějšími nástroji pro ochranu druhů jsou zákony na úrovni EU, jako jsou směrnice ohledně ochrany životního prostředí, využívání půdy nebo druhové pestrosti. Funguje mimo jiné rozšiřování a propojování chráněných území, řízený návrat druhů do volné přírody a snahy o zlepšování přirozeného prostředí. "Nová zpráva nám ukazuje nejen to, kterým druhům se v Evropě daří, ale také to, proč to tak je," říká Frans Schepers, šéf organizace Rewilding Europe, která vznik zprávy iniciovala.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (62)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

2.10.2022 07:22
Nepřechválit !
Protože je nutné přísně hlídat množství.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 08:05
Bukač, orel a bobr celkem málo naráží na zájmy lidí. Horší je to z vlkem a zejména s medvědem. Medvěd dokáže člověka snadno zabít, o škodách nemluvě.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.10.2022 08:34
Máme ještě co dohánět :

Los evropský (Alces alces),patří mezi původní živočišné druhy rovněž ve střední Evropě, kde byl však člověkem vyhuben v průběhu 15. Století.

Taky zubr evropský (Bison bonasus) , divoký kůň (Equus ferus), včetně území současné České republiky.

Pratur (Bos primigenius) patřil po tisíce let k původním živočišným druhům v Evropě. V Česku zmizel na rozhraní raného a vrcholného středověku a ve 13. století přežíval již jen v Polsku, Litvě, Moldavsku, Sedmihradsku a Východním Prusku.
Nejdéle přežil v Polsku, kde byl odedávna pod ochranou králů. Poslední kus zde uhynul roku 1627 v rezervaci u městečka Jaktorova . Příčinou vymření pratura byl lov ze strany lidí.

S výjimkou vlka ,který do kulturní krajiny prostě nepatří , bychom měli usilovat i o výše uvedené druhy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 08:43 Reaguje na Miroslav Vinkler
On ten los je blbej. Nedbá na silnice a státní hranice. Co zmizely dráty, tak ho rakušáci ve velkém střílí. A řidiči nedbají na možnost střetu (jak je na severu zvykem).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2022 10:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Taky sem patřili Vikingové, Kumáni, Mongolové (Tataři) a místy i Turci. Nenamnožíme si je taky??
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 13:23 Reaguje na Pavel Hanzl
I když vše víte, tak neplést Mongoly a Tatary. Tatar je mongolské označení nemongolských kmenů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.10.2022 08:38
V té zprávě chybí to pověstné B), tj které druhy v tomto období drasticky poklesly. Např koroptev, tetřev, tetřívek, chocholouš, vrabec domácí, sýček, pilich šedý... Valná část z nich v důsledku vzestupu chráněných predátorů, jejichž stavy nejsou nijak kontrolovány. Synanropizace kdysi regulovaných druhů (šelmy, krkavcovití, dravci) vede k tomu, že mizí i dříve relativně početné městské populace pěvců. Bylo by tedy žádoucí uvažovat o nějakém kompromisu, aby ikony byly, ale v rozumných počtech.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.10.2022 08:45 Reaguje na Karel Zvářal
A o tom to je !
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.10.2022 08:53 Reaguje na Karel Zvářal
+ 1 ! Ale to by se vrchnosti muselo chtít!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.10.2022 09:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Polopravda je často obrovská lež. (Benjamin Franklin)
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

