MF Dnes: Aby zahrada zase živá byla
10.7.2004 | PRAHA | MF Dnes | Eva Bobůrková |
Projekt Živá zahrada má za cíl vrátit život do dnes sterilních míst. Jak přilákat ptáky, hmyz a jiné tvory?
Anglický trávník - splněný sen mnoha majitelů domů se zahradou - nepřeje životu. Na pěstěném, co týden sekaném zeleném porostu žije podle přírodovědců právě tolik druhů rostlin a živočichů na starší betonové ploše. Tedy skoro nic.
Úhledně sestřižený trávník, protkaný dlažbou a sem tam rododendronem, obklopený dokola zídkou lemovanou tújemi, je však typickou dnešní zahradou nejen v městských vilových satelitech.
Zastavit rychlý úbytek zvířat a rostlin z české přírody, vrátit život do zahrad - to je cílem projektu Živá zahrada, který vyhlásil letos poprvé Český svaz ochránců přírody.
Nepřátelské zahrady
V posledních letech sledují ochránci přírody masivní úbytek rozmanitosti života právě v okolí lidských sídel. Mnozí živočichové, kteří dlouhá léta žili v těsné blízkosti člověka, mizí.
Příčiny nejsou zcela známé, jednou z nich však zcela jistě je proměna zahrad. "Zejména v posledním desetiletí můžeme vidět, jak se zahrady stále více izolují neprostupnými ploty, mizí z nich ovocné stromy, vysazují se naší přírodě neznámé druhy rostlin, intenzivně se sečou trávníky, používají se chemické prostředky..." uvádí nejtypičtější znaky současného zahradničení Petr Stýblo z ústředí Českého svazu ochránců přírody.
"Dnešní zahrady opravdu nejsou takové, jaké bývaly za našich babiček," potvrzuje zoolog Jan Andreska z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. "Pozemky jsou menší, k rodinným domkům není nutné a vlastně ani možné mít takový, jaký býval zcela samozřejmou součástí hospodářského stavení."
Lidé přestali zahrádky využívat ke své obživě a ty se stávají vlastně spíše nedílnou součástí bytu. Což vede k pečlivému sečení trávníků, dláždění a časté výsadbě okrasných dřevin, často jehličnanů. "To všechno má samozřejmě důsledky pro zvířecí obyvatele zahrad," připomíná Jan Andreska. "Biodiverzita zahrad se obrovsky snížila," dodává Petr Stýblo. Konkrétní příklady? Sekačky likvidují s trávou všechen hmyz. Hmyzožraví ptáci, ale i ježci nemají obživu. Motýlům a včelám chybějí květy k opylení. Zvonci nebo pěnkavy přišli o trnkové či šípkové keře, sýkory, rehci či lejsci o staré stromy s dutinami. Žábám chybí voda a ještěrkám skrýše...
Právě tento stav chce změnit Projekt Živá zahrada.
Dostat život zpátky
Projekt Živá zahrada vlastně není ničím novým. Wildlife Gardening projekty na oživení zahrad běží ve Velké Británii či Spojených státech již desítky let a účastní se jich miliony lidí. U nás však podobná akce odstartovala letos poprvé. Projekt Živá zahrada je koncipován jako soutěž vlastníků či uživatelů zahrad. Kdo přiláká na svou zahradu nejvíc živých tvorů, vyhrává. Důležitou podmínkou účasti v projektu je, aby lidé měli možnost svou zahradu přetvářet. Projekt sleduje dvanáct vytipovaných druhů ptáků, hmyzu, obojživelníků, plazů i savců, kteří reprezentují rozmanitost života.
Nultý ročník Živé zahrady proběhl v květnu. Lidé poprvé mapovali projevy života na svých zahradách. Teď mají rok na to přeměnit svou zahradu a vytvořit zvířatům vhodné podmínky k životu.
