Za porušení zákazu koupání v ledovcových jezerech v NP Šumava hrozí pokuta

Porad jen same vyhrozovani. At jiz ze Sumavy nebo z Krkonos, kde Vas na Snezce jako dobytek ohradi od sousedniho travniku pry zarostleho superunikatni kvetenou. Tady na Sumave jsou to zas nejaka nmimoradne unikatni spolecenstva planktonu v jezere. Kolik takovychto jezer je ale napriklad na severu ve Skandinavii, nemluve o Sibiri, Kanade a Aljasce Proc - zustaneme li u Sumavy - bylo nutno vypoustet klauzy atd. a nicit
vodni nadrze, zbudodovane tamnimi obyvateli pred staletimi? Urcite v nich take zila nejaka zajimava havet? Jezera se zanaseji, zajimavejsi akci by bylo vybagrovat nejake zanikle jezero napr. pobliz Prasilskeho jezera
a studovat, jak priroda takovou novou nadrz zabydluje. Tam by se mohli shromazdit i premnozeni vedci, co studuji porad tuhle, nejspis uz "nejlepe probadanou divocinu na svete" (aspon v Krkonosich se takhle tvari a na Sumave tomu nebude jinak :) aby konecne pozorovali a studovali nejaky novy zajimavy jev :_

No a tenhle komentar v clanku je na urovni poznani petileteho ditete ve skolce (kde se uz podobne veci take uci, jak pozoruji na detech v pribuzenstvu :) Ty zminene ledovce nejsou z konce tretihor nybrz z geologicky velmi nedavne doby, a sluselo by se aspon poznamenat kolik tech ledovych dob v posledmim cca milionu let bylo a ktere z tech ledovych dob vyhloubily sumavske ledovce (tusim ze jde hlavne o predminulou ledovou dobu, ta posledni byla v pomerne nizkych polohach nasich hor uz o neco mene vyrazna) Par slov o tom, zda dochovane moreny jsou z posledni ledove doby ci castecne starsi, proste aspon trochu nejake gramotne geologicko klimaticke informace o popisovanem regionu/jevu misto trivialniho straseni a vyhrozovani

V optimalnim pripade by pak nejkaky rozumny geomorfolog mohl pridat kratke pojednani na tema co to jsou kary, zda nutne vznikaji jen cinnosti ledovcu, kolik takovych karu u nas je (at jiz s jezery nebo bez nich) proc jich je na Sumave nejvic (i kdyz nejnize polozeny kar u nas je zrejme v Pytlackych jamach na horni Jizere a par mene dokonale zformovanych karu lze v Jizerkach nalezt i v nizsich nadmorskych vyskach atd. )
Šumavská jezera vznikla po odtání ledovců vytvořených koncem třetihor na úbočích svahů. Tající ledovce sestupovaly do údolí a hrnuly před sebou masu kamene, z níž vznikly velké morénové valy. Ty pak jako hráze zadržely vodu z ledovců

Ten drobný rozdíl je v tom, že jezera jsou asi 3 a návštěvníků statisíce. Ve Skandinávii jsou asi 3 návštěvníci a jezer statisíce.

Jasne. Na druhou stranu ale: V rade paralelnich clanku na ekolistu posledni doby byla rec o "ekologickem" vyuzivani rek k vyrobe elektriny. V cem je "hodnotnejsi" a prisnou ochranu si zasluhujici osazenstvo treba toho Cerneho jezera proti osazenstvu horske reky, ktera byla prevedena do podzemni trouby vedouci k elektrarne Ze tech rek je vic? Ono takovych rek jako je Vydra, horni Jizera atd. u nas zas tak moc neni a nejmene polovina z nich je nejakym zpusobem
exploatovana tak, ze v puvodnim koryte moc vody nezbyva. Proc tohle je tolerovano, ba dokonce nekdy "ekology" i vychvalovano a vykoupani se v horskem jezere nikoliv?

