https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/PR-bio-region-v-ceske-republice-jsme-na-zacatku-cesty-ktera-i-v-zahranici-trva-deset-a-vice-let
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

PR článek

BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let

25.4.2024 12:30
Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
Foto | Ester Dobiášová
Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
 
Projekt Živý region měl za cíl oslovit různé aktéry v rámci cílových regionů. Kolik obcí, organizací či jednotlivců se zapojilo?

V uplynulých dvou letech se zapojilo se na několik desítek jednotlivců napříč regionem. Z obcí na Podbrněnsku zejména Židlochovice, Pohořelice, Loděnice, Troskotovice, Syrovice, Božice, Dolní Dunajovice, Ořechov, Podivín. Farmy ve Stupešicích na Znojemsku, a farma ve Velkých Hostěrádkách, Sonnentor, vinařství Válka v Nosislavi a několik dalších farem a producentů z Podbrněnska a okolí.

Příprava podílů bio zeleniny přímo pro koncové spotřebitele v systému komunitou podporovaného zemědělství.
Příprava podílů bio zeleniny přímo pro koncové spotřebitele v systému komunitou podporovaného zemědělství.

Jaký je vlastně závěr tohoto projektu, co se povedlo a co zůstalo prozatím nedořešené?

Závěr bych řekl, že je velkým finále. Projekt oslovuje čím dál více aktérů a dává smysl producentům, zpracovatelům i samosprávám, zejména v Jihomoravském kraji, ale také napříč Českou republikou. V aktivitách budeme dále pokračovat, ať už půjde o mapování produkce na celém území Jihomoravského kraje a spolupráci s Místními akčními skupinami (MAS) v Jihomoravském kraji. Velkou výzvou je zapojení veřejného stravování a vytvoření distribučního řetězce. Co se v tuto chvíli zatím nepodařilo, je výraznější zvýšení podílu ekologického zemědělství a odbytu bio produkce. Nicméně dva roky jsou velmi krátká doba, aby toho bylo docíleno. Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let.

Pohled na Ekofarmu Pro-bio ve Velkých Hostěrádkách, kde se daří postupně převádět zemědělské pozemky do režimu ekologického zemědělství.
Pohled na Ekofarmu Pro-bio ve Velkých Hostěrádkách, kde se daří postupně převádět zemědělské pozemky do režimu ekologického zemědělství.

V čem vidíte asi největší překážky pro plnou realizaci vize vytvoření BIO regionu?

Problematické téma je množství produkce, ať už regionální, tak také té ekologické. V České republice obecně hospodaří velmi nízký počet ekologických zemědělců na orné půdě. V případě zvýšení zájmu veřejnosti nebo zapojení veřejného stravování by chyběli producenti, kteří by naplnili zájem odběratelů.

Na druhou stranu tu zemědělci pro svou bio produkci nemají dostatečnou jistotu odbytu. Chybí zpracovny a neexistuje distribuční řetězec pro regionální odbyt, který jim bude sloužit jako kanál směrem ke spotřebitelům.

Studentka Farmářské školy se připravuje na vstup do zemědělství  v rámci praxe na jedné z ekologicky hospodařících farem.
Studentka Farmářské školy se připravuje na vstup do zemědělství v rámci praxe na jedné z ekologicky hospodařících farem.

K jakému výsledku jste dospěli na Podbrněnsku a k jakému na Tišnovsku?

Na Tišnovsku jsme dospěli k tomu, že na úrovni zapojení zejména regionálních producentů a pro budování distribučního řetězce je nezbytné zapojení většího území s větším objemem produkce. Na Podbrněnsku jsme pak narazili na skutečnost, že zdejší ekologická produkce není dostačující vzhledem k poptávce. V obou případech je zájem o propojování producentů i spotřebitelů a zároveň o zvětšení území BIO regionu na krajskou úroveň.

Jak vnímáte budoucnost BIO regionů v Evropské unii?

V zemích unie sílí zájem o kvalitní a lokální produkci, zejména produkci biopotravin. Nicméně je neustále potřeba veřejnost vzdělávat a informovat o tom, co stojí za produkcí lokálních potravin a jaký to má přínos pro rozvoj regionů. Řada oblastí v EU se začíná zajímat o potravinovou bezpečnost a vytváření strategií, které posílí význam regionální produkce a spotřeby. Nedílnou součástí je zapojení turismu (agroturistiky a podpory místní ekonomiky).

Dobro-družný statek v obci Stupešice na Znojemsku nabízí nejen zeleninu, ...
Dobro-družný statek v obci Stupešice na Znojemsku nabízí nejen zeleninu, ...

Jaké budou další kroky, budete nějak dál pokračovat? Budete pilotovat podobnou myšlenku i jinde?

Pokračovat bychom chtěli na území Jihomoravského kraje. Zde počítáme s rozšířením území z Tišnovska a Podbrněnska do Brněnské metropolitní oblasti i s možným dalším přesahem. Zároveň chceme téma řešit i v rámci celé ČR. Nutností je vybudování distribučního řetězce a podpora tématu ze strany státu. Významnou roli hrají regionální koordinátoři, kteří umožní spolupráci mezi jednotlivými aktéry a osvětu směrem ke spotřebitelům. Pro další rozvoj je zapotřebí dlouhodobá podpora konceptu a jeho rozšiřování, zvýšení objemu produkce i odbytu, včetně veřejného stravování.

... ale i ubytování přímo na farmě.
... ale i ubytování přímo na farmě.

Potřebujeme ještě několik let, abychom vytvořili skutečně fungující model BIO regionu, jak jej známe ze západní a jižní Evropy. Věřím, že v ČR na to podmínky máme. Jen jsme na začátku budování tohoto konceptu v jiné pozici, než jak tomu bylo v zahraničí.

Článek připravila Klára Hrdá na podporu ekologického zemědělství v Živém regionu Podbrněnsko, který je podpořen Norskem prostřednictvím Norských fondů. Více o Živém regionu se dočtete zde: https://zivy-region.cz/podbrnensko/.


reklama

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist