Tiskové zprávy
Sedmá generace: Sedmá generace 4/2010: Avatar na Zemi
Budou se peruánské kmeny ohrožené těžbou bránit do posledního muže? Kdo klade klacky přes solární panely? Jak fungují emisní kalkulačky? Co jsme si to ve volbách naDrobili? Vítězem v boji o vichřicí polámané Tatry se stává...? Komu všemu voní plynovod Nabucco? S greenwashingem na věčné časy? Karel Marx – zelený a aktuální? Jak velkou odvahu ukrývá dvoumilimetrový Tobiáš Lolness? Jsou ekologové zbabělí? Co prožíval Gary Snyder na vrcholcích? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete ve čtvrtém letošním čísle časopisu Sedmá generace.
Jelikož se jedním z klíčových slov letošního roku stal Avatar, v hlavním tématu nového čísla 7.G jsme se porozhlédli, kde a jak se vede nerovný boj o náš pozemský blahobyt. Dokumentarista Viliam Poltikovič v rozhovoru sděluje zážitky z cesty k indiánským kmenům na území Peru, čelícím tlakům těžařských firem a limské vlády. Kulturní antropolog Tomáš Boukal přibližuje osudy západosibiřškých Chantů, Mansijců či Něnců, jimž se nedaří vzdorovat síle peněz a ekonomických spojených s těžbou ropy a plynu. Kulturolog Martin Soukup nás přenese na Novou Guineu s otázkou, jak se vede místním komunitám v první národní chráněné oblasti Papuy-Nové Guineje. Na závěr tématu pak Joanna Eedeová v článku Léky z přírody připomíná, že pokud nebudeme chránit právo domorodých kmenů na půdu, ztratíme nejen jejich rozsáhlé znalosti léčivých rostlin, nýbrž i mnoho léků, které teprve čekají na objevení.
Naďa Johanisová si tentokrát pro seriál Ekonomičtí disidenti vybrala zapomínaného i znovuobjevovaného Karla Marxe. V Sociálních světech Jana Kellera se dozvíme, komu všemu ne/pomáhá pomocná elita politiků, manažerů a mediálních celebrit. Volný seriál praktických eko-rad pokračuje přeletem nad emisními kalkulačkami, s jejichž pomocí Veronika Fišerová srovnávala, nakolik ekologické jsou cesty vlakem, autem, autobusem nebo letadlem. V pravidelné reportáži tentokrát Zuzana Vlasatá zajela do valašské Tiché, kde dostala od místního podivína Pavla Knebla hrábě do ruky a vyslechla si jeho základní teze „primitivní ekologie“.
Sekce Drobnohled přináší ohlédnutí za posledním děním na solární frontě; Karel Polanecký s Martinem Mikeskou dokládají, proč se České republice – mediální bouři navzdory – budou solární elektrárny hodit. Ředitel Hnutí DUHA Petr Machálek se v komentáři Co jste nám to naDrobili? zamýšlí nad ekologickou perspektivou nové české vlády. Po půldruhém roce si 7.G všímá fenoménu greenwashingu neboli pouhého natírání věcí nazeleno – Ondřej Rešl při něm přistihuje firmy BP, McDonald´s nebo Procter & Gamble. Lidskoprávní náklady výstavby plynovodu Nabucco. „strategicky“ přehlížené evropskými elitami, následně ozřejmuje Greig Aitken z organizace CEE Bankwatch Network. A visegradské okénko vyplnila rekapitulace pětiletého boje o podobu Tater po ničivé vichřici z pera Ľubici Trubíniové.
Zkrátka nepřijdou ani ctitelé a ctitelky kulturních děl: Kateřina Rezková sleduje osudy knižního hrdiny Tobiáše Lolnesse ve stejnojmenném ekologickém podobenství Timothéea de Fombellea; Petr Švec se zamýšlí nad čerstvě přeloženou sbírkou básníka Garyho Snydera Nebezpečí na vrcholcích; Jan Miessler komentuje dokumentární film The Cove zachycující masakrování delfínů japonským rybáři, Bohuslav Binka pak knihu Climate cover-up Jamese Hoggana, mapující finty popíračů globálních změn klimatu. Stopy automobilismu ve výtvarném umění na konci Kulturní Zahrady vysledovala Lenka Kukurová.
V závěrečném profilovém rozhovoru malíř a kompostér Vladimír Kokolia vysvětluje, jaký zaujmout základní postoj (nejen) před plátnem nebo z čeho vyvěrá jeho ekologické povědomí: „Zvířata nezabíjím možná proto, že to by byl důkaz, že existuju. V hlavě mám hromady odpadu, ze kterého tahám matroš pro své kreslení, sebenesmyslnější myšlenku recykluju.“
Úspěšné recyklace přeje redakce Sedmé generace.