Nebo tedy - proc ti ochranari misto neustaleho zduraznovani ruznych zakazu nenapisi do ekolistu gramotny clanek o biologii sumavskych jezer, s vecnym popisem organismu ktere tam ziji a jejich porovnanim s osazenstvem hezer v Alpach, karpatech a Skandinavii. Co takhle spis zkusit ctenare presvedcit, ze prislusny objekt opravdu stoji za
prisnou ochranu? Vysvetlit, jake chovani turistu
v tech mistech opravdu skodi a jake je mozno do urcite miry tolerovat. U uzivatelu kouipalist se take prepoklada, napriklad, ze se ve vode nekona potreba, na pokozce nema byt vrstva opalovaciho kremu atd.

chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/sidlatky-na-dne-sumavskych-jezer.pdf
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/30-let-vyzkumu-sumavskych-jezer-regenerace-z-okyse.pdf
No a s těmi MVE máte stopro pravdu.

Dik za odkazy, dva kratsi uryvky:

Obě šídlatky jsou typickými zástupci vegetace oligotrofních jezer v atlantské části boreálního a subpolárního pásma Severní Ameriky a Evropy. Do temperátní střední Evropy se rozšířily v době kontinentálního zalednění a dodnes zde přežívají jako vzácné glaciální relikty v horských jezerech např. na Šumavě, v polských Krkonoších nebo v německém Černém lese (Schwarzwald). Dnešní areály obou druhů se do značné míry překrývají. Přestože často rostou i ve stejných jezerech, zpravidla osídlují dno v různé hloubce. Zatímco šídlatka ostnovýtrusá je typický druh mělkého litorálu (pobřežní zóny) vy skytující se nejčastěji do hloubky 1–2 m, š. jezerní sestupuje až k dolnímu okraji litorálu a optimum má většinou v hloubce 2–5 m
Skutečnost, že jsou šumavská jezera okyselená vysokou depozicí síry a dusíku z druhé poloviny 20. stol., a proto v nich nežijí ryby a paradoxně z téhož důvodu byla jejich voda průzračně čirá, se stala předmětem již mnoha publikací Když vr.1984 geochemik Josef Veselý (1943–2007) i přes těžkosti spojené s tím, že Šumava byla železnou oponou na hranici dvou světů, odebral vzorky vody ze všech pěti jezer, zahájil dodnes trvající systematické novodobé sledování těchto unikátů české přírody. Pozorování započala v době, kdy byla jezera silně okyselena, a acidifikace je hlavním tématem zkoumání jezer dodnes (viz seriál Účinky kyselého deště na lesní a vodní ekosystémy v Živě 2009, 2–4). V novém tisíciletí se ale přidal ještě jeden faktor, kterým je gradace (přemnožení) lýkožrouta smrkového v okolních lesích. S tím spojené odumírání stromů totiž stav jezer v posledních letech ovlivňuje podobně jako dlouhodobé změny kyselé depozice. Vliv kombinace těchto dvou faktorů popíšeme v následujících odstavcích...

Pardon za jestge jeden uryvek, ktery mne velice pobavil
U kridlatky jsou její porosty chráněny okolním neprostupným pralesem (v krajním případě neukázněných turistů také informovanými strážci). Nečekaný zásah přišel, nebo spíše přiletěl opět ze vzduchu. Tentokrát nikoli imise, ale kachny nás přiměly sledovat regenerační schopnost šídlatky při ztrátě většiny populace. Na podzim v letech 2013 a 2015 byla populace spasena z více než 70% pouhými několika jedinci kachny divoké (Anas platyrhynchos). Spásání proběhlo vždy od září do října, kdy jsou osy šídlatek naplněné zásobou škrobu na zimu. V prvním roce byla pozorována samice kachny se 7 odrostlými mláďaty, jak se zanořují v místě populace. Po měsíci pastvy v nejhustších porostech za sebou zanechaly holé dno s důkladně spasenými osami dospělých rostlin . Nicméně podzimní žír kachen divokých (Anas platyrhynchos) v letech 2013 a 2015 opět výrazně snížil počty dospělých rostlin tohoto druhu. Šídlatka jezerní se v Černém jezeře nerozmnožuje už více než 50 let.

Takze - kdyby ti ochranci misto vyhaneni cakajicich se deticek z vody strileli kachny, co se na Cernem jezere neopravnene usadily - takova ochrana by sidlatkam prospela :)

A jeste jeden uryvek. Pozn. Tohle melo byt napsano v clanku - aspon nejaka netrivialni informace o tech jezerech 0 a nejen to opakovane straseni a vyhrozovani zakazem koupani!

