PR článek
Štěpán Ledvina ze společnosti Tetra Pak: Recyklace nápojových kartonů má v Česku velký potenciál
Nápojový karton je speciální obal navržený tak, aby udržel svůj obsah co možná nejvíce chráněný před vnějšími vlivy, což zaručí dlouhou čerstvost a bezpečnost výrobku.
Obvykle se skládá ze tří vrstev. Přibližně z 70 % z papíru, který pochází z udržitelných zdrojů a má rovněž FSC certifikaci. Zbytek tvoří plastová fólie a vrstva hliníku tenčí než lidský vlas.
Jaké jsou výhody nápojového kartonu?
Výhod má nápojový karton hned několik. Zaprvé je to již zmíněná schopnost uchovávat potraviny. Díky hliníkové vrstvě, která nepropouští světlo ani vzduch, vydrží obsah dlouho trvanlivý. Proto nemusíme například trvanlivé mléko uchovávat před otevřením v lednici.
Nápojový karton je zároveň velmi lehký a skladný, což šetří místo i palivo při jeho skladování a transportu.
Třetí velké plus je pak udržitelnost. Ta částečně souvisí s logistickou efektivitou, ale i s tím, že díky papíru je nápojový karton i obnovitelný. Když vezmeme v potaz celý životní cyklus, mají nápojové kartony vůbec nejnižší uhlíkovou stopu ve srovnání s dalšími dostupnými nápojovými obaly.
Ohledně recyklovatelnosti však mohou mezi lidmi panovat pochybnosti. Jak sám říkáte, nápojový karton je vyroben z kombinace tří různých materiálů. Lze ho vůbec efektivně recyklovat?
Možná to tak na první pohled nemusí vypadat, ale recyklovatelnost nápojových kartonů je ve skutečnosti výborná. Jsou totiž z větší části vyrobeny z velmi kvalitního papíru, který je velmi ceněnou surovinou. Nápojové kartony se umístí do nádoby s vířící vodou, kde papírová vlákna nasají vodu a oddělí se. Získaný papír může být využit například k výrobě papírových krabic nebo hygienických kapesníčků.
Po oddělení papíru z nápojového kartonu zbude polyetylen a hliník, které takto dohromady nazýváme “PolyAl”. Využití tohoto „zbytku“ bylo dříve považováno za problematické. Dnes se však již situace dramaticky zlepšila a PolyAl se recykluje a dále využívá.
Na jeho využití se u nás zaměřuje například česká společnost Plastigram, která má linku v Sokolově ale nově i v Polsku. Tato firma vyvinula efektivní technologii oddělení a zpracování PolyAl, který jinak často zbytečně končil ve spalovnách či na skládce. Ze zbytků nápojových kartonů je Plastigram schopen vedle hliníkového prášku vyrábět i LDPE neboli nízkohustotní polyethylen. Jedná se o plastový granulát, který se pak využívá pro výrobu produktů například ve stavebnictví.
Takže můj nápojový karton od mléka nebo od džusu může skončit jako součást něčího domu?
Ano, zní to možná zvláštně, ale je to tak. Výrobky z LDPE, které se vyznačují trvanlivostí, houževnatostí a odolností vůči vlhkosti, skutečně nacházejí své využití v podobě fólií či střešních a podlahových krytin. Existuje dokonce ambice, že by materiály z PolyAl mohly časem posloužit jako náhrada PVC, které obsahuje nebezpečná změkčovadla a chlorované sloučeniny, jež představují riziko pro zdraví i životní prostředí.
Existují i další využití?
Samozřejmě, je toho opravdu hodně. Z PolyAl lze vyrábět třeba nábytek, elektroniku či součástky pro automobilový průmysl. Materiál Lapolen Ecotek od společnosti Lapo Compound je například součástí interiéru automobilu Fiat Grande Panda. Váš nápojový karton od mléka, který vytřídíte, s vámi tedy klidně může strávit dlouhá léta na silnicích, aniž byste to vůbec tušili.
Jak velká část použitých nápojových kartonů se takto využije?
V Evropě se recykluje okolo 50 % nápojových kartonů, v Česku zatím asi jen 20 %.
To je poměrně málo vzhledem k tomu, že se Češi řadí mezi nejpilnější třídiče odpadu v Evropě.
Ano, v chování veřejnosti u nás skutečně problém není, což se dlouhodobě ukazuje i v nejrůznějších průzkumech.
Hlavní brzdou je u nás chybějící legislativa. V některých jiných evropských zemích, které jsou v recyklování nápojových kartonů na špici, existují v této oblasti legislativní povinnosti a cíle. Z pohledu českých zákonů však nápojový karton vůbec neexistuje. Legislativa zde rozlišuje jednotlivé materiály jako papír, plast nebo hliník, ale nápojový karton jako samostatnou kategorii nikoli. Výrobci tedy nemají povinnost nápojové kartony recyklovat. Pokud uvedou na trh nápojový karton, můžou splnit svoji legislativní povinnost zpětného odběru například sběrem papírové krabice, plastového pytlíku a hliníkové fólie od čokolády.
Na evropské úrovni přitom již existuje Nařízení o obalech a obalových odpadech neboli PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation), jehož cílem je snížit množství obalového odpadu, podporovat oběhové hospodářství, zvyšovat udržitelnost a zavést jednotná pravidla pro obaly v EU. Mimo jiné obsahuje tato směrnice i cíle v oblasti opětovného využití, a to i u nápojových kartonů.
My v rámci české legislativy usilujeme dlouhodobě o to, aby došlo v tomto ohledu k pokroku a byly u nás stanoveny závazné cíle recyklace nápojových kartonů stejně jako u jiných materiálů. Jednalo by se o prvotní krok, který by v následujících letech stimuloval investice a posunul by recyklaci nápojových kartonů dopředu.
Co infrastruktura, je u nás dostatečná?
Česká infrastruktura patří mezi nejlepší v Evropě. Projevuje se to již na úrovni třídění, kdy podle našich dat čtyři pětiny Čechů deklarují, že nápojové kartony třídí. K tomu potřebujete, aby bylo tyto obaly kde třídit, a aby lidé byli edukováni. V tomto jsme opravdu velmi vyspělou zemí.
Co se týče zpracování těch vytříděných nápojových kartonů, je pravda, že většinu z nich zpracovávají závody v zahraničí, kde existují vyšší kapacity. Je to dáno tím, že ten celkový objem u nás není tak velký, aby se firmám vyplatilo do zpracování nápojových kartonů investovat.
Kde se nápojové kartony z Česka zpracovávají?
Jedno z největších evropských center se nachází v Polsku. Společně se společností Stora Enso jsme do něj investovali 29 milionů EUR a zvládne zpracovat 50 000 tun nápojových kartonů ročně. Celé Polsko mělo předtím kapacitu pouhých 25 000 tun nápojových kartonů za rok, takže se jedná o skutečně zásadní posílení. Těžit z toho pak mohou právě i okolní země včetně Česka, které tam své nápojové kartony vozí.
Jak je to vlastně s tříděním? Lidé jsou často zmatení a nevědí, kam mohou nápojové kartony házet.
Máte pravdu, že nápojové kartony v Česku nejsou sbírány jednotně, což je taková naše lokální specialita. Někde patří do oranžových kontejnerů, jinde do žlutých, a občas se dávají spolu s papírem i do modrých. Tato nejednotnost je dána historicky, jelikož před těmi přibližně dvaceti lety, kdy se se sběrem začínalo, infrastruktura nebyla tak rozvinutá, a každá obec proto měla jinou třídičku.
S tím, jak se vše postupně modernizuje, očekáváme posun k multikomoditnímu sběru, kdy se nápojové kartony sbírají například společně s plastem či kovy. U nás je to mnohdy novinka, ale v zemích, které jsou v recyklaci nápojových kartonů na špici, se jedná o běžnou záležitost. Tímto směrem se již nedávno vydala například i Praha, a to díky nové automatické třídící lince. Tam, kde multikomoditní sběr probíhá, by podle mě bylo vhodné výraznější a srozumitelnější značení, protože na to lidé mnohdy nejsou zvyklí.
Celkově vzato by určitě bylo žádoucí, aby kromě přijetí relevantní legislativy došlo i ke sjednocení sběru v celé republice. Tyto dvě změny by míru sběru a recyklace nápojových kartonů u nás nepochybně zvýšily.
Jakou roli může hrát PolyAl při dosahování evropských recyklačních cílů?
Od letošního roku platí na úrovni Evropské unie Nařízení o obalech a obalových odpadech, jehož cílem je řešit rostoucí objemy plastového odpadu se zaměřením na obalový materiál a podporovat oběhové hospodářství. Právě ve zvýšení recyklace PolyAl vidíme v Česku i dalších zemích vzhledem k současným rezervám obrovský potenciál, jak pomoci těchto cílů dosáhnout.
Jak vidíte budoucnost recyklace nápojových kartonů v Česku?
Do budoucnosti hledím s velkým optimismem. Mám pocit, že v průběhu minulých let se nám podařilo opravdu prohloubit chápání problematiky recyklace nápojových kartonů jak u lidí v soukromém sektoru, tak ve veřejné sféře. Hodně nám přitom pomáhají příklady dobré praxe ze zahraničí. Navíc se v Česku nacházíme v situaci, kdy je tu dostupná opravdu špičková infrastruktura i uvědomělá veřejnost. Stačí už tedy především dotáhnout ty legislativní změny.
Co se týče dalšího využití získaných materiálů, tak jsem již jmenoval příklady firem, s nimiž spolupracujeme, které v tomto odvětví dosáhly vysoké úrovně. Je pro nás důležité, že pomáháme rozvíjet tento byznys přímo v Česku a že se nejedná o něco, co bychom se jen snažili importovat odněkud ze zahraničí. Zároveň mohutně investujeme i v rámci celé EU – v následujících letech máme do recyklace nápojových kartonů v plánu vložit až 40 milionů EUR.
Když to tedy vezmu kolem a kolem, Česko má opravdu nejlepší předpoklady a podmínky zařadit se v recyklaci nápojových kartonů mezi Evropskou špičku. My budeme určitě toto úsilí i nadále podporovat.
reklama