2.10.2022 10:07 Reaguje na Karel Zvářal
Obávám se, že většina z toho co jste popsal jde na vrub intenzivního zemědělství a lesnictví, včetně špatné myslivosti.
Divoká prasata zdecimují všechny pěvce, co žijí při zemi, koroptve, zajíce, bažanty (nepůvodní druh) likviduje zemědělská výroba, a drobné pěvce sterilní prostředí obcí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.10.2022 10:31 Reaguje na Pavel Jeřábek
Těch vlivů spolupůsobí samozřejmě více, jenže predace v pracích ekologistů (Červená kniha) jako příčina úbytku zcela absentuje. Ono je nutno dát si všechny faktory do kontextu, bylo by toho na spoustu řádků, takže odkáži opět na svůj dřívější text, přičemž v dalším roce byl sýček (zcela náhodou-) zvolen ptákem roku. A ano, dřívější a dnešní myslivost je sto a jedna. A tehdy se (rušivých) lidí v políčkách pohybovalo (minimálně) řádově více.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.10.2022 10:45 Reaguje na Pavel Jeřábek
Mimochodem, v časech usazení o. mořského na Soutoku zmizela stromová hnízda husy. Také rušivý vliv člověka? Prakticky zmizela čapí hnízda v lužním lese. Také rušivý vliv člověka? Zemědělství bylo od osmdesátek stále stejné.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 18:45 Reaguje na Karel Zvářal
Myslím, že je pravda, že zmizela kolonie volavek u Mikulčic. Zásahem orla. Ale volavek není až tak málo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.10.2022 19:50 Reaguje na Slavomil Vinkler
Orel dospělou neuloví, ale mladé na hnízdě vyplení snadno. Volavky příští rok zahnízdí jinde, ony nejen loví ve městech, ale i hnízdí. Tam za nimi orel ani výr (s pár výjimkami) nepůjdou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.10.2022 11:44 Reaguje na Karel Zvářal
Orel neuloví dospělou volavku? Je pro něj nebezpečná svým zobákem? To, že volavka dokáže vyklovnout oko psovi nebo člověku je mi známo, ale orel? Napište víc prosím.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.10.2022 11:45 Reaguje na pavel peregrin
Aha, jedná se o mořského orla, tak to asi vysvětluje.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.10.2022 16:28 Reaguje na Karel Zvářal
Výr po Pardubicích s přehledem , stejně tak města v podhůří Orlických hor. Volavku zvládne jako nic - pokud ji umí chytit z hlavu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.10.2022 00:24 Reaguje na Pavel Jeřábek
Mám na věc podobný názor. Za úbytkem tvorů, které zmiňuje pan Zvářal, může podle mě hlavně intenzivní zemědělství a lesnictví a na mnoha místech přemnožení divočáci.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.10.2022 16:29 Reaguje na Majka Kletečková
Takže vlastně nedostatek pasteveckých psů , co by odháněli vlky a ti by se mohli v záchvatu zoufalství vrhnout na tu černou zvěř a nechat se párat a párat
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

2.10.2022 10:12 Reaguje na Karel Zvářal
On i nadměrný pohyb lidí pro některé druhy není zrovna to pravé ořechové. V Krkonoších se od roku 2000 dvakrát pokoušeli vysadit tetřeva hlušce. Dnes tam není ani jeden. Šmahem mizí z Krkonoš i jeřábek lesní. Důvod - pohyb lidí jako na Václaváku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.10.2022 10:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To jste s tím rychle hotový, zřejmě něco vyčteného, že?-) Jedna příčina a dost! Lidé! Za všechno mohou lidé!!! Tak proč, kua šopa, se ten pohyb tam neomezí na pár tras? Proč z toho dělají lunapark? Nepřipadá vám to celé nějaké podivné?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

2.10.2022 11:17 Reaguje na Karel Zvářal
Důvod bude zřejmě stejný, jako že v celých Krkonoších není jediný rys ostrovid. Občas snad nějaký jedinec přetáhne a mizí v dáli.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.10.2022 16:39 Reaguje na Karel Zvářal
Vrabců někde neubylo - je dost vázán na chovy slepic, chodí ujídat krmení. Zimní hejna na kraji obce čítají přes 100 ks , do jara je krahujci drobet přeberou. Počet pilichů taky není zrovna zanedbatelný, létají na pole kolem celé dny od rána do pozdního večera. Zbytek druhů už je průšvih. I drozda jsem jako kluk vídával velmi často , teď nic
Odpovědět
va

