WMO: Od roku 1970 zemřely dva miliony lidí kvůli extrémnímu počasí

Extrémní počasí za poslední půlstoletí způsobilo 11 778 hlášených katastrof. Jejich kumulativní dopad vedl ke dvěma milionům úmrtí a způsobil ekonomické škody v hodnotě bilionů dolarů po celém světě. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO) ve své dnešní zprávě o nákladech na neštěstí způsobená mimořádnými meteorologickými jevy.

Více než 90 procent úmrtí bylo registrováno v rozvojových zemích. Jejich počet se ale od 70. let dramaticky snížil, což je podle WMO způsobeno zlepšením systémů včasného varování a řízení katastrof.

Hospodářské škody způsobené povodněmi, bouřemi a požáry od roku 1970 vzrostly osmkrát a dosáhly celkové výše 4,3 bilionu dolarů (přes 94 bilionů Kč).

Jen Spojené státy přišly o 1,7 bilionu dolarů, což představuje 39 procent ekonomických ztrát utrpěných v letech 1970-2021, tedy v době, kterou analyzuje aktualizovaný Atlas úmrtnosti a ekonomických ztrát způsobených extrémními jevy počasí, klimatu a vody, který vypracovala WMO.

Jsou to však nejméně rozvinuté země a malé ostrovní státy, které utrpěly neúměrně vysoké škody v poměru k velikosti jejich ekonomik. "Nejzranitelnější komunity bohužel nesou hlavní tíhu nebezpečí spojených s počasím, klimatem a vodou," uvedl generální tajemník WMO Petteri Taalas. "Extrémně silný cyklon Mocha je toho příkladem. Způsobil rozsáhlou devastaci v Barmě a Bangladéši a zasáhl nejchudší z chudých. V minulosti zaznamenaly desítky až stovky tisíc obětí," dodal.

"Díky včasnému varování a řízení katastrof je tato katastrofální úmrtnost již naštěstí minulostí. Včasné varování zachraňuje životy," řekl Taalas.

Na Asii připadá 47 procent všech hlášených úmrtí na celém světě, tedy téměř milion, přičemž hlavní příčinou jsou tropické cyklony. Nejvyšší počet úmrtí v Asii zaznamenal Bangladéš, až 520 758 mrtvých, což bylo způsobeno 281 katastrofami.

Mezitím v Evropě zahynulo 166 492 lidí při 1784 katastrofách, což představuje osm procent hlášených úmrtí na celém světě.

Extrémní teploty byly hlavní příčinou hlášených úmrtí a povodně byly hlavní příčinou hospodářských ztrát.

WMO chce zajistit, aby se systémy včasného varování dostaly do roku 2027 ke všem lidem po celém světě. Příští týden se kvůli tomu ve švýcarské Ženevě sejdou zástupci OSN, rozvojových bank, vlád a národních meteorologických a hydrologických služeb odpovědných za vydávání včasných varování.

---

reklama

---