"Už nám chodí reakce - své zahrady přihlásilo přes čtyři sta lidí. Další pořád píší, i když letos už mimo soutěž. Lidé jsou nadšeni, popisují nám svou zahradu i aktivity, s nimiž se zvířátka snaží dostat zpátky," shrnuje první výsledky projektu Petr Stýblo. Ochránci přírody plánují projekt jako dlouhodobý. "Až lidé budou mapovat změny na zahradě dvacet třicet let, budou nám z toho postupně vycházet velmi zajímavé údaje. Jak se mění biodiverzita a zda má člověk šanci a jak moc tu přírodu k sobě dostat zpátky," dodává Stýblo.
Jak přilákat ježka
Hmyz potřebuje velmi různé podmínky k životu. "Sám mám na zahradě kvůli včelám a čmelákům divizny velkokvěté. Na slunečnice, muškáty a petúnie v truhlících a korýtkách na naši zahradu létají lišajové celé září," říká Jan Andreska a doporučuje všechny dlouhodobě kvetoucí medonosné rostliny.
I ptáci vyhledávají různá prostředí. Kosi, drozdi, rehci, dávají přednost posečené trávě, neboť na ní mohou lovit. Zvonci, někdy i hýli, hrdličky zahradní vyhledávají k hnízdění husté keře. "Kdo chce mít na zahradě jakékoli ptáky, musí mít v první řadě krmítko, napáječku a budky," zdůrazňuje biolog Andreska. "Před oknem máme kamenné korýtko, často tam chodí pít a koupat se ptáci. "
I krmítko na vhodném místě může přinést majiteli zahrad mnoho potěšení. Lidé však také musí umravnit svého psa a kočku, sdílejí-li s ním domácnost - což, jak připomíná Andreska, není lehké. Snadnou kořistí koček jsou nejen ptáci, ale i ještěrky, psi zase vyhánějí ze zahrad ježky.
Ostatně kdo chce mít na zahradě ještěrky, musí jim nabídnout prosluněné kamenné zídky a skrýše, kde mohou klást vejce. Ježci zase potřebují volný průchod zahradami.
Obojživelníkům, ve městech spíše žábám, vadí nedostatek vodních ploch k rozmnožování. Pomoci mohou zahradní jezírka, musí však být vhodně konstruovaná - mají-li strmé břehy, stávají se, stejně jako bazény, pro zvířata naopak smrtící pastí.
Stačí voda a tráva
K návratu života na zahradu skutečně stačí někdy jen velice drobná opatření. "Začít se musí od rostlin, dostatku vody a prostupnosti zahrady, zdůrazňuje Petr Stýblo. Přístupná voda skutečně dokáže podle přírodovědců divy. Budku pro sýkorky, krmítko a napajedlo pro ptáky, rostliny opylované motýly si může pořídit lehce každý. A pak je tu ono nešťastné sekání trávy. "Nabízíme lidem návody, které je nestojí mnoho omezování a změn - chceme jim vysvětlit, že je opravdu zbytečné lítat po zahradě každý druhý den se sekačkou. Když však už chtějí mít pěstěný trávník, ať alespoň někde v koutě zahrady nechají pár metrů vysoké trávy. Biodiverzita se okamžitě zvýší," připomíná Petr Stýblo. Stačí několik metrů čtverečních nesekané trávy - a zahrada ožije stovkami druhů zvířat.
Jednoduché rady dostanou lidé hned, návody na radikálnější změny zpracovává tým botaniků a dendrologů ČSOP. "Budeme na lidi naléhat, aby vysazovali zpátky naše původní keře, aby si nechali v koutě zahrady, kde jim moc nepřekáží, černý bez, šípek, trnku, aby nevysazovali všude cypřišky či túje a radši si zasadili původní domácí jalovec nebo tis," uvádí příklady dlouhodobějších změn Petr Stýblo.