Přečíst vybrané texty z čísla a vyplnit kvíz o předplatné 7.G můžete na www.sedmagenerace.cz.
Jelikož se jedním z klíčových slov letošního roku stal Avatar, v hlavním tématu nového čísla 7.G jsme se porozhlédli, kde a jak se vede nerovný boj o náš pozemský blahobyt. Dokumentarista Viliam Poltikovič v rozhovoru sděluje zážitky z cesty k indiánským kmenům na území Peru, čelícím tlakům těžařských firem a limské vlády. Kulturní antropolog Tomáš Boukal přibližuje osudy západosibiřškých Chantů, Mansijců či Něnců, jimž se nedaří vzdorovat síle peněz a ekonomických spojených s těžbou ropy a plynu. Kulturolog Martin Soukup nás přenese na Novou Guineu s otázkou, jak se vede místním komunitám v první národní chráněné oblasti Papuy-Nové Guineje. Na závěr tématu pak Joanna Eedeová v článku Léky z přírody připomíná, že pokud nebudeme chránit právo domorodých kmenů na půdu, ztratíme nejen jejich rozsáhlé znalosti léčivých rostlin, nýbrž i mnoho léků, které teprve čekají na objevení.
Naďa Johanisová si tentokrát pro seriál Ekonomičtí disidenti vybrala zapomínaného i znovuobjevovaného Karla Marxe. V Sociálních světech Jana Kellera se dozvíme, komu všemu ne/pomáhá pomocná elita politiků, manažerů a mediálních celebrit. Volný seriál praktických eko-rad pokračuje přeletem nad emisními kalkulačkami, s jejichž pomocí Veronika Fišerová srovnávala, nakolik ekologické jsou cesty vlakem, autem, autobusem nebo letadlem. V pravidelné reportáži tentokrát Zuzana Vlasatá zajela do valašské Tiché, kde dostala od místního podivína Pavla Knebla hrábě do ruky a vyslechla si jeho základní teze „primitivní ekologie“.
Sekce Drobnohled přináší ohlédnutí za posledním děním na solární frontě; Karel Polanecký s Martinem Mikeskou dokládají, proč se České republice – mediální bouři navzdory – budou solární elektrárny hodit. Ředitel Hnutí DUHA Petr Machálek se v komentáři Co jste nám to naDrobili? zamýšlí nad ekologickou perspektivou nové české vlády. Po půldruhém roce si 7.G všímá fenoménu greenwashingu neboli pouhého natírání věcí nazeleno – Ondřej Rešl při něm přistihuje firmy BP, McDonald´s nebo Procter & Gamble. Lidskoprávní náklady výstavby plynovodu Nabucco. „strategicky“ přehlížené evropskými elitami, následně ozřejmuje Greig Aitken z organizace CEE Bankwatch Network. A visegradské okénko vyplnila rekapitulace pětiletého boje o podobu Tater po ničivé vichřici z pera Ľubici Trubíniové.
Zkrátka nepřijdou ani ctitelé a ctitelky kulturních děl: Kateřina Rezková sleduje osudy knižního hrdiny Tobiáše Lolnesse ve stejnojmenném ekologickém podobenství Timothéea de Fombellea; Petr Švec se zamýšlí nad čerstvě přeloženou sbírkou básníka Garyho Snydera Nebezpečí na vrcholcích; Jan Miessler komentuje dokumentární film The Cove zachycující masakrování delfínů japonským rybáři, Bohuslav Binka pak knihu Climate cover-up Jamese Hoggana, mapující finty popíračů globálních změn klimatu. Stopy automobilismu ve výtvarném umění na konci Kulturní Zahrady vysledovala Lenka Kukurová.
V závěrečném profilovém rozhovoru malíř a kompostér Vladimír Kokolia vysvětluje, jaký zaujmout základní postoj (nejen) před plátnem nebo z čeho vyvěrá jeho ekologické povědomí: „Zvířata nezabíjím možná proto, že to by byl důkaz, že existuju. V hlavě mám hromady odpadu, ze kterého tahám matroš pro své kreslení, sebenesmyslnější myšlenku recykluju.“
Úspěšné recyklace přeje redakce Sedmé generace.
Přečíst vybrané texty z čísla a vyplnit kvíz o předplatné 7.G můžete na www.sedmagenerace.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