vaber

2.10.2022 08:56

vyhublí vrcholoví predátoři, pro které není v přírodě potrava ,
co je to za plody?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.10.2022 10:07
Predátor a predátor je rozdíl. Všimněte si, u kterých se "návrat" daří.
Jsou to pouze ti, kteří nejsou závislí pouze na lovu své kořisti, ale mají
i náhradní zdroje potravy. Zmíněné druhy se spokojí i s mršinami a tak se
i při absenci kořisti bez problémů množí. Medvěd je všežravec, mrchožrout
a konzument odpadků, vlk lupič ovcí, mrchožrout kolem tratí a cest a orel
mořský totéž. Volavky a kormorány vykrmuje člověk na chovných rybnících
a hájených potocích. Odpadnou-li jednou tyto zdroje, tak jim zbude co?
Nedovedu si dnes představit ukončení skládkování komunálního odpadu, kde
jsou skládky hypermarketem pro řadu druhů zvířat a hlavně ptáků. Příroda
jim už potravu nenabízí a náhlý konec skládek bude labutí písní i zbytku
kořisti z přírody a po nějakém čase i mnoha konzumentů odpadků. Děsím se
toho, až se nebudou mít třeba čápi kde vykrmit před odletem, když už tu
nebudou skládky a co budou bez nich žrát krkavcovití ! Tož si zatleskejte,
že se daří něčemu, co prosperuje hlavně díky tomu, že mu prostíráme stůl
s náhradní potravou, když už té přirozené neustále ubývá.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.10.2022 11:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Výborný postřeh !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 14:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Příliš obecné. Volavky se krmí skoro celý rok na poli hraboši. Kormoránů našich je do 200 párů a odletí do středomoří. To co škodí jsou ti z Litvy, Lotyšska a Estonska. Skládky
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.10.2022 14:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Mnohem častěji uvidíte volavky lovící ryby na vodních tocích, na těch polích v časech latence hraboše jen v době podmítek (žížaly). Nedivím se rybářům, že vyvíjejí tlak na její regulaci, je jich čím dál více a mají nepochybně vliv na rybí osádku. V porovnání s minulostí (60.-70.) je její nárůst více než desetinásobný. Zato raritou je zaslechnout/zahlídnout ledňáčka, býval mnohem početnější, podobně jako skorec. Je otázkou, zda snaha po křišťálově čistých vodách svědčí bentosu, jakožto základu potr řetězce vod, nebo to byla spíše medvědí služba naší fauně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.10.2022 20:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jak prosím loví volavky na poli hraboše v obilí, řepce, kukuřici atd.? Beru, když procházejí louky, ale tam loví
vše živé včetně žab, ještěrek, zajíčků, ptáčat a hmyzu.
Beru taky, když nalétnou na poorané pole, ale to je tam
taky nával i od čápů a jiných predátorů a je to pár dnů
v roce. A co v zimě, když jsou pole zmrzlá na kost a nebo
pod vrstvou sněhu? Tak to já je častěji vidím na březích
rybníků(chovných),potoků(pstruhových a trvale hájených)
a řek, které v zimě nezamrzají a poskytují jim potravu
převážnou většinu roku. Ta pole s hraboši je pouze sezónní záležitost a obhajovat tvora, který 90% roku loví něco,
čeho neustále ubývá a 10 % v roce hraboše je jako chválit
zloděje recidivistu, když jednou nic neukrade.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.10.2022 20:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Z auta jsou na poli vidět, kolem vody pěcha je vopruz.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.10.2022 11:48 Reaguje na Břetislav Machaček
No opravdu loví, i když samozřejmě minoritně. Ale ta řepka a obilí musí být samozřejmě nízké, tudíž nejvíce na podzim. Za barákem máme pole a na něm již 14 dní 20 volavek bílých. Stojí jak svíce , nehnutě, třeba 3 hodiny a pak hraboše klofnou u díry.
Odpovědět
Sl

Slovan

2.10.2022 12:03
Dobrých zpráv není nikdy dost! Nedávno jsem měl jeden z nejhezčích zážitků v životě, když jsem na Doupově viděl cca. 5 orlů krmících se na nějaké mršině kousek od lesní cesty (plus další druhy). Naprostá paráda!

