https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/voda-proudi-z-zelivky-do-prahy-52-kilometru-dlouhym-tunelem-jiz-pul-stoleti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Voda proudí z Želivky do Prahy 52 kilometrů dlouhým tunelem již půl století

1.2.2023 01:00 | VODNÍ NÁDRŽ ŠVIHOV (ČTK)
Voda je do úpravny dodávána z vodárenské nádrže Švihov a z ní pokračuje do vodojemu v Jesenici.
Voda je do úpravny dodávána z vodárenské nádrže Švihov a z ní pokračuje do vodojemu v Jesenici.
Maximálním projektovaným špičkovým výkonem sedm m3/s pitné vody a současným výkonem okolo tří m3/s pitné vody se řadí úpravna vody Želivka k největším úpravnám vody v Evropě a je největší úpravnou vody v České republice. Úpravna vody Želivka, která se od roku 2021 nazývá Voda Želivka, a.s. a která podstoupila v minulých letech rozsáhlou modernizaci, vyrobila za půl století své existence téměř pět miliard metrů krychlových pitné vody. Voda je do úpravny dodávána z vodárenské nádrže Švihov a z ní pokračuje do vodojemu v Jesenici. Podíl Želivky na zásobování Prahy pitnou vodou se pohybuje okolo 74 procent. Vodu z Želivky kromě Prahy odebírají i Středočeši a lidé na Vysočině. Praha získává část vody také z vodního zdroje Káraný. Před 50 lety, 1. února 1973, byly zahájeny pravidelné dodávky pitné vody z vodního díla Švihov do Prahy.
 

Úpravna vody Želivka byla uvedena do provozu v květnu 1972. Voda je do úpravny dodávána z nádrže Švihov, která má objem 266,5 milionu m3 vody. Z úpravny u nádrže Švihov odtéká voda gravitačně štolovým přivaděčem, který je dlouhý téměř 52 kilometrů a končí v Jesenici u Prahy. Tunel Želivka, který byl ražen hornickým způsobem, je podle některých zdrojů čtvrtým nejdelším vodním tunelem v Evropě a 15. na světě.

Základní technologií úpravy vody je koagulační filtrace s dávkováním síranu hlinitého. Pitná voda je zdravotně zabezpečena ozonem a chlorem.

Stavbu přehrady si v minulosti vynutil především hrozící nedostatek pitné vody v rostoucí pražské aglomeraci. Poměrně vzdálená řeka Želivka byla vybrána proto, že nabízela nejčistší vodu a z dostupných toků relativně nejsnazší možnost její ochrany. Protéká totiž poměrně řídce osídleným územím s malým průmyslovým zatížením.

Výstavba velkoobjemového zdroje pitné vody byla zahájena v polovině 60. let minulého století. Více než 58 metrů vysoká sypaná hráz byla dokončena po deseti letech v roce 1975. Koruna hráze, která vyrostla zhruba čtyři kilometry před ústím Želivky do Sázavy nedaleko Zruče nad Sázavou, je dlouhá 860 metrů. Součástí stavby jsou mimo jiné železobetonový sdružený objekt, který tvoří dvě odběrné věže a bezpečnostní šachtový přeliv, a úpravna vody s usazovací nádrží s 25 metrů vysokou hrází.

Po napuštění přehrady vzniklo jezero o rozloze zhruba 1600 hektarů (zatopená plocha) a celkovém objemu 266 milionů m3 vody. Vzdutí na Želivce dosahuje vzdálenosti 38 km od hráze a zabírá tak zhruba dvě pětiny toku řeky. Obvod nádrže je při maximální hladině zhruba 150 kilometrů. Nádrž zadržuje vodu z celého povodí Želivky, které činí 1178 km2. Podle objemu vody v zásobním prostoru i odebíraného množství je největší vodárenskou nádrží nejen v Česku, ale i ve střední Evropě.