"Osobně si myslím, že zahrada by měla sloužit nejen člověku, ale vlastně všem tvorům, kteří ji také chtějí užívat," říká biolog Jan Andreska. "Tuším, že tento názor nemusí sdílet i ostatní vlastníci zahrad, přesto by měli vědět, že možná mění své okolí a přicházejí o zvířecí sousedy, aniž to vlastně chtějí.
Další informace na www.csop.cz
reklama
Úhledně sestřižený trávník, protkaný dlažbou a sem tam rododendronem, obklopený dokola zídkou lemovanou tújemi, je však typickou dnešní zahradou nejen v městských vilových satelitech.
Zastavit rychlý úbytek zvířat a rostlin z české přírody, vrátit život do zahrad - to je cílem projektu Živá zahrada, který vyhlásil letos poprvé Český svaz ochránců přírody.
Nepřátelské zahrady
V posledních letech sledují ochránci přírody masivní úbytek rozmanitosti života právě v okolí lidských sídel. Mnozí živočichové, kteří dlouhá léta žili v těsné blízkosti člověka, mizí.
Příčiny nejsou zcela známé, jednou z nich však zcela jistě je proměna zahrad. "Zejména v posledním desetiletí můžeme vidět, jak se zahrady stále více izolují neprostupnými ploty, mizí z nich ovocné stromy, vysazují se naší přírodě neznámé druhy rostlin, intenzivně se sečou trávníky, používají se chemické prostředky..." uvádí nejtypičtější znaky současného zahradničení Petr Stýblo z ústředí Českého svazu ochránců přírody.
"Dnešní zahrady opravdu nejsou takové, jaké bývaly za našich babiček," potvrzuje zoolog Jan Andreska z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. "Pozemky jsou menší, k rodinným domkům není nutné a vlastně ani možné mít takový, jaký býval zcela samozřejmou součástí hospodářského stavení."
Lidé přestali zahrádky využívat ke své obživě a ty se stávají vlastně spíše nedílnou součástí bytu. Což vede k pečlivému sečení trávníků, dláždění a časté výsadbě okrasných dřevin, často jehličnanů. "To všechno má samozřejmě důsledky pro zvířecí obyvatele zahrad," připomíná Jan Andreska. "Biodiverzita zahrad se obrovsky snížila," dodává Petr Stýblo. Konkrétní příklady? Sekačky likvidují s trávou všechen hmyz. Hmyzožraví ptáci, ale i ježci nemají obživu. Motýlům a včelám chybějí květy k opylení. Zvonci nebo pěnkavy přišli o trnkové či šípkové keře, sýkory, rehci či lejsci o staré stromy s dutinami. Žábám chybí voda a ještěrkám skrýše...
Právě tento stav chce změnit Projekt Živá zahrada.
Dostat život zpátky
Projekt Živá zahrada vlastně není ničím novým. Wildlife Gardening projekty na oživení zahrad běží ve Velké Británii či Spojených státech již desítky let a účastní se jich miliony lidí. U nás však podobná akce odstartovala letos poprvé. Projekt Živá zahrada je koncipován jako soutěž vlastníků či uživatelů zahrad. Kdo přiláká na svou zahradu nejvíc živých tvorů, vyhrává. Důležitou podmínkou účasti v projektu je, aby lidé měli možnost svou zahradu přetvářet. Projekt sleduje dvanáct vytipovaných druhů ptáků, hmyzu, obojživelníků, plazů i savců, kteří reprezentují rozmanitost života.
Nultý ročník Živé zahrady proběhl v květnu. Lidé poprvé mapovali projevy života na svých zahradách. Teď mají rok na to přeměnit svou zahradu a vytvořit zvířatům vhodné podmínky k životu.
"Už nám chodí reakce - své zahrady přihlásilo přes čtyři sta lidí. Další pořád píší, i když letos už mimo soutěž. Lidé jsou nadšeni, popisují nám svou zahradu i aktivity, s nimiž se zvířátka snaží dostat zpátky," shrnuje první výsledky projektu Petr Stýblo. Ochránci přírody plánují projekt jako dlouhodobý. "Až lidé budou mapovat změny na zahradě dvacet třicet let, budou nám z toho postupně vycházet velmi zajímavé údaje. Jak se mění biodiverzita a zda má člověk šanci a jak moc tu přírodu k sobě dostat zpátky," dodává Stýblo.
