Z bývalého lomu Libouš vznikne jezero propojené s Nechranicemi, schválila vláda

Z bývalého lomu Libouš v Ústeckém kraji vznikne jezero, které bude následně propojené s vodním dílem Nechranice. Vznikne druhé největší vodní dílo v ČR po přehradě Orlík. Vyplývá to z návrhu optimálního využití povrchových lomů Libouš a Bílina, který předložilo ministerstvo zemědělství (MZe) ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu. Materiál v pondělí schválila vláda, uvedlo ministerstvo. Současný celkový objem Nechranic činí 287,6 milionu metrů krychlových, propojením s lomem Libouš o objemu 263,7 milionu metrů krychlových by celkový objem soustavy vzrostl až na 551,3 milionu metrů krychlových. U lomu Libouš analýzy podle MZe jednoznačně potvrzují, že propojení budoucího jezera s vodním dílem Nechranice je nejvhodnější variantou.

"Toto řešení posílí protipovodňovou ochranu, zvýší dosavadní ochranu před dvacetiletou vodou na více než padesátiletou povodeň, retenci vody v krajině a zajistí stabilnější průtoky na dolním toku řeky Ohře, a to i při započítání vlivu klimatické změny," uvedlo ministerstvo.

Budoucí jezero bude s Nechranicemi propojené buď prostřednictvím štolového přivaděče, což se zatím podle resortu jeví jako nejlépe hodnocená varianta, nebo otevřeným korytem. V příští fázi stát zajistí podrobný inženýrskogeologický průzkum.

Propojení jezera Libouš s Nechranicemi má zároveň významný energetický potenciál, uvedlo ministerstvo. Lokalita totiž umožňuje výstavbu přečerpávací vodní elektrárny, která by využívala zbytkovou jámu jako dolní nádrž a posílila stabilitu elektrizační soustavy. Současně je podle resortů možné na území vybudovat i rozsáhlejší fotovoltaické instalace. Materiál proto doporučuje, aby vláda kromě rozhodnutí o propojení také prověřila vybudování přečerpávací vodní elektrárny Libouš.

Ministerstva o využití lomů po ukončení těžby zpracovala analýzy, které hodnotily možný přínos pro vodohospodářství, životní prostředí, energetiku, zvýšení atraktivity prostředí nebo zlepšení kvality vod. "Cílem bylo najít řešení, které bude odpovídat dlouhodobým strategickým zájmům státu, zejména v oblasti vodního hospodářství, ochrany území a adaptace na změnu klimatu," uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

O optimálním řešení pro lom Bílina dosud nelze podle ministerstva jednoznačně rozhodnout, vzniknou proto další studie zaměřené na kvalitu vody. Mezi možné varianty patří průtočné jezero se zásobním prostorem a izolované jezero s přirozeným vývojem hladiny. Další zvažovaná je například varianta průtočného jezera Bílina se zásobním prostorem propojeným s jezerem Most.

U obou lomů by ministerstva měla vládě do 31. května 2029 předložit finální návrh řešení, včetně způsobu financování a majetkoprávního vypořádání.

---

reklama

---