Že zde budou určité druhy od některých lidí obviněny ze všeho špatného se dalo čekat (děje se tak dlouhodobě). Že to bude zároveň bez jakéhokoli důkazu se čekat dalo stejně tak.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 18:47 Reaguje na Slovan
Doufejme, že to nebyla újeď s karbofuranem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.10.2022 19:20 Reaguje na Slovan
Víte jak končí mršina, když ji nesežerou mrchožrouti? Pohostí cca
desetitisíce muších larev, mravenců a brouků. Ti se stanou potravou mnoha hmyzožravých ptáků a těm všem mršina po sežrání mrchožrouty chybí. Trus mrchožroutů je už pro hmyz slabým odvarem a tak se nedivte i tomu úbytku hmyzu. Je třeba přemýšlet v souvislostech,
že pokud něčeho přibývá, tak jiného bude ubývat, ale pro oko
aktivisty je orel potěcha a hmyz živící se na mršině hnus. My co
to vidíme komplexně, tak se potěším, když orla mořského uvidím
jako vzácnost a ne když jich vidím místy více než kání lesních.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.10.2022 19:23 Reaguje na Břetislav Machaček
1***
Odpovědět
Sl

Slovan

3.10.2022 07:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Občas si tu připadám jak někde ve škole na prvním stupni... ano pane Machaček, máte to za 1! A navrh dostanete spouuuustu hvězdiček :-D A potlesk k tomu! Ve stoje, samozřejmě :-D Nebo spíš za 5?

Co na tento výplod má člověk napsat? Mrchožrouty příroda “vymyslela” kvůli mršinám (světe div se) - aby je zlikvidovali a aby se nerozšířili nemoci. Pomáhají samozřejmě i predátoři jako je právě orel. No a vy tu melete cosi o tom, že by se měla nechat vyhnít a tím by se zastavil úbytek hmyzu. No mě pos*r...
Myslete si dál, jak to vidíte komplexně. Jestli si tohle občas přečtou i nějací lidé z oboru, musí si vyťukat díru do čela. Orla sem viděl v naší volné přírodě poprvé a to vlastně jen díky té mršině. Pak už se další 2 týdny předemnou bohužel schovával. Takže jich těžko bude víc, než kání.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.10.2022 08:48 Reaguje na Slovan
Tak to ať si tu díru do čela klidně vyťukají, neb např na Aljašce orel bělohlavý ohrožuje existenci labutě zpěvné(?), takže uvažují o jeho "nešíření".