Jak přilákat ježka
Hmyz potřebuje velmi různé podmínky k životu. "Sám mám na zahradě kvůli včelám a čmelákům divizny velkokvěté. Na slunečnice, muškáty a petúnie v truhlících a korýtkách na naši zahradu létají lišajové celé září," říká Jan Andreska a doporučuje všechny dlouhodobě kvetoucí medonosné rostliny.
I ptáci vyhledávají různá prostředí. Kosi, drozdi, rehci, dávají přednost posečené trávě, neboť na ní mohou lovit. Zvonci, někdy i hýli, hrdličky zahradní vyhledávají k hnízdění husté keře. "Kdo chce mít na zahradě jakékoli ptáky, musí mít v první řadě krmítko, napáječku a budky," zdůrazňuje biolog Andreska. "Před oknem máme kamenné korýtko, často tam chodí pít a koupat se ptáci. "
I krmítko na vhodném místě může přinést majiteli zahrad mnoho potěšení. Lidé však také musí umravnit svého psa a kočku, sdílejí-li s ním domácnost - což, jak připomíná Andreska, není lehké. Snadnou kořistí koček jsou nejen ptáci, ale i ještěrky, psi zase vyhánějí ze zahrad ježky.
Ostatně kdo chce mít na zahradě ještěrky, musí jim nabídnout prosluněné kamenné zídky a skrýše, kde mohou klást vejce. Ježci zase potřebují volný průchod zahradami.
Obojživelníkům, ve městech spíše žábám, vadí nedostatek vodních ploch k rozmnožování. Pomoci mohou zahradní jezírka, musí však být vhodně konstruovaná - mají-li strmé břehy, stávají se, stejně jako bazény, pro zvířata naopak smrtící pastí.
Stačí voda a tráva
K návratu života na zahradu skutečně stačí někdy jen velice drobná opatření. "Začít se musí od rostlin, dostatku vody a prostupnosti zahrady, zdůrazňuje Petr Stýblo. Přístupná voda skutečně dokáže podle přírodovědců divy. Budku pro sýkorky, krmítko a napajedlo pro ptáky, rostliny opylované motýly si může pořídit lehce každý. A pak je tu ono nešťastné sekání trávy. "Nabízíme lidem návody, které je nestojí mnoho omezování a změn - chceme jim vysvětlit, že je opravdu zbytečné lítat po zahradě každý druhý den se sekačkou. Když však už chtějí mít pěstěný trávník, ať alespoň někde v koutě zahrady nechají pár metrů vysoké trávy. Biodiverzita se okamžitě zvýší," připomíná Petr Stýblo. Stačí několik metrů čtverečních nesekané trávy - a zahrada ožije stovkami druhů zvířat.
Jednoduché rady dostanou lidé hned, návody na radikálnější změny zpracovává tým botaniků a dendrologů ČSOP. "Budeme na lidi naléhat, aby vysazovali zpátky naše původní keře, aby si nechali v koutě zahrady, kde jim moc nepřekáží, černý bez, šípek, trnku, aby nevysazovali všude cypřišky či túje a radši si zasadili původní domácí jalovec nebo tis," uvádí příklady dlouhodobějších změn Petr Stýblo.
"Osobně si myslím, že zahrada by měla sloužit nejen člověku, ale vlastně všem tvorům, kteří ji také chtějí užívat," říká biolog Jan Andreska. "Tuším, že tento názor nemusí sdílet i ostatní vlastníci zahrad, přesto by měli vědět, že možná mění své okolí a přicházejí o zvířecí sousedy, aniž to vlastně chtějí.
Další informace na www.csop.cz
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