Velkým oříškem pro projektanty bylo vyřešit dopravu vody do Prahy. Po řadě sporů zvítězil projekt tlakového tunelového přivaděče. Původně zavrhovaný jako velmi nákladný získal podporu údajně proto, že se při jeho stavbě mohlo využít zkušených pracovníků z uranového průmyslu, kteří již kvůli zdraví nemohli těžit rudu. Téměř 52 kilometrů dlouhá štola či tunel o světlém průměru 260 cm začíná v úpravně vody v Nesměřicích u hráze a končí nedaleko Jesenice u Prahy, vede i pod koryty řek Sázavy a Blanice.

Vybudování vodního zdroje si vyžádalo řadu dalších doprovodných staveb. Kvůli zachycení splavenin byly postaveny dvě vodní nádrže na přítocích (Trnávka, Němčice) a opravena přehrada na Želivce u Sedlice na Pelhřimovsku. Bylo postaveno 35 km nových silnic včetně mostu přes přehradu, stovky km vodovodů a řada dalších vodohospodářských staveb.

Výstavba tohoto gigantického díla výrazně zasáhla do životů místních obyvatel i krajiny. Z mapy zmizela historická městečka Dolní a Horní Kralovice, Zahrádka a několik menších osad (Švihov), zdemolováno bylo téměř 900 staveb, mimo jiné zámek, kostel a železniční nádraží. Pro obyvatelé zatopených obcí byly postaveny "nové" Dolní Kralovice v katastru nedaleké obce Vraždovy Lhotice a byty v okolních městech. Asi sedm stovek hektarů vymýcených lesů většinou kompenzovala nová výsadba.

Přehrada nezasáhla jen do životů lidí ze zatopených domů, ale i mnoha lidí v okolí. Vinou přísných ochranných pásem je oblast nevyužitelná rekreačně (v prvním pásmu platí zákaz vstupu) a ztížené jsou zde i možnosti podnikání. Další dvě pásma hygienické ochrany, ve kterých platí různá omezení, totiž zahrnují celé povodí s řadou průmyslových sídel, na omezení doplácejí třeba místní zemědělci. Kuriozitou jsou nedokončené mosty tzv. protektorátní dálnice nad hladinou a dvoupatrový most nynější D1, která vede podle nádrže.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

1.2.2023 07:28
Na co se ti bl bí komunisti tak snažili, když dnes pitnou vodu platíme zahraničním firmám ?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.2.2023 08:41 Reaguje na smějící se bestie
1*
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.2.2023 08:56 Reaguje na smějící se bestie
A nejen to! Oni podle ochranářů zničili říční údolí zaplavením,
kvůli nějaké pitné vodě! Taková zhovadilost kvůli vodě pro miliony
lidi se už dnes určitě dělat nebude, protože je lépe vrtat studny
a rvát ze stále větší hloubky spodní vodu. To je ta pravá ekologie
a nikoliv nějaké přehrady s vodou říční a s přiváděcími tunely!
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.2.2023 09:48 Reaguje na Břetislav Machaček
No, ono je to dost tak, že Švihov byla a je náhrada za vltavskou vodu, která byla tehdy silně znečištěná. Takže proč ji čistit, když si můžeme v novém údolí atd. postavit něco jiného, že?
A... víte, ona každá doba má svou situaci. Dneska už jsou - právě vlivem dřívějších staveb - údolí vzácná, tedy cenná. Souběžně dostala i celkově Matka Příroda pěkně zabrat, takže akcent na její ochranu je dnes už zcela na místě. Přehrad už máme 165... to je docela dost, ne?
Odpovědět
va

vaber

3.2.2023 10:15 Reaguje na Jindřich Duras
vždyť můžete navrhnou, aby se všechna vodní díla zrušila, je to snadné, třeba Vltavská kaskáda se jen vypustí a všichni z protipřehradní kliky nám mohou dokázat, jak to bude bez přehrad skvělé pro přírodu i lidi,
a do budoucnosti můžete navrhnout zákaz jakýchkoliv vodních staveb,
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.2.2023 12:07 Reaguje na vaber
Asi jste nečetl moc pozorně. Píšu, že už máme přehrad opravdu hodně, zatímco situace s přírodou se změnila silně k horšímu... A dodávám: takže o nových přehradách je třeba jednat velmi opatrně, protože je to opravdu vážné téma. Nevím, že bych psal o vypouštění stávajících...nebo ano?
Odpovědět
va

