PR článek
To nejlepší z naší přírody aneb jídlem k lepšímu životnímu prostředí
To nejlepší z naší přírody – pro životní prostředí
Zahraniční potraviny musí často trávit dlouhý čas na cestách a doprava ze vzdálených míst naše životní prostředí velmi zatěžuje. Součástí projektu je také podpora zemědělců, kteří přirozeně pečují o půdu, krajinu a hospodářská zvířata s maximální ohleduplností. A myslivci s nimi svou starostlivou celoroční péčí o zvěř, přírodu a tradice drží krok.To nejlepší z naší přírody – pro kvalitu a zdraví
Proto šéfkuchaři Jaroslav a Pavel Sapíkovi, doporučují zvěřinu od nejbližšího myslivce a kvalitní potraviny od lokálních dodavatelů. Konkrétně potraviny s označením Klasa, Regionální potravina, Bio potravina, Zaručenou tradiční specialita, Chráněné označení původu, Chráněné zeměpisné označení.Zvěřina je jedním z nejzdravějších mas vůbec. Svou kvalitou může směle soupeřit s tím nejekologičtějším a nejdražším hovězím z jakékoli tuzemské produkce, na rozdíl od něj má ale zanedbatelnou uhlíkovou stopu. Zvěřina je obecně méně tučná, bez antibiotik a jiných léčiv, s vitamíny, minerálními látkami a přírodním zdrojem konjugované liniové kyseliny (CLA), která přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu.
To nejlepší z naší přírody – pro zvěřinu přímo k myslivci
Českomoravská myslivecká jednota před lety spustila webovou stránku na prodej zvěřiny přímo od myslivců www.prozverinu.cz. Teď na podzim, kdy je lovecká sezóna v plném proudu, je nabídka od myslivců opravdu pestrá a také cenově dostupná.Přečtěte si také |
Jezte zvěřinu. Je přírodní a zdravá
Nejběžnější je asi zvěřina prasete divokého, tzv. černá. Je chutnější než vepřové ze supermarketů a obsahuje méně cholesterolu. Dobře dostupná a chutná je také zvěřina srnčí. Zvěřina daňčí je oproti jelení křehčí a oproti srnčí aromatičtější. Hodí se na spoustu různých úprav, z ořezu je například fantastický guláš.
Mezi méně obvyklou řadíme zvěřinu jelení, která má nízký obsah tuku a dobrý podíl esenciálních mastných kyselin. Jemnější maso, než jelen evropský mají jeleni sika (Dybowského nebo japonský). Mezi myslivci je sičí zvěřina velice oblíbena na tatarák či svíčkovou. Ze spárkaté zvěře běžně seženete ještě zvěřinu jediné v Česku volně žijící ovce – mufloní. Ta je chuťově vynikající, podobná jehněčímu.
Z drobné zvěře se můžete setkat se zvěřinou zaječí, která je velice chutná a ceněná. Bažant je dokonce odpradávna vyhledávanou delikatesou. Podobně jako u jiné zvěřiny je ale potřeba při jeho přípravě počítat s tím, že maso je přirozeně sušší. To platí i pro zvěřinu kachní z kachny divoké, která je oproti kachně domácí méně tučná a – samozřejmě – chutnější.
Tady malá ochutnávka z kuchyně Jaroslava Sapíka
Dančí guláš s houbami a bramborové křapáče500 g dančí plece
100 g sádla (Milovecké škvařené sádlo)
2 střední cibule
5 stroužků česneku
2 lžíce sladké papriky
3 dl masového vývaru
50 g hub
sůl, pepř a kmín (Český kmín dvouletý)
Křapáče:
4 větší brambory
1 lžíce hrubé mouky (Kojetínská hrubá)
1–2 stroužky česneku
1 vejce (Podestýlková vejce Zephyr z farmy Poustka)
2 lžíce rajčatového protlaku
Do cibulkového základu přidáme kmín, utřený česnek, sůl, pepř, papriku a protlak, vložíme na kostky nakrájené dančí maso, přidáme masový vývar a dusíme do měkka. Guláš můžeme lehce zahustit jíškou. Nakonec přidáme majoránku a na sádle orestované na plátky nakrájené houby. Jako přílohu přidáváme křapáče.
Do nastrouhaných syrových brambor přidáme trochu utřeného česneku, sůl, majoránku, vejce a hrubou mouku. Na rozpáleném oleji smažíme do zlatova křapáče.
reklama