Osud všech jezer byl velmi podobný – po okyselení došlo postupně ke snížení jejich biologické rozmanitosti, a to ve většině taxonomických skupin, pro něž máme dostatek informací z období před nástupem acidifikace. Výskyt ryb v první polovině minulého stol. můžeme s určitou nejistotou předpokládat ve všech pěti jezerech, kdy jen do Černého a Laky se zřejmě mohl pstruh obecný dostat přirozeně (v Černém a Plešném jezeře se vyskytoval v jezerní formě dosahující značné velikosti; doloženo exempláři v Národním muzeu v Praze), do ostatních byl nejspíš občas vysazován, stejně jako nepůvodní siven americký; chybějí ale důkazy. S naprostou jistotou však víme, že po okyselení vody ryby vyhynuly již někdy v 60. letech 20. stol. Nejdéle přežíval siven americký v Černém jezeře, kde byli poslední zubožení jedinci pozorováni počátkem 70. let. Hlavní příčinou vyhynutí ryb jistě byl nepříznivý chemismus a zejména toxicita hliníku...

poněkud obecně by se dalo říci, že " pokud se někdo chová jako dobytek, tak je s ním také tak nakládáno"-

Ja upozornuji spis na ten druhy aspekt: Pokud s lidmi zachazite jako s dobytke - zacnou se chovat jako dobytek i ti, kteri by se jinak chovali rozumneji

"At jiz ze Sumavy nebo z Krkonos, kde Vas na Snezce jako dobytek ohradi od sousedniho travniku pry zarostleho superunikatni kvetenou."

Všechno je to o míře. Pokud někam přijde pět a půl člověka ... viz například ta Kanada, ale i Skandi, tak můžete být tolerantní a zase až tak to neřešit, bo to ta příroda v pohodě dá. Pokud se vám ale někde v sezóně motají vyšší tisíce lumíků denně, tak holt tu lokalitu můžete odepsat, nebo přitvrdit. Jiná cesta není.

Abych parafrázoval nebožtíka Hegela ... přechod kvantity v NEkvalitu;-).

Stačí si o prázdkách sednout před Slezský dům a dívat se, co se na tu Sněžku valí ... a voplotil bych to komplet celý a do těch drátů ještě zavedl proud.

Nestacilo by mit "zadratovany" vstup rekneme do tech svahu pod vrcholem Snezky nebo karu na protilehle Studnicni hore - coz je fakticky stav a necht se tedy vybiraji pokuty tem, co ignoruji zakaz - a ten vrchol proste poradne vydlazdit a opatrit infrastrukturou odpovidajici vysoke navstevnosti? U tech jezer rekneme tedy udelat zakaz vstupu do odlehlejsi casti jezera a to misto u hraze u vytoku (ta hraz stejne neni prirozena :) pojmout nejak tolerantneji vuci navstevnikum? Neni moc dni v roce kdy by ta voda lakala k plavani a pokud se tam deti budou cakat na plazi - co tam zije za tak supercenne organismy ze maji mit jednoznacnou prednost treba pred temi detmi? Nebo tedy, kdyz jsou tam takove navaly navstevniku tak je treba postavit dole v rekreacnim centru poradna koupaliste apod. Odumrely - diky cilene "peci" ochranaru - prales v jezerni stene je OK a koupani deti u hraze je zakazano. Zijeme v demokracii a
melo by byt verejnou otazkou, zda opravdu treba to Cerne a Certovo jezero patri vic kurovcum, vlkum atd. vic nez lidskym navstevnikum. Vzdyt ani ty ryby co tam ziji nejsou zrejme puvodni... a jako geomorfologickou pamatku na cinnost ledovce tahle mista navstevnici sotva jsou schopni znicit :)

Nebo teda at nejaky znalec tamni flory a fauny presvedcive napise, cim jsou tahle sumavske jeszera biologicky o tolik zajimavejsi nez tisice jezer v nedalekych Alpach, kde podminky pro navstevniky jsou obvykle daleko tolerantnejsi

Každých 20metrů cedule poučné a vyhrůžné.Když uhnijí,zůstanou v křoví u cesty.Po celé republice.

Rekordni mnozstvi ceduli je u "bobriho" vodackeho useku pod Lenorou. Pred par lety jme tam na jare v kvetnu jeli (bylo dost vody :) a ja se tesil na zajimavou vegetaci, kterou tam nekde treba uvidim. Nebylo tam nic, nikde ani jeden vstavac, vachta ci cokoliv jineho kvetouciho. Jen uschla lonska trava a monotonni rada ceduli s vyhruznym textem "1. zona zakaz vstupu"

Na pokuty potřebujete lidi ... co to budou hlídat, budou je dávat a pak je i často vymáhat. I od Poláků;-). A na tyhle lidi by musel KRNAPu dát někdo peníze. A to zatím nehrozí ...

"Zijeme v demokracii a melo by byt verejnou otazkou" ... ale to je, co se děje třeba v těch NP je určeno jednak platnou legislativou, jednak managementem těch jednotlivých NP. Takže je to otázka vůle Parlamentu a vlády.

Ja bych si rozumny clanek na dane tema predstavoval
- tedy pro ekolist (pro Blesk ci Novinky by byl treba napsan trochu jinak, s trochu jinymi prioritami a s respektem k trochu jine ctenarske obci) - takto: Dal bych podrobnou fotografii dane lokality, treba tohle co jsem si stahl z mapy.cz https://photos.app.goo.gl/XS6UNCYjwnHWKfSR7
kde by bylo jasne vyznaceno, v kterych castech vrcholu Snezky je treba dusledne chranit tamni zranitelnou a cennou vegetaci a jde to naopak nema rozumny smysl. (Tak jako nema smysl oplocovat ostnatym dratem treba kvadry Karlova mostu v Praze s oduvodnenim, ze se tam uchytil nejaky pozoruhodny lisejnik lichen caroliensis- pokud jsem prilis nespravedlivy na tema pampelisky krkonosske tak mne prosim opravte :) Tedy jasne vydelit zony, kde proste nema smysl branit tem tisicum navstevniku v primerenem pohybu a zony, kde by naopak nemel nikdo vstupovat. Ja totiz podeziram, ze ty cenne kvetinky roskou hlavne v tech "kuloarech" smerem do Obriho dolu kam nikdo nevstupuje a kde nejsou nicim (krome pripadne klimaticke zmeny ktera zpusobi, ze tam za 200 let bude vsude rust klec :) ohrozeny. Ze se tedy dela humbuk z veci, ktere
ve skutecnosti nepredstavuji nejaky velky ekologicky problem. Ze se nelp,u z principu nelibi davy turistu na Snezce? A co s tim chcete rozumneho udelat?
Rad se podivam i na mapku kde budou zaznamenany napriklad vsechny sasanky a koniklece, co na tom vrcholu opravdu rostou :) Co se dalsich neopakovatelnych cennosti tehle nasi nejvyssi hory tyce - tedy napriklad mrazove utridenych pud - tak ty jsou daleko lepe vyvinuty na Lucni hore kde je ani kravy pasouci se tam v minulych stoletich nestacily ponicit. Na Snezce bych volne lezici kameny velkomyslne nechal k vytvarne tvorbe polskych turistu... :) Nebo teda dobre, necht je tam hybani kameny tez pokutovano ale tak aspon bych nechal turisty stavet muziky z kamenu v korytech horskych rek. Nejblizsi velka povoden to zas privede do poradku - a hlavne, i kdyby byl
takovy muzikcizorodeho puvodu postaven na kazdem vetsim balvanu v koryte tak je to porad daleko mene brutalni zasah do to reky, nez kdyz ji "ekologicky" odvedete troubou do "male" elektrarny :)

Jeste teda podrobnejsi pohled na vrchol Snezky
https://photos.app.goo.gl/TeNvidryuWBKJ7iR6
smysl by melo bavit se nad konkretnimi udaji, kde tam co roste a jak to teda rozumne chranit. Plus pridam - clanek je o Sumave - pohled na Certovo jezero https://photos.app.goo.gl/emV9tJpHK9T2H4Fz7
vsimnete si te straslive devastace lesu v okoli... (Celkem chapu, ze tam ekologove vesmes rusi i cesty, ktere jeste pred par lety byly otevreny ci tolerovany - a zakazuji tam vstup, pohled na tu hruzu, ktera kdysi byla pra/lesem je opravdu deprimujici. V Alpach mivaji u takovehoto jezera ceduli s mapou/fotografii kde decentne daji najevo, kam uz se nema vstupovat
Pred par lety jsem byl svedkem scenky na te plazizce u hraze - byl parny den a dost navstecniku a ty deti vlezly na plazi do vody
Byl tam i nejaky strazce prirody ale ti rodice byli v presile... :) a tak dotycny straczce jen tak postaval pod smrkem opodal a zoufale kricel "Takhle tu nasi prirodu neochranime" :)

Vašemu požadavku rozumím, ale obávám se, že to to by byla už na ekolist příliš vysoká liga ... tohle bych spíš hledal buď na skutečně odborných serverech/publikacích, stánky KRNAPu nevyjímaje . Vůbec bych se nedivil, kdyby jim na webu nějaký takový materiál visel a pokud tomu tak není, tak bych se naopak hodně divil, kdyby jej neměli někde v šuplíku (a nemyslím, e by dělali nějaké velké ofuky s tím jej poskytnout).

Zachráním přírodu tím,že si neopláchnu zapařené vody v rybníku.

Pamatuji občany členy PS VB .

Základní chybou je reklama chráněných oblastí komerčními subjekty, které
na ta chráněná území lákají návštěvníky, kteří si u nich užijí placených atrakcí a služeb. Je to začarovaný kruh zpřístupňování těchto míst cestami a nebo lanovkami. Už kdysi jsem před tím varoval, že to zpřístupňování udělá
z některých míst lunaparky a nastane degradace těchto míst. Bohužel v tomto
režimu má kšeft přednost před vším a podle toho to vypadá. Z chaty ROH, kam
rekreanty vozil autobus a nebo pro osobní dopravu upravená Avie je dnes
hotel s parkovištěm místo louky plným vozidel hostů. Místo požární nádrže
je bazén a místo sjezdovečky se šleprem sjezdovka s umělým sněhem a lanovkou. Padla louka, padl les na větší sjezdovku, z lesní cesty je asfaltka a vrtem pro hotel a sjezdovku se vysušily studánky a prameny
potoků. Vše schváleno CHKO a místními úřady. Aby ale CHKO vykázala, že
přírodu chrání, tak zakázali po 100 letech ve starém lomu 2x ročně
tábořit trempské osadě. Tak nějak to funguje taky na Šumavě a jinde.
Jsem rád, že jsem si užil i toho večerního koupání na vandru tam, kde
nesmím nyní ani vstoupit a namočit si alespoň kapesník na ochlazení
zpoceného čela. Užijte si toho, co jste chtěli a dokázali za 35 let.

"Základní chybou je reklama chráněných oblastí komerčními subjekty, které na ta chráněná území lákají návštěvníky, kteří si u nich užijí placených atrakcí a služeb."

To už dávno není pravda. Sociální sítě mění svět a zrovna tohle je jeden klasických příkladů. Prostě jak to začne rotovat po fejsu, IG, X-ku a podobně, tak je hotovo.

Upřesním, nejde o to, že to o čem píšete vůbec neexistuje, ale "sociálky" dnes už hrají mnohonásobně větší roli.

Existují fotografie Černého jezera na Šumavě z doby před 2. světovou. Výletníci posedávají v restauraci na břehu, někteří se vozí na lodičkách. Vládne klid a pohoda. Tenkrát zřejmě bylo zvykem ničit přírodu? Dnes žádná restaurace o lodičkách nemluvě. Napít se z jezera a osvěžit se nesmí ani pes vysílený po cestě ve vedru. Chráníme přírodu? Pro ochranu přírody je nejhorší snadná přístupnost, lanovky, cyklisté na horských kolech o motocyklistech ani nemluvě. Dříve chodili turisté pěšky, užívali si klidu a ticha. Jejich vztah k přírodě byl bližší než pokud na parkovišti přesednou na silniční vláček a nechají se dovézt až k jezeru místo hodinové procházky. Jiní nasednou na lanovku a vyjedou na Pancíř nebo Špičák a potom zase dolů. Ti větší machři si vyvezou kola a potom jízdou z kopce "chrání přírodu". Ale nechat psa vstoupit na kraj jezera se nesmí, přírodu před ním musíme zachránit.