Naše připomínky jsou o MÍŘE, tj únosnosti prostředí. Nemáme tu divočinu, ale kulturní krajinu, jejíž součástí je i člověk. S tím je nutno počítat, a své idealistické sny o nedotknutelných ikonách tomu přizpůsobit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.10.2022 09:36 Reaguje na Karel Zvářal
Ona ta úměrnost množství predátorů dělá aktivistům
problémy neustále a přitom už se párkrát spálili,
ale dělají jako by nic a obviní rybáře, myslivce
atd. Kormoráni jsou odjinud(to nevěděli, že by
stačili ti tažní?), volavky se prý živí hraboši
(asi v zimě u potoka loví hraboše), vlk trestá
chovatele, kteří se nestarají o svá zvířata a jiné bláboly. Nám to pane Zvářale už může být celkem
fuk. My jsme poznali přírodu v minulosti, umíme
si ji najít i nyní a jak bude vypadat za pár let,
bude dílem ochranářů ikon. Nechci pouze slyšet
koho budou obviňovat, až jim po uzavření skládek
predátoři vymlátí zbytek kořisti, odletí jinam
za potravou a už se nevrátí a ani ta kořist. Pak
možná pochopí, že začali od špatného konce a že
bez přirozené kořisti nelze navyšovat stavy zvláště
predátorů-všežravců. Jako ornitolog určitě vidíte
z kolika hnízd vyletí kořist a jakou úspěšnost
mají sojky, vrány, straky atd. Mnohde už kořist
přečíslují díky tomu, že po zbytek roku žerou vše
živé i neživé. Jsou jako lidé schopni přizpůsobit
jídelníček nabídce a s množstvím narůstá absolutní
spotřeba. Jedna sojka-deset vypleněných hnízd, deset hnízd sto a pak kolaps, protože není co plenit a tak se letí nakrmit na skládku. Až ty
skládky skončí, tak doplení zbytek a budou jako
krkavci napadat čerstvě ostříhané ovce s krvavými
rankami po nůžkách. Kdysi jsem tu psal o taktice
sojek likvidujících mladé puštíky, když jim
vyklovou oči a uklovou je pak k smrti. Totéž
dokážou určitě i u jiných sov a tak se nedivím
ani jejich obrovskému úbytku, který se kryje s
dobou omezování lovu krkavcovitých. Přitom stačí
velmi málo a tím je regulace na únosnou mez.
Regulace je ale pro magory sprosté slovo a tak
to dopadá i v lidské společnosti. Konzument se
množí na úkor zdrojů a výsledkem bude kolaps
celého potravinového řetězce i pro lidstvo.
Zdroje docházejí a až dojdou, tak dojde i na
radikální řešení, kterému stačilo předejít pouze
regulací podle možnosti místních zdrojů bez jejich
doplňování odjinud. Mylná humanitární politika
dovozu potravin do oblastí bez zdrojů tak pouze
rozevírá nůžky mezi spotřebou a možnostmi zdrojů.
Společnost se zbláznila a vidíme to i u ikonizace
predátorů na úkor zbytků kořisti.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.10.2022 10:10 Reaguje na Karel Zvářal
Hledal sem k té Aljašce nějaké info. Nic sem nenašel. Možná jsem přehlédl, proto bych vás poprosil o zdroj ze kterého čerpáte tuto informaci.

Ty “připomínky” jsou v drtivé většině případů pouze vaše ničím nepodložené myšlenky. Nic víc, nic míň. A jestli si někdo myslí, že když kolem nás budou hnít mršiny, že to pomůže hmyzu jako takovému, pak mu to už asi nemyslí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.10.2022 11:59 Reaguje na Slovan
Proboha nikdo netvrdí, že nemá zbýt i něco
na mrchožrouty, ale uvažujte o tom, že bez
těch much zemřou hlady třeba i ty vlaštovky.
Chápete proč došlo k jejich úbytku s úbytkem
kravínů, trusu na pastvinách a s likvidací
polních hnojišť? To není pouze chemií, ale
absencí potravy pro samotný hmyz! Brzo tak
budete v zimě přikrmovat i ty orly, protože
mršiny docházejí i proto, že masová újeď je
zakázána a zdechliny zvěře končí v kafilérii.
Zbývají tak hlavně ty čerstvé u cest a tratí
a tím i riziko úrazu a smrti pro mrchožrouty.
Jste schopen pochopit, že množství čehokoliv
má své hranice a nelze preferovat pouze jedno?
Je to jako u lidí, kde narazíme na strop u
zdrojů a pokud nenalezneme nové, tak ty staré
dočerpáme a nebude už vůbec nic! Pokud predátor sežere poslední kořist, tak už žádná
jiná kořist nebude a její namnožení bude
daleko větším problémem(práce a neustálý tlak
predátorů), než bylo jejich bezpracné hájení.
Zkuste si doma namnožit dostatkem potravy
třeba potkany a neodtáhnou dříve, než sežerou
vše k snědku. Tu je soused krmí nesbíranými
vlašáky a tvrdí, že se krmí u mých slepic.
U mně se k žrádlu nemají jak dostat, ale mají
kýble zásob ořechu na celý rok porůznu někde
v úkrytech. Odejdou pouze ti navíc a naopak
po vyhubení mnou se nastěhují noví z okolí.
Posbírat ty ořechy, tak hladoví odtáhnou a
tak to bude s predátory, že dokud bude něco
záložního k snědku, tak nepůjdou jinam a ani nesníží své stavy vyhubením tradiční kořisti.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.10.2022 12:58 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale,
mohl byste sem prosím dát odkaz na info o tom, že na Aljašce orel bělohlavý ohrožuje existenci labutě zpěvné? (Zajímá mne, zda je ten zdroj seriózní.)
Předem děkuji.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.10.2022 15:38 Reaguje na Majka Kletečková
Jasné, co nejde vygůglit, neexistuje, že!?-) Byla o tom zmínka v jednom dokumentu, tuším, NGW (NG). Je to asi 1,5-2 roky zpět. Pár vět, žádné detaily, zda se to týká predace mláďat, inkubujích samic, prostě: o. bělohlavý výrazně snížil početnost této labutě.

