Zemědělci můžou díky dronům přesně ošetřovat pole a šetřit palivo i porost
"Diagnostickým dronem naskenujeme pozemek a z dat v portálu vytvoříme různé mapy. Na nich farmář vidí model terénu, jeho nerovnosti. Ale nejdůležitější jsou vegetační mapové indexy, kdy monitorujeme obsah chlorofylu v rostlině na základě odrazivosti světla, a tím zjistíme, v jaké fázi růstu je rostlina. Dále popíšeme předpokládané problémy a na základě zón vytvoříme aplikační mapu se souřadnicemi," řekl Škoda. Díky multispektrální analýze dokážou farmáři podle něj týdny dopředu odhalit to, co při běžném pozorování není vidět, například problém při růstu nebo choroby rostlin.
Data může farmář také nahrát do stroje, který s nimi umí pracovat a funguje s navigací. Může to být i traktor s postřikovačem, který farmář naprogramuje. Traktor pak látku aplikuje tam, kde je potřeba. Jenže stále musí po poli jezdit. Statisticky tak zemědělci přijdou o deset až 15 procent porostu. "Proto používáme aplikační dron, který letí přímo na problematické místo nebo místa a přesnou dávku a množství aplikuje. To je také úspora. Navíc nezasáhne porost, který to nepotřebuje. Můžete v jedné části použít jeden druh hnojiva a kousek vedle jiný. Zacílit na plevel v jedné části, na hraboše v jiné části pole. Anebo ho použít na celé pole," řekl Škoda.
Agroscan používá aplikační dron s nosností 50 kilogramů pro granulát, osivo na rozmetání nebo 40 litrů postřiku. Stojí zhruba 500 000 korun. Za hodinu práce obhospodaří 21 hektarů. Druhý aplikační dron je o polovinu menší. "Dron je automatický, stačí mu naprogramovat činnost, lze použít více dronů najednou, aby se doplňovaly, vy je jen pozorujete. Když mu náplň dojde nebo mu zbývá 30 procent energie, vrátí se na určené místo. Obsluha to doplní, a dron pokračuje tam, kde přestal," uvedl Škoda.
Trysky má dron pod vrtulemi, a tak se při náletu díky tlaku větru porost otvírá a dojde k aplikaci až k půdě. To je podle Škody další výhoda, protože při běžném postřiku nad rostlinami se látka nemusí dostat až pod listy.
"V současnosti máme pět zákazníků z řad menších farmářů," uvedl Škoda. Zájem zemědělců o drony podle něj stoupá. "Před rokem byl o diagnostiku pole a drony minimální zájem. Vidím v tom budoucnost,“ dodal. Ministerstvo zemědělství poskytne na pořízení dronů dotaci od října v rámci Podpory rozvoje venkova.
Firma Agroscan vznikla před rokem a půl. Zabývá se diagnostikou porostu drony, prodejem dronů, jejich servisem a školením. "My ale nejsme žádní ajťáci, vlastníme zemědělský podnik. Dron i diagnostiku jsme otestovali na našich polích," dodal Škoda. Farma Škodovi hospodaří od roku 1992 na Vysočině na Třebíčsku, zabývá se rostlinnou i živočišnou výrobou.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
smějící se bestie
1.9.2024 07:01Je to však možné při současných cenách, které vlastně určují nadnárodní márkety, místo zemědělců - co ?
pavel peregrin
1.9.2024 14:16Břetislav Machaček
2.9.2024 11:37 Reaguje na pavel peregrinsi taky s pár rostlinami poradím, ale nedovedu si představit tu
práci operátora na lánu 50 ha, jak směruje dron od rostliny k
rostlině. To možná zvládne umělá inteligence, ale dělat takovou
práci jako operátor bych nechtěl. Ano je to o stupni zasažení,
kde pár rostlinek je možno lehce zlikvidovat, ale myslím si, že
při plošném zamoření bude plošné ošetření daleko efektivnější.
U plevelů jde vždy o jejich zavlečení z okolí různými cestami.
Něco udělá vítr, něco při povodních voda, něco ptáci a zvěř s trusem, něco se zavleče nekvalitním osivem. Proto tu neustále
tvrdím, že pokud se propagují meze a trvalé biopásy, tak se
musejí i náležitě obhospodařovat, aby nezaplevelovaly okolní
pole, na které pak bude potřeba o to více chemie. Meze bývaly
spásány, koseny a nikoliv to, co vídávám dnes. Dnes jsou to
pásy plevelů rozsévající do okolí semena a ta pole se tak
musí proti plevelům stříkat každý rok. Bez těchto semenišť
to tak často nebylo nutné a kdysi vůbec, protože ani ta
chemie neexistovala. Měli jsme pouze ty nože na tyčích a
osevní postupy, kdy motyka v bramborách a v řepě nahradila
ty nože. Představa návratu k pracnosti je v dnešní době
úsměvná, ba až utopická i když to bude dělat dron a jeho
operátor. Ve článku už jsou ty drony popisovány jako plně automatické, ale pracují podle naskenovaných snímků a předem připravených programů pro dané lokality. To bohužel vyžaduje kvalifikované informatiky, kteří budou umět takové programy vytvářet. Ti ale nepracují za mzdu traktoristy a ne každý si
je dovolí zaměstnat. Pochybuji o tom, že budou takové drony
běžnou výbavou rodinných farmiček s pár desítkami hektarů.
Bude to možná výbava velkých agropodniků a specializovaných
firem pracujících na zakázku. Běžnou výbavou těch malých
budou až ty zcela plně automatizované, které si program
vytvoří samy bez pomocí informatiků a operátor bude pouze
doplňovač postřiků a paliva.
pavel peregrin
3.9.2024 06:28 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
1.9.2024 16:32Břetislav Machaček
2.9.2024 10:47na pořízení těchto zařízení. Je to jako s hláškou při návštěvě ZOO z povídky Šimka a Grossmana znějící: Nechci slevu zadarmo! Otázkou bude efektivita a návratnost investice a zda bude založena na dalších dotacích při kterých se vyplácí i totální ekonomické propadáky. Je mi jasné, že
zástupce dané firmy bude své produkty propagovat a že tají i případná
mínusy. Pouze praxe prověří správnost všech nových technologií a taky
to, až budou zbaveny všech dotací a výhod, které se jiným technologiím
neposkytují.