PR článek
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
V uplynulých dvou letech se zapojilo se na několik desítek jednotlivců napříč regionem. Z obcí na Podbrněnsku zejména Židlochovice, Pohořelice, Loděnice, Troskotovice, Syrovice, Božice, Dolní Dunajovice, Ořechov, Podivín. Farmy ve Stupešicích na Znojemsku, a farma ve Velkých Hostěrádkách, Sonnentor, vinařství Válka v Nosislavi a několik dalších farem a producentů z Podbrněnska a okolí.
Jaký je vlastně závěr tohoto projektu, co se povedlo a co zůstalo prozatím nedořešené?
Závěr bych řekl, že je velkým finále. Projekt oslovuje čím dál více aktérů a dává smysl producentům, zpracovatelům i samosprávám, zejména v Jihomoravském kraji, ale také napříč Českou republikou. V aktivitách budeme dále pokračovat, ať už půjde o mapování produkce na celém území Jihomoravského kraje a spolupráci s Místními akčními skupinami (MAS) v Jihomoravském kraji. Velkou výzvou je zapojení veřejného stravování a vytvoření distribučního řetězce. Co se v tuto chvíli zatím nepodařilo, je výraznější zvýšení podílu ekologického zemědělství a odbytu bio produkce. Nicméně dva roky jsou velmi krátká doba, aby toho bylo docíleno. Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let.
V čem vidíte asi největší překážky pro plnou realizaci vize vytvoření BIO regionu?
Problematické téma je množství produkce, ať už regionální, tak také té ekologické. V České republice obecně hospodaří velmi nízký počet ekologických zemědělců na orné půdě. V případě zvýšení zájmu veřejnosti nebo zapojení veřejného stravování by chyběli producenti, kteří by naplnili zájem odběratelů.
Na druhou stranu tu zemědělci pro svou bio produkci nemají dostatečnou jistotu odbytu. Chybí zpracovny a neexistuje distribuční řetězec pro regionální odbyt, který jim bude sloužit jako kanál směrem ke spotřebitelům.
K jakému výsledku jste dospěli na Podbrněnsku a k jakému na Tišnovsku?
Na Tišnovsku jsme dospěli k tomu, že na úrovni zapojení zejména regionálních producentů a pro budování distribučního řetězce je nezbytné zapojení většího území s větším objemem produkce. Na Podbrněnsku jsme pak narazili na skutečnost, že zdejší ekologická produkce není dostačující vzhledem k poptávce. V obou případech je zájem o propojování producentů i spotřebitelů a zároveň o zvětšení území BIO regionu na krajskou úroveň.
Jak vnímáte budoucnost BIO regionů v Evropské unii?
V zemích unie sílí zájem o kvalitní a lokální produkci, zejména produkci biopotravin. Nicméně je neustále potřeba veřejnost vzdělávat a informovat o tom, co stojí za produkcí lokálních potravin a jaký to má přínos pro rozvoj regionů. Řada oblastí v EU se začíná zajímat o potravinovou bezpečnost a vytváření strategií, které posílí význam regionální produkce a spotřeby. Nedílnou součástí je zapojení turismu (agroturistiky a podpory místní ekonomiky).
Jaké budou další kroky, budete nějak dál pokračovat? Budete pilotovat podobnou myšlenku i jinde?
Pokračovat bychom chtěli na území Jihomoravského kraje. Zde počítáme s rozšířením území z Tišnovska a Podbrněnska do Brněnské metropolitní oblasti i s možným dalším přesahem. Zároveň chceme téma řešit i v rámci celé ČR. Nutností je vybudování distribučního řetězce a podpora tématu ze strany státu. Významnou roli hrají regionální koordinátoři, kteří umožní spolupráci mezi jednotlivými aktéry a osvětu směrem ke spotřebitelům. Pro další rozvoj je zapotřebí dlouhodobá podpora konceptu a jeho rozšiřování, zvýšení objemu produkce i odbytu, včetně veřejného stravování.
Potřebujeme ještě několik let, abychom vytvořili skutečně fungující model BIO regionu, jak jej známe ze západní a jižní Evropy. Věřím, že v ČR na to podmínky máme. Jen jsme na začátku budování tohoto konceptu v jiné pozici, než jak tomu bylo v zahraničí.
Článek připravila Klára Hrdá na podporu ekologického zemědělství v Živém regionu Podbrněnsko, který je podpořen Norskem prostřednictvím Norských fondů. Více o Živém regionu se dočtete zde: https://zivy-region.cz/podbrnensko/.
reklama