Zničená úroda, pastviny i zásoby, farmářka z Bohumína opět sčítá povodňové škody

Právě včera jsem byl u kamaráda v sousedství jejího statku a viděl tu spoušť. Obdivuji tu sílu vše obnovit a začínat opět znovu. Ano jsou na
tom v okolí lidé hůře a včera mnozí pouze po základním úklidu smutně posedávali venku a vevnitř topili, čím se dalo, aby vysušili zaplavené domy. Kamarád měl ve všech pokojích v přízemí půl metru vody a stačil
část nábytku zachránit. S manželkou zvedli na stůl i pračku a lednici,
ale jeho manželka to odskákala bolestí páteře. Žijí v patře a jsou rádi,
že se nedostali do pořadníku topenáře a nestačili vyměnit kotel na tuhá paliva za tepelné čerpadlo. To měl jejich soused komplet zatopené a na vyhození. On tak topí ve starém kotli dřevem s svážejí naplavené dřevo
z okolí. Je to takové kvantum dřeva, že jsem zvědav, co se s ním stane. Odra citelně smrdí splašky z Ostravy a z nezpevněných břehů lomovým
kamenem si ukousla místy 2-5 metrů na výšku 3 metrů v délce několika kilometrů. Tak tomu říkám eroze o které se nikde nemluví na rozdíl od nějakých rygolcích na polích a v lesích. Místy je okolí řeky silně zabahněno a bez gumáků jsou ta místa nepřístupná. V neděli se jimi
vybavím a jsem zvědav na Hraniční meandry Odry, kde je údajně zcela
jiné koryto řeky, než před povodní a stovky stromů v toku. Nyní už
nezbývá než držet postiženým palce, aby vysušili do mrazů domy a
nalezli sílu k obnově zničených domovů. Přitom alespoň tam stačilo
velmi málo, aby ochranáři neblokovali výstavbu posledního úseku protipovodňové hráze a státu rázně obstrukce ochranářů zamítnout.
Alespoň u nás v Bohumíně se stává slovo ochranář synonymem pro
ekoteroristu jako viníka všech současných škod a slovo stát synonymem neschopného molochu majícího jiné priority, než preventivní ochranu
před povodněmi. Zároveň děkuji bohu za rozbití domu mého dědy za
války v záplavovém pásmu, které je přinutilo přestěhovat se do míst,
kde mne ohrožuje pouze spodní voda a voda vracející se z toku potoka
drenážemi zpět. Tomu se dá čelit a bez úhony to přežít. Držím paní
palce a taky všem postiženým.

v Bohumíně se spíš vyrovnávají se šokem a hledají na koho to "LEVNĚ" svalit.
Stát ač můžeme mít na něj různý názor, stavět protipovodňová opatření nebude. Valy a poldry jsou v zásadě na úrovni místní max krajské politiky. Jinak, kdo je správcem toku je povodí Odry.
To, že místní se po zkušenostech z povodní 1997 staví k "záborům" jako rozlivovým oblastem různě je také na tom.
To, že ti samí ekologové říkají, že krajina co se týká schopnosti vsakovat vodu je v zásadě nefunkční je taky.
To, že říční koryta jsou napřímena je další věc.
Když se okolo řeky vystaví akorát " zdi" bez rozlivu, na co si stěžovat.
Další problém jsou vyplavení čističky, které nejsou funkční a jen tak nebudou.
Co je zajímavé, že zkolaboval internet i mobilní sítě.

Pokud vám nejde elektřina kvůli vyplavené rozvodně ČEZu(státní podnik), tak nefunguje internet a ani mobilní sítě, které potřebují napájet proudem převaděče telefonního signálu a internetové uzly.
Povodí Odry je STÁTNÍ PODNIK a pokud mu ministerstvo financí nepřidělí investice, tak NEKONÁ. V Bohumíně jsme tušili, jak
to dopadne, pokud se nedostaví zbývající protipovodňová
ochrana, ale za ni nezodpovídá město a ani kraj, ale státní
podnik Povodí Odry. Nebo si snad myslíte, že si mají obce
financovat i protipovodňová opatření? Z čeho by to asi tak
zaplatily třeba obce se stovkou obyvatel? Realizovat rozliv
lze v neobydlené krajině a nebo těm lidem povíte, že je
nutno je zaplavit, aby jste uchránili ostatní? V Bohumíně
máme čističku v záplavové oblasti, ale na uměle navýšeném
kopci a musí se do ní splašky přečerpávat. Jinde to ale
nelze a tak mají být čističky chráněny protipovodňovými
valy a zábranami. Voda, která přijde řekou už kolem řeky
nezasákne, protože je vodou navíc. Takové množství srážek
prostě povodeň vyvolá a pokud se tomu nebudeme bránit
přehradami a protipovodňovými valy, tak se to bude opakovat
zase. Víte co zadrželo vodu na Odře a vrátilo ji zpět do
města? Byly to klikatící se meandry ucpané stromy skácenými
bobry a vytvořil se tam zátaras, který řeku vylil z koryta.
Naopak napřímeným tokem odtékala bez vylití z břehů a náspů.
To je pane z PRAXE a nikoliv z PŘÍRUČEK EKOLOGŮ ! Rozliv je
žádoucí nad lidskými sídly, ale nikoliv v nich a pod nimi !