PR článek
Přírodu už nestačí chránit, potřebujeme ji obnovovat. To je cílem Česka i všech unijních států, které teď připravují vlastní „manuál“
„V dnešní době, kdy nás sužují povodně, sucha a požáry, musíme chránit naši přírodu a zvýšit její biodiverzitu v místech, kde se z ní vytratila. To zajistí zdravou přírodu a bezpečnou budoucnost pro naše děti v celé Evropě. Adaptovat naši krajinu na změnu klimatu již nelze bez její obnovy,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Jde o naprosto nezbytný krok, který pomůže v boji proti úbytku biologické rozmanitosti. Nemůžeme už přírodu pouze chránit, ale je nutné ji i obnovovat. Ať už se to týká našich polí, luk, lesů, ale také potoků, řek nebo jezer. Za posledních 20 let jsme sice jako členská země EU ušli obrovský kus cesty, zlepšila se kvalita vody i ovzduší, ale je potřeba v našem úsilí pokračovat,“ dodal ministr.
Přečtěte si také |
Ohrožené druhy se dočkají efektivnější ochrany. MŽP připravilo novelu zákona o ochraně přírody a krajinyCílem přijatého nařízení je dosáhnout dlouhodobé a udržitelné obnovy biologicky rozmanitých suchozemských a mořských území a skrze obnovu přispět ke zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Nařízení pomůže EU plnit její mezinárodní závazky v oblasti životního prostředí a obnovit evropskou přírodu. Podle Evropské komise je totiž v současnosti 80 procent všech přírodních stanovišť a 70 procent půdy na území EU ve špatném stavu. Je nutné reagovat na naléhavé potřeby, které přináší kolaps biologické rozmanitosti v Evropě, a také umožnit Evropské unii splnit své mezinárodní úmluvy.
Obnova evropské přírody
Evropské země zavedou do roku 2030 opatření na obnovu u alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí v EU a do roku 2050 u všech ekosystémů, které potřebují obnovit. V nařízení jsou stanoveny konkrétní právně závazné a měřitelné cíle s danými časovými horizonty a ustanovení na obnovu přírody v každém z uvedených ekosystémů. Působnost nařízení se vztahuje na obnovu přírodních stanovišť, mořských ekosystémů, podporu volně tekoucích řek, městské zeleně, zlepšení stavu populací opylovačů a obnovu lesních a zemědělských ekosystémů. Nařízení o obnově přírody ponechává členským státům flexibilitu a odpovědnost, konkrétní způsob naplňování cílů v České republice stanoví Národní plán na obnovu přírody. Během přípravy tohoto plánu proběhne také diskuze o prioritách, výběru a podobě opatření, která budou reflektovat fakt, že obnova přírody napříč ekosystémy je průřezovým tématem s odezvou v řadě odvětví.Více motýlů na loukách a ptáků v lesích
Výsledky zavedených opatření, zaměřených na zvýšení biologické rozmanitosti zemědělských a lesních ekosystémů budou kontinuálně sledovány. U zemědělských oblastí se bude zlepšení vyhodnocovat na základě zvyšování hodnot dvou z těchto tří ukazatelů: populace motýlů v travních porostech, zásoba organického uhlíku v minerální složce orné půdy a podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí. Členské státy dále zavedou opatření zaměřená na obnovu odvodněných rašelinišť. Klíčové je rovněž zvýšení populace lesních ptáků a ptáků v zemědělské krajině. U sídelních ekosystémů je cílem, aby do konce roku 2030 nedošlo k žádné čisté ztrátě sídelní zeleně a korunového zápoje. Do roku 2030 přijmou členské státy opatření k odstranění umělých překážek propojení povrchových vod s cílem obnovit nejméně 25 000 km volně tekoucích řek. Zastřešujícím a průřezovým cílem nařízení na úrovni EU je výsadba nejméně tří miliard dalších stromů do roku 2030. Podle nových pravidel budou členské státy dopředu plánovat a Evropské komisi pravidelně předkládat národní plány na obnovu přírody, v nichž bude uvedeno, jak dané cíle splní. Musí také monitorovat svůj pokrok a podávat o něm zprávy, a to na základě celounijních ukazatelů biologické rozmanitosti. Do roku 2033 Komise přezkoumá uplatňování nařízení a jeho dopady na odvětví zemědělství, rybolovu a lesnictví, jakož i jeho širší socioekonomické dopady.Dva roky na přípravu
Ministerstvo životního prostření vytvořilo k tvorbě národního plánu pět tematických expertních skupin podle jednotlivých článků nařízení, ve kterých budou zapojeni jak zástupci dotčených resortů, tak zástupci profesních organizací, akademické a občanské sféry i další odborníci. Celkem se jedná o zhruba 90 různých subjektů. Diskuse o obsahu národního plánu a výběru konkrétních opatření budou hlavní náplní činnosti pracovních skupin.Přečtěte si také |
Příležitost pro uhelné regiony: Operační program Spravedlivá transformace pomáhá nastartovat kraje zatížené těžbouTypově by se mělo jednat o aktivity, které pomohou naší přírodě zotavit se z negativních zásahů, které v ní byly v minulosti provedeny. Především zlepšit její schopnost zadržovat vodu či zvyšovat její rozmanitost tak, aby lépe jako celek odolávala dopadům změny klimatu. Plánování opatření k obnově a jejich provádění by mělo vést k navracení napřímených vodních toků do jejich přirozených koryt nebo ke zlepšování druhové, prostorové a věkové struktury lesa. Jistě bude také třeba cílit na zvýšení pestrosti doposud spíš unifikované zemědělské krajiny, což umožní návrat druhů, které jsme byli zvyklí dříve vídat běžně, ale dnes je zde často marně hledáme. Taková opatření podpoří i opylovače, kteří mají důležitou roli při produkci kvalitních potravin. V neposlední řadě bude nutné hledat nástroje k podpoře a rozšíření zeleně v sídlech, která nám pomáhá vyrovnat se s horkem.
„Česká republika a všechny členské země EU mají nyní dva roky na přípravu Národního plánu na obnovu přírody. My máme oproti jiným státům tu výhodu, že jsme s přípravou implementace nařízení začali již před jeho schválením, zároveň disponujeme kvalitní datovou základnou a aktivity na obnovu přírody mají v naší zemi silnou tradici,“ doplnil ministr Hladík.
reklama