PR článek
Chůze funguje téměř jako všelék. Vykročte vstříc lepším zítřkům
Cílem Výzvy 10 000 kroků je povzbudit k pohybu, ale také zlepšit prostředí v našich městech a obcích, aby byla přívětivější a bezpečnější. Výzva začíná 1. října. Zapojit se mohou lidé nejen z České republiky, ale taky ze Slovenska. Účastnit se mohou jednotlivci, ale i týmy, města, firmy nebo školy. Výzva se koná dvakrát ročně, v říjnu a dubnu. První kolo výzvy probíhalo během pandemie Covid-19.
Jeho cílem bylo podpořit rizikové skupiny, což se doteď projevuje ve speciálně upraveném bodování. To je nastavené tak, aby se lidé s vyšším věkem a BMI vyrovnali ostatním. „Podzimní čas je ideální pro splnění výzvy 10 000 kroků. Můžete vyjít do přírody, na výlety s rodinou nebo s kamarády, a ještě udělat něco pro své zdraví. Vždyť pohyb na čerstvém vzduchu bude pozitivně působit nejen na Váš pohybový aparát, ale také na kardiovaskulární systém a duševní zdraví,“ podotýká lékař Českého atletického svazu a ambasador Výzvy 10 000 kroků MUDr. Michael Lujc.
Pro naše zdraví není důležitá ani tak nachozená vzdálenost, ale hlavně pravidelnost. K ní účastníkům napomáhá osobní výzva – účastníci si nastaví svůj vlastní cíl, kolik kroků se budou snažit každý den výzvy ujít. Výzva 10 000 kroků usiluje o navrácení pohybu do běžného dne. K tomu napomáhá i osobní výzva, neboť vytvoření návyku trvá stejně jako výzva jeden měsíc.
„Výzva je motivací i do dalších dnů, protože zjistíte, že je vám fajn. Předtím jsem jezdil všude autem a chodil jsem minimálně. Výzva vás přinutí se rozhýbat a pak už to je tak trochu zvyk,“ přibližuje účastník výzvy Pavel Klásek, který celoživotně bojuje s nadváhou. Během výzvy se vždy cítí fyzicky silnější a shodí několik kilogramů. „Chůze v přírodě má samozřejmě skvělý vliv taky na psychiku, náladu a odolnost,“ dodává pan Klásek.
I když může být někdy těžké se překonat a jít na procházku, když jsme unavení, stojí za to sebrat zbytky sil a vydat se ven. Našemu psychickému zdraví pomůže běh, rychlá, ale i pomalá chůze.
„Pomalá chůze nám umožňuje vnímat krajinu okolo sebe. Když malinko přidáme, jdeme naproti třídění myšlenek v naší hlavě a běh už nám i díky hormonům přináší radost. Pokud nám nejsou cizí úzkosti a deprese, zejména ty sezónní, dokáže nás pravidelná svižnější chůze s kulisou přírody podržet, abychom zimu zvládli bez velkých propadů,“ říká terapeutka Alena Wehle.
Kromě dopadů na nás samotné má chůze ale i pozitivní vliv na prostor kolem nás. S větším počtem chodců je v obci méně aut, což je nejen ohleduplné vůči životnímu prostředí, ale také život na takovém místě je příjemnější, a to nejen pro chodce. „Při chůzi po městě poznáte krásy a zákoutí, která z auta nikdy nebudete vnímat. Je třeba jít vzorem, aby občané viděli, že výzva není jen nějaké prázdné gesto,“ myslí si místostarosta Pelhřimova Zdeněk Jaroš, jehož město se stejně jako on sám výzvy účastní.
„Veřejný prostor je nádoba omezeného obsahu a je jen naší volbou, jaký způsob jejího využití upřednostníme. Kdo má auto, přemýšlí, kde ho zaparkovat. Ale není to ten stejný člověk, který se i rád projde? Nepotřebuje raději lavičku, zeleň nebo bezpečný chodník? O chůzi můžeme mluvit hodiny, ale i tento druh dopravy potřebuje svůj prostor,“ uzavírá Jaroslav Martinek, jednatel organizace Partnerství pro městskou mobilitu, která Výzvu 10 000 kroků pořádá.
Podrobné informace o Výzvě 10 000 kroků
Celorepubliková výzva snažící se o znovunavrácení chůze do života jako běžného způsobu dopravy na krátké vzdálenosti. Do akce se zapojilo více než 70 měst a obcí a 16 000 aktivních účastníků. Speciálně upravené bodování umožňuje účastníkům s vyšším věkem a hmotností vyrovnat se ostatním. Chůze se tak stává nejen nástrojem ke zlepšení zdraví společnosti, ale také k posílení zájmu o veřejný prostor v místě, ve kterém účastníci žijí. Akce probíhá dvakrát ročně v dubnu a říjnu.Výzvu pořádá Partnerství pro městskou mobilitu ve spolupráci s českými a slovenskými městy. Více informací najdete na www.desettisickroku.cz.
reklama