vaber

4.2.2023 09:33 Reaguje na Jindřich Duras
ano situace se zhoršila ,ale pochybuji ,že vinou přehrad,
ne o vypouštění jste nepsal , ale nová vodní díla ,kromě louží kterým se říká tůně, se prezentují jako škodlivá pro přírodu, z logiky vychází ,že ty staré se chovají stejně a pokud by se vypustily ,musela by to být veliká pomoc přirodě,
to jsem jen domyslel názory protipřehradní kliky do dokonalosti ,
Odpovědět
ZK

Zan K.

9.2.2023 17:04 Reaguje na Jindřich Duras
A tech vecí je, které by se tam místo toho daly postavit. A dnes to umíme až moc dobře. Viz ony obr stavby na zemědělské půdě.......
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.2.2023 09:31 Reaguje na smějící se bestie
Zrovna tady asi nic zahraničního není...
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.2.2023 10:30 Reaguje na Jindřich Duras
Předseda představenstva je Němec a v radě sedí p.Hruška, takže jste se spletl. Nebojíte se byznysu s vodou?
Odpovědět
va

vaber

1.2.2023 08:58
jak by se taková stavba asi stavěla dnes,
to by bylo všude odborníků co by poučovali o škodlivosti přehrad , betonování a plakali by nad zatopeným údolím, pokáceným lesem a zbouranou vesničkou,
a našli by určitě mnoho katastrofických scénářů co zničí život v Česku
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.2.2023 09:16 Reaguje na vaber
1*
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.2.2023 09:50 Reaguje na vaber
Absurdní myšlenka. Dneska jsme někde jinde. Ta situace dříve a nyní nejde takhle ploše vůbec srovnávat. logicky vám pak z takového porovnání vyjde hloupost - což se zjevně i stalo :-)!
Odpovědět
va

vaber

3.2.2023 10:01 Reaguje na Jindřich Duras
dnes jsme jinde?
ano ,hlavně v myšlení lidí,
a tam je ta hlavní hloupost
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.2.2023 12:08 Reaguje na vaber
Ano, JSME někde jinde :-). A jestli jste si nevšiml, asi nemá cenu pokračovat v diskusi...
Odpovědět
MV

Martin Vlk

1.2.2023 15:08
S dnešními ekology nerealizovatelné. Škoda, že nestihli takhle třeba splavnit celé Labe a ideálně postavit celý D-O-L. Dnes bychom o tom mohli básnit podobné superlativy, kolik že ta doprava ušetří energie, hluku a jak tam dnes krásně funguje příroda, že se vlastně tou stavbou tak moc nestalo :D .
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.2.2023 15:09 Reaguje na Martin Vlk
1**
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.2.2023 15:29 Reaguje na Martin Vlk
Jojo, DOL. Naštěstí tato pitomost zmizí spolu se Zemákem a jeho hradní mafií. :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.2.2023 16:35 Reaguje na Petr Eliáš
Nezmizí! Zmizí ale časem zelení pomatenci a alespoň část projektu nám možná nařídí samotná EU. Polsko je připraveno
stavět až do Ostravy dokonce na svém území, aby obešli
Hraniční meandry Odry a to je opravdu pro Polsko oběť
napojit ČR na Odru. My to prostě musíme dostat z EU
befelem a to už tomu potom zatleskáte i vy ! Škoda
pouze toho zpoždění natruc Zemanovi, který o tom neměl
mluvit a nevadilo by to ani jeho kritikům. Tu nešlo o
DOL, ale o to, že ho chtěl Zeman a ti, co jim to myslí!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.2.2023 18:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Lol, tak určitě. :D
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.2.2023 18:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Nejenom M. Zeman, ale před tím i F. Čuba/Slušovice.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.2.2023 09:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Ne, nebojte, EU to nenařídí :-D! Naprostou většinu krávovin si vymýšlíme vzdor EU zcela samostatně :-)!
A v Polsku to je jiná píseň, přece.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.2.2023 10:32 Reaguje na Jindřich Duras
Necháváme se zmást lžemi a výmysly. Proč je to v Polsku jiná píseň, kvůli rovinatému terénu?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.2.2023 09:52 Reaguje na Břetislav Machaček
a ještě jednu špatnou zprávu pro vás mám :-)!
"Zelení pomatenci" už fakt nezmizí :-D! Z jednoho prostého důvodu: jedeme dost rychle do průšvihu víceméně se vším. Prostě bude čím dál víc třeba, aby se to někdo snažil aspoň přibrzdit.
Jo, zelení zmizí - ale teprve až zmizíme úplně všichni :-)!
Odpovědět

Viktor Šedivý

3.2.2023 20:53 Reaguje na Jindřich Duras
Do toho průšvihu ale jedeme DÍKY zelené ideologii, nikoli jí NAVZDORY.

Takže na cestu k nápravě se bohužel dostaneme nejspíš až tehdy, až padneme ekonomicky tak hluboko, že každý, kdo by si troufnul navrhnout vyhození jediné koruny na nějaké eko- cokoli, dostane od okolí obratem po čuni.
Odpovědět

Viktor Šedivý

3.2.2023 20:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Jediný úplně maličký problém je v tom, že podobná stavba je ekonomický nesmysl. Průplav Rýn-Mohan-Dunaj nám může být varováním.
(Ale to samozřejmě takové EK nemusí zabránit v jakýchkoli šílených nápadech, to chápu.)
Odpovědět
ZK

Zan K.

9.2.2023 17:07 Reaguje na Petr Eliáš
Ale nezmizí jako všude jinde. Změní se jen barvy okecávání jako vždy v minulosti.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.2.2023 21:43 Reaguje na Martin Vlk
Naopak, je štěstí pro přírodu, že se tyhle megalomanské projekty nerealizovaly.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.2.2023 22:26 Reaguje na Majka Kletečková
kecy v kleci
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.2.2023 09:35 Reaguje na smějící se bestie
Nejsem si jist, že víte, o čem mluvíte?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.2.2023 09:44 Reaguje na Majka Kletečková
1***
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.2.2023 10:32 Reaguje na Majka Kletečková
Příroda by se přizpůsobila.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.2.2023 09:32 Reaguje na Martin Vlk
Ano nerealizovatelné - ale zaplať Pámbůh nerealizovatelné!
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.2.2023 10:34 Reaguje na Jindřich Duras
V SRN se plavebni kanály s přispěním i českých firem staví, takže reakizovatelné by to bylo.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.2.2023 09:42
Jen pár poznámek:
1/ Nádrž Švihov byla postavena hodně i proto, že nebyla vůle řešit znečištění na Vltavě (Větřní...). Proč bychom řešili příčinu, když se tomu za pár miliard můžeme i vyhnout...
2/ Teď je v nádrži docela dost pesticidů, zejména herbicidů... snahy o řešení příčiny se naštěstí už pomalu rozbíhají, ale primárně jsme šli zase do řešení následků vybudováním filtrů s granulovaným aktivním uhlím.
3/ Omezení hospodaření je argument, kterým se páčí peníze ze státu. Reálně je to tak, že omezeno je jen "některé" hospodaření (a ještě ne moc), a to takové, které je silně nešetrné k vodnímu prostředí. Zůstává obrovský prostor pro všechny možné ekologicky přátelské aktivity, které mají potenciál udělat celé povodí podstatně zdravějším a z toho důvodu i vyhledávaným. Zatím tu zápasíme s pesticidy a splavováním zeminy z polí...

No, to jen na okraj...
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.2.2023 10:39 Reaguje na Jindřich Duras
Zřejmě reagujete na poslední odstavec článku. Protiřečíte si. Omezení zemědělství existuje v hygienických pásmech, a má chránit kvalitu vody. Takže to není žádné páčení peněz že státu, nýbrž právě řešení příčin. Lesnictví je kolem nádrží na pitnou vodu povoleno a ekorežim podle ochranného pásma. Tahle opatření nejsou nic specifický českého.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist