Čtení na léto – nové číslo časopisu Ochrana přírody

Obálku zdobí fotografie reliktního boru v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Není to náhoda, tato CHKO si letos připomíná padesát let od vyhlášení. To, co pro přírodu Kokořínska znamenalo ustanovení chráněnou krajinnou oblastí, shrnuje ve svém článku Ladislav Pořízek. Za hlavní výzvu do budoucna pak považuje především plošné vysychání krajiny. AOPK ČR proto připravuje rozsáhlou revitalizaci Jestřebských slatin včetně koryta Robečského potoka.

V rubrice Péče o přírodu a krajinu se dočtete, k čemu slouží studie systému sídelní zeleně. Mají v zastavěném území vytvořit propojený a funkční systém zelených ploch, který je provázán i s okolní krajinou. Takový dokument mimo jiné pomáhá efektivně obhájit investice do zeleně před zastupiteli i veřejností.

Pavel Pešout se zamýšlí nad tím, zda má stát vlastnit chráněná území. I když se jedná o ekonomicky náročnou formu ochrany přírody, v mnoha případech jde o nejefektivnější nástroj. Platí to však zejména v případě, kdy jsou příslušné k nakládání s majetkem státu přímo státní organizace ochrany přírody.

Hned dva články se věnují lesnímu hospodaření. Integrovaný projekt LIFE Jedna příroda měl mimo jiné ověřit, co by v současných podmínkách znamenal návrat k jeho tradičním formám, jako je pařezení, vyhrabávání padanky či lesní pastva. Nešlo jen o samotné provedení zásahů, cílem bylo také zjistit, jak náročná je příprava lokalit, jaké jsou náklady a možná rizika. Rozhodně nejde o univerzální recept pro všechny lesy, ale o rozšíření nástrojů, které má ochrana přírody a lesní hospodáři k dispozici. Konkrétní zkušenosti s lesní pastvou pod Brníkem v Českém středohoří pak shrnuje článek Jakuba Kyseloviče.

Kateřina Hanzalíková popisuje rizika používání antikoagulačních rodenticidů a konstatuje, že se ve složitém systému potravního řetězce jedná o velmi nevyzpytatelné látky a v predikci jejich účinků na ekosystém máme stále mezery.

Integrovaný projekt LIFE Jedna příroda se věnoval i komunikaci, zejména s vlastníky a hospodáři. Zkušenosti a doporučení jsou shrnuty v článku Osvědčené komunikační postupy v ochraně přírody.

Průzkum veřejného mínění, který probíhal v národním parku Šumava, se zaměřoval na to, jak lidé vnímají na Šumavě velké obratlovce a soužití s nimi. Ukázalo se, že lidé mají obecně o zvířata velký zájem, jednoznačným favoritem je pak rys ostrovid.

Do tajů financování ochrany přírody prostřednictvím evropských fondů čtenáře zasvětí rozhovor s Janem Křížem, vrchním ředitelem sekce ekonomiky životního prostředí na MŽP.

A článek v rubrice Mezinárodní ochrana přírody se věnuje zonaci slovenských národních parků.

Všechny články i starší čísla časopisu jsou k dispozici na https://www.casopis.ochranaprirody.cz/

Přejeme zajímavé čtení

---

reklama

---