Jinde by jásali - vidíte, jak nám funguje biol ochrana (dravci vs. hraboši)! A mám zato, že jestli nějaká písemná zmínka o tom byla, spřátelené weby to přejímat nebudou, neb se jim to nehodí do krámu. To je to samé, jak budou vzpomínat všechny možné vlivy, včetně světelného smogu, ale predaci jako vliv (lokálního) vymizení nezmíní, viz lelek (asi před rokem).

To samé kurovití. V lese je minimum pesticidů, i v těch NP jsou klidové zóny, kde by tetřev, tetřívek či jeřábek mohli být, jenže... A tam to zdaleka není o dravcíh (sovách), lví podíl na tom má liška a kuna, jak vyplynulo z monitoringu vypuštěných označených jedinců.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.10.2022 16:12 Reaguje na Karel Zvářal
Tak jak sem předpokládal - není o tom nikde zmínka, ale nepojmenovaný NG dokument to jistí. Kdyby to byla pravda, zmínka by byla i jinde... o tom není pochyb. Nemáte to čím dokázat, myslíte si, že vám na to každý skočí... bohužel.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.10.2022 17:14 Reaguje na Slovan
Že to ***an (díky, pane Vinklere!-) nevezme, to se dalo předpokládat. Mně stačí, že to vím já, a - bohužel, s údivem zjišťuji, jak "málo" (a to jsem ještě shovívavý) čtenářů ekolistu sleduje přírodopisné seriály. Asi všechno znají ze školení Duhy a tety Wiki, a víc nepotřebují...

Mimochodem, bylo tu popisováno "řádění" mořáka na Soutoku - čapí kolonie se silně ztenčila, či už zanikla(??) Podobně volavky u Mikulčic (p. S. vinkler), hnízda husy na stromech - skončily, atd atp. Prostě komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.

A takhle nějak, to, tdubičko ***anova, probíhá.

https://www.youtube.com/watch?v=JOMcXY_RtyY
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.10.2022 17:26 Reaguje na Karel Zvářal
Nebo...

https://www.youtube.com/watch?v=ebelsB0xQuI
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.10.2022 17:29 Reaguje na Karel Zvářal
https://www.youtube.com/watch?v=a7RDwsNrsNc
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.10.2022 18:36 Reaguje na Karel Zvářal
Bald eagle, tři naráz.

https://www.youtube.com/watch?v=-k8Zxf9JQ2E

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.10.2022 18:43 Reaguje na Karel Zvářal
A chráněný krkavec...

https://www.youtube.com/watch?v=QDPy9totXbs

Odpovědět
Sl

Slovan

4.10.2022 09:07 Reaguje na Karel Zvářal
Tady se zase někdo urazil jak malý kluk a už to jede. Člověk po něm chce alespoň malý důkaz pro svá tvrzení, který samozřejmě nemá (jak jinak) a nezmůže se na nic jiného než na urážky.
Takže Zvářale. Přírodopisné dokumenty nemám shlédnuté všechny (nikdo nemá, ani vy), takže název? Ať si mohu doplnit své znalosti!

Jako nevím co tady chcete těmi videi dokázat. Že podobná predace existuje? No existuje, nikdy sem netvrdil, že by neexistovala. K Aljašce nemáte nic. Labuť byla na Aljašce téměř vyhubena lovem, dnes je to relativně běžný druh díky její ochraně - i s orlem. To je realita. A kdybych po vás chtěl i něco třeba k tomu Soutoku, nedočkal bych se znovu ničeho. Tedy dočkal.... “já to vím a to mi stačí - neb kdo je víc” anebo “ten a ten to říkal, takže je to pravda!”. Prostě zbytečná “diskuse”.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.10.2022 09:33 Reaguje na Slovan
Máte pravdu akorát v poslední větě: Prostě zbytečná diskuse!
Každý hlupák si svůj omyl musí
sám zažít a pokud má špetku
soudnosti, tak ho též napravit.
Bohužel u aktivistů vidím pouze
"neomylnost" a svádění nezdarů
na jiné. Sebekritika se nenosí
ani u různých "vědců" a tak pak
zíráme na zkázu v souladu s jejich teorií MOCNÉ MATKY
PŘÍRODY, která to "NĚJAK" sama
vyřeší. Ano vyřeší, ale často
na úkor některých druhů zvířat a rostlin, které pak zase jiní musí zachraňovat, aby přežily.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.10.2022 11:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, omlouvám se, že jsem dlouho nereagoval na Vaše vstupy, ale myslím, že mezi námi je jasno.

Když tomu slovanskému trolátku udáte zdroj, tak ne aby si zavolal do redakce NGW (potažmo kabelovky), zda by tento díl nemohli uvést znovu, bo oni některé díly opakují mnohokrát. Zdrbe oponenta, jakto, že není schopen to vygůglit...

Dáte mu podobné příklady od nás (Soutok: orel m. vs čápi a volavky) - statečně odignoruje (prohrál). Několik příkladů ze světa, jak to funguje - odignoruje (prohrál).

Prostě blban k pohledání na kterého nemá cenu reagovat. On předkládanou pravdu nevidí, a dožaduje se té své:-DDD A když ani podobenství nerozumí, tak se opravdu není o čem.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.10.2022 16:02 Reaguje na Karel Zvářal
Nepojmenovaný dokument na NG (co bych jim asi měl napsat aby zopakovali když nevím co), žádný odborný článek (byla by nějaká zmínka) a jedna baba povídala (opět bez zdroje) + “já to říkám tak je to pravda”. Nedivím se, že jediná místa, kde ty vaše myšlenkové pochody občas zveřejní jsou myslivost nebo ekolist a nikoli odborné weby. Vy, a ten váš myšlenkový proud, jste ve své podstatě prohrál dávno :)

Orel je vrcholový predátor a jistě dokáže redukovat populace třeba těch volavek i jiných - za což byste zrovna vy měl být rád, když ty volavky pokládáte za přemnožené a škodné. Jenže teď potřebujete plivat na orla, tak se vám to hodí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.10.2022 16:26 Reaguje na Slovan
Klasický nasraný překrucovač (ve vašem pojetí lhář-)... Kdo tu plive na orla? Že reguluje přemnožené čápy a volavky, je jen dobře! Proč se asi čápi nastěhovali k lidem na střechy, co nejdál z lesa? Tam kraluje orel a výr, který je schopen ulovit inkubující samici, o mláďatech nemluvě. Nebyli hloupí.

A ty ukázky jsou "jedna baba povídala". Nebo moderní technika nasnímala?-) U každého hnízda nemůže být kamera, tam ztráty poznají podle trhanišť.

A co mají zopakovat? No to, co jste už viděl, když jste viděl VŠECHNY díly!-) To je tedy odvaha!!! To já viděl zlomeček, možná 20-30%, kdo by u toho futr seděl, ale holt měl jsem štěstí...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.10.2022 16:38 Reaguje na Karel Zvářal
Pardon, četl jsem to ráno v rychlosti, takže nemáte shlédnuté všechny. Název si určitě nepamatuji, kdyby jo, určitě bych to Majce netajil. Ale to jsou tak běžné a samozřejmé věci, že se divím, proč mermomocí to chcete slyšet naživo a nestačí vám volný "překlad".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.10.2022 09:48 Reaguje na Slovan
Sám jste nepojmenovaný (nepokřtěný), odsouzený na věky věků k roli trapného trolla. Neznáte název? Ale znáte OBSAH! Ten je tak nezaměnitelný, že si s tím poradí levou zadní. Nepodceňujte je, každý není ***an:-)

A pokud na to nemáte koule, tak doufám, že Majka najde odvahu, a do redakce NGW/kabelovky napíše.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.10.2022 11:30 Reaguje na Karel Zvářal
Klidně mě znovu urážejte v každém svém příspěvku. Ostatně, jak pravil Eric Hoffer: "Urážky jsou slabochova imitace síly."

"Pár vět, žádné detaily - prostě: o. bělohlavý výrazně snížil početnost této labutě." - co jim mám na NG tedy z této informace napsat, aby mě odkázali na správný dokument? A proč to neuděláte vlastně vy, když je to váš důkazní materiál? O kolik to je %, to výrazné snížení?
Proč bych vám prostě měl věřit bez jediného důkazu? Zrovna vám? To určitě. Pokud by to byl takový problém, někdo by o tom určitě sepsal podrobnější zprávu i s čísly.

Orel dokáže regulovat populaci velkých ptáků, tedy i čápů nebo volavek. Okey, v přírodě normální záležitost, tak je nastavená. Znamená však jeho návrat do oblasti Soutoku zmizení těchto druhů nebo se jedná pouze o přirozené narovnání rovnováhy? Vo tom to totiž je.. o ničem jiným. Navíc snížení různých populací může mít i celou řadu jiných příčin o kterých samozřejmě nechcete ani slyšet...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.10.2022 11:51 Reaguje na Slovan
"Urážíte" (popisujete) se sám, tím jak reagujete, kroutíte se jak had!

Já že nechci slyšet "o celé řadě příčin"?-)) Nebo nejlepší obranou je útok, a zatloukat, že o predaci, jakožto důvodu řady lokálních vymizení, nechtějí ekologisti slyšet? Vo tom celá tahleta pře totiž je.

A nikam jinam (bohužel - ale ne pro mě), než do jediného periodika, takové články ("demokraticky") neberou. Ale článek o labuti naládované broky má stovku literárních citací o otravách ptáků olovem. Stačí mi "názorná ukázka", abych měl o směru větru jasno.

Je to jak v jedné z Haškových povídek - S pravdou ven!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.10.2022 11:56 Reaguje na Karel Zvářal
https://avifauna.cz/reakce-stoji-za-ubytkem-ptaku-skutecne-svetelny-smog/

Velmi si vážím redaktora Avifauny, že zařadil reakci na zavádějící článek o kdysi hojném druhu.

Nedošla ani jedna negativní reakce!!!-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.10.2022 09:49 Reaguje na Slovan
Já nemám nic, jo!?-))) Mám to uloženo v paměti, ale vy nemáte nic a budete blábolit a blábolit a blábolit...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.10.2022 00:50
S radostí sleduji, že se u nás zabydlují zvířata, která u nás dříve člověk vyhubil. Nebýt tlaku EU na ochranu životního prostředí, řízený návrat těchto druhů do volné přírody a zlepšování jejich přirozeného prostředí by se v ČR ochráncům přírody mnohem hůře prosazovaly. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem ráda, že jsme v EU. Kéž se podaří zastavit i úbytek bezobratlých.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.10.2022 16:35 Reaguje na Majka Kletečková
U mne se v krovu zabydlel tesařík krovový , který byl mými předky v objektu vyhuben. Takže jásám nad jeho návratem
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist